Opolské vojvodství
| Opolské vojvodství Województwo opolskie | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
.svg) | |
| Hlavní město | Opolí |
| Status | Vojvodství |
| Souřadnice | 50°38′ s. š., 17°54′ v. d. |
| Rozloha | 9 411,87 km² |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 980 771 (2020[1]) |
| Hustota zalidnění | 104,2 obyv./km² |
| Jazyk | polština němčina (v některých obcích) |
| Národnostní složení | Poláci: 81,64 % (polská a zároveň jiná národnost 92,3 %) Slezané: 10,49 % (z toho 3,8 % národnost pouze slezská, 6,5 % polsko-slezská) Němci: 7,73 %[2] |
| Správa regionu | |
| Stát |  Polsko |
| Nadřazený celek | Polsko |
| Podřízené celky | Okresy • městské: 1 • venkovské: 11 Gminy • městské: 3 • městsko-vesnické: 33 • vesnické:35 |
| Vznik | 1. ledna 1999 |
| Vojvoda | Adrian Czubak (PiS) |
| Maršálek | Andrzej Buła (PO) |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | PL-16 |
| NUTS | PL52 |
| Označení vozidel | O |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Opolské vojvodství (polsky Województwo opolskie) je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998. Nachází se na jihu země u hranic s Českou republikou. Hlavním městem je Opolí. Je totožné s regionem soudržnosti NUTS-2. Téměř celé jeho území leží v historickém Slezsku.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Do konce druhé světové války leželo téměř celé území dnešního vojvodství v Pruském Slezsku (kromě pravého břehu Prosny). Bylo součástí vládního obvodu Opolí s výjimkou okresu Namslau (Namysłów) a Břeh, které spadaly pod vládní obvod Vratislav.
V roce 1945 došlo k připojení většiny Slezska k socialistickému Polsku a bývalý vládní obvod Opolí byl spojen s předválečným polským dílem Slezska a Dąbrowskou pánví (Zagłębie Dąbrowskie) v rámcí Slezského vojvodství se sídlem v Katovicích, kdežto bývalý vládní obvod Vratislav nově spolutvořil Vratislavské vojvodství.
První Opolské vojvodství vzniklo v roce 1950 vydělením ze Slezského dvanáctí západních okresů a dvou měst s postavením okresu (Opolí a Ratiboř), k nimž byly přičleněny dva vratislavské okresy Namysłów a Břeh. Druhé Opolské vojvodství existující mezi lety 1975 až 1998 bylo oproti prvnímu zmenšeno o Ratiboř s přilehlým okresem, která přešla do Katovického vojvodství, a okres Olesno, jenž byl připojen k Čenstochovskému vojvodství.
Správní reforma roku 1998 počítala původně s nahrazením dosavadních 49 „malých“ vojvodství dvanácti „velkými“. Opolsko mělo být spojeno v rámci jedné územní jednotky s východním Slezskem, Dąbrowskou pánví a oblastí Čenstochové.[3] Vlna občanských protestů (mj. devadesátikilometrový „Řetěz naděje“ uspořádaný 7. června 1998 či petice Občanského výboru na obranu Opolska) a také lobbování společenských organizací, včetně politické reprezentace německé menšiny, nakonec vedly k zachování Opolského vojvodství jako jediného ze staré devětačtyřicítky v novém členění.[4][5][6] Byl k němu navíc zpátky připojen okres Olesno rozšířený o oblast Dobrodzieně/Guttentagu dříve spadající pod okres Lubliniec a Praszky z okresu Wieluń.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Opolské vojvodství má rozlohu 9 411,87 km². Je nejmenším polským vojvodstvím a s 980 771 obyvatel (červen 2020)[1] také nejméně lidnatým. Míra urbanizace činí 64 %.[7]
Nachází se na jihu Polska a sousedí:
- na jihu s Olomouckým a Moravskoslezským krajem v České republice, délka hranice je 192,4 km;
- na západě s Dolnoslezským vojvodstvím, délka hranice je 193,7 km;
- na severu s Velkopolským a Lodžským vojvodstvím, délka hranice 103,9 km;
- na východě se Slezským vojvodstvím, délka hranice je 230,9 km;
Z hlediska geomorfologického členění se většina území vojvodství rozkládá na Slezské nížině (Nizina Śląska). Na východě okrajově zasahují mezoregiony Slezské vrchoviny (Wyżyna Śląska) a Woźnicko-wieluńské vrchoviny (Wyżyna Woźnicko-Wieluńska) a na jihozápadě mezoregiony Krkonošsko-jesenického podhůří (Przedgórze Sudeckie). Středem vojvodství a jeho hlavním městem protéká Odra. Jejími nejdůležitějšími přítoky jsou Kladská Nisa, Malá Pěna, Osoblaha a Stobrava. Nejvyšší bod představuje vrchol Biskupské kupy (889 m n. m.)
Téměř celé území vojvodství leží v historickém Slezsku, z toho většina se řadí k Hornímu Slezsku, zatímco okresy Namysłów a Břeh jsou považovány za dolnoslezské. Oblast Kluczborku, Grodkowa a Nisy byla původně součástí dolnoslezských knížectví, ale od roku 1815 patřila k pruskému vládnímu obvodu Opolí, od jehož hranic se odvíjí moderní pojetí Horního Slezska. Gminy Praszka a Rudniki se z historicko-kulturního hlediska nachází na Wieluńsku, které bylo součástí Velkopolské provincie v Republice obou národů a potom Kongresového Polska.
Okresy
[editovat | editovat zdroj]
.png)
Opolské vojvodství je rozděleno na 11 okresů a jedno město s postavením okresu (městský okres) – Opolí (128 035 obyvatel[8]). Třetím stupněm administrativního členění je 71 gmin, z toho 3 městské, 33 městsko-vesnických a 35 vesnických.
| Okres | Sídlo | Počet obyvatel (2019) |
|---|---|---|
_COA.svg){kind=small} Okres Břeh (Powiat brzeski) |
Břeh | 89 804 |
 Okres Hlubčice (Powiat głubczycki) |
Hlubčice | 45 552 |
 Okres Kandřín-Kozlí (Powiat kędzierzyńsko-kozielski) |
Kandřín-Kozlí | 93 880 |
 Okres Kluczbork (Powiat kluczborski) |
Kluczbork | 65 470 |
 Okres Krapkowice (Powiat krapkowicki) |
Krapkowice | 63 747 |
 Okres Namysłów (Powiat namysłowski) |
Namysłów | 42 634 |
 Okres Nisa (Powiat nyski) |
Nisa | 135 948 |
 Okres Olesno (Powiat oleski) |
Olesno | 64 239 |
 Okres Opolí (Powiat opolski) |
Opolí | 123 726 |
 Okres Prudník (Powiat prudnicki) |
Prudník | 55 237 |
 Okres Strzelce (Powiat strzelecki) |
Strzelce Opolskie | 74 300 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Údaje Hlavního statistického úřadu PR. demografia.stat.gov.pl [online]. [cit. 2020-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-26.
- ↑ Národnostní a etnická struktura – výsledky sčítání lidu 2011
- ↑ MISZCZUK, Andrzej. Przeszłość i przyszłość regionalizacji Polski. Res Publica Nova [online]. 25.6.2018 [cit. 31.12.2020]. Dostupné online.
- ↑ ZYZIK, Krzysztof. Brońmy swego! Czyli NTO w walce o województwo. Nowa Trybuna Opolska [online]. 18.6.2012 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online.
- ↑ 7 czerwca – święto województwa opolskiego. Samospráva Opolského vojvodství [online]. 2.6.2020 [cit. 28.12.2020]. Dostupné online.
- ↑ KUCZAŁA, Agnieszka. Mniejszość niemiecka w życiu politycznym województwa opolskiego. Politeja. 2014, roč. 31, čís. 1, s. 395–410. Dostupné online. ISSN 2391-6737. (polsky)
- ↑ Stav životního prostředí v Opolském vojvodství – zpráva 2020 (stránka 119)
- ↑ Polsko v číslech – údaje Hlavního statistického úřadu PR za rok 2019
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Opolské vojvodství na Wikimedia Commons - Oficiální webový portál
