Přeskočit na obsah

Šestajovice (okres Praha-východ)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šestajovice
Kaplička v Šestajovicích
Kaplička v Šestajovicích
Znak obce ŠestajoviceVlajka obce Šestajovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecÚvaly
Obec s rozšířenou působnostíBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
(správní obvod)
OkresPraha-východ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 113 (2024)[1]
Rozloha5,42 km²[2]
Katastrální územíŠestajovice u Prahy
Nadmořská výška254 m n. m.
PSČ250 92
Počet domů1 272 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHusova 60/9
250 92 Šestajovice
info@sestajovice.cz
StarostaRoman Hrdlic
Oficiální web: www.sestajovice.cz
Šestajovice na mapě
Šestajovice
Šestajovice
Další údaje
Kód obce538876
Kód části obce162388
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šestajovice (německy Schestajowitz) jsou obec v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Leží asi dvacet kilometrů východně od centra Prahy, v severním sousedství pražské čtvrti Klánovice, deset kilometrů jižně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, západně od obce Jirny. Obec je tvořena jedinou, stejnojmennou vesnicí. Její jihovýchodní část, splývající se severovýchodní částí Klánovic, nese název Cyrilov. Žije zde přibližně 4 100[1] obyvatel.

Lidová etymologie vysvětluje jméno vsi od „šesti stájí“, ve kterých se zde přepřahalo na údajné důležité kupecké stezce od Prahy na východ.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Tehdy královský podstolník Kojata z Hněvina Mostu daroval ve své závěti Šestajovice křižovníkům z kostela svatého Václava z dnes zaniklé pražské osady Zderaz. Křižovníci zde vybudovali tvrz, ve které sídlili až do konce husitských válek.[4] Po jejich skončení přešly Šestajovice do majetku Starého města pražského a vystřídaly dále několik vlastníků. Od roku 1547 obec opět vlastnila osada na Zderaze, až do poloviny 19. století se zde opět vystřídala dlouhá řada vlastníků a nájemců. Kolem roku 1770 v okolí neúspěšné pokusy o dolování uhlí.[5]

V roce 1874 zakoupil část Šestajovic – tzv. Belottův poplužní dvůr – zbraslavský písař a realitní podnikatel Václav Klán. Na těchto pozemcích v následujících desetiletích vybudoval obec Klánovice.

Na konci druhé světové války26. dubna 1945 – americké stíhací letouny (tzv. hloubkaři),[6] zničily v okolí obce tři nákladní automobily (dva civilní a jeden vojenský). Nikdo však nebyl zraněn.

Vesnice se rozrůstá zejména masovou výstavbou rodinných domků na západní a jihozápadní straně a též v oblasti Cyrilova. Počet obyvatel každoročně prudce roste, tento rozvoj má dopad jak na kvalitu života v obci, tak na dopravní zatížení jejího okolí. Dochází též k radikálním přestavbám a vestavbám v historickém jádru vesnice.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání obyvatel v roce 2021 zde žilo 4401 obyvatel, z toho je 2232 žen a 2169 mužů.[7] Tehdy zde žilo 3113 Čechů (a dále 39 Moravanů a 3 Slezané), 92 Slováků, 12 Němců, 14 Poláků, 74 Ukrajinců, 13 Vietnamců a 10 Rusů. 1080 obyvatel národnost neuvedlo.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 759 821 853 819 857 820 1 096 1 187 1 195 1 137 1 124 1 013 1 280 3 377 4 401
Počet domů 100 105 110 110 117 122 208 388 334 333 351 383 526 978 1 272

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[10]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[10]
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[10]
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[11]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[12]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[13]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[14]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[15]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[16]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 1. února 1994.[17] Motiv připomíná, že obec byla vlastnictvím řádu křižovníků s červenou hvězdou.[5]

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

V obci Šestajovice (1000 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[18] 2 nákladní autodopravci, 2 holiči, 4 hostince, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, lakýrník, malíř, 2 parní mlékárny, 2 obchody s mlékem, velkoobchod s obilím, 2 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, 2 pekaři, 2 porodní asistentky, povoznictví, 19 rolníků, 5 řezníků, sadař, 8 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Šestajovice, živnostenská záložna pro Šestajovice, stavební družstvo, stavební hmoty, 2 trafiky, 5 truhlářů, 4 obchody s uhlím, velkostatek Friedmann, obchod se zvěřinou a drůbeží.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Čestní občané

[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať ani stanice na území obce není. Nejblíže obci je železniční zastávka Zeleneč (jen pro osobní dopravu) ve vzdálenosti 2 km ležící na trati 231 mezi Prahou a Čelákovicemi. Nejbližší železniční stanicí pro veškerou dopravu jsou Mstětice ve vzdálenosti 4 km ležící na téže trati. Přibližně 3 km jižně od centra obce leží také železniční zastávka Praha-Klánovice na trati 011.

Vesnicí prochází severojižním směrem silnice III/33310 (ulice Revoluční) z Klánovic do Zelenče, z níž v severní části vsi odbočuje na východ silnice III/0116 (ulice Komenského) do Jiren. Katastrálním územím obce vede ve vzdálenosti 1,5 km od zastavěného území západovýchodním směrem silnice II. třídy II/611 Praha – Sadská – Poděbrady – Hradec Králové (stará silnice I/11), souběžně s ní o něco blíže vesnici nová hradecká dálnice D11, která však má mimoúrovňovou křižovatku až u Jiren.

V minulosti tvořila dopravní obsluhu Šestajovic hlavně autobusová linka z Jiren k nádraží Praha-Klánovice (po léta pod číslem 10120, později např. 281036) doplňovaná linkami Praha – Jirny – Úvaly (10470) a Brandýs – Jirny – Úvaly (10480, v roce 2000 pod číslem 281040). Do května 1996 oblast obsluhoval klíčovský závod ČSAD, který zprivatizoval JUDr. Jan Hofmann, za jehož působení docházelo k různým změnám a přečíslováním. Začleněním oblasti do systému Pražské integrované dopravy od 1. června 1996 začal nové linky provozoval dopravce Hotliner a hlavní dopravní vazba se přenesla ke stanici metra Českomoravská, po prodloužení metra v roce 1998 na Černý Most. Z Šestajovic tam jedou linky 303, 344 a linka 303 pak pokračuje směrem na jih na Klánovice a Koloděje, ostatní linky směrem na Jirny, případně dále na Horoušany nebo Úvaly. Doplňující funkci mají občasně jedoucí linky 343 (školní posily) a 408 (Brandýs – Zeleneč – Úvaly, v PID od 30. září 2001). Od 1. ledna 2007 linky v oblasti převzal Connex Praha s. r. o., který během roku 2008 změnil značku na Veolia Transport Praha s. r. o.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Archivovaná kopie. www.sestajovice.cz [online]. [cit. 2024-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-04-23. 
  5. a b http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/sestajovice.htm
  6. http://hloubkari.bloguje.cz/588604-sestajovice-26-dubna-1945.php
  7. a b Sčítání lidu 2021
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  11. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  12. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  13. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  14. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  15. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  16. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  17. Udělené symboly – Šestajovice [online]. 1994-02-01 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  18. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1649. (česky a německy)
  19. http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/dvur-2006.JPG
  20. http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/kriz_na_krizovatce-2006.JPG
  21. http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/zvonicka-2006.JPG
  22. Usnesení z veřejného jednání Zastupitelstva obce Šestajovice konaného dne 13. 5. 2010 v 19.00 hodin v budově OÚ Šestajovice. S. 6. Šestajovický Dostavník [online]. 2010-05-31 [cit. 2011-10-04]. Roč. 4, čís. 6, s. 6. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]