Řád (církev)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Řeholní)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Církevní řád (latinsky ordo) označuje nadnárodní instituci společného života, která se řídí určitou řeholí. Jeho členové, křesťanští muži nebo ženy, kteří se k tomuto způsobu života zavázali řeholními sliby, se označují jako mniši, mnišky, řeholníci, řeholnice, bratři, (řádové) sestry.

Pojem řád, známý v našem prostředí původně z církevního práva, se dnes analogicky používá i pro nekřesťanské komunity s podobnou charakteristikou.

Klášterní život[editovat | editovat zdroj]

Rozšířeným způsobem života mnoha řádů je společný život v klášteře neboli konventu, kde se řeholníci společně modlí (především tzv. liturgie hodin), stolují a pracují. Každé místní společenství řeholníků je podřízeno jednomu představenému (opat, abatyše atd.), v čele celého řádu stojí opat primas nebo generální představený. Před vstupem do řádu novic absolvuje zkušební období, po kterém skládá řeholní sliby („slavné sliby“). Vedle mnichů mohli být členy řádu i laičtí bratři (konvrši), kteří neskládali slavné sliby a vykonávali především manuální práci.

Některé řády působí mezi laiky, například ve školství nebo zdravotnictví, v jiných naopak žijí členové v přísném odloučení uzavřeni v tzv. klauzuře.

Církevní řády jsou obvykle rozděleny na mužské a ženské větve, které mají samostatné kláštery. U některých řádů existuje i třetí řád, jehož členové (terciáři) žijí civilním životem mimo klášter.

Dějiny křesťanských řádů[editovat | editovat zdroj]

V prvních staletích křesťanství začínalo stále více mužů a žen žít na osamělých místech jako poustevníci; vzorem je sv. Antonín Egyptský. Tito poustevníci se však časem začali scházet ke společné modlitbě; kolem roku 320 založil Pachomios v Horním Egyptě první křesťanský klášter.

Po vzoru Pachomiovy Andělské řehole složil kolem roku 350 sv. Basileios z Kaisareie pro mnichy řeholi života, kterou se dosud řídí kláštery ve východní církvi. Tato řehole se stala vzorem pro řeholi sepsanou sv. Benediktem z Nursie, která je společná všem klášterům benediktinské tradice.

Středověk se vyznačoval mohutným rozvojem řeholního života. V roce 529 byl založen řád benediktýnů, v 11. století vznikají kartuziáni v čele se sv. Brunem, roku 1098 vznikají cisterciáci jako reformovaná větev benediktinů, v roce 1126 premonstráti, roku 1209 františkáni (řád založený sv. Františkem z Assisi; jednou z větví jsou minorité), 1215 dominikáni, roku 1237 řád křižovníků s červenou hvězdou.

Hlavní formy[editovat | editovat zdroj]

V západní církvi dnes existuje sedm základních forem řádového života:

  • laické
    • školští bratři

Dokumentární cyklus[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 začala Česká televize vysílat nepravidelný dokumentární cyklus o církevních řádech v České republice.

Pořadí Řád Odkaz do archivu ČT
1 Redemptoristé Spustit z videoarchivu ČT
2 Karmelitky Spustit z videoarchivu ČT
3 Maltézští rytíři – Johanité Spustit z videoarchivu ČT
4 Boromejky Spustit z videoarchivu ČT
5 Benediktini Spustit z videoarchivu ČT
6 Voršilky Spustit z videoarchivu ČT
7 Dominikánky Spustit z videoarchivu ČT
8 Františkáni Spustit z videoarchivu ČT
9 Karmelitáni Spustit z videoarchivu ČT
10 Augustiniáni Spustit z videoarchivu ČT
11 Premonstráti Spustit z videoarchivu ČT
12 Dominikáni Spustit z videoarchivu ČT
13 Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou Spustit z videoarchivu ČT
14 Salesiánky Spustit z videoarchivu ČT
15 Piaristé Spustit z videoarchivu ČT
16 Salesiáni Dona Boska Spustit z videoarchivu ČT
17 Premonstrátky Spustit z videoarchivu ČT
18 Jezuité Spustit z videoarchivu ČT
19 Paulínky Spustit z videoarchivu ČT
20 Obláti Spustit z videoarchivu ČT
21 Congregatio Jesu Spustit z videoarchivu ČT
22 Trapisté Spustit z videoarchivu ČT
23 Kapucíni Spustit z videoarchivu ČT

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BUBEN, Milan. Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích. 1. díl., Řády rytířské a křížovníci. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-085-3.
  • BUBEN, Milan. Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích. 2. díl, 1. sv., Řeholní kanovníci. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-086-1.
  • BUBEN, Milan. Encyklopedie řádů, kongregací v českých zemích. 2. díl, 2. sv, Mnišské řády. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-084-5.
  • BUBEN, Milan. Encyklopedie řádů, kongregací v českých zemích. 3. díl, 1. sv., Žebravé řády. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-088-8.
  • VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr a FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. 782 s. ISBN 80-85983-17-6.
  • DOLISTA, Karel a POSPÍŠILOVÁ, Ludmila. Catalogus institutorum religiosorum virorum et feminarum in Conferentias superiorum maiorum in re publica bohemica incorporatorum: status ad diem primum Ianuarii MMX = Katalog mužských a ženských řeholních institutů začleněných do Konferencí vyšších představených v České republice: stav k 1. 1. 2010. Praha: Konference vyšších představených mužských řeholí v České republice, [2010]. 56 s.
  • HRUDNÍKOVÁ, Mirjam, ed. Řeholní život v českých zemích: řeholní řády a kongregace, sekulární instituty a společnosti apoštolského života v České republice. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl., 1997. 319 s. Encyklopedie. ISBN 80-7192-222-6.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]