Železniční doprava v Česku

Železniční doprava v České republice tvoří společně se silniční dopravou páteř vnitrostátního dopravního systému i tranzitní dopravy.

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Historie železniční dopravy v Česku.

Dvě koněspřežné železnice na jejím dnešní území zahájily provoz v letech 1827 a 1830, roku 1839 byla zprovozněna první parostrojní železnice normálního rozchodu, od roku 1841 začal budovat železnice i stát. Do 70. let 19. století byla vybudována síť hlavních tratí, od roku 1880 stát podporoval výstavbu lokálních drah, z nichž většina se soustředila do rukou několika velkých soukromých společností. Roku 1903 byla postavena první neměstská elektrická dráha. Od roku 1920 byly dráhy postupně zestátňovány a provoz a tratě přebírala státní společnost ČSD. Plné zestátnění bylo dokončeno po druhé světové válce. Se začátkem roku 1993 byly ČSD i dopravní síť rozděleny na českou a slovenskou část, českým nástupcem se stal státní podnik České dráhy, později změněný na státní akciovou společnost. Roku 1994 byl schválen nový zákon o dráhách, který opustil princip unitární železnice, rozlišil provozovatele dráhy od provozovatele drážní dopravy, čímž vytvořil základní podmínky pro vznik konkurenčního prostředí, a navazující novely a související zákony pak postupně měnily pravidla pro zajišťování a dotování osobní dopravy. Roku 1996 byly z celostátní dráhy vyčleněny regionální dráhy, avšak jen malá část z nich změnila vlastníka. Do nákladní dopravy a pozvolna i do osobní dopravy pronikala i nestátní konkurence, v osobní dopravě však dosud hraje jen okrajovou a motivační roli pro dominantního státního dopravce. V roce 2003 byla správa státních drah převedena na nově zřízenou státní organizaci Správa železniční dopravní cesty, ta v roce 2008 převzala i provozování státních drah. Ze státního dopravce České dráhy, který se tak změnil z unitární železniční společnosti na jednoho ze železničních dopravců, byla v roce 2007 vyčleněna dceřiná společnost ČD Cargo pro provozování nákladní dopravy.

Železniční síť

Podrobnější informace naleznete v článcích Železniční tratě v Česku a Seznam železničních tratí v Česku.

Dopravci a doprava

Lokomotiva řady 753.7 soukromého dopravce Unipetrol Doprava.

Podrobnější informace naleznete v článku Konkurence železničních dopravců v Česku.

Na kolejích SŽDC (resp. dříve Českých drah) mohou od 1. ledna 1995 provozovat železniční dopravu tzv. provozovatelé drážní dopravy (zkráceně „dopravci“), kteří mohou provozovat jak osobní, tak nákladní dopravu. Tito dopravci pak odvádějí za kilometry projeté po kolejích veřejných železnic poplatky Správě železniční dopravní cesty.

Provozování pravidelné osobní dopravy je zpravidla dotováno objednavateli, kterými jsou pro základní obslužnost území kraje, a pro základní obslužnost státu pak ministerstvo dopravy. Tyto subjekty si mohou na zvolené trasy vybrat svého dopravce, který pro ně na těchto trasách dopravu zajišťuje. Musí mu však uhradit tzv. prokazatelnou ztrátu. Prokazatelnou ztrátou se rozumí rozdíl mezi ekonomicky oprávněnými náklady vynaloženými dopravcem na splnění závazku veřejné služby včetně přiměřeného zisku vztahujícího se k těmto nákladům a tržbami a výnosy dosaženými dopravcem z tohoto závazku. Provozovatelem většiny osobních vlaků jsou však České dráhy, jakožto zatím státem vlastněná akciová společnost. Objednavatelé si jen v několika málo případech vybrali za provozovatele jiného dopravce.

Na železnici je možno provozovat osobní dopravu i na vlastní podnikatelské riziko. Kromě některých výletních a historických vlaků jsou na podnikatelské riziko provozovány vlaky ČD Pendolino a vlaky společnosti Regiojet, jezdících převážně na frekventované trase mezi Prahou a Ostravou.

Celkově bylo v roce 2008 po železnici přepraveno 177 mil. cestujících.

V nákladní dopravě funguje řada soukromých dopravců. Jejich podíl v nákladní dopravě se však v současnosti (2008) pohybuje pouze okolo 5 %. Celkově se železnice v nákladní dopravě v České republice podílí 20,8 % (2009), což je nad průměrem starých zemí EU, který se pohybuje okolo 15 %.

Zatímco ve vnitrostátní nákladní dopravě zcela dominuje silniční doprava, v mezinárodní dopravě pak v přepravených tunách převažuje doprava železniční, rozdíl ale není tak markantní jako v dopravě vnitrostátní. Ve výkonech v nákladní dopravě v tunových kilometrech však ve vnitrostátní i mezinárodní dopravě převažuje ta silniční. Celkově bylo v roce 2008 po železnici přepraveno 101 mil. tun nákladu.

Lokomotivní a vozový park

Již přes 120 motorových vozů řady 810 bylo za použití shodně vypadajícího přípojného vozu modernizováno na novou řadu 814, jež je známá pod obchodním názvem Regionova.

Vozidla státního dopravce, holdingové firmy ČD vykazují v průměru vysoké stáří, které se pohybuje mezi 25 a 30 lety. Je to způsobeno minimálními nákupy nových vozidel od 90. let. Nejrozšířenějšími hnacími vozidly jsou dieselelektrické lokomotivy řady 742, elektrické lokomotivy řad 163/162, 363/362 a 240, a motorové vozy 810.

Obnova parku hnacích vozidel v současnosti spočívá v modernizacích, přestavbách i nových nákupech. Zmíněné motorové vozy 810 jsou přestavovány na částečně nízkopodlažní motorové jednotky 814 určených především pro regionální tratě. Modernizují se starší lokomotivy řady 750 a 753 na novou řadu 753.7, výměnou nebo dosazením podvozků narůstá početnost řady 362. Byla zakoupena sedmice sedmivozových expresních elektrických jednotek s naklápěcí technikou řady 680 Pendolino. Dále v současnosti probíhají dodávky 83 nových patrových elektrických jednotek řady 471 pro osobní vlaky v okolí Prahy a Ostravy. Ve fázi zkušebního provozu s cestujícími jsou nové rychlíkové lokomotivy řady 380. Probíhá nákup nízkopodlažních elektrických i motorových jednotek a motorových vozů.

Mezi osobními vozy, kromě přípojných vozů k motorovým vozům, stále převažují ty, jež byly vyrobeny ve vagónce ve východoněmeckém Bautzenu. Ty mají pro dnešní dobu zastaralou konstrukci, která neumožňuje, aby byly efektivně modernizovány. Početné série vozů pro osobní vlaky a rychlíky, které dodávala Vagónka Studénka na přelomu 80. a 90. jsou již modernější a jejich podvozky umožňují dosahovat rychlosti 160 km/h. Jejich interiér však vyžaduje obnovu. Na konci 90. let a začátkom 21. století pak bylo pro ČD dodáno několik desítek nových vozů s podvozky pro 200 km/h od firmy Siemens, určených pro vlaky vyšší kvality, včetně ubytovacích a jídelních vozů. Probíhá modernizace většího počtu rychlíkových vozů a nákupy starších zahraničních rychlíkových vozů.

Mezi nákladními vagóny převažují otevřené vozy pro přepravu uhlí a sypkých substrátů. Některé jejich typy se používají i k přepravě dřeva, kovového šrotu a dalších materiálů. V souvislosti s rostoucí komoditou kombinované dopravy jsou nakupovány článkové plošinové vozy pro přepravu kontejnerů.

Soukromí nákladní dopravci nejčastěji používají lokomotivy řady 740 odkoupené z vlečkových provozů a jejich modernizované verze. Provozují též stroje 753.7 a další starší dieselové i elektrické lokomotivy. V osobní dopravě používají vozidla pronajatá od ČD, nebo i některá vlastní, zpravidla původem z Německa.

Související články

• Železniční tratě v Česku
• Seznam železničních tratí v Česku
• Seznam železničních stanic v Česku
• Konkurence železničních dopravců v Česku
• Provozovatel dráhy
• Správa železniční dopravní cesty
• České dráhy
• Seznam železničních nehod v Česku

Externí odkazy

• Seznam dopravců působících na síti SŽCD