Pavel Blažek

JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.
Pavel Blažek (2013)
15. a 22. ministr spravedlnosti ČR
Úřadující
Ve funkci od: 17. prosince 2021
Předseda vlády	Petr Fiala
Předchůdce	Marie Benešová
Ve funkci: 3. července 2012 – 10. července 2013
Předseda vlády	Petr Nečas
Předchůdce	Jiří Pospíšil
Nástupce	Marie Benešová
Místopředseda ODS
Ve funkci: 20. června 2010 – 18. ledna 2014
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od: 26. října 2013
Zastupitel města Brno (v letech 2010–2014 také radní města)
Ve funkci: 2. listopadu 2002 – 11. října 2014
Zastupitel městské části Brno-střed (v letech 2002–2010 také radní MČ)
Ve funkci: 14. listopadu 1998 – 11. října 2014
Stranická příslušnost
Členství	ODS (od 1998)
Narození	8. dubna 1969 (55 let) Brno Československo Československo
Choť	Alena Blažková
Děti	dvě děti
Alma mater	Masarykova univerzita
Profese	advokát, politik
Commons	Pavel Blažek
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Blažek (* 8. dubna 1969 Brno) je český právník, v letech 2012 až 2013 ministr spravedlnosti ČR ve vládě Petra Nečase a znovu od prosince 2021 ministr spravedlnosti ČR ve vládě Petra Fialy, v letech 2010 až 2014 místopředseda ODS, od října 2013 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, v letech 2002 až 2014 zastupitel města Brna.

Osobní život

Narodil se v Brně, kde v letech 1987–1992 studoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, získal titul Mgr. a v roce 1996 zde dokončil doktorské studium správního a pozemkového práva. V roce 1992 také absolvoval šestitýdenní stáž na univerzitě v nizozemském Utrechtu zaměřené na evropskou kulturu, politiku a právo. V letech 1992–2002 působil na Právnické fakultě MU v Brně jako interní odborný asistent na Katedře správního práva. Od roku 1996 vykonává praxi, působí jako advokát v advokátní kanceláři Kyjovský, Blažek a kolegové v Brně. Jeho manželkou je brněnská exekutorka Alena Blažková. Má dvě děti.

Politická kariéra

Komunální politik

Do ODS vstoupil v roce 1998 a v témže roce byl zvolen do zastupitelstva městské části Brno-střed, kde se po čtyřech letech stal i radním. V letech 2002 až 2014 byl brněnským zastupitelem, byl předsedou brněnského oblastního sdružení ODS a 20. června 2010 též na čtyři roky zvolen místopředsedou ODS.

Krátce před 20. kongresem ODS, konaným 21.–22. listopadu 2009, se jeho jméno objevilo na novináři sestaveném seznamu krajských kmotrů – mocných zákulisních hráčů, s nimiž se rozhodl bojovat tehdejší stranický předseda Mirek Topolánek. Blažek své zařazení na tento seznam označil za nesmysl.

Několik týdnů po zvolení místopředsedou ODS vyšlo najevo, že manželka Pavla Blažka dostávala od roku 2002, kdy začal Blažek působit jako radní Městské části Brno-střed, od úřadu této městské části zakázky na exekuce. Během let 2002–2009 získala přibližně 90 % zakázek v oblasti exekucí, za které inkasovala 1,9 milionu korun. Pavel Blažek konflikt zájmů na dotaz HN vyloučil a řekl, že ani mravně nešlo o konflikt zájmů.

Po komunálních volbách 2010 přistoupila v listopadu brněnská ODS na návrh ČSSD o vytvoření velké koalice. Přestože ODS získala ve volbách jen 22 % hlasů, oproti 30,4 % hlasů pro ČSSD, získala většinu v Radě města Brna, sociálním demokratům připadl post primátora. Tahounem podpory velké koalice uvnitř ODS byl právě její brněnský předseda Pavel Blažek. Přitom občanská demokracie mohla jít do koalice s TOP 09 a KDU-ČSL a obsadit v Brně post primátora, místo toho se i na nátlak Blažka rozhodla spojením se socialisty nechat v čele Brna pokračovat Romana Onderku z ČSSD.

V listopadu 2010 Petr Nečas odvolal Blažka z dozorčí rady Lesů ČR s tím, že „v dozorčí radě tak zásadního podniku, jako jsou Lesy ČR, musí být člověk, který má důvěru premiéra.“ Blažek zprávu o svém odvolání odmítnul a tvrdil, že sám rezignoval. O tom, že mu premiér nedůvěřuje, se dozvěděl z médií a tuto skutečnost označil za příznačnou pro kvalitu Nečasovy komunikace s členy ODS. Média spekulovala, že za odvoláním stojí Nečasův odpor k velké koalici v Brně.

„	Ale to je neuvěřitelný mediální mýtus, já jsem z dozorčí rady Lesů ČR odešel sám a vůbec to nesouviselo s Petrem Nečasem. Tedy – on nařídil, abych byl odvolán, ale to už jsem byl pryč. Celé to vzniklo z podezření, že mám v centrále Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v Brně nějaké kontakty a mám tendenci zasahovat do jeho rozhodování ohledně nějakých tendrů. Ale to jsem v životě neudělal, ten důvod k odstoupení byl jiný. (...) Stal jsem se radním města Brna. Po dvou dnech jsem pochopil, že obě práce nejde stihnout.	“
— Pavel Blažek

S ohledem na svoje kontroverzní působení si v Brně vysloužil přezdívku „don Pablo“, kterou začala používat i média.

Ministr spravedlnosti v Nečasově vládě

Po kritizovaném nezvykle rychlém odvolání ministra Pospíšila, které bylo zdůvodněno „manažerským pochybením“, byl jako jeho nástupce premiérem Nečasem vybrán právě Pavel Blažek. Prezident republiky jej členem Nečasovy vlády jmenoval 3. července 2012 v 10 hodin.

Obvinění z trestného činu

31. července 2012 publicista Jan Urban a obecně prospěšná organizace Kverulant.org zveřejnili prohlášení, ve kterém obvinili Pavla Blažka ze spáchání trestného činu podle § 209 trestního zákoníku – podvodu. Konstatovali, že Pavel Blažek selhal jako státní zástupce v kauze Diag Human, kdy měl být ve střetu zájmů a kde měl svými rozhodnutími připravit stát o zhruba 8 miliard korun. Také obvinili Pavla Blažka ze lhaní a podvádění, z těchto důvodů žádali jeho odstoupení, a svá tvrzení dokládali dokumenty, které Blažkovo jednání mají dokazovat.

Vydání Alexeje Torubarova

V dubnu 2013 podepsal vydání Alexeje Torubarova do Ruska, přestože nebylo dosud rozhodnuto o jeho žádosti o azyl. Z tohoto důvodu podal Stanislav Torubarov, syn vydaného, na Pavla Blažka trestní oznámení. Podle nálezu Ústavního soudu z června 2014 bylo Blažkovo rozhodnutí protiprávní.

Poslanec a ministr spravedlnosti ve Fialově vládě

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 byl zvolen poslancem Parlamentu České republiky.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 obhájil svůj poslanecký mandát za ODS v Jihomoravském kraji. Získal 3 702 preferenčních hlasů.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval z pozice člena ODS na 4. místě kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Jihomoravském kraji. Získal 9 903 preferenčních hlasů a stal se poslancem.

V listopadu 2021 se stal kandidátem ODS na post ministra spravedlnosti ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. koalice SPOLU a PirSTAN). V polovině prosince 2021 jej do této funkce prezident ČR Miloš Zeman jmenoval, a to na zámku v Lánech. Po příchodu na Ministerstvo spravedlnosti provedl systemizaci míst a dva dostupné posty politických náměstků obsadil svými lidmi (Antonínem Stanislavem a Radomírem Daňhelem (oba ODS)), ačkoliv jeden z nich měl připadnout zástupci STANu Karlu Dvořákovi.

Kontroverze

Policejní razie na radnici Brno-střed

Dne 10. srpna 2020 v 8:00 začala Policie ČR a NCOZ vyšetřovat brněnské politiky ODS kvůli podezření, že kupčili s brněnským majetkem a brali milionové úplatky. Mezi vyšetřovanými jsou mimo jiné i Pavel Blažek, jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel, primátorka Brna Markéta Vaňková i její náměstek Robert Kerndl. Policie akci ukončila následujícího dne ve 3:45 ráno. Kvůli razii byly v pondělí zcela uzavřeny čtyři odbory – investiční, ekonomický, bytový, správa nemovitostí a také archiv.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Blažek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Blažek
• Pavel Blažek na stránkách ODS
• Pavel Blažek na Nasipolitici.cz
• Pavel Blažek: Seznam knih a odborných článků na stránkách Masarykovy univerzity
• HOLLAN, Matěj. Kdo je Pavel Blažek z Brna: Ministr předem bez důvěry a bez vize?. iHNed.cz [online]. 2. 7. 2012, rev. 2. 7. 2012 16:36 [cit. 2.7.2012 17:27]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 

Autoritní data	NKC: jx20050503012 ISNI: 0000 0003 7344 596X LCCN: no2019057431 VIAF: 84320403

Portály: Politika | Česko