Wikipedista:Honza chodec/pískoviště/VysokéMýto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

I když se nacházíte na uživatelské stránce, nemusíte se bát editovat, pokud tím přispějete k vylepšení.

Vysoké Mýto
Náměstí Přemysla Otakara II. ve Vysokém Mýtě
Náměstí Přemysla Otakara II. ve Vysokém Mýtě
Znak města Vysoké MýtoVlajka města Vysoké Mýto
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecVysoké Mýto
Obec s rozšířenou působnostíVysoké Mýto
OkresÚstí nad Orlicí
KrajPardubický
Historická zeměČechy
Základní informace
Rozloha42,07 km²
Nadmořská výška284 m n. m.
PSČ565 41 až 566 01
Počet částí obce10
Počet k. ú.6
Počet ZSJ18
Kontakt
Adresa městského úřaduB. Smetany 92
566 32 Vysoké Mýto
radnice@vysoke-myto.cz
StarostaIng. Martin Krejza
Oficiální web: www.vysoke-myto.cz
Další údaje
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.

Vysoké Mýto (něm.: Hohenmauth; lat.: Alta Muta) je město s rozšířenou působností na východě Čech, je jedno z nejstarších, nejvýznamnějších a šesté největší z měst Pardubického kraje. Je třetím největším městem okresu Ústí nad Orlicí. Má 12 669 obyvatel (k 1.1.2010). Nachází se u ústí Mlýnského potoka do řeky Loučná. Leží asi 18 km od okresního města Ústí nad Orlicí. Městem prochází místní železniční trať z Chocně do Litomyšle. Ve Vysokém Mýtě sídlí také autobusový výrobce Iveco Czech Republic (dříve Karosa).

K městu připadají tři hlavní předměstí:

  • Choceňské předměstí
  • Litomyšlské předměstí
  • Pražské předměstí

Název[editovat | editovat zdroj]

Název města - Mýto je odvozen od toho, že se zde vybíralo mýtné na Trstenické stezce, jako Vysoké bylo označováno díky jeho poloze na kopci nad stezkou. Název Vysoké Mýto se začal používat po husitských válkách.[1] Možný původ názvu je i od staršího města, následně nazývaného Staré Mýto, které stálo na jihovýchod od města a zaniklo pravděpodobně během husitských válek, když se jeho obyvatelé ukryly v opevněném Vysokém Mýtě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Idealizovaná rekonstrukce Vysokého Mýta v 17. století. Kresba Josefa Šembery

Politika[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Vlajka a znak[editovat | editovat zdroj]

Členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Území[editovat | editovat zdroj]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejcennější památky města patří jeho zachovaný středověký půdorys, se středem ve čtvercovém náměstí Přemysla Otakara II.

Náměstí Přemysla Otakara II.[editovat | editovat zdroj]

Mariánský sloup

Náměstí Přemysla Otakara II. je největší čtvercové náměstí v České republice s rozměry 153, 147, 134 a 127 m (celková rozloha 2 ha). Stejnojmenné náměstí v Českých Budějovicích má rozměry 133x133 m[2] - je tedy o něco menší, ale má pravidelnější tvar. Uprostřed náměstí je morový sloup se sochou Panny Marie Neposkvrněné. Byl postaven v roce 1715 jako poděkování za skončení morové epidemie (ve Vysokém Mýtě měla 57 obětí) z let 1713 - 1715 a současně za uzavření Rastattského míru z roku 1714. Na sloupu jsou tyto nápisy:

„

LIBERATA A CONTAGIONE PATRIA ET CONCLVSA CVM GALLIS PACE

OFFERT REGIA DOTALIS CIVITAS ALTO-MAVTA

VOS O! PATRONI NOSTRI IN PESTE, FAME ET BELLO NOS CVSTODITE

EIA DEI NOBIS SVCCVRRAS MATER EGENIS

neboli:

Po osvobození vlasti od moru a uzavření pokoje s Francouzi

Věnuje královské věnné město Vysoké Mýto

Vy ochráncové naši opatrujte nás v čas moru, hladu a války

Ó Matko Boží, přispěj nám bídným

“

Na sloupu se nachází pět soch. Na vrcholu sloupu jde o sochu Panny Marie Immaculaty (neposkvrněné) a pod sloupem na podstavci jsou sochy sv. Josefa, sv.Vavřince, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Autorem sloupu je Adam Stůna z Klatov.[3] Morový sloup obklopuje 16 ve čtverci vysázených lip malolistých. Náměstí je od velké rekonstrukce v letech 1996 až 1997 vydlážděno žulovou dlažbou, která je uspořádána v několika mozaikách. Uprostřed východní strany náměstí mozaika tvoří znak města, naproti ní, na západní straně náměstí se nachází malý státní znak. V každém rohu náměstí se nacházejí altány či fontána a uprostřed severní strany náměstí jsou sluneční hodiny se zvěrokruhem, který je také tvořen mozaikou. V současné době se vedou diskuse o umístění plánované sochy Přemysla Otakara II.

Opevnění města[editovat | editovat zdroj]

Choceňská brána[editovat | editovat zdroj]

Z Choceňské brány se do dnešních dnů dochovala pouze věž

Choceňská věž (zvaná také Karaska) je pozůstatkem Choceňské brány. Brána se skládala z dochované věže, brány a malé věže. Malá věž a brána byla však v roce 1844 zbourána.

Litomyšlská brána[editovat | editovat zdroj]

Litomyšlská brána z podledu z náměstí

Pražská brána[editovat | editovat zdroj]

Pražská brána při pohledu do náměstí

Chrám sv. Vavřince[editovat | editovat zdroj]

Chrám sv. Vavřince

Na oltáři chrámu se nalézá obraz Nanebevzetí Panny Marie od Petra Brandla. Jedná se o jeho největší obraz v českých zemích (703,5 x 296 cm), zároveň za něj dostal i největší honorář (4000 rýnských zlatých). Byl namalován v roce 1728 původně pro cisterciářský klášter v Sedlci u Kutné hory. Město ho zakoupilo i oltářem namísto původního, který shořel v roce 1774, za 1000 zlatých z tehdy už zrušeného kláštera v roce 1787.[4] Vysoké Mýto opustil naposledy v roce 1938, kdy byl zapůjčen na výstavu Pražské baroko.

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Jedním z důvodů založení města byla obrana důležité historické cesty, později známé jako Trstenická stezka. V současné době Vysokým Mýtem prochází hlavní silnice I/35, vedoucí z Liberce do Lipníku nad Bečvou. V budoucnu by měla být tato dopravní cesta z města odkloněna, původně se jednalo o stavbě obchvatu a souběžné stavbě rychlostní silnice R 35,[5] po několikaletých dohadech nad trasou[6][7][8] byla nakonec zvolena varianta rychlostní silnice, která Vysoké Mýto obejde z jihu a zároveň převezme roli obchvatu.[9][10] S nedalekým městem Choceň jej spojuje silnice druhé třídy číslo 357.

Původně mělo Vysoké Mýto "svoje" nádraží na hlavní trati Praha - Olomouc, dokonce neslo jeho jméno, stálo však v nedaleké obci Zámrsk. Pro připojení Vysokého Mýta a Litomyšle s hlavním železničním tahem byla v roce 1882 dokončena železniční trať 018.[11] Na okraji města se nachází nádraží, blíže k centru je zastávka Vysoké Mýto - město.

Autobusové nádraží se nachází nedaleko centra města na náměstí Jiřího z Poděbrad. Linkovou autobusovou dopravu zde provozuje ČSAD Ústí nad Orlicí.

Na jihovýchodním okraji města se nachází veřejné vnitrostátní a zároveň neveřejné mezinárodní letiště.[12] Tehdejší cvičiště 35. jezdeckého pluku využil ke svému přistání Jan Kašpar v roce 1911. Opravdové počátky letiště se dají vystopovat až na začátku 30. let, kdy zde vznikla pobočka Masarykovy letecké ligy. První hangár zde byl postaven v roce 1938 firmou Sodomka. Během války zde bylo výcvikové letiště Luftwaffe a to včetně střelnice. Po válce se zde rozvíjelo sportovní létání. Je zde možné přistávat i v noci.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Zdravotní péče[editovat | editovat zdroj]

Školství a média[editovat | editovat zdroj]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Sodomka[editovat | editovat zdroj]

Stratílek[editovat | editovat zdroj]

THZ bylo 1.1.1962 začleněno do n.p. Karosa.[13] }}

Obchody a restaurace[editovat | editovat zdroj]

Vojenská posádka[editovat | editovat zdroj]

http://www.vysoke-myto.cz/portal/index.php?option=com_content&task=view&id=5804&Itemid=511

http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3268&postdays=0&postorder=asc&start=0

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Politika, historie:

Ekonomika:

Kultura, společnost:

Věda:

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy a reference[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ http://www.turistik.cz/cz/kraje/pardubicky-kraj/okres-usti-nad-orlici/vysoke-myto/
  2. ↑ http://www.c-budejovice.cz/cz/turistika-a-volny-cas/informace-pro-turisty/stranky/prochazka-mestem.aspx
  3. ↑ Vysokomýtský zpravodaj 12/2008, část Vitrinka
  4. ↑ http://www.vysoke-myto.cz/portal/index.php?option=com_content&task=view&id=5396&Itemid=511
  5. ↑ Vysokomýtský zpravodaj 3/2005, rozhovor s tehdejším starostou Bohuslavem Fenclem
  6. ↑ http://www.vysoke-myto.cz/portal/index.php?option=com_content&task=view&id=1992&Itemid=116
  7. ↑ http://www.vysoke-myto.cz/portal/index.php?option=com_content&task=view&id=2623&Itemid=445
  8. ↑ http://www.vysoke-myto.cz/portal/index.php?option=com_content&task=view&id=2624&Itemid=445
  9. ↑ http://www.vysoke-myto.cz/portal/index.php?option=com_content&task=view&id=3437&Itemid=445
  10. ↑ http://www.vysoke-myto.cz/portal/index.php?option=com_content&task=view&id=3267&Itemid=445
  11. ↑ http://www.chocen-litomysl.cz/historie-publikace-120-let-mistni-drahy-chocen-vysoke-myto-litomysl.html
  12. ↑ http://www.lkvm.cz/Frameset.htm
  13. ↑ {{Citace monografie | příjmení = Václavík | jméno = Karel | rok = 2010 | titul = Škoda a LIAZ 1. | podtitul = Nákladní automobily a autobusy po roce 1945 | vydavatel = Radim Říha - SAXI | stránky = 83 | isbn = 978-80-904767-0-7
  14. ↑ Planetka (18647) Vaclavhubner [1]
  15. ↑ Geocache věnovaná Václavu Hübnerovi [2]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

DVOŘÁK, Radovan. Vysoké Mýto: stručné dějiny města. 1. vyd. Ústí nad Orlicí: OFTIS, 2003. 144 s. ISBN 80-86042-88-X. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Města, městyse a obce okresu Ústí nad Orlicí
Albrechtice • Anenská Studánka • Běstovice • Bošín • Brandýs nad Orlicí • Bučina • Bystřec • Cotkytle • Čenkovice • Červená Voda • Česká Rybná • Česká Třebová • České Heřmanice • České Libchavy • České Petrovice • Damníkov • Dlouhá Třebová • Dlouhoňovice • Dobříkov • Dolní Čermná • Dolní Dobrouč • Dolní Morava • Džbánov • Hejnice • Helvíkovice • Hnátnice • Horní Čermná • Horní Heřmanice • Horní Třešňovec • Hrádek • Hrušová • Choceň • Jablonné nad Orlicí • Jamné nad Orlicí • Javorník • Jehnědí • Kameničná • Klášterec nad Orlicí • Koldín • Kosořín • Králíky • Krasíkov • Kunvald • Lanškroun • Leština • Letohrad • Libecina • Libchavy • Lichkov • Líšnice • Lubník • Lukavice • Luková • Mistrovice • Mladkov • Mostek • Nasavrky • Nekoř • Nové Hrady • Orlické Podhůří • Orličky • Ostrov • Oucmanice • Pastviny • Petrovice • Písečná • Plchovice • Podlesí • Přívrat • Pustina • Radhošť • Rudoltice • Rybník • Řepníky • Řetová • Řetůvka • Sázava • Seč • Semanín • Skořenice • Slatina • Sobkovice • Sopotnice • Sruby • Stradouň • Strážná • Studené • Sudislav nad Orlicí • Sudslava • Svatý Jiří • Šedivec • Tatenice • Těchonín • Tisová • Trpík • Třebovice • Týnišťko • Újezd u Chocně • Ústí nad Orlicí • Velká Skrovnice • Verměřovice • Vinary • Voděrady • Vraclav • Vračovice-Orlov • Výprachtice • Vysoké Mýto • Zádolí • Záchlumí • Zálší • Zámrsk • Zářecká Lhota • Žamberk • Žampach • Žichlínek
legenda: město, městys.


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Honza_chodec/pískoviště/VysokéMýto&oldid=18216303“