Montréal
| Montréal Ville de Montréal | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°31′ s. š., 73°38′ z. d. |
| Nadmořská výška | 6–233 m n. m. |
| Stát |  Kanada |
| Provincie | Québec |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 499,19 km² |
| Počet obyvatel | 1 886 481 |
| Hustota zalidnění | 3 779,1 obyv./km² |
| Etnické složení | Frankokanaďané, Anglokanaďané, přistěhovalci z dalších částí světa |
| Náboženské složení | římští katolíci |
| Správa | |
| Starosta | Valérie Plante |
| Vznik | 1642 |
| Oficiální web | ville |
| Telefonní předvolba | 514, 438 |
| PSČ | H |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Montréal (francouzsky 
[mõʀeal]IPA, anglicky [ˌmʌntɹɪˈɔːl]IPA) je druhé největší kanadské město, největší město provincie Québec a druhé největší frankofonní město na světě. Podle sčítání z roku 2011 má 1 886 481 obyvatel (bez aglomerace). Montréal se nachází na jihu provincie Québec, asi 270 kilometrů jihozápadně od provinčního hlavního města Québecu a 190 kilometrů východně od Ottawy, hlavního města Kanady. Město leží na Montréalském ostrově, na soutoku řeky Ottawy (francouzsky Rivière des Outaouais) a Řeky Svatého Vavřince (francouzsky Fleuve Saint-Laurent). Leží zde největší vnitrozemský přístav na světě.[1]
Historie
Francouzská nadvláda
Prvním Evropanem, který se dostal území dnešního Montréalu, byl Jacques Cartier, který 2. října 1535 vstoupil do vesnice Hochelega. O sedmdesát let později sem přijel Samuel de Champlain, ale vesnice Hochelega už dávno neexistovala. V roce 1611 založil La Place Royale, kožešinové obchodní místo, ale původní místní obyvatelé Irokézové své území úspěšně ubránili. První trvalé evropské osídlení Montréalského ostrova bylo vytvořeno až roku 1639 francouzským daňovým výběrčím Jérômem Le Royerem. Misionáři Paul Chomedey de Maisonneuve, Jeanne Mance a několik francouzských kolonistů založili 18. května 1642 vyslanectví pojmenované Ville Maria. Toto místo se stalo centrem obchodu s kožešinou a katolického náboženství. Irokézové pokračovali v útocích na osadu až do roku 1701, kdy byl uzavřen mír. Město zůstalo pod francouzskou nadvládou až do roku 1760, kdy Pierre François de Rigaud a Marquis de Vaudreuil-Cavagnal podlehli britské armádě pod vedením Jefreyho Amhersta. 18. května 1765 zničil požár jednu čtvrtinu města.
Britská nadvláda
Pařížský mír v roce 1763 ukončil sedmiletou válku a území Nové Francie padlo do rukou Velké Británie. V tomto období se město již jmenovalo Montréal a rostlo díky přistěhovalectví z Velké Británie. Montréal byl povýšen na město roku 1832. Velký přísun anglicky mluvících obyvatel způsobil vznik dvou zhruba stejně velkých jazykových komunit. Z rostoucí anglické komunity vyplynula stavba jedné z nejstarších kanadských univerzit, McGillovy Univerzity.
Po sjednocení Kanady v roce 1867
V roce 1852 měl Montréal 58 000 obyvatel, od roku 1860 byl největším městem Britské Severní Ameriky a bezesporu ekonomickým a kulturním centrem Kanady. S připojením sousedním měst v letech 1883 až 1918 se Montréal opět stal hlavně frankofonním městem. Takto začala tradice střídání francouzsky a anglicky mluvících starostů, která trvala až do roku 1914. Po první světové válce, během prohibice ve Spojených státech, se Montréal změnil v útočiště pro Američany toužící po alkoholu. Navzdory rostoucímu turismu zůstala ve městě vysoká nezaměstnanost prohloubená krachem na burze v roce 1929. Jakmile se však Kanada vzpamatovala ze Světové hospodářské krize v polovině 30. let, začaly se objevovat první mrakodrapy jako například Sun Life Building.
Během druhé světové války protestoval tehdejší starosta Montréalu Camillien Houde proti branné povinnosti a nutil obyvatele svého města, aby ignorovali vládní nařízení o registraci všech mužů a žen. V Ottawě starostova neposlušnost vyvolala vlnu nevole, a proto ho umístili do vězeňského tábora až do roku 1944, kdy byla vláda přinucena zavést brannou povinnost.
Jak rostl počet obyvatel, byly zde postaveny stovky katolických kostelů. Tato skutečnost vysvětluje několik někdejších přezdívek města: „the city of Saints“ (Město Svatých) a „La ville aux cent clochers“ (Město sta věží). Množství názvů ulic začínajících „St“ a „Ste“ připomíná katolickou minulost i současnost Montréalu.
Současnost
Světová výstava EXPO'67
V roce 1967 se zde také konala velká světová výstava EXPO'67, kde se bývalé Československo, mimo jiné, též prezentovalo svým projektem Kinoautomatu. Pro samotné město Montréal to byl bezesporu významný mezinárodní úspěch, který se pak o devět let později zopakoval v podobě letních olympijských her.
Sport
Nejdůležitější sportovní událostí Montréalu byly roku 1976 XXI. letní olympijské hry. Nejoblíbenějším sportem v Montréalu je samozřejmě lední hokej. Místní tým, Montréal Canadiens, je jedním ze šesti zakládajících členů kanadsko-americké NHL (patří do tzv. Original Six). Montréal Canadiens jsou rovněž nejúspěšnějším týmem NHL, získali Stanley Cup už 24×, své domácí zápasy hrávají v hale Bell Centre s oficiální kapacitou pro hokej 21 273 diváků. K dalším místním sportovním klubům patří: Montréal Alouettes (kanadský fotbal), Montréal Impact (fotbal) a Montréal Matrix (basketbal). V roce 1967 se v Montréalu konalo první atletické mezikontinentální utkání Amerika-Evropa. V roce 1979 zde proběhl v pořadí druhý Světový pohár v atletice, předchůdce dnešního Kontinentálního poháru. V roce 2005 hostil Montréal mistrovství světa v plavání.
Podnebí
Podnebí Montréalu je charakterizováno velikými rozdíly mezi létem a zimou. Nejchladnějším měsícem je leden, kdy se průměrná teplota pohybuje kolem −10 °C, v červenci, nejteplejším měsíci, se pak průměrná teplota vyhupuje až k 21 °C. Absolutní extrémy: −35 °C (leden, únor) a téměř 40 °C (červenec, srpen). Celý rok je dostatek srážek, které jsou v období od listopadu do dubna sněhové. Průměrný roční úhrn srážek činí přibližně 1 000 mm.
Partnerská města
Alžír, Alžírsko
Dublin, Irsko (1979)
Hirošima, Japonsko (1998)
Jerevan, Arménie (1998)
Lakhnaú, Indie (2000)
Lyon, Francie (1979)
Manila, Filipíny (2005)
Milán, Itálie (1996)- Paříž, Francie (2006)
Pusan, Jižní Korea (2000)
Šanghaj, ČLR (1985)
Reference
- ↑ PLESNÍK, Jan. Montreal – kousek Francie za velkou louží. Novinky.cz [online]. 2012-03-19 [cit. 2014-03-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Montréal na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Montreal ve Wikislovníku- Oficiální stránky Montrealu
