Benešov (okres Blansko)
| Benešov | |
|---|---|
.jpg) Benešov | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Boskovice |
| Obec s rozšířenou působností | Boskovice (správní obvod) |
| Okres | Blansko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°30′34″ s. š., 16°46′14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 671 (2024)[1] |
| Rozloha | 13,63 km² |
| Katastrální území | Benešov u Boskovic |
| Nadmořská výška | 694 m n. m. |
| PSČ | 679 53 |
| Počet domů | 272 (2021)[2][3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Benešov 122 679 53 ubenesov@iol.cz |
| Starosta | Antonín Rus |
| Oficiální web: www | |
  Benešov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 581330 |
| Kód části obce | 2364 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Benešov (německy Beneschau) se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde 671[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1362. Leží na území, které vévoda Ota I. daroval premonstrátskému klášteru Hradisko u Olomouce. Obec dostala pravděpodobně svůj název po svém zakladateli či majiteli, který se jmenoval Beneš. [4] Místní sklárna doložená roku 1634 zanikla kolem roku 1715.
Obyvatelstvo
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[5]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Benešov | 810 | 795 | 825 | 850 | 923 | 873 | 918 | 837 | 872 | 805 | 710 | 622 | 580 | 651 |
| Počet domů | část Benešov | 118 | 134 | 143 | 151 | 152 | 155 | 164 | 189 | 189 | 186 | 178 | 175 | 238 | 253 |
Obecní správa a politika
Obec se člení na dvě základní sídelní jednotky: Benešov a Pavlov.
Pamětihodnosti
- Kostel Povýšení svatého Kříže pocházející z roku 1786
- Litinový kříž
Přírodní poměry
Zhruba polovina katastru obce se nachází na území přírodního parku Řehořkovo Kořenecko, v němž leží i přírodní rezervace Pavlovské mokřady. Jimi protéká říčka Bělá, která pramení u osady Pavlov. V blízkosti obce, avšak již v katastrálním území Bukové se nachází nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny Skalky. Severně od obce, v blízkosti Kořence, avšak na území Benešova, se tyčí druhý nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny Paprč.
Fotogalerie
-
Kostel Povýšení svatého Kříže -
Kostel Povýšení svatého Kříže -
Kaple Panny Marie Bolestné na Pavlově -
Pohled do vesnice od základní školy -
Památník obětem první světové války -
Misijní kříž na návsi -
Kříž u silnice mezi Benešovem a Okrouhlou -
Obecní úřad -
Hasičská zbrojnice -
Horní tok Bělé v přírodní rezervaci Pavlovské mokřady -
Přírodní rezervace Pavlovské mokřady -
Vrchol Paprč
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Panorama
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
- ↑ SKŘEPKOVÁ, Tereza. Komunální heraldika měst a obcí bývalého okresu Blansko k roku 2010. Brno, 2011 [cit. 2014-10-08]. 135 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
- ↑ Benešov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Benešov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Benešov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Benešov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
