Chorvatská kuna
| Chorvatská kuna | |
| Hrvatska kuna (chorvatsky) | |
| Země: |  Chorvatsko |
|---|---|
| ISO 4217: | HRK |
| Mince: | 1, 2, 5, 10, 20, 50 lip; 1, 2, 5, 25 kun |
| Bankovky: | 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500, 1000 kun |
Kuna je platidlo, které se používá v Chorvatsku. V novodobé historii se do oběhu dostala v červnu 1994, kdy nahradila chorvatský dinár. Kuna ale předtím už existovala během druhé světové války, když stát Jugoslávie fakticky neexistoval.
ISO 4217 kód kuny je HRK, jedna kuna se dělí na 100 lip (jednotné číslo lipa). Přibližný kurs k euru je 7,5 HRK = 1 EUR (3,632 CZK/HRK).
Obsah |
Vznik a vývoj [editovat]
Poprvé byla kuna zavedena za druhé světové války, převáděla se v poměru 1 dinár = 40 kun a byla rozdělena na sto banic (jednotné číslo banica).
Po vyhlášení nezávislosti země na SFRJ Chorvatsko okamžitě zavedlo vlastní dináry, které měly nahradit ty jugoslávské (chorvatský dinár používalo i chorvatské obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny, odmítali ho však Srbové žijící na chorvatském území, ti měli až do roku 1995 svůj vlastní dinár Republiky Srbská Krajina). Nová měna však rychle ztratila svoji hodnotu a upadla do hyperinflace. Proto v roce 1994 provedla země měnovou reformu a zavedla dnešní kuny ve směnném poměru 1000 dinárů = 1 kuna. Jméno však již mělo fašistickou minulost a jeho znovuobnovení bylo sporné, především pro Srby v zemi žijící těžko přijatelné. Existovaly také i jiné návrhy na novou měnu, podle jednoho z nich měly být zavedeny například koruny (kruna) podle vzoru bývalé rakousko-uherské koruny.
Mince a bankovky [editovat]
Mince mají hodnoty 1, 2, 5, 10, 20 a 50 lip, dále 1, 2, 5 a 25 kun. Mince 25 kun mají několik různých motivů na rubové straně, které poukazují na různá výročí a významné události v Chorvatsku.
| Hodnota | Podoba líce |
|---|---|
| 1 lipa | kukuřice setá (Zea mays) |
| 2 lipy | vinný hrozen (Vitis vinifera) |
| 5 lip | dub (Quercus robur) |
| 10 lip | tabák (Nicotiana tabacum) |
| 20 lip | oliva (Olea europaea) |
| 50 lip | degenie (Degenia velebitica) |
| 1 kuna | slavík |
| 2 kuny | tuňák |
| 5 kun | medvěd |
Bankovky mají nominální hodnoty 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1000 kun.
| Hodnota | Rozměry | Motiv | Platnost | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Avers | Revers | Neplatné bankovky – vzor z roku |
Platné bankovky – vzor z roku |
||
| 5 kun | 122 mm × 61 mm | chorvatský bán Peter Zrinský (1624–1671) a kníže Fran Krste Frankopan (1643–1671) | hrad Varaždín a jeho půdorys | 1993 | 2001 |
| 10 kun | 126 mm × 63 mm | Juraj Dobrila (1812–1882), biskup z Terstu a Poreče | Římský amfiteátr v Pule, půdorys istrijského městečka Motovun | 1993 1995 |
2001 2004 |
| 20 kun | 130 mm × 65 mm | chorvatský bán Josip Jelačić (1801–1859) | Zámeček Eltz ve Vukovaru | 1993 | 2001 |
| 50 kun | 134 mm × 67 mm | chorvatský renesanční básník Ivan Gundulić (1589-1638) | Historické centrum Dubrovníku, dubrovnický Rektorský palác | – | 1993 [1] 2002 |
| 100 kun | 138 mm × 69 mm | chorvatský bán a básník Ivan Mažuranić (1814–1890) | Chrám sv. Víta v Rijece a jeho půdorys | – | 1993 [1] 2002 |
| 200 kun | 142 mm × 71 mm | chorvatský politik Stjepan Radić (1871–1928), odpůrce idee Velkého Srbska | Budova vojenského velitelství v Osijeku, tamější pevnost | – | 1993 [1] 2002 |
| 500 kun | 146 mm × 73 mm | Marko Marulic (1450–1524), spisovatel a humanista, otec chorvatské literatury | Diokleciánův palác ve Splitu | – | 1993 |
| 1000 kun | 150 mm × 75 mm | chorvatský právník Ante Starčević (1823–1896), výrazně podporoval myšlenku chorvatské národní hrdosti | Jezdecká socha prvního chorvatského krále Tomislava, záhřebská katedrála | – | 1993 |
| Podle ČNB: | CZK (Graf Průměry) |
| Podle Kurzy.cz: | CZK (Graf Banky) EUR USD |
| Podle Yahoo! Finance: | CZK EUR USD CHF GBP JPY |
| Podle XE.com: | CZK EUR USD CHF GBP JPY |
| Podle OANDA.com: | CZK EUR USD CHF GBP JPY |
