Přeskočit na obsah

Kapr obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKapr obecný
alternativní popis obrázku chybí
Kapr obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídaryby (Osteichthyes)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Řádmáloostní (Cypriniformes)
Čeleďkaprovití (Cyprinidae)
Rodkapr (Cyprinus)
Binomické jméno
Cyprinus carpio
Linné, 1758
Poddruhy

C. c. carpio (Linné, 1758)
k. amurský (C. c. haematopterus Temminck & Schlegel, 1846)
C. c. viridiviolaceus Lacepède, 1803[2]

Synonyma

kapr dunajský[2]

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kapr obecný (Cyprinus carpio) je sladkovodní paprskoploutvá ryba z čeledi kaprovití (Cyprinidae). Kapr obecný byl pravděpodobně první domestikovanou rybou v historii a patří mezi nejvýznamnější druhy využívané v akvakultuře.[3] Je největší českou kaprovitou rybou a jeho chov má pro Českou republiku velký hospodářský význam.[4] Intenzivní hospodářský chov kaprů má však velmi negativní vliv na ekologii krajiny a biodiverzitu.[5]

Kapr se chová také jako okrasná ryba. Tradice šlechtění okrasných barevných forem pochází především z Japonska.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Má variabilní znaky jako barva, šupinatění nebo proporce. Hmotnost kapra obecného může ve vhodných podmínkách přesáhnout 30 kilogramů a jeho délka může přesáhnout 100 centimetrů. Maximální délka může být až 120 cm. Může vážit i okolo 40 kg. Nejstarší zaznamenaný jedinec měl 38 let.[6] Kapři mají homocerkní ocasní ploutev a cykloidní šupiny.

Kapr obecný má několik forem, z nichž forma sazan, je původní a nezušlechtěná. Sazan má protáhlejší tělo, po celé délce kryté šupinami. V proudících vodách je jeho tělo více protáhlé a nízké.

U zušlechtěných forem se hřbet za hlavou výrazně zvedá a je oproti tělu menší. Tlama kapra je výsuvná a na jejím obvodu jsou čtyři vousy. Ústa jsou neozubená, potravu zpracovávají požerákové kosti, které mají u kapra tři řady zubů. Oči jsou zlatavé, olivově zelené a pohyblivé. Kapr má hřbetní, prsní, břišní, řitní a ocasní ploutve.

Kapr, forma šupinatá (tzv. šupináč) a lysá (tzv. lysec)

Základní rozdělení kaprů podle ošupení je následující:[7][8]

  • Kapr šupinatý – celé tělo s výjimkou hlavy je pokryté šupinami
  • Kapr lysý (lysec) – na svém těle má různě velká lysá místa, šupiny bývají u základny ploutví, ocasním násadci, na hřbetní linii a za hlavou
  • Kapr řádkový – podobá se lysci, v postranní čáře však má jednu nebo dvě souvislé řady šupin
  • Kapr hladký – má tělo téměř bez šupin s výjimkou několika málo šupin u základen ploutví

Taxonomie, poddruhy

[editovat | editovat zdroj]

Taxonomie kapra obecného je složitá. Chybí typový exemplář, druh byl popsán podle exemplářů z evropské rybniční kultury. Na základě předpokladu, že všichni evropští domestikovaní kapři jsou potomci kaprů z Dunaje, lze za typické považovat divoké dunajské kapry.[9]

Různí autoři popsali různé populace kapra obecného jako samostatné druhy, poddruhy, variety a morfy.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]
Kapitální úlovek kapra

Kapr je v ČR původním druhem pouze v dolních tocích řek na Moravě. Dnes má kosmopolitní rozšíření. Původní sazan pochází ze střední Asie, už v prvním tisíciletí před naším letopočtem zdomácněl v Číně. Nový výzkum ale ukazuje, že se choval již před 8 tisíci lety.[10] Jeho příznivých vlastností pro chov (je všežravý, rychle přibývá na váze, dobře snáší transport) si povšimli i staří Římané a po celém území říše budovali rybníky, do nichž vysazovali kapry. Ve středověku se pod vlivem klášterního hospodářství rozšířil kapr po celé Evropě i do Čech, zároveň se postupnou selekcí vhodných jedinců změnil jeho vzhled. Druhotně pronikl domestikovaný kapr i do původního areálu sazana a jako ekologicky plastičtější druh ho z něj prakticky vytlačil. Dnes žije sazan jen vzácně ve veletocích východní Evropy (Dunaj, Volha, Don). Je subtilnější než šlechtěný kapr.

Vánoční kapři v uherskobrodské kašně

Kapr obecný se dlouhodobě vyskytuje v řekách a jezerech úmoří Černého moře, Kaspického moře a Aralského jezera, rozsah původního přirozeného areálu je však nejasný. Postupně byl pro svou užitkovou hodnotu rozšířen na většinu území kontinentu. Pro jeho chov byly vybudovány celé rybniční soustavy, hlavně v období středověku. V místech nepůvodního rozšíření se kapr stává nebezpečným druhem a decimuje místní sladkovodní ekosystémy a původní společenstva ryb a především obojživelníků.

Kapr obecný byl zavlečen do Austrálie, kde je považován za extrémně nebezpečný invazívní druh, který má velmi devastující vliv na tamní sladkovodní ekosystémy.[11] V roce 2000 byl kapr obecný zahrnut do seznamu 100 nejhorších invazních druhů světa.

Potrava

[editovat | editovat zdroj]
Vánoční kapři

Kapr obecný je všežravec, živí se bentosem a drobnými živočichy, které sbírá ze dna. Potravu také vyhrabává ze dna (až do 20 cm) a proto je také velmi často označován za „vodní prase“. V našich podmínkách je přikrmován pšeničnými zrnky a další pro něj nepůvodní potravou na kterou si ale velmi rychle zvykl.[12] Významnou součást jeho potravy tvoří i některé rostlinné zbytky, zejména různá semena. Potravní aktivita kapra narůstá ve večerních hodinách a vrcholí brzy z rána kolem východu slunce.[13]

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožování začíná obvykle na jaře, kdy vzrůstá teplota vody (rozmnožují  se při teplotě 15–20 °C). Tření probíhá v okrajových, mělkých vodách, které jsou bohaté na vodní rostliny. Dospělci často migrují do vhodnějších míst – např. zatopených luk. Kapr je polygamní. Plodnou samici obvykle následuje několik samců, kteří se se samicí třou. Samice vypouští více než milion jiker za třecí období, ze kterých se během 4 dnů stanou larvy. Lepkavé jikry se lepí na vodní rostliny nebo jiné ponořené objekty.[6]

Často se kříží s karasem obecným, čímž vzniká kaprokaras.

Kapr a člověk

[editovat | editovat zdroj]

Vánoční kapr

[editovat | editovat zdroj]

Vánoční kapr je středoevropské specifikum. Už od středověku se mohl jíst v době půstu, protože stejně jako ostatní ryby, nebyl považován za maso. V českých zemích bylo odpradávna značně rozšířeno rybníkářství a kapra si mohli dovolit i nemajetní lidé. Některé prameny uvádějí, že se kapr na vánočním stole objevil už v 17. století, ale ve větší míře se v českých zemích o Vánocích konzumuje až od konce 19. století. Štědrovečerní kapr se stal jedním ze symbolů českých Vánoc.

Sportovní lov

[editovat | editovat zdroj]

Kapr je významnou sportovní rybou. Podle statistik MZe ČR bylo v ČR roku 2002 vyloveno na udici 4015 tun kaprů z celkového množství 20 950 tun (rok 2003)[14]. Specializovaný lov kapra na udici nabyl takové popularity, že se v této disciplíně konají dnes již prestižní mezinárodní závody[13].

Kapr obecný se chová taktéž jako akvarijní ryba.[15]

Hospodářský chov

[editovat | editovat zdroj]

Kapr obecný je chován jako významná hospodářská ryba, oceňovaná pro rychlý růst a kvalitní maso (nevýhodou pak je velké množství malých pružných kostí). Z České republiky jde okolo 80 % chovaných kaprů na export.[5] Podle statistik ministerstva zemědělství bylo v ČR roku 2019 vyprodukováno 17 945 tun tržních kaprů (z celkem 20 986 tun tržních ryb).[16] K zrychlení produkce řas a sinic jsou české umělé nádrže na chov kaprů (rybníky) často přihnojovány siláží a hnojem. Velmi často dochází k přehnojení, které vede ke výraznému zhoršení kvality vody, a to zejména v letních měsících, což může vést až k hromadnému úhynu ryb. V důsledku chovu kaprů jsou v rybnících a nádržích decimována původní společenstva ryb, obojživelníků, bezobratlých, plazů a mokřadních rostlin a jsou nezvratně měněny přirozené ekosystémy.[5]

Onemocnění

[editovat | editovat zdroj]

Pro kapra představuje smrtelné nebezpečí nakažení tzv. koi herpes virem (KHV), jehož výše úmrtnosti dosahuje 80–90 %.[17][18][19] Českým vědcům se také po 17 letech bádání a šlechtění podařilo vyšlechtit zcela nové plemeno kapra tzv. amurského lysce, lysou formu křížence, jenž je výrazně odolnější právě proti tomuto nebezpečnému viru.[20][21][22][23]

V roce 2016 Austrálie oznámila, že zamýšlí pomocí tohoto viru vyhubit všechny kapry v zemi, kde je kapr považován za přemnožený invazivní druh.[24]

Výskyt

[editovat | editovat zdroj]

Kapr obecný nejlépe prosperuje v teplých, rozlehlejších a úživných vodách, ale výskyt není vázán pouze na tyto lokality. V menších stojatých vodách se kapr vyskytuje v místech s měkkým nebo středně tvrdým dnem. Místům s vysokou vrstvou řídkého bahna, nebo naopak s velkými kameny, se kapr většinou vyhýbá

Rekordní úlovky z ČR

[editovat | editovat zdroj]
Délka Hmotnost Revír Datum Nástraha
110 cm 25,00 kg Mastník 1 30.5. 1999 Chléb (kůrka)
108 cm 29,20 kg ÚN Rozkoš 23.6. 1978 ?
103 cm 22,50 kg Dyje 5 15.10. 1999 Boilies

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. ↑ a b MAŇAS, Michal; ZICHA, Ondřej. BioLib.cz – Cyprinus carpio (kapr obecný) [online]. BioLib.cz [cit. 2009-12-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ VANDEPUTTE, Marc. Selective breeding of quantitative traits in the common carp (Cyprinus carpio): a review. Aquatic Living Resources. Říjen 2003, roč. 16, čís. 5, s. 399–407. ISSN 0990-7440. 
  4. ↑ RYBY V NAŠEM RYBNÍČKU [online]. Kařezští rybáři [cit. 2009-12-06]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ↑ a b c VRTIŠKOVÁ NEJEZCHLEBOVÁ, Lenka. Chlívek pro kapří prasátka a voda zamořená hnojem. To je realita rybníků, říká biolog. V hrachové kaši kapři lapají po dechu [online]. DeníkN, 2022-10-18 [cit. 2022-11-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Cyprinus carpio, Common carp : fisheries, aquaculture, gamefish, aquarium [online]. Příprava vydání Rainer Froese, Daniel Pauly. FishBase, 2014 [cit. 2019-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Stavba těla kapra [online]. Rybářství Třeboň [cit. 2022-08-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ Kapr obecný (lysec) [online]. Český rybářský svaz - MO Bechyně, 2017-10-09 [cit. 2022-08-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ BALON, E. K. About the oldest domesticates among fishes. Journal of Fish Biology. Prosinec 2004, roč. 65, Supplement A, s. 1–27. ISSN 1095-8649. 
  10. ↑ Max Planck Society. New study shows common carp aquaculture in Neolithic China dating back 8,000 years. phys.org [online]. 2019-09-16 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ AUSTRALSKÁ KAPROMANIE ANEB NEPŘÍTEL Č.1 [online]. Fishing-Aussie [cit. 2011-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-18. 
  12. ↑ Efektivní přikrmování mechanicky upravenými obilovinami v chovu tržního kapra na Rybářství Třeboň Hld. a.s.. 1. vyd. vyd. Vodňany: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod 11 s. s. ISBN 9788085887983. OCLC 664091338 
  13. ↑ a b ŽÁK, Jakub. Diel pattern in common carp landings from angling competitions corresponds to their assumed foraging activity. Fisheries Research. 2021-11-01, roč. 243, s. 106086. Dostupné online [cit. 2021-10-08]. ISSN 0165-7836. DOI 10.1016/j.fishres.2021.106086. (anglicky) 
  14. ↑ Situační a výhledová zpráva ryby říjen 2007 [online]. Dostupné online. 
  15. ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Hand-book about our domestic pets. [s.l.]: Cassell, Petter, Galpin & Co, 1862. S. 78. 
  16. ↑ Situační a výhledová zpráva: Ryby [online]. Ministerstvo zemědělství. 2020 [cit. 15. 12. 2021]
  17. ↑ Potenciální ohrožení našich chovů kapra koi herpesvirem (KHV). vetweb.cz [online]. [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. 
  18. ↑ TENNENT, James. Koi Herpesvirus: What is the disease that ravages UK lakes every summer?. International Business Times UK. 2016-08-10. Dostupné online [cit. 2017-01-03]. 
  19. ↑ Český kapr - symbol Vánoc. www.mrk.cz [online]. [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. 
  20. ↑ Vodňanská fakulta vyšlechtila nové plemeno kapra | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. 
  21. ↑ Vědci z Vodňan 17 let šlechtili plemeno kapra. Nazvali ho amurský lysec. iDNES.cz [online]. 2016-04-11 [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. 
  22. ↑ Ve Vodňanech plave nový kapr, šlechtění zabralo sedmnáct let. ČT24. Dostupné online [cit. 2017-01-03]. 
  23. ↑ Nové plemeno kapra. Jihočeští vědci ho šlechtili 17 let. Jindřichohradecký deník. 2016-04-11. Dostupné online [cit. 2017-01-03]. 
  24. ↑ Česká televize. Austrálii postihla kaprokalypsa. Země chce vyhladit kapry virem herpesu. 2016-12-21.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOSTOMAROV, Boris. O plemenném výběru v chovu kaprů. Brno: nákladem vlastním, 1943. S. 19. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kapr_obecný&oldid=24402416“