Raspenava
| Raspenava | |
|---|---|
 Raspenava | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Frýdlant |
| Obec s rozšířenou působností | Frýdlant (správní obvod) |
| Okres | Liberec |
| Kraj | Liberecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°54′15″ s. š., 15°6′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 849 (2024)[1] |
| Rozloha | 41,28 km² |
| Katastrální území | Raspenava |
| Nadmořská výška | 331 m n. m. |
| PSČ | 463 61 |
| Počet domů | 768 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | MÚ Raspenava Fučíkova 421 463 61 Raspenava mesto.raspenava@raspenava.cz |
| Starosta | Pavel Lžičař |
| Oficiální web: www | |
  Raspenava | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 564371 |
| Kód části obce | 139441 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Raspenava (německy Raspenau) se nachází ve Frýdlantském výběžku na severu Česka, v okrese Liberec. Rozkládá se ve Frýdlantské pahorkatině, tvořící severozápadní podhůří Jizerských hor, přibližně 3 až 6 km jihovýchodně od Frýdlantu. Městem protékají říčka Smědá, Lomnice, Sloupský potok, Libverdský potok, Pekelský potok a Holubí potok. Nadmořská výška katastru se pohybuje od 320 do 800 m. Název města znamená „ves na Raspově nivě“ a je odvozen od původního německého rytířského jména.
Ve městě žije přibližně 2 800[1] obyvatel a je tu mateřská a základní škola.
Na hřbitově je novogotická rodinná hrobka podnikatele Gustava Richtera, jejímž autorem je architekt Franz Neumann.[3]
Historie
Obec je prvně doložena roku 1346.[4] Když se roku 1962 sloučila s obcemi Luh a Lužec, byla u této příležitosti povýšena na město.[4] Rada městského národního výboru se na svém zasedání konaném 28. ledna 1975 rozhodla za znak města používat štít s vyobrazením hradební zdi se třemi věžemi, které symbolizují tři původní obce, jejichž spojením město vzniklo.[4] Následujícího roku schválilo podobu znaku plénum městského národního výboru na zasedání konaném 24. srpna 1976.[4]
Přesné datum založení obce je neznámé, první zmínka o ní však je z roku 1343 a první osadníci pocházeli patrně z Lužice. Původní obec se rozkládala pouze na levém břehu Smědé a snad pro odlišení od sousedních obcí na břehu pravém nesla jméno Wildenau (Divoká niva). Těmito obcemi byly Luh (Mildenau – mírná niva) a Lužec (Mildeneichen – nivička). Společně s osadou Peklo, která nesla od roku 1784 úřední název Karolinino Údolí (Karolinthal) na počest manželky majitele panství Karoliny J. Clam-Gallasové, byly tyto obce roku 1962 spojeny v město Raspenava.
.JPG)
Obec měla původně zemědělský charakter, později se zde rozvinul také průmysl zpracování nerostných surovin. Od roku 1512 stál na soutoku Smědé a Sloupského potoka hamr a železárna zpracovávající místní i dováženou rudu. Na Vápenném vrchu byla také vápenka.
Dne 7. srpna 2010 byla velká část obce zasažena a ochromena bleskovými povodněmi, kdy se při nich rozvodnila řeka Smědá společně se Sloupským potokem.
Městský znak
Na znaku se v červeném štítě do jeho poloviny nachází stříbrná hradební zeď z kvádrů, která je zakončena deseti stínkami cimbuří. Ve střední části je polokruhově zaklenutá brána, která má zavřená zlatá vrata. Nad zdí jsou patrné tři široké věže z kvádrů stříbrné barvy, přičemž prostřední z nich převyšuje zbylé dvě krajní a je zakončena římsou s plochou zlatou kupolovitou střechou. Obě boční věže jsou na svých vrcholech zakončeny třemi stínkami.[4]
Doprava
Městem prochází železniční trať z Liberce do Frýdlantu a začíná v něm lokální trať vedoucí údolím Smědé; na území Raspenavy má kromě výchozí stanice Raspenava ještě zastávky Luh pod Smrkem a Lužec pod Smrkem, pokračuje přes Hejnice do zastávky Bílý Potok pod Smrkem. S těmito obcemi (a samozřejmě také Libercem a Frýdlantem) má Raspenava také spojení silniční.
Pamětihodnosti
- Přírodní park Peklo
- Chlum (495 m n. m.) – na severním okraji raspenavského katastru je znělcová kupa, na které bývalo nejvýznamnější prehistorické sídliště Frýdlantska.
- Skála Zvon (550 m n. m.) – patrně nejznámější jizerskohorská skála v národní přírodní rezervaci Poledník. Na jejím vrcholu stanuli poprvé lidé 26. června 1921. Výstup „Českou spárou“ byl ve své době považovaný za nejobtížnější v celých Jizerských horách (klasifikován je jako VIc).
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1906-7
- Zděný holubník
- smírčí kříž s mečem a dvěma kříži.[5]
- U zabitého mládence – pomníček na místě vraždy kovářského učně r. 1825
Ochrana přírody
- NPR Jizerskohorské bučiny (vč. bývalých NPR Poledník a NPR Stržový vrch)
- PP Hadí kopec
- PP Vápenný vrch
- Památné stromy:
Partnerská města
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ MIKULIČKA, Jan. Poslední pokus dohnat svět. Před 120 lety postavili ve Frýdlantu radnici. iDNES.cz [online]. 2016-09-09 [cit. 2018-01-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e ČAREK, Jiří. Městské znaky v českých zemích. Ilustrace Stanislav Valášek. 1. vyd. Praha: Academia, 1985. 451 s. Heslo Raspenava, o. Liberec (MěstNV), s. 331.
- ↑ Toulavá kamera 1, str. 79, ISBN 80-7316-228-8
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Raspenava na Wikimedia Commons - Raspenava v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Informace na serveru ČSU
- https://web.archive.org/web/20051025083055/http://www.jizerske-hory.cz/mesta/raspenava/
