Svatava (řeka)
| Svatava | |
 Soutok Ohře a Svatavy v Sokolově |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Délka toku | 31 km |
| Plocha povodí | 297,5 km² |
| Průměrný průtok | u ústí 3,7 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-13-01-094 |
| Pramen | |
| Krušné hory 50° 23′ 13,6″ s. š., 12° 21′ 30,6″ v. d. | |
| Ústí | |
| do Ohře v Sokolově 50° 10′ 59,7″ s. š., 12° 38′ 25,8″ v. d. 388,15 m n. m. |
|
| Protéká | |
 Německo (Sasko - Klingenthal) Česko (Karlovarský kraj - Kraslice, Oloví) |
|
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ohře, povodí Svatavy (Česko 80,60%, Německo 19,40%) |
|
Svatava (německy Zwodau) je řeka na česko-německém pomezí. Její délka je 31 km. Plocha povodí měří 297,5 km².
Obsah |
Průběh toku [editovat]
Pramení nedaleko saského Schönecku. Tady má ještě název Zwota a stejně se jmenuje i obec, kterou ještě jako potok protéká. Na území České repubiky jako Svatava vtéká krušnohorským údolím u Hraničné a k Sokolovu směřuje přes Kraslice. V Sokolově se vlévá zleva do Ohře na říčním kilometru 197,0 v nadmořské výšce 388,15 m.
Větší přítoky [editovat]
- levé – Brunndöbrabach, Bublavský potok, Stříbrný potok, Rotava, Novohorský potok, Hluboký potok, Lomnický potok
- pravé – Kamenný potok, Sněženský potok, Mezní potok, Dolinský potok, Radvanovský potok
Vodní režim [editovat]
Hlásné profily:[1]
| místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok | stoletá voda |
|---|---|---|---|---|
| Kraslice | 23,7 | 119,99 km² | 1,52 m³/s | 95,2 m³/s |
| Svatava | 0,7 | 294,48 km² | 3,67 m³/s | 155,0 m³/s |
Název [editovat]
Jazykovědci se domnívají, že název jí dali Slované, kteří osídlili tuto oblast v 7. až 8. století. Naši předkové ji nazývali Sveta – Svatá. Ve 12. a 13. století si němečtí kolonisté přizpůsobili název svému jazyku a nazvali ji Zwodau. Zajímavostí je, že se podle Svatavy jmenuje jeden pár vlaků jezdící mezi Prahou hl. n. a Chebem.
Povodí [editovat]
Sbírá vodu z okolí Kraslic, Krušných hor, přírodního parku Přebuz a z přírodního parku Leopoldovy Hamry. Jedinými většími městy jsou Klingenthal a Kraslice. Tok kopíruje železniční trať a silnice, kolem dokola jsou lesy.
Dno řeky je převážně kamenité, k nám přináší řeka písek. Břehy jsou porostlé olšemi, vrbami, kapradinami. Při tání sněhu se hladina vysoko zvedá, řeka se rozlévá. V Kraslicích mají vysoké nábřeží.
Pobřežní niva je rozmanitá, dominantou je však křídlatka hrotolistá a netýkavka Royleova. Řeka slouží zvířatům jako napajedlo, žijí zde srnci, divoká prasata, jeleni, kuny, zajíci, lišky, veverky. Řeka je domovem řadě ptáků: kachna divoká, skorec vodní, ledňáček říční, volavka popelavá, brhlík lesní.
Dějiny využití řeky a životní prostředí [editovat]
Řeka je rybářským sportovním revírem, proto jsou sem ryby pravidelně vysazovány, chytá se po celém toku. Klingerthal a Kraslice jsou města s tradicí výroby hudebních nástrojů, v Oloví je sklárna, jinak jsou zde jen malá, spíše rekreační sídla. Města mají čističky odpadních vod, avšak v blízkosti Kraslic se rozkládá skládka komunálního odpadu. Do Svatavy přitéká také voda z výsypek.
Následky starých hutních aktivit jsou silná znečištění řek olovem a arzénem. Úsek Ohře mezi soutokem se Svatavou a Nechranickou přehradou je takto silně znečišťován nejen olovem a arzenem, ale i řadou dalších prvků, např. mědí, zinkem, beryliem, uranem, cínem, kobaltem, selenem, antimonem a wolframem. Obsahy většiny z nich byly v Ohři, Svatavě nebo v ostrovské Bystřici rekordní.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Hlásné profily [online]. [cit. 2010-03-27]. Dostupné online.
