Přírodní park Leopoldovy Hamry
 Leopoldovy Hamry | |
|---|---|
.jpg) Pohled z Vysokého kamene směrem ke státní hranici | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1995 [1] |
| Vyhlásil | Okresní úřad v Chebu |
| Rozloha | 4 000 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Cheb, Sokolov |
| Souřadnice | 50°15′16,2″ s. š., 12°30′9,72″ v. d. |
  Přírodní park Leopoldovy Hamry | |
| Další informace | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní park Leopoldovy Hamry je chráněné území – přírodní park v Karlovarském kraji v okrese Cheb a okrese Sokolov v západní části Krušných hor při státní hranici s Německem se středem mezi Luby a Kraslicemi. Nejvyšší nadmořskou výškou v parku je vrchol Počáteckého vrchu (819 m). Nachází se přibližně 500 m od českoněmecké státní hranice. Od státní hranice se území sklání k jihu a jihovýchodu. Geomorfologicky leží park v Jindřichovické vrchovině. Na severozápadě v okrese Cheb má park krátkou hranici s přírodním parkem Kamenné vrchy.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Přírodní park Leopoldovy Hamry byl vyhlášen v roce 1986 Okresním úřadem v Sokolově jako oblast klidu, v roce 1995 došlo vyhlášením Okresního úřadu v Chebu k přejmenování oblasti klidu na přírodní park.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Podloží v sokolovské části parku tvoří krystalinikum Krušných hor, jižní chebská část parku je vyplněna terciérními sedimenty Chebské pánve. Krystalinikum je zde zastoupeno především fylity a fylitickými kvarcity. Výrazný geomorfologický skalní výchoz drobového kvarcitu je chráněn na Vysokém kameni. Kontakt krystalinika a terciéru je tektonický a neklidný, s hypocentrem pod Novým kostelem na jihozápadním okraji parku.[1] Vyskytují se zde nejsilnější zemětřesné roje v České republice s magnitudem až 4,5 stupně Richterovy stupnice.[2]
Monitorování seismicity ukázalo, že hloubka hypocenter zemětřesení se pohybuje v rozsahu 4 až 30 km, zpravidla však nepřesahuje 10 km. Nelze vyloučit, že při příštím zemětřesném roji nemůže dojít k „probuzení“ v jiné části západočeského regionu.[3]
Hydrologie[editovat | editovat zdroj]
Oblast je odvodňována do Ohře. Při hranici chebské a sokolovské části parku protéká hlubokým údolím Libocký potok, který pramení pod Počáteckým vrchem. Na něm je vybudována přehradní nadrž Horka, ze které je pitnou vodou zásobováno Sokolovsko. Menšími vodními toky v území jsou Studenecký potok, Zadní Liboc a Čirý potok.
Flóra[editovat | editovat zdroj]
Území se řadí do fytogeografického podokresu Halštrovská vrchovina.[1] Z dřevin zde převládají smrky s menším podílem buku, borovice a olše. V rybníčku přírodní památky Studenec je větší kolonie ohroženého dáblíku bahenního (Calla palustris) a kosatce žlutého (Iris pseudacorus), na podmáčených loukách roste ve společenstvu ostřice zobánkaté (Carex rostrata Stokes), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a zábělník bahenní (Potentilla palustris). V ostřicomechových porostech roste prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos).[1]
Fauna[editovat | editovat zdroj]
Kromě běžných druhů savců a ptáků zde pravidelně zde hnízdí výr velký (Bubo bubo) a holub hřivnáč (Columba palumbus). Zoologický průzkum zjistil výskyt čolka horského (Triturus alpestris) a vzácného čolka hranatého (Triturus helveticus).[1]
Turismus[editovat | editovat zdroj]
K turistickým cílům patří v sokolovské části parku přírodní památka Vysoký kamen, kde je turistická vyhlídka ze skalního vrcholu, v chebské části parku zachovalá lidová architektura zemědělských usedlostí v Kopanině a Božetíně.
Maloplošná chráněná území[editovat | editovat zdroj]
Na území přírodního parku, v jeho sokolovské části, se nachází maloplošná chráněná území:
- přírodní rezervace V rašelinách
- přírodní památka Vysoký kámen
- přírodní památka Studenec
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 173, 433, 439, 439, 440.
- ↑ ČTK. Chebsko zasáhl zemětřesný roj, třesy byly znát až u Rakovníka. EuroZpávy.cz [online]. 2014-05-31 datum přístupu = 2015-02-13. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Zemětřesení v západních Čechách [online]. Praha: Geofyzikální ústav Akademie věd ČR [cit. 2014-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-16.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Přírodní park Leopoldovy Hamry na Wikimedia Commons - (česky) Informace na webu krušnohorky
- (česky) Oáza ticha Leopoldovy Hamry
