Ryzec ryšavý
 Ryzec ryšavý | |
|---|---|
 Ryzec ryšavý | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | stopkovýtrusé (Basidiomycota) |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | Agaricomycetes |
| Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | holubinkovité (Russulaceae) |
| Rod | ryzec (Lactarius) |
| Binomické jméno | |
| Lactarius rufus (Scop.) Fr. 1838 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ryzec ryšavý (Lactarius rufus) je nejedlá houba, z čeledi holubinkovité (Russulaceae). Do této skupiny patří například ryzec pravý (Lactarius deliciosus). Charakteristické znaky má podobné holubinkám (křehká dužnina, stavba).
Popis
[editovat | editovat zdroj]Klobouk má v průměru 3–8 cm, je nízce sklenutý s centrálním hrbolkem uprostřed. V mládí s podehnutým okrajem, v dospělosti s okrajem vroubkatým. Pokožka klobouku je cihlově hnědá, v mládí slídovitě ojíněná až lysá a suchá.
Lupeny má husté s náběhem ke sbíhání na třeň. V mládí bledé, pak hnědavě načervenalé s tmavšími skvrnami. Ve stáří jsou bílé a poprášené.[2]
Třeň delší průměru klobouku, tlustý (1 cm). Zpočátku světlejší, později červenozrzavý, podobný barvě klobouku. V mládí je suchý a ojíněný. Pach třeně pryskyřičný a chuť podobně jako chuť mléka je palčivá.
Dužnina bělavá až nažloutlá.[3] V kůře třeně je červenohnědá, zatímco v bázi třeně je tmavší. Roní bílé a hojné mléko, které je chuťově palčivé.[4]
Výtrusy jsou široce elipsovité až žebernaté. Mají spojky, které dotvářejí síť.
Výtrusný prach je bílý.
Výskyt a rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Na kyselých půdách, které jsou nevápenité. Obývá sušší oblasti (borové lesy), vzácněji jehličnaté lesy a břízy.
Ryzec ryšavý se objevuje od pozdního jara do pozdního podzimu. Je rozšířen v mírném pásu severní polokoule. Vyskytuje se především v Severní Americe, v severní Kalifornii ho můžeme najít od konce léta do konce zimy.
Použití
[editovat | editovat zdroj]Houba, která není příliš chutná díky své palčivosti. Tu lze odstranit tak, že pokrájené houby máčíme ve studené vodě.
Pak je na 10 minut vaříme v čerstvé vodě, vodu slijeme a houby znovu propláchneme ve studené vodě.
Ve Skandinávii je po svaření přidávána do kyselých salátů nebo se smaží na slanině. V České republice je považován za nejedlý. Ryzec ryšavý tvoří mykorhizu s listnatými stromy i jehličnany (např. s kosodřevinou horskou).
Záměna
[editovat | editovat zdroj]Ryzec ryšavý lze zaměnit s několika druhy. Příkladem je ryzec syrovinka (Lactarius volemus) který páchne po rybině, má sladké mléko a nevyskytuje se u něj centrální hrbolek. Dále ho lze zaměnit za ryzec liškový (Lactarius tabidus), který se liší bílou plodnicí a nahořklým mlékem. Ryzec dubový (Lactarius quietus), který má žlutavé mléko a roste převážně pod duby.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ryzec ryšavý
- ↑ PILÁT, Albert; UŠÁK, Otto. Kapesní atlas hub. 4. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964. 191 s. S. 90.
- ↑ GARIBOVOVÁ, Lidia. Houby (poznáváme, sbíráme, upravujeme). Překlad Jan Dienstbier. Praha: Lidové nakladatelství, 1985. 302 s.
- ↑ GERHARDT, Ewald. Houby-Příruční atlas. Praha: [s.n.], 1999. ISBN 80-86278-21-2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ryzec ryšavý na Wikimedia Commons
