Sychrovský tunel
| Sychrovský tunel | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Provozní délka | 640,21 m |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 50°37′27,56″ s. š., 15°4′52,78″ v. d. |
  Sychrovský tunel | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sychrovský tunel je železniční tunel na katastrálním území Radimovice na železniční trati Pardubice – Jaroměř – Liberec na turnovském záhlaví stanice Sychrov[1] v km 131,140–131,780.[2][3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V roce 1854 požádali podnikatelé z Liberecka o vydání koncese na stavbu železnice z Liberce do Pardubic. Listem povolení Františka Josefa I. ze dne 15. června 1856 byla vydána koncese pro podnikatele Liebiega, Lannu a bratry Kleinovy na výstavbu a provoz železnice z Pardubic do Liberce a rovněž odbočnou trať z Josefova do Malých Svatoňovic. Trať stavěla a zprovozňovala po etapách společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB). Byly to úsek Pardubice – Josefov v roce 1857, úsek Josefov–Turnov v roce 1858 a úsek Turnov–Liberec v roce 1859. Součásti trati bylo osm tunelů z nichž nejdelší byl Sychrovský s délkou 635 metrů a nejkratší Sedlejovický s délkou 77 metrů. Ve své době byl nejdelším tunelem v Čechách a v roce 2020 byl 14. nejdelším tunelem v České republice.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jednokolejný tunel se nachází na železniční trati Pardubice – Jaroměř – Liberec v úseku mezi zastávkou Doubí u Turnova a stanicí Sychrov. Stavba pro původně dvoukolejný tunel byla zahájena v červenci 1857. Tunel byl ražen současně z obou stran ve skalnatém masívu a proražen byl 8. října 1857. Byl široký osm metrů a dlouhý 635 m. Vytěžený kámen byl vyvážen na severní straně na násep, který vedl k viaduktu a na jižní straně k lesu.[4][5] Během ražby došlo k neštěstí, když v důsledku špatného větrání došlo k nahromadění plynů a jejich následnému vznícení a výbuchu.[6] Zprovozněn byl v roce 1859. Tunel byl opakovaně opravován. Nejrozsáhlejší sanace proběhla v období 1969–1973. Kdy byl dodatečně opláštěn v místech pískovcových a cihelných pásů. Žulové pásy byly hloubkově přespárovány a v neobezděné části po provedení svorníkové výztuže byl proveden plášť ze stříkaného betonu o tloušťce dvacet centimetrů.[6] Při rekonstrukci byl prodloužen na 640 m.[7]Tunel leží v nadmořské výšce 335 m a měří 640,21 m.[8][3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Plánek stanice Sychrov. Portál Provozování dráhy. SŽDC, srpen 2015.
- ↑ Sychrovský (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Trať 030 Jaroměř - Stará Paka - Turnov - Liberec. www.vlakregion.cz [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupné online.
- ↑ Před 155 lety přijel do Hodkovic první vlak - Hodkovice nad Mohelkou. www.hodkovicenm.cz [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupné online.
- ↑ Radimovice - Sychrovský tunel. www.mosty-tunely.cz [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupné online.
- ↑ a b STEČÍNSKÝ, Bohuslav. Železniční tunely v České republice. S. 42. Tunel [online]. 2003 [cit. 2020-08-30]. Roč. 12, čís. 4, s. 42. Dostupné online. ISSN 1211-0728.
- ↑ BINKO, Marek. Železniční stavby známé i méně známé. Kapitola Sychrovský viadukt aneb česká Kalte-Rinne, s. 18. binko.webzdarma.cz [online]. 2017 [cit. 2020-08-30]. S. 18. Dostupné online.
- ↑ Sychrovský tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sychrovský tunel na Wikimedia Commons
