Přeskočit na obsah

Maronitská katolická církev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maronitský patriarcha a biskupové v Římě roku 1906

Maronitská katolická církev je katolickou církví v jednotě s Římem, původem z Libanonu.

Maronité byli na konci 4. století skupinou učedníků, shromážděnou okolo svatého Marona, který spolu s nimi založil mezi Antiochií a Aleppem klášter. Komunita těchto učedníků dodržovala vlastní tradice, ač byla součástí antiošského patriarchátu. V 2. polovině 5. století se maronité postavili na stranu nauky Chalkedonského koncilu.

V 8. století se maronitští mniši přestěhovali do libanonských hor, kde nadále žili v relativní izolaci. V tomto období se začali rozvíjet jako církev a jejich hlavou začal být biskup, který přijal titul patriarchy Antiochie a celého Východu.

Ve 12. století, když byl v Antiochii založen latinský patriarchát, udržovali maronité kontakt s latinskou církví. V roce 1182 ratifikovali formálně maronité svou jednotu s římským biskupem. Faktem však zůstává, že společenství s Římem nebylo v podstatě nikdy přerušeno. Začátkem úzkých vztahů s Apoštolským stolcem byla návštěva patriarchy Jeremjáše II. Al Amšití (11991230) v Římě na Čtvrtém lateránském koncilu. Tehdy také začala postupná latinizace maronitského ritu.

V 16. století zemi obsadili Turci, a začala dlouhá staletí osmanské nadvlády. V 19. století začaly západní mocnosti poskytovat maronitům žijícím uvnitř osmanské říše ochranu, zvláště při masakrech v roce 1860 v Libanonu a v Damašku. Když v roce 1944 Francie umožnila Libanonu nezávislost, snažila se zaručit bezpečnost maronitské komunity: ústava požadovala maronitského prezidenta. Maronité tvořili jednu ze stran občanské války, jež trvala v Libanonu dlouhá léta od roku 1975. Tisíce maronitů Libanon opustilo a odešlo do západních zemí.

Maronitský patriarcha sídlí od roku 1790 v libanonském městě Bkerke. V Libanonu dnes existuje deset maronitských diecézí s přibližně 850 farnostmi a šesti dalšími maronitskými jurisdikcemi na Blízkém Východě. V Římě též od roku 1584 existuje maronitská kolej.

Maronitská liturgie je západosyrského původu, ale doznala vlivu východosyrských a latinských tradic. Eucharistická liturgie je převážně variací syrské liturgie svatého Jakuba. Liturgie, původně sloužená v syrštině, se od 7. století (tj. od příchodu Arabů) slouží většinou v arabštině.

Existuje rozsáhlá komunita maronitů mimo Libanon. Dnes mají maronité více než 3 miliony věřících po celém světě.

Maronité dnes

Hlavou maronitské církve je maronitský patriarcha z Antiochie, který je volen maronitskými biskupy a má své sídlo v Bkerke na sever od Bejrútu. Během letních měsíců sídlí patriarcha ve městě Dimane. Současným patriarchou je Béchara Butrus Raï, který byl zvolen roku 2011. Maronité sdílejí s katolíky stejnou doktrínu, ovšem mají svou vlastní liturgii a hierarchii. Syrština je liturgickým jazykem namísto latiny (většina úkonů při bohoslužbách však už několik století probíhá arabsky). V současnosti sílí tendence navrátit se opět k původní antiochijské liturgii. Jáhenské a později kněžské svěcení mohou přijímat i ženatí muži. Mniši však musejí zůstat svobodní. Biskupy se stávají řeholní kněží, příp. ovdovělí. Při mších jsou dodnes někdy užitá slova z aramejštiny.

Počet věřících

Počet věřících (celosvětově) neustále stoupá. Podle statistiky Annuario pontificio (na: www.cnewa.org) jich bylo r. 2010: 3 290 540 , 2013: 3 381 730 , 2014: 3 388 540 , 2015: 3 358 500 , 2016: 3 537 690 a 2017: 3 498 700 věřících. R. 2017 měli : 43 biskupů, ve 1 011 farnostech působilo 912 diecézních a 471 řeholních kněží (1 383 celkem) , 600 řeholníků-bratří, 1 261 řeholnic a 69 stálých jáhnů (21 v patriarchální eparchii = diecézi Djuba, Sarba, Džuníja, 17 v eparchii Naší Paní = P. Marie Libanonské v Los Angeles, USA a 18 v eparchii sv. Marona v Brooklynu – New York v USA. V seminářích studovalo 184 seminaristů. Jsou tak třetí nejpočetnější z východních katolických církví. V samotném Libanonu dnes žije okolo 850 000 Maronitů a tvoří tak přibližně 25 % všech obyvatel Libanonu. Mnoho maronitů dnes žije v Jižní Americe, Kanadě, USA, Evropě a Austrálii, kde si založili vlastní farnosti a eparchie, popřípadě se zapojili do místních římskokatolických farností spolu s místní většinovou populací. Několikatisícová komunita maronitů se rovněž nachází na Kypru, kam se dostali pravděpodobně během křižáckých výprav, od r. 1357 tam mají svoji archieparchii v Nikosii.

Církevní struktura

Církev má 28 eparchií ve 13 zemích světa, mimo Sýrii a Libanon většinou bezprostředně podřízených Sv. stolci v Římě:

Na středním a Blízkém Východě

V ostatních zemích světa

Externí odkazy