Železniční trať Pardubice - Jaroměř - Liberec
| Pardubice hl. n. - Liberec | |
|---|---|
zastávka Doubí u Turnova
|
|
| Číslo trati | 030, 031 |
| Provozovatel | SŽDC |
| Délka | 159,8 km |
| Rozchod | 1435 mm (normální) |
| Traťová třída | D4 - trať 031, C3 - trať 030 |
| Napájecí soustava | 3000 V DC (úsek Pardubice - Jaroměř) |
| Maximální sklon | 7 ‰ - trať 031, 15 ‰ - trať 030 |
| Počet kolejí | 1 |
| Maximální rychlost | 100 km/h |
| OpenStreetMap | mapová data |
| Průběh trati | |
Železniční trať Pardubice - Liberec je jednokolejná železniční trať celostátní dráhy. Vychází z rovinatého Polabí a směřuje nejdříve touto rovinou přes kopcovité Podkrkonoší a předhůří Jizerských hor, kde je i několik tunelů, do Liberce. V jízdním řádu pro cestující je celá trať označena číslem 030, přičemž v její tabulce je podrobně rozepsán jen úsek Jaroměř - Liberec a souhrnná doprava v úseku Pardubice - Jaroměř je uvedena v traťové tabulce 031.
Obsah |
[editovat] Historie
Celou trať postavila soukromá železniční společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB) a provoz byl postupně směrem od Pardubic zahajován v letech 1857 - 1859.[1] Původně trať na svých prvních několika kilometrech vedla jinou trasou než dnes, i most přes Labe u Pardubic stál na jiném místě. V roce 1871 byly položeny přeložky trati v Rosicích nad Labem v souvislosti se stavbou navazující trati společnosti Rakouské severozápadní dráhy od Havlíčkova Brodu. Od té doby vede trať v této části v současné trase.[2] V roce 1909 byla SNDVB zestátněna a trať přešla do vlastnictví Císařsko-královských státních drah (kk StB), po vzniku Československé republiky pak k nástupnickým ČSD. Po zabrání Sudet německou Třetí říší byla trať na několika místech přerušena státní hranicí. Tento stav trval až do konce 2. světové války. V roce 1965 byla část z Pardubic do Hradce Králové elektrizována. V roce 1993 byl elektrizován úsek z Hradce do Jaroměře.
V letech 2009 a 2010 byla provedena ve dvou etapách racionalizace trati v úseku Jaroměř–Stará Paka–Železný Brod, investiční náklady činily 144 a 75,5 mil. Kč.[3] Druhá etapa této racionalizace zvítězila v soutěži Česká dopravní stavba a technologie 2010 v kategorii Dopravní technologie.[4]
O dalších záměrech modernizace a zvýšení kapacity trati pojednává článek Východočeský diametr.
[editovat] Provoz
V části mezi Pardubicemi a Jaroměří je trať silně vytížena osobní dopravou, zvláště pak úsek z Pardubic do Hradce Králové. Ve zbývající části je už osobní doprava slabší. Kromě regionálních vlaků po trati jezdí i rychlíky z Pardubic do Liberce a v části trati mezi Hradcem Králové a Jaroměří pak rychlíky z Prahy do Trutnova. Většina vlaků jezdí v pravidelných taktech.[5][6]
Většinu osobních vlaků na elektrizované části trati tvoří soupravy složené z elektrické lokomotivy řady 163 a vozů Bdmtee. V úseku z Jaroměře do Liberce jsou osobní vlaky obvykle motorové vozy a jednotky několika řad: 810, 814, 843 a 854. Rychlíky z Pardubic do Liberce jsou sestaveny z motorových vozů řady 843 a přípojných vozů Btn753. Rychlíky z Prahy do Trutnova z lokomotiv řady 750.7 (případně starších 754) a vozů 1. i 2. třídy.[7]
[editovat]
Pardubice hlavní nádraží
- Trať 010 Česká Třebová - Ústí nad Orlicí - Choceň - Moravany - Pardubice hl. n. - Přelouč - Kolín
Pardubice-Rosice nad Labem
- Trať 238 Havlíčkův Brod - Žďárec u Skutče - Chrast u Chrudimi - Chrudim - Pardubice-Rosice nad Labem
Hradec Králové hlavní nádraží
- Trať 020 Velký Osek - Chlumec nad Cidlinou - Odbočka Plačice - Hradec Králové hl. n. - Týniště nad Orlicí - Borohrádek - Choceň
- Trať 041 Hradec Králové hl. n. - Hněvčeves - Ostroměř - Jičín - Libuň - Turnov
Smiřice
- Trať 046 Hněvčeves - Smiřice
Jaroměř
- Trať 032 Jaroměř - Starkoč - Trutnov Poříčí - Trutnov střed - Trutnov hl. n.
Stará Paka
- Trať 040 Chlumec nad Cidlinou - Ostroměř - Stará Paka - Martinice v Krkonoších - Kunčice nad Labem - Trutnov hl. n.
- Trať 064 Mladá Boleslav hl. n. - Dolní Bousov - Libuň - Stará Paka
Železný Brod
- Trať 035 Železný Brod - Tanvald
Turnov
- Trať 041 Hradec Králové hl. n. - Hněvčeves - Ostroměř - Jičín - Libuň - Turnov
- Trať 070 Praha hl. n. - Výhybna Praha-Vítkov - Praha-Vysočany - Neratovice - Všetaty - Mladá Boleslav hl. n. - Bakov nad Jizerou - Odbočka Zálučí - Turnov
Liberec
- Trať 036 Liberec - Smržovka - Tanvald - Harrachov
- Trať 037 Liberec - Raspenava - Frýdlant v Čechách - Černousy st. hr. (Zawidów PKP)
- Trať 086 Česká Lípa hl. n. - Výh. Žízníkov - Liberec
- Trať 089 Liberec - Hrádek nad Nisou st. hr. (Zittau DB) - Varnsdorf st. hr. - Rybniště
Poznámka: V Liberci na nádraží je možno použít i tramvajovou linku č. 11 do Jablonce nad Nisou
[editovat] Reference
- ↑ Historie tratí; elektronická databáze; Sekera, P.
- ↑ HRDINA, Zdeněk. Zapomenuté první kilometry SNDVB u Pardubic. Svět železnice, 5/2010.
- ↑ Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje [online]. . Kapitola 3.3.7 Objekty železniční infrastruktury na území Libereckého kraje. Dostupné online.
- ↑ KUČERA, Jiří. Soutěže Česká dopravní stavba a technologie již znají vítěze. Stavitel [online]. 2011-06-10 [cit. 2011-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Knižní jízdní řád trati 030; SŽDC
- ↑ Knižní jízdní řád trati 031; SŽDC
- ↑ Řazení vlaků 2011; zelpage.cz
[editovat] Externí odkazy
- Trať 031 na zelpage.cz
- Trať 030 na zelpage.cz
- Lokostránky.net - fotografie z rozsáhlé nehody ve Staré Pace v roce 1972
