Arsen Galsťan
| Přehled medailí | |||
|---|---|---|---|
| Judo na letních olympijských hrách | |||
| zlato | LOH 2012 | Superlehká váha | |
| Mistrovství světa v judu | |||
| bronz | MS 2010 | Superlehká váha | |
| Mistrovství Evropy v judu | |||
| zlato | ME 2009 | Superlehká váha | |
| bronz | ME 2011 | Superlehká váha | |
Arsen Galsťan (Арсен Галстян), (* 19. února 1989, provincie Tavuš, Arménská SSR) je ruský judista, který zápasí v superlehké váze.
Životopis [editovat]
Původem Armén se do Ruska dostal v 7 letech se svojí rodinou. Jeho otec bývalý fotbalista se usadil v ruské kavkazské republice Adygejsko.
Má dva bratry, kteří se rovněž věnují judu na sportovní úrovni.
V roce 2012 žil a trénoval v Krasnodaru pod vedením Igora Romanova.
Kariéra [editovat]
Galsťanova kariéra byla od mládežnických kategorií nalajnovaná vysoko. Pravidelně vítězil na kadetských a juniorských turnajích. Stal se Mistrem světa a Evropy jak mezi kadety tak juniory.
Do seniorské reprezentace vstoupil v roce 2009 a hned vyhrál Mistrovství Evropy v Tbilisi, kde ve finále porazil skoro domácího Zantaraiu.
Jak to ve světě sportu chodí soupeřům netrvalo dlouho než si na Galsťanův styl zvykli a v dalších sezónách již většinou zápasil "pouze" o třetí místo.
Do sezóny 2012 však vstoupil impozantně. Hned v úvodu na Masters Cupu (pohár kde startují nejlepší borci podle žebříčku) ve finále porazil světovou jedničku Sobirova. Měsíc na to si jel prověřit formu do Madridu na světový pohár, kde nakonec obsadil první místo.[1] Na LOH v Londýně 2012 dostal přednost před kolegou Mudranovem, který se v olympijském roce stal Mistrem Evropy a rovněž vyhrál světový pohár před LOH v Lisabonu. Pro volbu Galsťana hrál asi roli fakt, že dokázal porazit Sobirova. Uzbek do tý doby neprohrál zápas více jak rok. Galsťanovi při losovaní stali všichni svatí. Jako jediný z velkých favoritů na medaili měl cestu do čtvrtfinále posypanou růžemi. Jeho rodák, Armén Ovannes Davťan mu mohl jen tiše závidět. Nigeřan v první kole, ani Monačan ve druhém se mezi elitní judisty neřadí. Na hry se podívali v rámci pozvánky MOV. Ve čtvrtfinále na Rusa čekal defenzivně laděný Korejec Čchoe. Rus se defenzivní hrou Korejce nenechal vybláznit a postoupil do semifinále. V semifinále došlo k předpokládanému utkání s Uzbekem Sobirovem. Zápas měl podobný průběh jako před půl rokem na Masters. Na první pohled vyrovnaný duel v sobě skrýval opatrnost obou judistů hlavně v úvodu. S přibývajícím časem se však technicky lepší Uzbek více a více osměloval a Rus se naopak zatahoval do obrany (hluboký předklon apod.). V prodloužení Sobirovovi asi došla trpělivost a hru otevřel. Jistě nechtěl čekat na zrádné praporky. Při jednom z jeho výpadů Galsťan využil svůj cit pro situaci a kontrachvatem Uzbeka vybodoval. Ve finále potom narazil na Japonce Hiraoku. Japonec se pravděpodobně nedíval na předchozí Rusův zápas a od úvodu šel po vítězství. Galsťana otevřené judo Hiraoki potěšilo a koncem první minuty se pokusil o uči-matu spíše propagační. Hiraoka jí totiž krásně přečetl, ale dopustil se taktické chyby svého života. Neodhadl své možnosti. Snažil se Rusa zvedačkou hodit, ale mrštný rus se mu vysmekl a hodil Japonce na ippon. Sami rozhodčí techniku nejprve nepostřehli a zde poprvé ve finále zaúřadovala videotechnika. Rozhodčí u kamery potvrdil Rusovi ippon a ten mohl začít slavit svojí zlatou olympijskou medaili.[2]
