Szlachta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Szlachta (čti: šlachta, srov. s českým výrazem “šlechta”) je název, kterým byl označována aristokratická třída v Polsku a Velkoknížectví litevském (jež společně tvořily Polsko-litevská unie).

Szlachta vynikla v pozdním středověku a existovala až od 13. století částečně až do století 19. Členové szlachty tradičně vlastnili území. Tato polská (a popolštěná litevská) šlechta, požívala značných a nenapadnutelných privilegií až do rozdělení Polsko-litevské unie na konci 16. století, které znamenalo konec mnohonárodnostního státu. Šlechta byla zrušena za druhé republiky ústavou z března 1921.

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo szlachta ve Wikislovníku