Jana Hybášková

PhDr. Jana Hybášková
Jana Hybášková (2013)
Poslankyně Evropského parlamentu
Ve funkci: 20. července 2004 – 13. července 2009
3. předsedkyně SNK ED
Ve funkci: 25. června 2006 – 12. května 2007
Předchůdce	Igor Petrov
Nástupce	Helmut Dohnálek
1. předsedkyně EDS
Ve funkci: 24. listopadu 2008 – 11. prosince 2010
Předchůdce	subjekt vznikl
Nástupce	subjekt zanikl
Velvyslankyně ČR ve Slovinsku
Ve funkci: 1997 – 2001
Předchůdce	Petr Kypr
Nástupce	Tomáš Szunyog
Velvyslankyně ČR v Kuvajtu
Ve funkci: 2002 – 2004
Předchůdce	Josef Rychtar
Nástupce	Antonín Blažek
Velvyslankyně EU v Iráku
Ve funkci: 2011 – 2015
Velvyslankyně EU v Namibii
Ve funkci: září 2015 – 2019
Stranická příslušnost
Členství	ED (2004–2006) SNK ED (2006–2008) EDS (2008–2010)
Narození	26. června 1965 (59 let) Praha Československo Československo
Choť	Ivan Gabal
Děti	dvě dcery
Alma mater	Univerzita Karlova v Praze
Profese	diplomatka, politička
Ocenění	Záslužný kříž ministra obrany České republiky
Commons	Jana Hybášková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jana Hybášková (* 26. června 1965 Praha) je česká a evropská politička a diplomatka. V letech 2004 až 2009 působila jako poslankyně Evropského parlamentu. V letech 2011 až 2015 byla velvyslankyní Evropské unie (EU) v Iráku a od září 2015 do roku 2019 v Namibii. Od 15. června 2022 zaujala místo vedoucí personálního odboru ministerstva zahraničních věcí ČR po zesnulé Heleně Bambasové.

Život

V dětství Jana Hybášková pobývala s rodiči v Alžírsku, kde její otec působil jako veterinární lékař. V letech 1983 až 1988 vystudovala Filozofickou fakultu Karlovy univerzity obor arabistika, orientalistika, sociální lingvistika. V letech 1988–1989 získala studijní pobyt na Káhirské univerzitě a interní aspiranturu na Katedře věd o zemích Asie a Afriky (obor neevropská sociální lingvistika).

V listopadu 1989 byla členkou stávkového výboru Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Hovoří anglicky, arabsky a slovinsky. Jejím manželem je sociolog Ivan Gabal, mají spolu dvě dcery. K jejím zálibám patří lyžování, plavání, pouště, hory; ráda se stará o zahradu, psa a vaření.

Zaměstnání

Ministerstvo zahraničí

Od roku 1990 pracovala na Federálním ministerstvu zahraničních věcí ČR, posléze na Ministerstvu zahraničí ČR ve funkci ředitelky odboru Blízkého východu.

V roce 2002 byla poradkyní státního tajemníka pro evropské záležitosti Pavla Teličky.

Od roku 2019 působí opět na Ministerstvu zahraničí jako Zvláštní zmocněnkyně ministra zahraničí pro podporu Čechů do institucí EU a mezinárodních organizací.

Velvyslankyně České republiky

V letech 1997–2001 působila jako velvyslankyně České republiky ve Slovinsku.

V letech 2002–2004 působila jako velvyslankyně České republiky v Kataru a Kuvajtu. Do obnovení českého velvyslanectví v Iráku měla na starost i tuto zemi. V době konfliktu na jihu Iráku v oblasti Basry pomáhala se zajištěním základních potřeb pro tamější obyvatele.

Poslankyně Evropského parlamentu

Od roku 2004 do roku 2009 byla poslankyní Evropského parlamentu, kam byla zvolena na kandidátní listině strany SNK – Evropských demokratů, jíž se stala předsedkyní (funkci předsedkyně vykonávala do 12. května 2007). V Evropském parlamentu byla členkou zahraničního výboru a předsedkyní Delegace EP pro vztahy s Izraelem.

Velvyslankyně Evropské unie

V letech 2011 až 2015 působila jako velvyslankyně Evropské unie v Iráku, byla vůbec první Češkou, která byla v takto vysoké diplomatické pozici Evropské unie. Během svého působení v Iráku se zabývala především rozvojovou pomocí během občanské války v této zemi. Nejvíce oceňuje, že se jí, ve spolupráci s dalšími diplomaty, povedlo zajistit bezpečné uprchlické tábory pro 3,1 mil. vysídlených obyvatel a účinnou distribuci pomoci.

Od září 2015 do roku 2019 působila na stejné pozici v Namibii. Také zde se zabývala především rozvojovou pomocí pro domorodé obyvatelstvo.

Politické působení

Od roku 2006 byla členkou řídícího výboru Světového hnutí za demokracii. V roce 2008 založila Evropskou demokratickou stranu a byla její předsedkyní až do zrušení strany v prosinci 2010. V roce 2009 se s ní neúspěšně pokoušela o znovuzvolení do Evropského parlamentu. V srpnu 2009 ohlásila KDU-ČSL, že Hybášková povede krajskou kandidátku do předčasných voleb v Královéhradeckém kraji. V březnu 2010 si s předsedou KDU-ČSL Cyrilem Svobodou vyměnila místo v čele kandidátky v Praze. Ve sněmovních volbách byla stejně jako celá KDU-ČSL neúspěšná.

Vyznamenání

Hybášková je nositelkou vyznamenání Záslužný kříž ministra obrany ČR II. stupně.

Kontroverze

Spory s ministrem zahraničí

Během působení Jany Hybáškové na pozici velvyslankyně v Kataru a Kuvajtu došlo k rozporům s tehdejším ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou, když Hybášková otevřeně kritizovala rozhodnutí stáhnout z finančních důvodů z Basry českou polní nemocnici a nahradit jí jednotkou 80 vojenských policistů. „Nyní, kdy sedmá polní nemocnice sklízí plody svého enormního lidského i finančního nasazení, kdy potvrzuje dobré jméno naší země, je stažena. Když bychom mohli začít sbírat zisky ze stamilionové investice, jedeme domů. Vzdáváme se baastistickému a extremistickému nepříteli, který na nás nikdy přímo nezaútočil, pohodlnosti armádního zpravodajství, bezpečnostním obavám armády a nedostatku obecné politické vůle dovádět věci do konce.“ Jana Hybášková byla vládou v prosinci 2003 z pozice velvyslankyně odvolána, ve funkci skončila v únoru 2004. Tomuto konfliktu předcházel již na začátku války v Iráku konflikt s ministrem Svobodou, kdy Hybášková odmítla pokyn, aby se z bezpečnostních důvodů vrátila do vlasti.

Řízení v opilosti

V srpnu 2021 způsobila Hybášková dopravní nehodu, když v pražské Bělohorské ulici v noci nabourala čtyři další zaparkovaná auta. Řídila opilá, neboť podle výsledků dechové zkoušky měla v krvi přes 1,5 promile alkoholu. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek po nehodě uvedl, že „řízení v opilosti je naprosto nepřijatelné. Takové chování mě dvojnásob mrzí u diplomatů, kteří by měli jít příkladem“.

Nehoda se obešla bez zranění, nicméně policie případ vedla v tzv. zkráceném řízení, v němž Hybáškové sdělila „podezření ze spáchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky“, za což jí hrozilo až tříleté vězení, peněžitý trest nebo zákaz činnosti. Sdělení podezření totiž v tomto typu řízení znamená obdobu sdělení obvinění v klasickém trestním řízení. Na konci října 2021 Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6 případ podmíněně odložilo, přičemž stanovilo zkušební dobu 1,5 roku. Ani ministerstvo zahraničí nakonec Hybáškovou za řízení v opilosti nepotrestalo, protože není trestně stíhaná, neřídila služební vůz, ani neřídila v pracovní době.

Audit obsazování míst na ambasádách

Podrobnější informace naleznete v článku Ministerstvo zahraničních věcí České republiky#Audit obsazování míst na ambasádách.

Na přelomu července a srpna 2023 přinesly zpravodajské servery Seznam Zprávy (SZ) a iDNES.cz rozhovory s právníkem Janem Čapkem, týkající se jeho auditu obsazování míst na ambasádách na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky (MZV) a zaměřující se na činnost personálního odboru MZV, o kterém uvedl, že „má neotřesitelnou moc, všichni se mu dvoří a nikdo s ním nechce mít konflikty.“ Ředitelka personálního odboru Jana Hybášková měla závěr auditu projednat s ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským (Piráti) i se státním tajemníkem úřadu a uvést, že noviny zaplaví titulky, že je situace na odvolání ministra: „Bude to takovejhle titulek,“ pokud se novináři o netransparentnosti výběrových řízení doví. Měla navrhnout zařazení zprávy do utajovaného režimu, aby se k ní zamezil přístup novinářům přes informační zákon. Jana Hybášková zpravodajskému serveru SZ vyjádření neposkytla a uvedla, že stanovisko poskytne MZV. Mluvčí úřadu Daniel Drake později reagoval slovy: „Vzhledem k probíhajícímu soudnímu řízení se k otázkám nebudeme vyjadřovat“ – Čapek byl propuštěn a s MZV se soudí. Ministr Lipavský auditní zprávu neuvolnil a uvedl, že jde o audit na jeho podnět, zabývá se obdobím druhé vlády Andreje Babiše (ANO) a dokončen bude za několik měsíců.

Bibliografie

• Čekání na válku (2004)
• Zpověď Evropanky aneb Jak se rozhoduje o nás bez nás (2009)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jana Hybášková na Wikimedia Commons
• Téma Jana Hybášková ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jana Hybášková
• „Rozhovory: Václava Klause bych posadila do auta a ukázala mu Afriku“ - rozhovor pro Seznam Zprávy o Namibii, Číně a jejím zájmu v Africe Archivováno 28. 1. 2017 na Wayback Machine.

Autoritní data	AbARTP: 163944 NKC: xx0019757 ISNI: 0000 0000 7151 7892 LCCN: n2009060613 SUDOC: 13690243X VIAF: 85425192 WorldCat Entities: E39PBJqfDmj6WywQfMfXHWcByd