Šestajovice (okres Praha-východ)
| Šestajovice | |
|---|---|
Kaplička v Šestajovicích |
|
|
znakvlajka |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0209 538876 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Praha-východ (CZ0209) |
| obec s rozšířenou působností: | Brandýs nad Labem-Stará Boleslav |
| pověřená obec: | Úvaly |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 5,46 km² |
| počet obyvatel: | 2934 (1. 1. 2010[1]) |
| zeměpisná šířka: | 50° 6’ 27’’ |
| zeměpisná délka: | 14° 40’ 53’’ |
| nadmořská výška: | 254 m |
| PSČ: | 250 92 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Husova 60/9 250 92 Šestajovice |
| starosta / starostka: | Roman Hrdlic |
| Oficiální web: http://www.sestajovice.cz E-mail: info@sestajovice.cz |
|
Obec Šestajovice se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Leží asi dvacet kilometrů východně od centra Prahy, v severním sousedství pražské čtvrti Klánovice, deset kilometrů jižně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, západně od obce Jirny. Obec je tvořena jedinou, stejnojmennou vesnicí. Její jihovýchodní část, splývající se severovýchodní částí Klánovic, nese název Cyrilov.
Ke dni 26.března 2011 zde žilo 2934 obyvatel, z toho je 1521 žen a 1413 mužů[2]. Lidová etymologie vysvětluje jméno vsi od „šesti stájí“, ve kterých se zde přepřahalo na údajné důležité kupecké stezce od Prahy na východ. Znak byl Šestajovicím udělen v roce 1994. Motiv připomíná, že obec byla vlastnictvím řádu křižovníků s červenou hvězdou.[3]
Obsah |
[editovat] Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Tehdy královský podstolník Kojata z Hněvina Mostu daroval ve své závěti Šestajovice kostelu svatého Václava z dnes zaniklé pražské osady Zderaz. Mniši zde vybudovali tvrz, ve které sídlili až do konce husitských válek. Po jejich skončení přešly Šestajovice do majetku Starého města pražského a vystřídaly dále několik vlastníků. Od roku 1547 obec opět vlastnila osada na Zderaze, až do poloviny 19. století se zde opět vystřídala dlouhá řada vlastníků a nájemců. Kolem roku 1770 v okolí neúspěšné pokusy o dolování uhlí.[4]
V roce 1874 zakoupil část Šestajovic – tzv. Belottův poplužní dvůr – zbraslavský písař a realitní podnikatel Václav Klán. Na těchto pozemcích v následujících desetiletích vybudoval obec Klánovice.
Na konci druhé světové války - 26. dubna 1945 - americké stíhací letouny (tzv. hloubkaři)[5], zničily v okolí obce tři nákladní automobily (dva civilní a jeden vojenský). Nikdo však nebyl zraněn.
Vesnice se rozrůstá zejména masovou výstavbou rodinných domků na západní a jihozápadní straně a též v oblasti Cyrilova. Počet obyvatel každoročně prudce roste, tento rozvoj má dopad jak na kvalitu života v obci, tak na dopravní zatížení jejího okolí. Dochází též k radikálním přestavbám a vestavbám v historickém jádru vesnice.
[editovat] Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[6]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[6]
- 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[6]
- 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[7]
- 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[9]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[10]
- 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[12]
[editovat] Rok 1932
V obci Šestajovice (1000 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]
2 nákladní autodopravci, 2 holiči, 4 hostince, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, lakýrník, malíř, 2 parní mlékárny, 2 obchody s mlékem, velkoobchod s obilím, 2 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, 2 pekaři, 2 porodní asistentky, povoznictví, 19 rolníků, 5 řezníků, sadař, 8 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Šestajovice, živnostenská záložna pro Šestajovice, stavební družstvo, stavební hmoty, 2 trafiky, 5 truhlářů, 4 obchody s uhlím, velkostatek Friedmann, obchod se zvěřinou a drůbeží
[editovat] Pamětihodnosti
- Krucifix na křižovatce silnic do Koloděj a Zelenče
- Kaplička s pomníkem padlých v centru obce
- Poplužní dvůr [14]
- Kamenný kříž [15]
- Zvonička [16]
- Socha sv. Isidora při silnici do Jiren
[editovat] Čestní občané
[editovat] Obyvatelstvo podle státního občanství
[editovat] Doprava
Železniční trať ani stanice na území obce není. Nejbliže obci je železniční zastávka Zeleneč (jen pro osobní dopravu) ve vzdálenosti 2 km ležící na trati 231 mezi Prahou a Čelákovicemi. Nejbližší železniční stanicí pro veškerou dopravu jsou Mstětice ve vzdálenosti 4 km ležící na téže trati. Přibližně 3 km jižně od centra obce leží také železniční zastávka Praha-Klánovice na trati 011.
Vesnicí prochází severojižním směrem silnice III/33310 (ulice Revoluční) z Klánovic do Zelenče, z níž v severní části vsi odbočuje na východ silnice III/0116 (ulice Komenského) do Jiren. Katastrálním územím obce vede ve vzdálenosti 1,5 km od zastavěného území západovýchodním směrem silnice II. třídy 611 Praha - Sadská - Poděbrady - Hradec Králové (stará silnice I/11), souběžně s ní o něco blíže vesnici nová hradecká dálnice 11 E67 , která však má mimoúrovňovou křižovatku až u Jiren.
V minulosti tvořila dopravní obsluhu Šestajovic hlavně autobusová linka z Jiren k nádraží Praha-Klánovice (po léta pod číslem 10120, později např. 281036) doplňovaná linkami Praha – Jirny – Úvaly (10470) a Brandýs – Jirny – Úvaly (10480, v roce 2000 pod číslem 281040). Do května 1996 oblast obsluhoval klíčovský závod ČSAD, který zprivatizoval JUDr. Jan Hofmann, za jehož působení docházelo k různým změnám a přečíslováním. Začleněním oblasti do systému Pražské integrované dopravy od 1. června 1996 začal nové linky provozoval dopravce Hotliner a hlavní dopravní vazba se přenesla ke stanici metra Českomoravská, po prodloužení metra v roce 1998 na Černý Most. Z Šestajovic tam jedou linky 303, 304 a 344, linka 303 pak pokračuje směrem na jih na Klánovice a Koloděje, ostatní linky směrem na Jirny, případně dále na Horoušany nebo Úvaly. Doplňující funkci mají občasně jedoucí linky 343 (školní posily) a 408 (Brandýs – Zeleneč – Úvaly, v PID od 30. 9. 2001). Od 1. ledna 2007 linky v oblasti převzal Connex Praha s. r. o., který během roku 2008 změnil značku na Veolia Transport Praha s. r. o.
[editovat] Další fotografie
-
"Podnikatelské baroko" v obci
[editovat] Reference
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-01, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Sčítání lidu 2011
- ↑ http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/sestajovice.htm
- ↑ http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/sestajovice.htm
- ↑ http://hloubkari.bloguje.cz/588604-sestajovice-26-dubna-1945.php
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1649. (česky a německy)
- ↑ http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/dvur-2006.JPG
- ↑ http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/kriz_na_krizovatce-2006.JPG
- ↑ http://www.mistopis.eu/mistopiscr/polabi/uvalsko/sestajovice/zvonicka-2006.JPG
- ↑ Usnesení z veřejného jednání Zastupitelstva obce Šestajovice konaného dne 13. 5. 2010 v 19.00 hodin v budově OÚ Šestajovice. Šestajovický Dostavník [online]. 2010-05-31, roč. 4, čís. 6 [cit. 2011-10-04], s. 6. Dostupné online.