Josefstadt

Tento článek potřebuje důkladnou jazykovou korekturu.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení můžete hledat v radách na stránce Pravopisné rady, případně na diskusní stránce článku.

Poloha

Josefstadt 8. vídeňský městský okres. Výměrou je nejmenší okres Vídně uvnitř Linienwallu, který odpovídá dnešnímu Gürtelu.

Geografie

Josefstadt je ve středu města Vídně a je svou plochou 1,08 čtverečních kilometrů nejmenším z vídeňských městských okresů a zaujímá pouze 0,28 % plochy Vídně. Okres leží mezi vídeňským "Gürtelem" a je vtěsněn mezi zastavěné okresy Vídně. Pouze 2 % ploch okresu je zelení.

Poloha

Okres Josefstadt leží na rovině mezi dvěma potoky Bachkanalem a Wienerwaldbächen. Alserbach (dnes vede pod ulicí "Lazarettgasse") a Ottakringerským potokem (dnes mezi ulicí "Lerchenfelder Straße" a "Neustiftgasse"). Před zástavbou vedl v hlubokém údolí s větším sklonem toku, čímž překonával výškové rozdíly v rámci území okresu. Západní hranice okresu u "Lerchenfelder Gürtel" je ve výši 204,5 metru, východní hranice okraje okresu ve "Friedrich-Schmidt-Platzu" má nadmořskou výšku 180 metrů. Také mezi severní a jižní hranicí okresu je výškový rozdíl. Tak je křižovatka "Kochgasse" a "Alser Straße" na severu ve výšce 185 metrů, náhorní planina "Florianigasse" a "Skodagasse" je na výšce 198 metrů a křižovatka "Lerchenfelder Straße" a "Kaiserstraße" na jihu má výšku 196 metrů.

Části okresu

Josefstadt byl vytvořený z dřívějších předměstí Altlerchenfeld, Breitenfeld, Josefstadt a Strozzigrund. K tomu se přičlenila ještě jižní část Alservorstadtu, jakož i malá část od Sankt Ulrichu. Na severovýchodu území okresu leží mezi "Landesgerichtsstraße", "Florianigasse" a "Feldgasse" Alservorstadt, který svou severní částí patří k okresu Alsergrund. K okresní části "Alservorstadtu" patří magistrátní okresní úřad, zemský soud, muzeum etnografické, jakož i největší park okresu Schönbornpark. Na severozápadu okresu leží mezi "Gürtelem", "Florianigasse" a "Feldgasse" "Breitenfeld" i s kostelem. Sever a jihovýchod okresního území patří okresu Josefstadt. Nejvýraznějšími budovami okresu je Divadlo Josefstadt a piaristický kostel "Marie Věrná". Ve "Strozzigasse" je malá okresní část s "Berním úřadem". Na západě Strozzigrundu a východě od "Altlerchenfeldu" je v ulici "Pfeilgasse" několik studentských domovů. Na jihovýchodním území okresu je v jižním okrese "Piaristengasse" a také malá část od "Sankt Ulricha", největší část v okrese Neubau.

Členění okresu pro potřebu statistických údajů je poněkud odlišné. Do Josefstadtu je také započítána "Laudongasse", "Josefstädter Straße" a "Bennoplatz".

Sousední okresy

Josefstadt patří do tak zvaných vnitřních okresů mezi "Gürtelem" a "Ringstraße". Na západě tvoří vídeňský Gürtel s částmi Hernalsu např. "Lerchenfelder Gürtel" vnější části Hernals a Ottakring, na východě odděluje tzv. druhou linii podél silnice "Landesgerichtsstraße" - "Auerspergstraße" Josefstadt od Innere Stadtu. Severní hranice okresu u okresu Alsergrund probíhá podél Alser Straße, na jihu tvoří "Lerchenfelder Straße" hranici k okresu Neubau.

Využití ploch

Plochy Josefstadtu jsou téměř výhradně využívány jako zastavěné stavbami nebo dopravními plochami. 70,34 % ploch okresu jsou stavebními, jejich cena předčí sousední území. Velká část stavební (85 %) připadne na obytné plochy, zbytek téměř výhradně pro kulturní, veřejné a náboženská zařízení (14,4 %). Využití ploch pro podnikové zájmy je v Josefstadtu mizivé. Josefstadt má takové plochy v absolutních číslech nepatrné a je na posledním místě mezi vídeňskými okresy. Oproti stavebním plochám jsou dopravní plochy s 27,6 % největšími. Josefstadt je okres s velmi málo zelení. Jen 2 % jich připadají pro tento účel, přičemž 95 % zelených ploch jsou parky.

Historie

Dnešní Josefstadt byl osídlen relativně pozdě. Jen poblíž Innere Stadtu je osídlení ze středověku neznámého názvu. Jedinou významnou stavbou byl "Gutshof", který byl jmenován v souvislosti s Rote Hofem. Intenzivní osídlení začalo teprve na konci 16. století, Tato osada vznikla kolem roku 1700, kdy od císaře Josefa I. (1678-1711) získala území a název Josefstadt. K rozšíření města došlo po zrušení Skotského kláštera 1801 a získal se prostor pro vznik předměstí 'Breitenfeld'. Ulice dostaly řád až v době biedermeieru. 'Alt-Lerchenfeld' byl sice již poprvé uvedený v roce 1295, větší stavební činnost nastala teprve kolem roku 1700. Roku 1850 byla tato předměstí spolu s malou částí od St. Ulrichu (viz Neubau) a Alservorstadt (viz Alsergrund) spojena v 7. vídeňský okres Josefstadt a připojena k Vídni; po rozdělení Vídně vznikl 7. okres. Až doposud byla provedena pouze jedna změna hranice okresu v roce 1995 v oblasti "Auerspergstraße" a týkala se pouze dopravních ploch.
Josefstadt se vyvinul jako sídlo měšťanstva a zde také žije velmi mnoho úředníků. Většina starostů Vídně bydlela právě zde. Spolkový prezident Dr. Heinz Fischer (* 1938) bydlí v Josefstadtu, v „Josefstädter Straße“. Mimo to platí Josefstadt proti okresům Neubau a Mariahilf také jako okres intelektuálů a mnoho umělců, herců a spisovatelů v Josefstadtu bydlí.

8. okres je druhým ve Vídni, kde při volbách do zastupitelstva okresu (23. října 2005) dosáhli "Zelení" relativní většinu a tím se od 30. listopadu dostali do vedení okresu.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel

Po založení okresu Josefstadt v roce 1869 zde žilo 53 012 lidí. Z důvodu již tenkrát stísněné zástavby se v roce 1910 zvedala se hodnota okresu. Potom začal téměř spojitý pokles obyvatel, přičemž hodnota v letech 1960 a 1970 silně poklesla. Hlavní důvod byla stoupající potřeba obytných prostor. Nynější počet obyvatel do 24 tisíc se jeví stabilizovaný.

Struktura obyvatel

Věková struktura obyvatelstva v roce 2001 klesla především u dětí a mladých dospělých pod vídeňský průměr. V Josefstadtu v roce 2001 bylo 11,4 % obyvatel pod 15 let (v celé Vídni byl průměr 14,7 %). Podíl obyvatel ve věku od 20 do 29 let z důvodu vyššího počtu studujících v Josefstadtu činil 16,1 % (Vídeň 12,8 %). Podíl obyvatel od 60 a více let činil 20,1 % (Vídeň 21,7 %). Podle pohlaví podíl v okrese 47,4 % mužů a 52,6 % žen v oblasti odpovídá průměru Vídně, zatímco v Josefstadtu bylo 35,2 % ženatých (Vídeň 41,2 %).

Původ a jazyk

Podíl cizinců mezi obyvateli okresu v roce 2005 je 20,9 % a ukazuje se vzestupná tendence (2001: 16,1 %). Nejvyšší podíl cizinců v roce 2005 s asi 3.5 % podílem na obyvatelstvu státních občanů Srbska a Černé Hory. Další 2,7 % jsou Němci, 1,1 % Poláci, 1,0 % Turci a 0,7 % Chorvaté nebo Bosna a Hercegovina. Vesměs se v roce 2001 ze 24,4 % obyvatel narozených v Rakousku má 4,8 % mateřskou řeč Srbskou, 2,0 % Tureckou a 1,9 % Chorvatskou.

Náboženství

Náboženské vyznání obyvatelstva Josefstadtu je do značné míry v průměru Vídně, kde podíl katolického a evangelického obyvatelstva je lehce nad a islámské obyvatelstvo je pod průměrem. Při sčítání lidu 2001 udalo 52,0 % obyvatel římskokatolické vyznání. V okresním obvodu jsou tři římskokatolické farnosti, v celém městě je 8 děkanství 8 a arcibiskupství.. 6,0 % obyvatel bylo evangelíky, 4,6 % islámské víry, 5,2 % je v pravoslavné církvi. 23,8 % obyvatel okresu bylo bez vyznání. 7,8 % nemělo žádnou či jinou náboženskou orientaci.

Politika

Okres Josefstadt je tradiční tvořivý městský okres. Po druhé světové válce byla "Rakouská lidová strana (ÖVP) v období 1945 až 2005 průběžně silnou stranou a měla odpovídající zastoupení v okresním zastupitelstvu. Opakovaně dosahovala absolutní většinu. Díky volebnímu úspěchu strany "Zelených" v pozdních osmdesátých letech a nastoupení "Liberálního fóra" v roce 1996 však (ÖVP) a také "Sociálně-demokratická strana Rakouska (SPÖ)" očividně získala hlasy. "Svobodná strana Rakouska (FPÖ) sehrála v Josefstadtu významnou roli. "Občanské fórum (PRO)" se také usadilo v Josefstadtu, když mezi lety 1991 a 2001 dosahuje mezi 7.0 % a 8,3 %.

Znak

Znak okresu byl vytvořen v roce 1850 a reprezentuje pět dřívějších samostatných obcí, ze kterých je okres vytvořen.

Kultura a pamětihodnosti

Pamětihodnosti

• Divadlo v Josefstadtu, městská tradiční scéna
• Vienna's English Theatre, nejstarší anglické divadlo ve Vídni
• Piaristický kostel Marie Věrné barokní kostel s malbou malíře Maulbertsche
• Rakouské etnografické muzeum v paláci Schönborn, Laudongasse 15-19
• Palác Auersperg
• Dům "U Svaté Trojice" (dnes "Stará pekárna"), Lange Gasse 34 je klasický příklad barokní architektury v předměstí
• Palais Strozzi (dnes Berní úřad), Josefstädter Straße 39
• Lenaugasse, celá ulice byla příkladem svou architekturou a je pod památkovou ochranou
• Muzeum štěstí, Florianigasse 54
• Okresní muzeum Josefstadt, Schmidgasse 18
• Le Petit - nejmenší divadlo světa (19 sedadel), Schlösselgasse 21
• Divadlo Kosilo - nejmenší jeviště ve Vídni (5 m^(2)), Neudeggergasse 14.
• Kabaret Niedermair, Lenaugasse 1a, divadlo a kabaret malých forem i pro děti

Významné kavárny v Josefstadtu jsou Café Hummel, Cafe Florianihof a Café Eiles.

Josefstadt v literatuře a televizi

• Arthur Schnitzler (1862-1931): Traumnovelle hraje se rovněž částečně v Josefstadtu
• Ödön von Horvath (1901-1938): Události z Vídeňského lesa. Hraje se v "Kleinen Gasse"
• 2001/2002 produkován rakouský televizní seriál Dolce Vita & Co hraje se částečně v Josefstadtu
• 2007 na ORF 1 každodenně "Namydlená opera“, ovšem ne v 8. okrese

Muzea

• Rakouské muzeum etnografie v paláci Schönborn je největší etnografické muzeum Rakouska. Muzeum bylo založeno již roku 1895 a zachycuje historii všech území dřívější monarchie.
• Ve sklepě piaristů je "Kaiser Franz Joseph Hutmuseum" jenž představuje sbírku klobouků z dob císaře Františka Josefa I. a "Vinařské komory", disponující dezertními víny bývalých korunních zemí, zejména víno Madeira od 1795-1916, jakož i vzácná Tokajská vína.
• "Okresní muzeum Josefstadt" se věnuje dějinám Josefstadtu.

Parky

V okrese je 2,09 hektaru parkových ploch od miniaturních až po velké okresní.

• Největší park (asi 10.000 m^(2)) v Josefstadtu je Schönbornpark mezi ulicemi "Florianigasse" a "Lange Gasse". Park byl založen v 18. století u "Zahradního paláce", náměstka říšského kancléře Friedrich Carl von Schönborn (1674-1746). Park byl v roce 1862 zmenšený.
• Asi 6.000 m^(2)] má "Hamerlingpark" na "Hamerlingplatzu", zřízený v roce 1910 po provedené demolici Josefstadtských kasáren.
• Tygří park na křižovatce ulic "Tigergasse" a "Pfeilgasse" je nejmenší park v Josefstadtu (1.600 m²). Tigerpark byl zřízen na střeše a kolem podzemních garáží, které byly vybudovány na místě dřívější továrny.

Hospodářství a infrastruktura

Doprava

Na hranici u Ottakringu stanice "Josefstädter Straße" podzemní dráhy "U-6" a na hranici k Inneren Stadt je stanice "Rathaus" podzemní dráhy linky „U-2“. V okrese je také několik tramvajových a autobusových linek.

Studentské koleje

V Josefstadtu je značný počet domovů pro studenty, např "Haus VINDOBONA" pod kuratelou Adolfa Schärfa (1890-1965) na nároží "Skoda" a "Laudongasse", pod "Akademickou pomocí" provozované Pfeilheim ("Pfeilgasse" 3a, "Pfeilgasse" 4-6), studentský domov "Hotel Korotan" ("Albertgasse" 48), studentský domov "Neudeggergasse" ("Neudeggergasse" 21) a "Friedrich-Fundera" studentský domov v "Strozzigasse". V posledních letech byly některé domovy uzavřeny. O letních prázdninách jsou domovy provozovány jako hotely.

Školství

V Josefstadtu jsou čtyři veřejné obecné školy, družstevní střední škola, tři gymnázia ("Feldgasse", "Albertgasse" a na "Jodok-Fink-Platze") a spolkový vzdělávací ústav (pro vzdělávání pedagogů pro mateřské školy) v „Albertgasse“. Na "Hamerlingplatze" je "Vídeňská obchodní škola", Obchodní akademie a obchodní škola „vídeňské obchodní společnosti“. Další obchodní škola je na "Schönborngasse".

Na "Laudongasse", v dřívější hlavní knihovně je ústřední hudební škola. Od zahájení nové "Hlavní knihovny Vídně" na "Urban-Loritz-Platze" (poblíž osmého okresu) je osmý okres bez filiální knihovny. Ve "Schmidgasse" je "Lidová univerzita" Josefstadt. Důležitým pracovištěm pro výchovu pedagogů pro volný čas je největší Spielotheka Rakouska, v "Albertgasse" 35. Ve stejném domě má také sídlo ústav pro výchovu pedagogů pro volný čas.

Osobnosti

• Johann Lukas von Hildebrandt (1668-1745), italský stavitel
• Marie von Ebner-Eschenbach (1830-1916), spisovatelka, původem od Kroměříže
• Theodor Oppolzer (1841-1886), astronom německo-českého původu
• Anton Wildgans (1881-1932), básník a dramatik
• Karl von Frisch (1886-1892),profesor biologie v Mnichově
• Ödön von Horvath (1901-1918), rakousko-uherský spisovatel
• Kurt Gödel (1906-1978), matematik, původem z Brna
• Anna-Lülja Praun (1906-2004), architektka a návrhářka
• H.C. Artmann (1921-2004), básník, spisovatel a překladatel
• Milo Dor (1923-2005), spisovatel
• Heinz Fischer (* 1938), právník a politik

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josefstadt (Wien) na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Josefstadt auf den Seiten von wien.at
• Bezirksinformationen Wien 8 - Josefstadt
• Bezirksmuseum Josefstadt

Literatura

• Felix Czeike: Wiener Bezirkskulturführer: VIII. Josefstadt. Jugend und Volk, Wien 1980, ISBN 3-7141-6226-7
• Elfriede Faber: Zeitsprünge Wien-Josefstadt. Sutton Verlag, Erfurt 2006, ISBN 978-3-89702-875-3
• Christine Klusacek: Josefstadt. Beiseln, Bühnen, Beamte. Mohl, Wien 1991, ISBN 3-900272-40-9
• Carola Leitner: Josefstadt: Wiens 8. Bezirk in alten Fotografien. Ueberreuter, Wien 2006, ISBN 3-8000-7204-1