Marie II. Portugalská
Šablona:Infobox - panovnice Marie II. Portugalská (Rio de Janeiro, 4. dubna 1819 – Lisabon, 15. listopadu 1853) byla portugalská královna z dynastie Braganza v letech 1826–1828 a 1834–1853. Nejstarší z dětí portugalského krále Petra IV., vládnoucího současně v Brazílii jako císař Petr I., a jeho první ženy Marie Leopoldiny Habsbursko-Lotrinské, rakouské arcivévodkyně, dcery rakouského císaře Františka I.
Život
Narodila se v Rio de Janeiro jako María da Glória Joana Carlota Leopoldina da Cruz Francisca Xavier de Paula Isidora Micaela Gabriela Rafaela Gonzaga, když její otec pobýval v Brazílii, kam prchl s celým dvorem poté, co jeho zemi obsadila napoleonská vojska.
V roce 1822 její otec vyhlásil nezávislost Brazílie na Portugalsku. Když v březnu roku 1826 zemřel Mariin děd, portugalský král Jan VI., nastala v zemi nástupnická krize. Otec Marie, zvaný v Brazílii Dom Pedro, který s ním byl v konfliktu, vládl v té době v Brazílii jako císař. Zemřelý král měl ještě jednoho syna, Michala I., stoupence absolutismu, který byl ze země vypovězen za povstání proti vládě otce a liberálů.
Zemřelý král označil za regentku svou oblíbenou dceru Izabelu Marii, která měla vládnout, dokud se právoplatný nástupce trůnu nevrátí do království. Nespecifikoval však, zda tím nástupce má být brazilský císař Pedro nebo princ v exilu Miguel (Michal). Většina poddaných za nástupce považovala Pedra, nechtěla však znouvusloučení trůnů Portugalska a Brazílie.
V důsledku této situace se rozhodl Pedro následovně: zřekl se svých práv na portugalský trůn ve prospěch své sedmileté dcery Marie. Ta pak se měla provdat za svého strýce Miguela (Pedrova bratra) pod podmínkou, že on bude akceptovat liberální ústavu a dokud princezna nedosáhne plnoletosti, bude plnit roli regenta.
Miguel předstíral souhlas s tímto rozhodnutím, avšak po návratu do Portugalska Marii odebral trůn a prohlásil se králem, zrušiv liberální ústavu. Zatímco Miguel vládl ve znamení absolutismu a teroru, Marie putovala po panovnických dvorech Evropy – mj. pobývala i u svého děda ve Vídni.
V roce 1831 Petr odstoupil z brazilského trůnu ve prospěch neplnoletého Mariina bratra, který převzal trůn jako Petr II. Brazilský. Bývalý císař pak zaútočil ze základny na Azorách na Miguela a donutil ho v roce 1834 k abdikaci. Trůn byl navrácen Marii a její manželství bylo anulováno.
Dne 26. ledna 1835, ve věku 15 let, se Marie provdala za Karla Augusta, prince z Leuchtenbergu, syna Evžena de Beauharnais a vnuka první ženy Napoleona Bonaparte – Josefiny de Beauharnais. Její manžel však zemřel již dva měsíce po svatbě, 28. března 1835.
Dne 1. ledna 1836 se Marie provdala potřetí, a to za prince Ferdinanda Saxe-Coburg-Gotha, který s ní spoluvládl jako král-manžel. Tento titul obdržel podle portugalského zvyku teprve po narození jejich prvního potomka, budoucího nástupce trůnu. Manželé tak založili novou dynastii Braganza-Sasko-Koburg-Gotha, která v Portugalsku vládla až do roku 1910.
Za Mariiny vlády vypuklo 16. května 1846 povstání, které bylo potlačeno královskými jednotkami až 22. února 1847. Panování královny je rovněž významné vydáním zákona o veřejném zdraví, jehož cílem bylo zvládnutí šířící se epidemie cholery; o tom, jak důležitá byla tato snaha, svědčí i to, že tři její synové včetně nejstaršího, krále Petra V., podlehli choleře při epidemii v roce 1861, osm let po Mariině smrti. Významné jsou královniny kroky, které podnikla k povznesení veřejného vzdělání v zemi.
Marie byla mnohokrát těhotná. Lékaři ji upozorňovali před nebezpečím spojeným s vyčerpávajícím opakovaným mateřstvím, královna však jejich varování před nástrahami, které ostatně připravily o život i její matku, odbývala slovy: "Jestli zemřu, zemřu na svém místě." Že obavy lékařů nebyly liché, se ukázalo v roce 1853, kdy Marie v necelých pětatřiceti letech zemřela v průběhu porodu, při kterém přivedla na svět své jedenácté dítě – prince Evžena, který hned po narození zemřel rovněž.
V Portugalsku je vzpomínána jako příkladná matka a příjemná osoba, která všechno své konání podřizovala snaze prospět své zemi, kde získala přídomek dobrá matka a a Educadora (portugalsky učitelka).
Děti
Z manželství Marie a Ferdinanda vzešlo celkem 11 dětí; čtyři z nich zemřely hned po narození. Tři její synové včetně nejstaršího, krále Petra V., podlehli choleře při epidemii v roce 1861:
- Petr V. Portugalský (16. září 1837 – 11. listopadu 1861), příští král Portugalska, zemřel na choleru;
- Ludvík I. Portugalský (31. října 1838 – 19. října 1889), příští král Portugalska;
- infantka Marie (*/† 4. října 1840), zemřela po porodu;
- infant Jan (16. března 1842 – 27. prosince 1861), zemřel na choleru;
- infantka Marie Anna (21. července 1843 – 5. února 1884), manželka Jiřího I., saského krále;
- infantka Antonie Marie (17. února 1845 – 17. prosince 1913), manželka prince Leopolda Hohenzollern-Singmaringen;
- infant Ferdinand (23. července 1846 – 6. listopadu 1861), zemřel na choleru;
- infant August (4. listopadu 1847 – 26. září 1889), princ Coimbra;
- infant Leopold (*/† 7. května 1849), zemřel po porodu;
- infantka Marie da Glória (*/† 3. února 1851), zemřela po porodu;
- infant Eugen (*/† 15. listopadu 1853), zemřel po porodu
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku María II de Portugal na španělské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie II. Portugalská na Wikimedia Commons - http://thepeerage.com/p10450.htm#i104492
_-_Lesser.png)
- Braganzové
- Portugalské královny
- Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha
- Katoličtí panovníci
- Vévodkyně z Braganzy
- Vévodové z Barcelos
- Vévodové z Porta
- Pohřbení v klášteře sv. Vincenta z Fory
- Narození 1819
- Úmrtí 1853
- Zemřelí v souvislosti s porodem
- Úmrtí 15. listopadu
- Úmrtí v Lisabonu
- Narození 4. dubna
- Narození v Riu de Janeiru