Husní Mubárak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Muhammad Husní Mubárak
Muhammad Husní Mubárak (2009)
Muhammad Husní Mubárak (2009)
4. prezident Egypta
Ve funkci:
16. října 1981 – 11. února 2011
Předseda vládyAhmad Šafík
PředchůdceAnvar as-Sádát
NástupceMuhammad Mursí
25. Generální tajemník Hnutí nezúčastněných zemí
Ve funkci:
16. června 2009 – 11. února 2011
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní demokratická strana

Narození4. května 1928 (96 let)
Kafr el-Meselha, EgyptEgypt Egypt
Příčina úmrtíchirurgické komplikace
Místo pohřbeníHeliopolis
NárodnostEgyptská
ChoťSuzanne (Sabetová)
(od roku 1959)
Dětisynové Alá a Gamál
SídloKáhira
Alma materEgyptská vojenská akademie,
Frunzeho vojenská akademie (SSSR)
Zaměstnánívoják (pilot, později náčelník štábu letectva)
Profesepolitik, pilot a voják
Náboženstvímuslim (sunita)[zdroj?]
OceněníŘád Isabely Katolické (1985)
Řád slona (1986)
Cena Džaváharlála Néhrúa (1995)
čestný doktor Pekingské univerzity (1999)
Národní řád levharta
… více na Wikidatech
PodpisMuhammad Husní Mubárak, podpis
CommonsHosni Mubarak
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Muhammad Husní Mubárak, arabsky محمد حسني مبارك‎, (* 4. května 1928) je egyptský politik, který byl prezidentem Egypta v letech 19812011. V úřadě hlavy státu nahradil zavražděného Anvara Sádáta. Dne 11. února 2011 rezignoval po vlně občanských nepokojů na funkci prezidenta a své pravomoci předal Nejvyšší vojenské radě.

Život

Narodil se 4. května 1928 v Kafr el-Meselha u Káhiry. V roce 1949 ukončil Egyptskou vojenskou akademii a poté vystudoval Akademii vzdušných sil. Po ukončení školy prošel řadou pozic v armádě. Začínal jako stíhací pilot a postupně se stal leteckým instruktorem, velitelem divize a velitelem základny. V roce 1964 byl jmenován velitelem egyptské vojenské mise v Moskvě, v letech 19671972 byl ředitelem Akademie vzdušných sil, roku 1969 se stal náčelníkem štábu letectva. Vojenskou kariéru ukončil roku 1973 jako vrchní velitel letectva, kterým byl také během Jomkipurské války. Prezident Anvar Sádát si jej roku 1975 vybral jako viceprezidenta.[1]

Prezident

Muhammad Husní Mubárak byl od 14. října 1981 do 11. února 2011 prezidentem Egyptské arabské republiky, kdy byl nucen po masových demonstracích odstoupit z funkce prezidenta. V roce 1981 se stal také generálním tajemníkem Národní demokratické strany. Do úřadu nastoupil po Anvaru as-Sádátovi, jehož vraždu při vojenské přehlídce zorganizoval Khalid Islambouli. V úřadu prezidenta byl oficiálně potvrzen roku 1987. Prezidentské volby vyhrál i v letech 1993, 1999 a 2005.

Husní Mubárak vládl Egyptu oficiálně jako prezident v parlamentní republice, fakticky byla ale vláda podřízena jemu a on vytvářel veškerou politiku, zejména vojenskou a zahraniční. Opozice byla také částečně omezována, mimo jiné také proto, že ji z drtivé většiny tvoří ilegální islamistické a fundamentalistické uskupení Muslimské bratrstvo. V Egyptě je totiž od prvních atentátů na turisty (Dér el-Bahrí, 1997) zakázána činnost jakýchkoliv náboženských politických stran a uskupení. Nesouhlas s jeho vládou přerostl v lednu a únoru 2011 ve velké demonstrace. Pod nátlakem obrovských demonstrací na svou funkcí 11. února 2011 rezignoval.

Období po rezignaci

Za podíl na zabíjení demonstrantů při povstání ("arabském jaru") byl Husnímu Mubarakovi 2. června 2012 uložen doživotní trest odnětí svobody. Byl souzen u káhirského soudu. Stejný trest dostal také bývalý ministr vnitra Habíb Adlí. Oba muži podle rozsudku nařídili zabíjení demonstrantů, kteří se bouřili proti vládě. Dalších šest Mubarakových spolupracovníků soud naopak zprostil viny. Odsouzení se proti verdiktu budou moci odvolat.[2] Odvolací soud rozsudek zrušil, a v roce 2014 obnovený soudní proces rozhodl, že Mubarak je nevinný.[3]

Dne 19. června 2012 se Mubárakův zdravotní stav prudce zhoršil, utrpěl infarkt, mrtvici a upadl do kómatu. Byl převezen do káhirské vojenské nemocnice, kde došlo k zástavě srdce. Podle sdělení nemocnice byl Mubarak po neúspěšné resuscitaci ve stavu klinické smrti.[4] Zprávu později popřeli Mubárakovi advokáti; podle nich je však Mubárakův stav kritický.[5]

Politika

Byl zastáncem „politiky otevřených dveří“, ekonomické liberalizace a arabsko-izraelského usmíření. Egypt se stal díky Mubárakovi jeden z nejbližších spojenců USA na blízkém východě, v období války v Perském zálivu se přidal na stranu USA a tedy i Kuvajtu. Mubarak byl dále zprostředkovatelem jednání mezi Palestinci, Syřany, Libanonci a Izraelem. Také proto se stal terčem mnoha pokusů o atentát.

Vnímání Mubaraka a jeho vlády

  • Před svým projevem při příležitosti návštěvy Káhiry 4. června 2009, o něm v interview BBC americký prezident Barack Obama mluvil jako o „síle pro stabilitu a dobro“ a řekl, že „v mnoha ohledech byl oddaným stoupencem Spojených států“.[6]
  • Human Rights Watch (organizace sledující porušování lidských práv) Mubaraka vnímá jako diktátorského prezidenta vedoucí s vládou „zákopovou válku“, vytýká mu použití tamního tzv. Zákona pro nouzové případy, který umožňuje správním orgánům zadržovat jednotlivce bez dalších omezení a soudit je speciálními bezpečnostními soudy, které nedosahují standardů pro mezinárodní nestranné soudy; a dále odsuzuje stav svobody slova v Egyptě pro politickou opozici a disent.[7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hosni Mubarak na polské Wikipedii.

  1. Tereza Šupová, Klan Mubáraků: první dámě říkají Marie Antoinetta, syn chce do politiky, lidovky.cz, 2. února 2011
  2. Exprezident Mubarak dostal doživotí
  3. http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/354914-mubarak-je-nevinny-rozhodl-soud.html
  4. MAŇOUROVÁ, Lucie. Bývalý egyptský prezident Husní Mubárak je klinicky mrtev. Český rozhlas [online]. 2012-06-19 [cit. 2012-06-19]. Dostupné online. 
  5. MAŇOUROVÁ, Lucie. Zdravotní stav egyptského exprezidenta Mubáraka je kritický, žije na přístrojích. Český rozhlas [online]. 2012-06-19 [cit. 2012-06-19]. Dostupné online. 
  6. http://www.bbc.co.uk/blogs/thereporters/justinwebb/2009/06/an_interview_with_president_ob.html
  7. http://www.hrw.org/en/news/2009/06/01/egyptus-obama-should-press-mubarak-rights

Externí odkazy