Ludvík XIII.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludvík XIII.
z Boží vůle nejkřesťanštější král Francie a Navarry etc.
Portrét
Ludvík XIII.
Doba vlády14. květen 161014. květen 1643
Korunovace17. říjen 1610, Remeš
Narození27. září 1601
zámek ve Fontainebleau
Úmrtí14. května 1643
(ve věku 41 let)
Saint-Germain-en-Laye
PohřbenBazilika Saint-Denis
PředchůdceJindřich IV.
NástupceLudvík XIV.
PotomciLudvík
Filip
RodKapetovci
DynastieBourboni
OtecJindřich IV.
MatkaMarie Medicejská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ludvík XIII.

Ludvík XIII. (27. září 1601, zámek ve Fontainebleau14. května 1643, Saint-Germain-en-Laye) byl král Francie a Navarry. Za jeho vlády došlo k poklesu moci Habsburské dynastie. Význam pro vnitřní politiku mělo omezení moci francouzské šlechty a zrušení některých privilegií udělených hugenotům Ediktem nantským.

Život

Regentská vláda Marie Medicejské

Byl nejstarším synem krále Jindřicha Navarrského z rodu Bourbonů a Marie z rodu Medici. Králem se stal již v devíti letech, po otcově zavraždění náboženským fanatikem. Regentkou byla stanovena královna matka. Byl mrzoutským a samotářským dítětem, o kterého se starala nikoliv jeho sobecká matka, ale kuchaři, panoši, komorníci a vychovatelé. Matka doufala, že zanedbáváním jeho výchovy a prohlašováním jeho mentální slabosti a zaostalosti (král občas koktal) prodlouží jeho nezletilost a tak svou regentskou vládu. Byla ovládána Leonorou Galigai, svou soukojenkou a jejím manželem Concinim. Oběma zajistila vysoké tituly (maršál d'Acre) a vysoké příjmy. Ač Jindřich IV. důsledně prosazoval protišpanělskou politiku, která tolik ovlivnila i jeho syna, Marie Medicejská dojednala Ludvíkův sňatek se španělskou infantkou Annou Rakouskou a naproti tomu se španělský následník trůnu, budoucí Filip IV. Španělský oženil s Ludvíkovou sestrou Alžbětou. Ludvík se ve věku šestnácti let rozhodl provést převrat, během nějž byl zavražděn Concini, jeho manželka byla popravena za čarodějnictví a Ludvíkova matka, společně se svým sekretářem Richelieuem, internována. Dle svého prohlášení se teprve tehdy stal králem. Zemi i krále i nadále oslabovaly vnitřní války mezi ním, matkou a vysokou šlechtou.

Ludvíkova vláda

Vztah mezi Ludvíkem a Richelieuem je předmětem historických pojednání i románů. Biskup z Luconu, Armand Jean du Plessis, kardinál de Richelieu byl původně sekretářem královny, ale v pravý čas krále upozornil na svou loajalitu. Ludvík měl nejprve obavu z agilního a nebezpečného preláta, ale později v důsledku působení otce Josefa, mystického kapucína, došlo k setkání krále s kardinálem a nic poté nebránilo Richelieuovu vstupu do královské Rady s tím, že se posléze stal královým prvním ministrem. Richelieu byl oddaný králi a Francii. Ludvík se však s jeho takřka neomezenou mocí často špatně smiřoval.[pozn. 1]

Roku 1635 na příkaz Ludvíka XIII. byla založena v Paříži botanická zahrada na pěstování "lékařských" rostlin; dostala název Jardin du Roi a stala se základem budoucí slavné Jardin des plantes.[pozn. 2]

Manželství

První dítě se v manželství s Annou Rakouskou uzavřeném roku 1615 narodilo až 23 let po svatbě. Byl jím však následník trůnu, budoucí Ludvík XIV. O dva roky později přišel na svět druhý syn Filip. Následnictví francouzského trůnu bylo zajištěno.

Ludvík XIII. zemřel v květnu 1643 a byl pohřben v Saint-Denis. Svou závětí ustanovil radu sestavenou z mužů vybraných svým kardinálem, jež měla za nezletilosti Ludvíka XIV. dozírat na regentku Annu Rakouskou.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
František Bourbonský
 
 
Karel IV. Bourbonský
 
 
 
 
 
 
Marie Lucemburská
 
 
Antonín Bourbonský
 
 
 
 
 
 
René z Alençonu
 
 
Františka z Alençonu
 
 
 
 
 
 
Markéta Lotrinská
 
 
Jindřich IV. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Jan III. Navarrský
 
 
Jindřich II. Navarrský
 
 
 
 
 
 
Kateřina Navarrská
 
 
Jana III. Navarrská
 
 
 
 
 
 
Karel z Angouleme
 
 
Markéta z Angoulême
 
 
 
 
 
 
Luisa Savojská
 
'Ludvík XIII.'
 
 
 
 
 
Giovanni dalle Bande Nere
 
 
Cosimo I. de Medici
 
 
 
 
 
 
Maria Salviati
 
 
František I. Medicejský
 
 
 
 
 
 
Pedro Álvarez de Toledo
 
 
Eleonora Toledská
 
 
 
 
 
 
Maria Osorio
 
 
Marie Medicejská
 
 
 
 
 
 
Filip I. Kastilský
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Jana I. Kastilská
 
 
Johana Habsburská
 
 
 
 
 
 
Vladislav Jagellonský
 
 
Anna Jagellonská
 
 
 
 
 
 
Anna z Foix a Candale
 

Odkazy

Poznámky

  1. Proslul jeho výrok, kdy dal Richelieuovi přednost ve dveřích při vstupu do místnosti proto, že je prý stejně on považován za krále Francie. Kardinál sice vstoupil první, ale dle jeho slov pouze proto, aby králi posvítil.
  2. V roce 1794 byla do ní přemístěna zvířata ze zvěřince Ludvíka XIV. ve Versailles a od té doby se tam pak přemísťovala zvířata darovaná francouzským králům. Městská rada dokonce zakázala na svém území všechny kočovné zvěřince a zvířata od nich odkoupila pro zahradu. Jardin des plantes s rozsáhlými expozicemi zvířat je v Paříži dodnes.

Literatura

  • HARTMANN, Petr Claus, a kol. Francouzští králové a císaři v novověku : od Ludvíka XII. k Napoleonovi III. (1498-1870). Praha: Argo, 2005. 467 s. ISBN 80-7203-517-7. 

Externí odkazy

Předchůdce:
Jindřich IV.
Znak z doby nástupu král Francie a Navary
Ludvík XIII. (II.)
16101643
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ludvík XIV.
Chronologie francouzských panovníků
od 987 do 1870
987 996 1031 1060 1108 1137 1180 1223 1226
   Hugo Kapet Robert II. Jindřich I. Filip I. Ludvík VI. Ludvík VII. Filip II. Ludvík VIII.   
1226 1270 1285 1314 1316 1316 1322 1328 1350
   Ludvík IX. Filip III. Filip IV. Ludvík X. Jan I. Filip V. Karel IV. Filip VI.   
1350 1364 1380 1422 1461 1483 1498 1515 1547 1559
   Jan II. Karel V. Karel VI. Karel VII. Ludvík XI. Karel VIII. Ludvík XII. František I. Jindřich II.   
1559 1560 1574 1589 1610 1643 1715 1774 1792
   František II. Karel IX. Jindřich III. Jindřich IV. Ludvík XIII. Ludvík XIV. Ludvík XV. Ludvík XVI.   
1792 1804 1814 1824 1830 1848 1852 1870
   Napoleon I. Ludvík XVIII. Karel X. Ludvík Filip Napoleon III.   

Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové