Šuaj Pchengová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šuaj Pchengová
彭帅

Šuaj Pchengová během French Open 2013
Stát Čínská lidová republikaČínská lidová republika Čínská lidová republika
Datum narození 8. ledna 1986 (28 let)
Místo narození Siang-tchan, Chu-nan, ČLR
Bydliště Tchien-ťin, ČLR
Výška 177 cm
Váha 61 kg
Profesionál od 2001
Držení rakety pravou rukou
obouruč z obou stran
Výdělek 5 720 273 USD
Tenisová raketa HEAD
Dvouhra
Poměr zápasů s ITF 388–238
Tituly 0 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění 14. místo (22. srpna 2011)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 4. kolo (2011)
French Open 3. kolo (2011, 2012)
Wimbledon 4. kolo (2011, 2012, 2014)
US Open semifinále (2014)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 2. kolo (2008, 2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů s ITF 243–147
Tituly 16 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění 1. místo (17. února 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2009)
French Open vítězka (2014)
Wimbledon vítězka (2013)
US Open čtvrtfinále (2004, 2012, 2013)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryň vítězka (2013)
Olympijské hry čtvrtfinále (2012)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2012)
French Open 2. kolo (2013)
Wimbledon 3. kolo (2008)
US Open 1. kolo (2008)
Týmové soutěže
Fed Cup semifinále (2008)
Poslední aktualizace: 8. září 2014

Šuaj Pchengová, čínsky tradičně 彭帥, zjednodušeně 彭帅, pinyin Péng Shuài (* 8. ledna 1986 Siang-tchan, Chu-nan) je čínská profesionální tenistka a bývalá světová jednička ve čtyřhře, první čínský hráč na čele světové klasifikace v historii tenisu.[1] Mezi 9. červnem až 7. červencem 2014 žebříček vedla s tchajwanskou spoluhráčkou Su-wej Sieovou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála šestnáct turnajů ve čtyřhře. Ze všech šesti singlových finále odešla jako poražená finalistka. V rámci okruhu ITF získala devět titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2011 na 14. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2014 na 1. místě. Trénuje ji Guillaume Peyre.

Na nejvyšší grandslamové úrovni vyhrála po boku Tchajwanky Su-wej Sieové ženskou čtyřhru ve Wimbledonu 2013 po finálové výhře nad australským párem Ashleigh Bartyová a Casey Dellacquová 7–6 a 6–1. V závěru sezóny pak triumfovala se stejnou spoluhráčkou na istanbulském Turnaji mistryň 2013, když v boji o titul zdolaly ruskou dvojici Jekatěrina MakarovováJelena Vesninová. Obě pak ovládly antukové French Open 2014, kde si ve finále poradily s Italkami Sarou Erraniovou a Robertou Vinciovou.

Praktikuje houževnatý tenis s forhendovými i bekhendovými údery hranými obouruč a minimální rotací míče. Ve své kariéře porazila několik hráček, které v určitém období figurovaly na čele světové klasifikace, a to Dinaru Safinovou, Kim Clijstersovou, Martinu Hingisovou, Amélii Mauresmovou, Jelenu Jankovićovou, Marii Šarapovovou a Anu Ivanovićovou.

Týmové soutěže[editovat | editovat zdroj]

V čínském fedcupovém týmu debutovala v roce 2001 utkáním základního bloku 1. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Kazachstánu, v němž vyhrála dvouhru. V sezóně 2008 byla členkou týmu, který se probojoval až do semifinále Světové skupiny. V něm prohrála tři zápasy se Španělskem. Do dubna 2014 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 10–5 ve dvouhře a 3–3 ve čtyřhře.

Čínskou lidovou republiku reprezentovala na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu, kde ve dvouhře vypadla ve druhém kole s Francouzkou Alizé Cornetovou. Po boku Tchien-tchien Sunové nezvládly úvodní zápas čtyřhry, když nestačily na australský pár Dellacquová a Moliková. O čtyři roky později se zúčastnila také londýnských Hrách XXX. olympiády, kde v singlové soutěži opět skončila ve druhém kole na raketě Petry Kvitové a s Ťie Čengovou vypadly ve čtvrtfinále ženské čtyřhry na raketách Kirilenkové a Petrovové.

Na Asijských hrách 2010 v čínském Kantonu vybojovala tři medaile – zlaté z dvouhry a soutěže družstev a bronzový kov z ženské čtyřhry.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

2012[editovat | editovat zdroj]

Sezónu rozehrála na aucklandském ASB Classic v toli druhé nasazené. Na úvod přešla přes francouzskou kvalifikantku Aravane Rezaïovou 4–6, 6–3 a 6–4, aby následně nestačila na Češku Lucii Hradeckou 4–6, 3–6.

V prvním kole lednového Apia International konaného v Sydney podlehla slovenské hráčce Dominice Cibulkové ve třech setech 2–6, 6–4, 4–6. Navazujícím turnajem se stal úvodní grandslam Australian Open, kde podruhé v rozmezí jednoho měsíce zvládla utkání s Aravane Rezaïovou, startující na divokou kartu. Po dvousetové výhře 6–3, 6–4 však podruhé v sezóně skončila na raketě české tenistky, tentokrát Ivety Benešové. Neobhájila tak osmifinálovou účast z předchozího ročníku. Poté odehrála vítězný fedcupový duel v čínských barvách.

V první fázi únorového Qatar Total Open přehrála méně zkušenou Fatmu al-Nabhaniovou 6–0 a 7–5. Ve druhém kole ji vyřadila mladá talentovaná Američanka Christina McHaleová, s níž svedla třísetový zápas 5–7, 6–3 a 6–2. Na následném arabském turnaji Dubai Duty Free Tennis Championships se postarala o jedno z překvapení, když v první fázi vyřadila šestou nasazenou Francouzku Marion Bartoliovou 6–4 a 6–3. Opět ale nedokázala vyhrát dvě utkání v řadě, když nad její síly byla Slovenka Daniela Hantuchová po setech 7–5 a 6–2.

Podání na US Open 2012

Další událost odehrála na Malaysian Open, kam přijížděla jako třetí nasazená. Po rozpačité výhře nad Rakušankou Yvonne Meusburgerovou 6–1, 4–6 a 6–2, opět podlehla ve druhém utkání – čtvrtfinále proti zástupkyni chorvatského tenisu a pozdější finalistce Petře Martićové v třísetovém průběhu. Jako turnajová sedmnáctka se zúčastnila březnového Indian Wells Masters. Po volném losu však duel druhého kola ztratila s Kazaškou Xenií Pervakovou poměrem 6–4, 6–0.

Po měsíčním klidu se na okruh vrátila antukovým Mutua Madrid Open. Na dobrý výsledek z předešlého roku však nedokázala navázat, když ji v úvodním kole podruhé v sezóně zdolala Lucie Hradecká. Na římském Internazionali BNL d'Italia skrečovala ve třetí sadě zápas prvního kola proti izraelské hráčce Šachar Pe'erové. Na bruselském turnaji obhajovala jako sedmá nasazená finálovou účast. Stále bez formy však skončila v prvním střetnutí na raketě Švédky Sofie Arvidssonové 7–5 a 6–3.

Až na French Open dokázala v pozici turnajové dvacet osmičky poprvé v sezóně vyhrát dva zápasy v řadě, když bez ztráty setu porazila Rakušanku Tamiru Paszekovou a španělskou hráčku Lourdes Domínguezovou Linovou. Ve třetí fázi však skončila na raketě druhé nasazené a pozdější šampiónky Marie Šarapovové, jíž odebrala pouze tři gamy.

Na travnatý Wimbledon zavítala jako nasazená třicítka. Na cestě do osmifinále ji nezastavily Sandra Zaniewská, Ajumi Moritová ani Arantxa Rusová. Podruhé za sebou se tak probojovala mezi šestnáct tenistek, kde ji vyřadila turnajová sedmnáctka Maria Kirilenková 6–1, 6–7 a 6–3. Na závěrečném majoru US Open skončila jako 32. nasazená již v prvním zápase po porážce od Rusky Jeleny Vesninové 6–7 a 1–6.

2013[editovat | editovat zdroj]

Úvodní část na tvrdém povrchu[editovat | editovat zdroj]

Sezónu rozehrála na premiérovém ročníku Shenzhen Open, kde vypadla v semifinále s krajankou a vítězkou turnaje Li Na výsledkem 6–4, 6–0. Následoval přesun do Austrálie na ostrovní turnaj Moorilla Hobart International do Austrálie. V úvodním kole zdolala nasazenou jedničku Su-wej Sieovou z Tchaj-wanu. Ve druhém kole podlehla Rumunce Monice Niculescuové. Po přejezdu na kontinent se zúčastnila Australian Open, kde si na úvod snadno poradila s Kanaďankou Rebeccou Marinovou 6–3, 6–0. Kolísavá forma se však odrazila prohrou v dalším střetnutí s Marií Kirilenkovou 7–5, 6–2, která znamenala třetí grandslamovou porážku od ruské tenistky v řadě.

Po několikatýdenní pauze odehrála kalifornský Indian Wells Masters, kde ji ve třetí fázi zastavila Samantha Stosurová. Na navazujícím Miami Masters zdolala Sofii Arvidssonovou 6–3 a 6–2, aby turnaj opustila po porážce od favorizované Petry Kvitové 5–7, 6–2 a 6–2.

Evropská antuková sezóna[editovat | editovat zdroj]

Antukovou sezónu zahájila kvalifikací na halový Porsche Tennis Grand Prix ve Stuttgartu. Jako nejvýše nasazená vyřadila Američanku Jill Craybasovou 7–5, 6–4. ve druhém kole však nestačila na hráčku mimo elitní dvoustovku žebříčku Annu-Lenu Friedsamovou po setech 6–1 a 7–5. Poté odcestovala na portugalský Portugal Open, kde ji v prvním kole zkřížila cestu turnajová jednička Marion Bartoliová. Jako by znala recept na favorizovanou Francouzku, dokázala po nervózním průběhu získat celý zápas divokým poměrem sad 6–0, 1–6, 6–4, a podruhé v řadě soupeřku porazit. Ve druhém kole však snadno podlehla, poměrem 6–1, 6–3, Švýcarce Romině Oprandiové. Na žebříčku jí patřila 34. pozice.

Madridský Mutua Open opustila po prvním duelu s americkou kvalifikantkou Christinou McHaleovou 5–7, 7–5, 1–6. Lepší výsledek zaznamenala na římské antuce Internazionali BNL d'Italia, kde po třísetové výhře nad Niculescuovou 4–6, 6–3, 6–2, byla nad její síly Australanka Stosurová 7–6, 6–0. Se stabilní partnerkou Sieovou vyhrály římskou soutěž čtyřhry, když si ve finále poradily s nejlepším párem světa Sara Erraniová a Roberta Vinciová. Arvidssonovou opět přehrála vroli osmé nasazené na Brussels Open, tentokrát po setech 6–3, 6–0. Ve druhé fázi ji nezastavila Běloruska Olga Govorcovová, s níž si poradila těsným výsledkem 4–6, 7–6 a 7–6. Po čtvrtfinálovém vítězstzví nad Sloane Stephensovou 6–2, 6–3, se probojovala do jednoho ze dvou semifinále roku. V něm oplatila čerstvou porážku Oprandiové poměrem 6–4, 2–6 a 6–4. V boji o titul však podlehla estonské hráčce Kaie Kanepiové 6–2 a 7–5. Po vítězství nad Italkou Camilou Giorgiovou v úvodní fázi Roland Garros, ji ve druhém kole zastavila sedmá nasazená Petra Kvitová.

Wimbledonský titul v ženské čtyřhře[editovat | editovat zdroj]

Do Wimbledonu přijížděla v pozici dvacáté čtvrté nasazené. Po zvládnutém zápasu s Anabel Medinaovou Garriguesovou, grandslam opustila prohrou ve druhé fázi s Novozélanďankou Marinou Erakovicovou.

Na premiérový titul kariéry z turnajů Grand Slam dosáhla v soutěži ženské čtyřhry. Spolu s Tchajwankou Su-wej Sieovou plnily roli osmých nasazených. Na cestě za vítězstvím ztratily jediný set ve druhém kole proti kvalifikantkám Stéphanii Foretzové Gaconové a Evě Hrdinové. Ve čtvrtfinále přehrály zkušený srbsko-chorvatský pár Jelena Jankovićová a Mirjana Lučićová Baroniová. Mezi poslední čtyřkou zvládly zápas proti překvapení turnaje, dvojici Šúko Aojamová a Chanelle Scheepersová. V boji o titul pak triumfovaly nad australským dvanáctým nasazeným párem Ashleigh BartyováCasey Dellacquová poměrem 7–6 a 6–1. Australanky v sezóně 2013 prohrály tři ze čtyř grandslamových finále.

Letní a podzimní sezóna[editovat | editovat zdroj]

Následně se na dvorcích objevila až v polovině srpna, když odehrála turnaj řazený do US Open SeriesCincinnati Masters, kde skončila v prvním kole s dánskou světovou desítkou Caroline Wozniackou. Deblovou soutěž se Sieovou však zvládly a po finálové výhře nad párem Anna-Lena Grönefeldová a Květa Peschkeová slavily titul. O týden později ji Dánka porazila opět na úvod New Haven Open at Yale. Na zářijovém US Open ji ve druhém kole vyřadila dvacátá sedmá nasazená Ruska Světlana Kuzněcovová ve třech setech.

V asijské části sezóny došla do druhé fáze kantonské události Guangzhou International Women's Open, když po výhře nad Izraelkou Šachar Pe'erovou byla nad její síly britská kvalifikantka z poloviny druhé stovky Johanna Kontaová. Ve čtyřhře turnaj po boku Su-wej Sieová vyhrála. Na tokijském Toray Pan Pacific Open skončila ve druhém kole s Američankou Madison Keysovou a na pekingském turnaji China Open ji stopku v úvodním zápasu vystavila krajanka ze 66. místa Šuaj Čangová.

Poslední událostí roku ve dvouhře se pro ni stal BGL Luxembourg Open, kde nepřešla první kolo po porážce od páté nasazené Lucie Šafářové. Se Sieovou se kvalifikovaly jako druhý nasazený pár na závěrečnou individuální akci sezóny – istanbulský Turnaj mistryň ve čtyřhře, na němž zvítězily po finálové výhře nad Ruskami Jekatěrinou Makarovovou a Jelenou Vesninovou 6–4 a 7–5.

2014[editovat | editovat zdroj]

První čínská světová jednička[editovat | editovat zdroj]

Podruhé v kariéře otevřela sezónu na Shenzhen Open, kde vylepšila svůj výkon. Po výhře nad Vaniou Kingovou si zahrála o titul s Li Na, které podlehla 6–4 a 7–5. Následoval pokles formy. Jak na Moorilla Hobart International, tak na Australian Open, nepřešla úvodní kolo. V prvním případu ji přehrála Australanka z třetí světové stovky Storm Sandersová, startující na divokou kartu, a na grandslamu pak Japonka Kurumi Narová po setech 7–5, 4–6, 6–3.

Během dvouhry na Internationaux de Strasbourg, kde došla do druhého kola

Poté přišla série dvou deblových titulů. Po boku krajanky Šuaj Čangové slavila triumf na PTT Pattaya Open po finálové výhře nad rusko-australskými turnajovými trojkami Kudrjavcevovou s Rodionovovou. Ve dvouhře ji ve čtvrtfinále vyřadila Češka Andrea Hlaváčková. Další týden zvítězila se stabilní spoluhráčkou Su-wej Sieovou na Qatar Total Open, když zdolaly česko-slovinský pár Květa Peschkeová a Katarina Srebotniková 6–4 a 6–0. V následné pondělní klasifikaci ze 17. února 2014 se stala novou světovou jedničkou ve čtyřhře, jako vůbec první čínský hráč na čele světové klasifikace v historii tenisu a celkově 31. v pořadí.[1] Ve vedení tak vystřídala italské tenistky Erraniovou s Vinciovou, které dominovaly ženské čtyřhře déle než jednu sezónu. V katarské singlové soutěži si poradila s Naděždou Petrovovou, aby byla ve druhém kole nad její síly Lucie Šafářová.

Deblovou formu potvrdila na březnovém Indian Wells Masters, kde se Sieovou zvládly finále nad párem Cara Blacková a Sania Mirzaová.

Na červnovém grandslamu French Open dosáhly na druhý titul v této kategorii, když ve finále přehrály Italky Saru Erraniovou a Robertu Vinciovou po dvousetovém průběhu. Staly se tak historicky první asijskou dvojicí, jež zvítězila na Roland Garros. Na cestě za trofejí přehrály zkušené páry. Na úvod Kuzněcovou se Stosurovou, ve třetím kole bývalé americké světové jedničky Huberovou s Raymondovou, a konečně ve čtvrtfinále páté nasazené Blackovou hrající po boku Mirzaové. V semifinále potvrdily roli favoritek, když zdolaly španělské překvapení turnaje v podobě dvojice Garbiñe Muguruzaová a Carla Suárezová Navarrová. Italky Erraniová a Vinciová vstoupily do finále lépe, když se ujaly vedení 3–1 na gamy. Erraniová si však následně prohrála třikrát podání. V druhé sadě šly do vedení italské vítězky z Roland Garros 2012 poměrem her 1–0. Poté však ztratily všech šest dalších gamů a dominantní hra Asiatek znamenala vyhraný duel.[2]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 2 (2–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2013 Wimbledon tráva TPE Su-wej Sieová AUS Ashleigh Bartyová
AUS Casey Dellacquová
7–6(7–1), 6–1
Vítězka 2014 French Open antuka TPE Su-wej Sieová ITA Sara Erraniová
ITA Roberta Vinciová
6–4, 6–1

Finálové účasti na turnajích WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (2–0 Č)
WTA Tour Championships (1–0 Č)
Premier Mandatory & Premier 5 (6–2 Č)
Premier (0–2 D; 2–0 Č)
International (0–4 D; 4–0 Č)

Dvouhra: 6 (0–6)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 27. května 2006 Štrasburk, Francie antuka Česko Nicole Vaidišová 6–7(7–9), 3–6
Finalistka 2. 23. srpna 2008 Forest Hills, Spojené státy tvrdý Česko Lucie Šafářová 4–6, 2–6
Finalistka 3. 21. září 2008 Kanton, Čínská lidová republika tvrdý RUS Věra Zvonarevová 7–6(7–5), 0–6, 2–6
Finalistka 4. 21. května 2011 Brusel, Belgie antuka Dánsko Caroline Wozniacká 6–2, 3–6, 3–6
Finalistka 5. 25. května 2013 Brusel, Belgie antuka EST Kaia Kanepiová 2–6, 5–7
Finalistka 6. 4. ledna 2014 Šen-čen, Čínská lidová republika tvrdý CHN Li Na 4–6, 5–7

Čtyřhra: 18 (16–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 15. dubna 2007 Charleston, USA zelená antuka CHN Sun Tchien-tchien CHN C’ Jenová
CHN Ťie Čengová
5–7, 0–6
Vítězka 1. 29. září 2007 Kanton, ČLR tvrdý CHN C’ Jenová USA Vania Kingová
CHN Sun Tchien-tchien
6–3, 6–4
Vítězka 2. 9. března 2008 Bengalúru, Indie tvrdý CHN Sun Tchien-tchien TPE Jung-žan Čanová
TPE Ťia-žung Čuangová
6–4, 5–7, [10–8]
Vítězka 3. 14. září 2008 Bali, Indonésie tvrdý TPE Su-wej Sieová Polsko Marta Domachowská
RUS Naděžda Petrovová
6–7(4–7), 7–6(6–3), [10–7]
Vítězka 4. 16. ledna 2009 Sydney, Austrálie tvrdý TPE Su-wej Sieová FRA Nathalie Dechyová
AUS Casey Dellacquová
6–0, 6–1
Vítězka 5. 9. května 2009 Řím, Itálie antuka TPE Su-wej Sieová Slovensko Daniela Hantuchová
JPN Ai Sugijamová
7–5, 7–6(7–5)
Vítězka 6. 10. října 2009 Peking, ČLR tvrdý TPE Su-wej Sieová RUS Alla Kudrjavcevová
RUS Jekatěrina Makarovová
6–3, 6–1
Finalistka 2. 2. října 2010 Tokio, Japonsko tvrdý (h) ISR Šachar Pe'erová Česko Iveta Benešová
Česko B. Záhlavová-Strýcová
4–6, 6–4, [8–10]
Vítězka 7. 15. května 2011 Řím, Itálie antuka CHN Ťie Čengová USA Vania Kingová
KAZ Jaroslava Švedovová
6–2, 6–3
Vítězka 8. 19. května 2013 Řím, Itálie antuka TPE Su-wej Sieová ITA Sara Erraniová
ITA Roberta Vinciová
4–6, 6–3, [10–8]
Vítězka 9. 6. července 2013 Wimbledon, V. Británie tráva TPE Su-wej Sieová AUS Ashleigh Bartyová
AUS Casey Dellacquová
7–6(7–1), 6–1
Vítězka 10. 18. srpna 2013 Cincinnati, USA tvrdý TPE Su-wej Sieová Německo Anna-Lena Grönefeldová
Česko Květa Peschkeová
2–6, 6–3, [12–10]
Vítězka 11. 21. září 2013 Kanton, ČLR tvrdý TPE Su-wej Sieová USA Vania Kingová
KAZ Galina Voskobojevová
6–3, 4–6, [12–10]
Vítězka 12. 27. října 2013 Istanbul, Turecko tvrdý (h) TPE Su-wej Sieová RUS Jekatěrina Makarovová
RUS Jelena Vesninová
6–4, 7–5
Vítězka 13. 2. února 2014 Pattaya, Thajsko tvrdý CHN Šuaj Čangová RUS Alla Kudrjavcevová
AUS Anastasia Rodionovová
3–6, 7–6(7–5), [10–6]
Vítězka 14. 16. února 2014 Dauhá, Katar tvrdý TPE Su-wej Sieová Česko Květa Peschkeová
SLO Katarina Srebotniková
6–4,6–0
Vítězka 15. 16. března 2014 Indian Wells, USA tvrdý TPE Su-wej Sieová ZIM Cara Blacková
IND Sania Mirzaová
7–6(7–5), 6–2
Vítězka 16. 8. června 2014 French Open, Francie antuka TPE Su-wej Sieová ITA Sara Erraniová
ITA Roberta Vinciová
6–4, 6–1

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Pořadí 520. 359. 326. 73. 37. 56. 46. 40. 47. 72. 17. 40. 45.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Pořadí 655. 85. 61. 105. 20. 27. 12. 39. 25. 56. 4.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peng Shuai na anglické Wikipedii.

  1. a b Nguyen: Peng Shuai, China's First No.1 [online]. WTA Tour, 2014-02-14, [cit. 2014-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Ženskou čtyřhru na French Open ovládly Hsieh Su-Wei a Pcheng Šuaj. iSport.cz [online]. 2014-06-08 [cit. 2014-06-08]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]