Savci: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m editace uživatele 85.70.208.4 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Poirot12345 T
značka: rychlé vrácení zpět
úprava referencí
Řádek 47: Řádek 47:
***** [[sudokopytníci]] (Cetrtiodactyla)
***** [[sudokopytníci]] (Cetrtiodactyla)
}}
}}
'''Savci''' (Mammalia), dříve ''ssavci'', jsou [[třída (biologie)|třída]] [[obratlovci|obratlovců]], která se v současné době vyskytuje téměř po celém světě. Jejich hlavním spojovacím znakem je výživa [[Mládě|mláďat]] produktem modifikovaných kožních žláz, tedy [[kojení]] mláďat ([[Mléčná žláza|mléčné žlázy]] – {{Vjazyce|la}}'' mammae'' – odtud název ''Mammalia''). Dalším společným znakem celé skupiny je [[srst]] vyjma řádů [[kytovci]], [[luskouni]] a [[sirény]]; [[mládě|mláďata]] jmenovaných jsou však také osrstěná. Všichni savci jsou [[teplokrevnost|teplokrevní]]. Tato skupina dosáhla mezi ostatními živočichy nejvyšší [[fylogeneze|vývojové]] úrovně [[nervová soustava|nervové soustavy]]. Věda, která zkoumá savce, se nazývá [[mammalogie]] nebo také teriologie.<ref>Goswami, A.; ''et al.'' (2022). [https://www.science.org/doi/10.1126/science.abm7525 Attenuated evolution of mammals through the Cenozoic]. ''Science''. '''378''' (6618): 377-383. doi: 10.1126/science.abm7525</ref>
'''Savci''' (Mammalia), dříve ''ssavci'', jsou [[třída (biologie)|třída]] [[obratlovci|obratlovců]], která se v současné době vyskytuje téměř po celém světě. Jejich hlavním spojovacím znakem je výživa [[Mládě|mláďat]] produktem modifikovaných kožních žláz, tedy [[kojení]] mláďat ([[Mléčná žláza|mléčné žlázy]] – {{Vjazyce|la}}'' mammae'' – odtud název ''Mammalia''). Dalším společným znakem celé skupiny je [[srst]] vyjma řádů [[kytovci]], [[luskouni]] a [[sirény]]; [[mládě|mláďata]] jmenovaných jsou však také osrstěná. Všichni savci jsou [[teplokrevnost|teplokrevní]]. Tato skupina dosáhla mezi ostatními živočichy nejvyšší [[fylogeneze|vývojové]] úrovně [[nervová soustava|nervové soustavy]]. Věda, která zkoumá savce, se nazývá [[mammalogie]] nebo také teriologie.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Goswami
| jméno1 = Anjali
| příjmení2 = Noirault
| jméno2 = Eve
| příjmení3 = Coombs
| jméno3 = Ellen J.
| příjmení4 = Clavel
| jméno4 = Julien
| příjmení5 = Fabre
| jméno5 = Anne-Claire
| příjmení6 = Halliday
| jméno6 = Thomas J. D.
| příjmení7 = Churchill
| jméno7 = Morgan
| příjmení8 = Curtis
| jméno8 = Abigail
| příjmení9 = Watanabe
| jméno9 = Akinobu
| příjmení10 = Simmons
| jméno10 = Nancy B.
| příjmení11 = Beatty
| jméno11 = Brian L.
| příjmení12 = Geisler
| jméno12 = Jonathan H.
| příjmení13 = Fox
| jméno13 = David L.
| příjmení14 = Felice
| jméno14 = Ryan N.
| titul = Attenuated evolution of mammals through the Cenozoic
| periodikum = [[Science]]
| ročník = 378
| číslo = 6618
| datum_vydání = 2022-10-28
| strany = 377–383
| url = https://www.science.org/doi/10.1126/science.abm7525
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1126/science.abm7525
}}</ref>


Na světě žije kolem 6500 [[druh]]ů savců<ref>{{Citace elektronického periodika
Na světě žije kolem 6500 [[druh]]ů savců<ref>https://phys.org/news/2018-02-mammal-species-thought.html - There are more mammal species than we thought</ref><ref>Connor J. Burgin, Jocelyn P. Colella, Philip L. Kahn & Nathan S. Upham (2018). How many species of mammals are there? ''Journal of Mammalogy'' '''99'''(1): 1–14, doi: https://doi.org/10.1093/jmammal/gyx147</ref> zařazených do 1250 [[rod (biologie)|rodů]], 152 [[Čeleď|čeledí]] a až 46 [[řád (biologie)|řádů]]. [[Hlodavci]] tvoří přibližně 40 % druhů a [[letouni]] zhruba 20 % druhů savců. Rozmanitost savců je obrovská. Existují mezi nimi druhy vážící sotva několik gramů (rejsek [[bělozubka nejmenší]]) a naopak druhy vážící mnoho desítek tun (na souši byl rekordní rod ''[[Paraceratherium]]'',<ref>http://dinosaurusblog.com/2017/03/06/nejvetsi-nosorozec-vsech-dob/</ref> v mořích recentní kytovec [[plejtvák obrovský]]).
| autor1 = Oxford University Press
| titul = There are more mammal species than we thought
| periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2018-02-06
| url = https://phys.org/news/2018-02-mammal-species-thought.html
| datum_přístupu = 2023-01-08
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Burgin
| jméno1 = Connor J
| příjmení2 = Colella
| jméno2 = Jocelyn P
| příjmení3 = Kahn
| jméno3 = Philip L
| příjmení4 = Upham
| jméno4 = Nathan S
| titul = How many species of mammals are there?
| periodikum = Journal of Mammalogy
| ročník = 99
| číslo = 1
| datum_vydání = 2018-02-01
| strany = 1–14
| url = https://academic.oup.com/jmammal/article/99/1/1/4834091
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1093/jmammal/gyx147
}}</ref> zařazených do 1250 [[rod (biologie)|rodů]], 152 [[Čeleď|čeledí]] a až 46 [[řád (biologie)|řádů]]. [[Hlodavci]] tvoří přibližně 40 % druhů a [[letouni]] zhruba 20 % druhů savců. Rozmanitost savců je obrovská. Existují mezi nimi druhy vážící sotva několik gramů (rejsek [[bělozubka nejmenší]]) a naopak druhy vážící mnoho desítek tun (na souši byl rekordní rod ''[[Paraceratherium]]'',<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Socha
| jméno1 = Vladimír
| odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha
| titul = Největší nosorožec všech dob
| periodikum = dinosaurusblog.com
| datum_vydání = 2017-03-06
| url = http://dinosaurusblog.com/2017/03/06/nejvetsi-nosorozec-vsech-dob/
| datum_přístupu = 2023-01-08
}}</ref> v mořích recentní kytovec [[plejtvák obrovský]]).


== Společné znaky savců ==
== Společné znaky savců ==
Řádek 57: Řádek 130:
| url = https://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id2942/
| url = https://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id2942/
| datum přístupu = 1999
| datum přístupu = 1999
}}</ref>, pesíky tvoří zbarvení srsti a hmatové chlupy, což jsou třeba [[vousy]]), které se druhotně mohou přeměnit v bodliny, ostny, šupiny a krunýře či zcela vymizet
}}</ref>, pesíky tvoří zbarvení srsti a hmatové chlupy, což jsou třeba [[vousy]]), které se druhotně mohou přeměnit v&nbsp;bodliny, ostny, šupiny a&nbsp;krunýře či zcela vymizet
* pokožka obsahuje mnoho [[Žláza|žláz]], zejména potních a mazových, jejichž přeměnou vznikly i žlázy pachové a [[Mléčná žláza|mléčné]]
* pokožka obsahuje mnoho [[Žláza|žláz]], zejména potních a mazových, jejichž přeměnou vznikly i žlázy pachové a [[Mléčná žláza|mléčné]]
* naprostá většina savců rodí živá mláďata, která jsou po narození krmena [[mateřské mléko|mateřským mlékem]]; zárodek prodělává vývoj v těle samice, vyživován prostřednictvím [[placenta|placenty]]; existují také [[vejcorodí]] savci (ale i ti [[kojení|kojí]] mláďata)
* naprostá většina savců rodí živá mláďata, která jsou po narození krmena [[mateřské mléko|mateřským mlékem]]; zárodek prodělává vývoj v těle samice, vyživován prostřednictvím [[placenta|placenty]]; existují také [[vejcorodí]] savci (ale i ti [[kojení|kojí]] mláďata)
Řádek 64: Řádek 137:
* na vnější zvukovod nasedá různě tvarovaný [[ušní boltec]], jehož velikost je úměrná sluchovým schopnostem jednotlivých druhů (druhotně může chybět)
* na vnější zvukovod nasedá různě tvarovaný [[ušní boltec]], jehož velikost je úměrná sluchovým schopnostem jednotlivých druhů (druhotně může chybět)
* savci jsou odděleného pohlaví s občasnou [[Pohlavní dimorfismus|pohlavní dvojtvárností]] (velikost, zbarvení, [[parohy]], atd.)
* savci jsou odděleného pohlaví s občasnou [[Pohlavní dimorfismus|pohlavní dvojtvárností]] (velikost, zbarvení, [[parohy]], atd.)
* z mnoha znaků na kostře jsou nejdůležitější: dva týlní hrboly, sedm krčních obratlů (ale existují i výjimky – [[Kapustňák|kapustňáci]] a [[lenochodi]])<ref>[http://www.physorg.com/news/2011-05-necks-evolution-sloths-manatees-unusually.html Sticking their necks out for evolution: Why sloths and manatees have unusually long (or short) necks]. ''PhysOrg'', 6. května 2011 (anglicky)</ref>, tři [[sluchové kůstky]], spodní čelist tvořená jedinou kostí a připojená k lebce druhotným čelistním kloubem na kosti spánkové
* z mnoha znaků na kostře jsou nejdůležitější: dva týlní hrboly, sedm krčních obratlů (ale existují i&nbsp;výjimky – [[Kapustňák|kapustňáci]] a&nbsp;[[lenochodi]])<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor1 = BioMed Central
| titul = Sticking their necks out for evolution: Why sloths and manatees have unusually long (or short) necks
| periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2011-05-06
| url = https://phys.org/news/2011-05-necks-evolution-sloths-manatees-unusually.html
| datum_přístupu = 2023-01-08
| jazyk = anglicky
}}</ref>, tři [[sluchové kůstky]], spodní čelist tvořená jedinou kostí a připojená k lebce druhotným čelistním kloubem na kosti spánkové
* s mohutným rozvojem [[Koncový mozek|koncového mozku]], zejména kůry na povrchu mozkových polokoulí, souvisí rozvoj nervové činnosti a složitého chování savců<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Anděra|jméno=Miloš|příjmení2=|jméno2=|titul=Svět zvířat I. Savci (1)|vydání=|vydavatel=Albatros|místo=Praha|rok=1997|počet stran=|strany=8|isbn=|poznámka=(Dále jen Anděra 1997)}}</ref>
* s mohutným rozvojem [[Koncový mozek|koncového mozku]], zejména kůry na povrchu mozkových polokoulí, souvisí rozvoj nervové činnosti a složitého chování savců<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Anděra|jméno=Miloš|příjmení2=|jméno2=|titul=Svět zvířat I. Savci (1)|vydání=|vydavatel=Albatros|místo=Praha|rok=1997|počet stran=|strany=8|isbn=|poznámka=(Dále jen Anděra 1997)}}</ref>
* mají čelisti obsahující [[Třenový zub|třenové zuby]], [[Stolička|stoličky]], [[řezák]]y a [[špičák (zub)|špičáky]]
* mají čelisti obsahující [[Třenový zub|třenové zuby]], [[Stolička|stoličky]], [[řezák]]y a [[špičák (zub)|špičáky]]


== Fylogeneze a evoluce savců ==
== Fylogeneze a evoluce savců ==
Savci (v užším smyslu slova) se vyvinuli ze savcovitých plazů větve ''[[Synapsida]]'' (snahy některých vědců míří dokonce k [[Synonymum|synonymizaci]] ''Mammalia'' a ''Synapsida'', aby bylo jasné, že se savci nevyvinuli z&nbsp;[[Plazi|plazů]], ale pouze z&nbsp;plazům podobných živočichů). Mezi starobylé formy blízké pravým savcům patří například raně jurský rod ''[[Megazostrodon]]'' z jižní Afriky a podobně starý rod ''[[Morganucodon]]'' z Evropy a Asie. První praví savci se objevili nejpozději asi před 180 až 165 miliony let v [[Jura|juře]], od roku [[2000]] bylo učiněno mnoho významných [[paleontolog]]ických objevů pradávných forem.<ref>{{Citace elektronického periodika
Savci (v užším smyslu slova) se vyvinuli ze savcovitých plazů větve ''[[Synapsida]]'' (snahy některých vědců míří dokonce k [[Synonymum|synonymizaci]] ''Mammalia'' a ''Synapsida'', aby bylo jasné, že se savci nevyvinuli z [[Plazi|plazů]], ale pouze z plazům podobných živočichů). Mezi starobylé formy blízké pravým savcům patří například raně jurský rod ''[[Megazostrodon]]'' z jižní Afriky a podobně starý rod ''[[Morganucodon]]'' z Evropy a Asie. První praví savci se objevili nejpozději asi před 180 až 165 miliony let v [[Jura|juře]], od roku [[2000]] bylo učiněno mnoho významných [[paleontolog]]ických objevů pradávných forem.<ref>http://www.scientificamerican.com/article/mammals-meet-the-early-mammals/</ref> Fyziologie primitivních jurských savců byla ještě do značné míry podobná fyziologii některých plazů.<ref>Elis Newham; ''et al.'' (2019). [https://www.biorxiv.org/content/10.1101/785360v1.abstract Reptile-like physiology in Early Jurassic stem-mammals.] ''bioRxiv (preprint).'' doi: https://doi.org/10.1101/785360</ref> Ukazuje se například, že savci pečovali o svá mláďata již v době střední jury (asi před 170 miliony let), což dokládá série stop malého savce z [[Argentina|Argentiny]], nesoucího zřejmě na hřbetě svá mláďata.<ref>Alexander Kuznetsov & Aleksandra Panyutina (2018). First paleoichnological evidence for baby-riding in early mammals. ''Ameghiniana.'' doi: [http://www.ameghiniana.org.ar/index.php/ameghiniana/article/view/1044 10.5710/AMGH.19.09.2018.3184] {{Wayback|url=http://www.ameghiniana.org.ar/index.php/ameghiniana/article/view/1044 |date=20180927125100 }}</ref> Podobný objev pochází i ze spodní jury [[Arizona|Arizony]] (fosilie mláďat rodu ''[[Kayentatherium]]'').<ref>https://www.smithsonianmag.com/science-nature/weasel-like-fossils-reveal-clues-about-evolution-first-mammals-180970836/</ref> Unikátní nálezy také odhalují, že někteří savci se živili masem dinosaurů (lovili jejich mláďata nebo pojídali maso zdechlin).<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://dinosaurusblog.com/2020/08/21/kdyz-savci-pojidali-dinosaury/ |datum přístupu=2020-09-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200824104844/https://dinosaurusblog.com/2020/08/21/kdyz-savci-pojidali-dinosaury/ |datum archivace=2020-08-24 |nedostupné=ano }}</ref><ref>https://veda.instory.cz/veda-vyzkum/1342-novy-objev-z-ciny-doklada-ze-drobni-savci-kdysi-pojidali-dinosaury.html</ref> Savci představovali v období druhohor poněkud upozaděnou vývojovou skupinu terestrických obratlovců, prošli významnou evoluční radiací až po vyhynutí dinosaurů na konci křídy před 66 miliony let.<ref>https://veda.instory.cz/1455-po-vyhynuti-obrich-dinosauru-byli-drobni-savci-pripraveni-prevzit-vladu-nad-svetem.html</ref><ref>https://techfocus.cz/veda-vesmir/2650-mnoho-dnesnich-savcu-nevidi-barevne-kvuli-dinosaurum-odsoudili-je-totiz-k-nocnimu-zpusobu-zivota.html</ref> Druhohorní savci podstoupili výraznou evoluční kompetici již v době dinosaurů, kdy drtivá většina z nich nedosahovala hmotnosti vyšší než 100 gramů.<ref>https://phys.org/news/2021-05-mammals-dinosaurs-held.html</ref> V průběhu střední jury se u savců patrně objevila endotermie, která je pro tuto skupinu nyní charakteristická.<ref>Elis Newham, Pamela G. Gill & Ian J. Corfe (2022). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/bies.202100060 New tools suggest a middle Jurassic origin for mammalian endothermy: Advances in state-of-the-art techniques uncover new insights on the evolutionary patterns of mammalian endothermy through time]. ''BioEssays''. doi: https://doi.org/10.1002/bies.202100060</ref> V průběhu hromadného vymírání na konci křídy před 66 miliony let sice velké množství savčích druhů vyhynulo (v Severní Americe to mohlo být až kolem 93 %), dostatečné množství přežilo a na počátku paleogénu začala významná evoluční radiace v nyní již uprázdněných ekosystémech. Savci začali zabírat niky uvolněné vyhynulými dinosaury a v průběhu stovek tisíc až jednotek milionů let vytvořili větší a specializovanější formy. V prvních tisíciletích až desítkách tisíc let po dopadu planetky do oblasti dnešního Mexického zálivu přežila tzv. post-apokalyptická savčí fauna, zahrnující obvykle nejodolnější formy savců. Z nich se později vyvinuli předkové všech současných savčích vývojových linií, od rejsků přes primáty až po kytovce.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Wong
| jméno1 = Kate
| titul = Meet the Early Mammals
| periodikum = [[Scientific American]]
| datum_vydání = 2016-06-01
| url = https://www.scientificamerican.com/article/mammals-meet-the-early-mammals/
| datum_přístupu = 2023-01-08
| jazyk = anglicky
}}</ref> Fyziologie primitivních jurských savců byla ještě do značné míry podobná fyziologii některých plazů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Newham
| jméno1 = Elis
| příjmení2 = Gill
| jméno2 = Pamela G.
| příjmení3 = Brewer
| jméno3 = Philippa
| příjmení4 = Benton
| jméno4 = Michael J.
| příjmení5 = Fernandez
| jméno5 = Vincent
| příjmení6 = Gostling
| jméno6 = Neil J.
| příjmení7 = Haberthür
| jméno7 = David
| příjmení8 = Jernvall
| jméno8 = Jukka
| příjmení9 = Kankaanpää
| jméno9 = Tuomas
| příjmení10 = Kallonen
| jméno10 = Aki
| příjmení11 = Navarro
| jméno11 = Charles
| příjmení12 = Pacureanu
| jméno12 = Alexandra
| příjmení13 = Richards
| jméno13 = Kelly
| příjmení14 = Brown
| jméno14 = Kate Robson
| příjmení15 = Schneider
| jméno15 = Philipp
| příjmení16 = Suhonen
| jméno16 = Heikki
| příjmení17 = Tafforeau
| jméno17 = Paul
| příjmení18 = Williams
| jméno18 = Katherine A.
| příjmení19 = Zeller-Plumhoff
| jméno19 = Berit
| příjmení20 = Corfe
| jméno20 = Ian J.
| titul = Reptile-like physiology in Early Jurassic stem-mammals
| periodikum = Nature Communications
| ročník = 11
| číslo = 1
| datum_vydání = 2020-10-12
| strany = 5121
| url = https://www.nature.com/articles/s41467-020-18898-4
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1038/s41467-020-18898-4
}}</ref> Ukazuje se například, že savci pečovali o&nbsp;svá mláďata již v době střední jury (asi před 170 miliony let), což dokládá série stop malého savce z&nbsp;[[Argentina|Argentiny]], nesoucího zřejmě na hřbetě svá mláďata.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Kuznetsov
| jméno1 = Alexander N.
| příjmení2 = Panyutina
| jméno2 = Aleksandra A.
| titul = First Paleoichnological Evidence for Baby–Riding in Early Mammals
| periodikum = Ameghiniana
| ročník = 55
| číslo = 6
| datum_vydání = 2018-01-01
| strany = 668
| url = https://bioone.org/journals/ameghiniana/volume-55/issue-6/AMGH.03.02.2018.3184/First-Paleoichnological-Evidence-for-BabyRiding-in-Early-Mammals/10.5710/AMGH.03.02.2018.3184.short
| jazyk = anglicky
| doi = 10.5710/AMGH.03.02.2018.3184
}}</ref> Podobný objev pochází i ze spodní jury [[Arizona|Arizony]] (fosilie mláďat rodu ''[[Kayentatherium]]'').<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení2 = Black
| jméno2 = Riley
| titul = Weasel-Like Fossils Reveal Evolutionary Clues of the First Mammals
| periodikum = smithsonianmag.com
| datum_vydání = 2018-11-16
| url = https://www.smithsonianmag.com/science-nature/weasel-like-fossils-reveal-clues-about-evolution-first-mammals-180970836/
| datum_přístupu = 2023-01-08
| jazyk = anglicky
}}</ref> Unikátní nálezy také odhalují, že někteří savci se živili masem dinosaurů (lovili jejich mláďata nebo pojídali maso zdechlin).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Socha
| jméno1 = Vladimír
| odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha
| titul = Když savci pojídali dinosaury
| periodikum = dinosaurusblog.com
| datum_vydání = 2020-08-21
| url = https://dinosaurusblog.com/2020/08/21/kdyz-savci-pojidali-dinosaury/
| datum_přístupu = 2023-01-08
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Socha
| jméno1 = Vladimír
| odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha
| titul = Nový objev z Číny dokládá, že drobní savci kdysi pojídali dinosaury
| periodikum = veda.instory.cz
| datum_vydání = 2020-09-07
| url = https://veda.instory.cz/veda-vyzkum/1342-novy-objev-z-ciny-doklada-ze-drobni-savci-kdysi-pojidali-dinosaury.html
| datum_přístupu = 2023-01-08
}}</ref> Savci představovali v období druhohor poněkud upozaděnou vývojovou skupinu terestrických obratlovců, prošli významnou evoluční radiací až po vyhynutí dinosaurů na konci křídy před 66 miliony let.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Socha
| jméno1 = Vladimír
| odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha
| titul = Po vyhynutí obřích dinosaurů byli drobní savci připraveni převzít vládu nad světem
| periodikum = veda.instory.cz
| datum_vydání = 2020-11-27
| url = https://veda.instory.cz/1455-po-vyhynuti-obrich-dinosauru-byli-drobni-savci-pripraveni-prevzit-vladu-nad-svetem.html
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Socha
| jméno1 = Vladimír
| odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha
| titul = Mnoho dnešních savců nevidí barevně kvůli dinosaurům. Odsoudili je totiž k&nbsp;nočnímu způsobu života
| periodikum = techfocus.cz
| datum_vydání = 2020-12-05
| url = https://techfocus.cz/veda-vesmir/2650-mnoho-dnesnich-savcu-nevidi-barevne-kvuli-dinosaurum-odsoudili-je-totiz-k-nocnimu-zpusobu-zivota.html
| datum_přístupu = 2023-01-08
}}</ref> Druhohorní savci podstoupili výraznou evoluční kompetici již v době dinosaurů, kdy drtivá většina z nich nedosahovala hmotnosti vyšší než 100 gramů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor1 = University of Oxford
| titul = Mammals in the time of dinosaurs held each other back
| periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2021-05-17
| url = https://phys.org/news/2021-05-mammals-dinosaurs-held.html
| datum_přístupu = 2023-01-08
| jazyk = anglicky
}}</ref> V&nbsp;průběhu střední jury se u savců patrně objevila endotermie, která je pro tuto skupinu nyní charakteristická.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Newham
| jméno1 = Elis
| příjmení2 = Gill
| jméno2 = Pamela G.
| příjmení3 = Corfe
| jméno3 = Ian J.
| titul = New tools suggest a&nbsp;middle Jurassic origin for mammalian endothermy: Advances in state‐of‐the‐art techniques uncover new insights on the evolutionary patterns of mammalian endothermy through time
| periodikum = BioEssays
| ročník = 44
| číslo = 4
| datum_vydání = 2022-04
| strany = 2100060
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/bies.202100060
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1002/bies.202100060
}}</ref> V&nbsp;průběhu hromadného vymírání na konci křídy před 66 miliony let sice velké množství savčích druhů vyhynulo (v Severní Americe to mohlo být až kolem 93 %), dostatečné množství přežilo a na počátku paleogénu začala významná evoluční radiace v nyní již uprázdněných ekosystémech. Savci začali zabírat niky uvolněné vyhynulými dinosaury a v průběhu stovek tisíc až jednotek milionů let vytvořili větší a specializovanější formy. V prvních tisíciletích až desítkách tisíc let po dopadu planetky do oblasti dnešního Mexického zálivu přežila tzv. post-apokalyptická savčí fauna, zahrnující obvykle nejodolnější formy savců. Z nich se později vyvinuli předkové všech současných savčích vývojových linií, od rejsků přes primáty až po kytovce.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = SOCHA
| příjmení = SOCHA
| jméno = Vladimír
| jméno = Vladimír
Řádek 81: Řádek 303:
}} {{Cs}}</ref>
}} {{Cs}}</ref>


Dnes žijící savci tvoří [[Korunová skupina|korunovou skupinu]] [[Živorodí|živorodých]] a zvláštní řád [[Ptakořitní|ptakořitných]], který je podstatně starší. Mnoho vyhynulých řádů (např. [[Multituberculata]]) má blíže k živorodým než k ptakořitným. [[Živorodí]] se dělí na dvě větve – [[vačnatci]] a [[placentálové]]. V průběhu druhohor dochází i k vývoji schopnosti sání mateřského mléka, která je dnes typickým znakem pro celou skupinu.<ref>Alfred Crompton, Catherine Musinsky, Jose Bonaparte, Bhart-Anjan Bhullar & Tomasz Owerkowicz (2018). [https://crompton.oeb.harvard.edu/origin-mammalian-fauces Speculations on the origin of the mammalian fauces: therians and monotremes compared]. ''5th International Palaeontological Congress Abstracts Book'': 884.</ref> První evoluční radiace vývojově primitivních savců nastala již v období rané jury, před necelými 200 miliony let.<ref>David M. Grossnickle, Stephanie M. Smith & Gregory P. Wilson (2019). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0169534719301600 Untangling the Multiple Ecological Radiations of Early Mammals]. ''Trends in Ecology & Evolution (advance online publication)''. doi: https://doi.org/10.1016/j.tree.2019.05.008</ref> V době zhruba před 100 miliony lety se odštěpily dvě hlavní větve placentálních savců – [[Afrotheria]] (zahrnující řády [[sirény]], [[damani]], [[chobotnatci]], [[Afrosoricida]], [[bércouni]] a [[hrabáč]]i) a zbytek. Ten tvoří zvláštní větev [[chudozubí|chudozubých]], která se oddělila zhruba před 90 miliony let a ostatní savce (skupinu [[Boreoeutheria]]). Současné druhy savců jsou potomky převážně nočních druhů, žijících v období druhohor. Plně denní formy savců se začaly objevovat až po [[vymírání na konci křídy]] v období počínajícího [[paleocén]]u před asi 66 miliony let.<ref>https://phys.org/news/2017-11-mammals-daytime-dinosaur-extinction.html - Mammals switched to daytime activity after dinosaur extinction</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
Dnes žijící savci tvoří [[Korunová skupina|korunovou skupinu]] [[Živorodí|živorodých]] a zvláštní řád [[Ptakořitní|ptakořitných]], který je podstatně starší. Mnoho vyhynulých řádů (např. [[Multituberculata]]) má blíže k živorodým než k ptakořitným. [[Živorodí]] se dělí na dvě větve – [[vačnatci]] a [[placentálové]]. V průběhu druhohor dochází i k vývoji schopnosti sání mateřského mléka, která je dnes typickým znakem pro celou skupinu.<ref>Alfred Crompton, Catherine Musinsky, Jose Bonaparte, Bhart-Anjan Bhullar & Tomasz Owerkowicz (2018). [https://crompton.oeb.harvard.edu/origin-mammalian-fauces Speculations on the origin of the mammalian fauces: therians and monotremes compared]. ''5th International Palaeontological Congress Abstracts Book'': 884.</ref> První evoluční radiace vývojově primitivních savců nastala již v období rané jury, před necelými 200 miliony let.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Grossnickle
| jméno1 = David M.
| příjmení2 = Smith
| jméno2 = Stephanie M.
| příjmení3 = Wilson
| jméno3 = Gregory P.
| titul = Untangling the Multiple Ecological Radiations of Early Mammals
| periodikum = Trends in Ecology & Evolution
| ročník = 34
| číslo = 10
| datum_vydání = 2019-10
| strany = 936–949
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0169534719301600
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1016/j.tree.2019.05.008
}}</ref> V&nbsp;době zhruba před 100 miliony lety se odštěpily dvě hlavní větve placentálních savců – [[Afrotheria]] (zahrnující řády [[sirény]], [[damani]], [[chobotnatci]], [[Afrosoricida]], [[bércouni]] a [[hrabáč]]i) a zbytek. Ten tvoří zvláštní větev [[chudozubí|chudozubých]], která se oddělila zhruba před 90 miliony let a ostatní savce (skupinu [[Boreoeutheria]]). Současné druhy savců jsou potomky převážně nočních druhů, žijících v období druhohor. Plně denní formy savců se začaly objevovat až po [[vymírání na konci křídy]] v období počínajícího [[paleocén]]u před asi 66 miliony let.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor1 = University College London
| titul = Mammals switched to daytime activity after dinosaur extinction
| periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2017-11-06
| url = https://phys.org/news/2017-11-mammals-daytime-dinosaur-extinction.html
| datum_přístupu = 2023-01-08
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = SOCHA
| příjmení = SOCHA
| jméno = Vladimír
| jméno = Vladimír
Řádek 91: Řádek 337:
| den vydání = 28
| den vydání = 28
| url = http://www.osel.cz/9663-druhohorni-savci-ozivali-v-noci.html
| url = http://www.osel.cz/9663-druhohorni-savci-ozivali-v-noci.html
}} {{Cs}}</ref><ref>Roi Maor, Tamar Dayan, Henry Ferguson-Gow, Kate E. Jones (2017). Temporal niche expansion in mammals from a nocturnal ancestor after dinosaur extinction. ''Nature Ecology & Evolution''; doi: [https://www.nature.com/articles/s41559-017-0366-5 10.1038/s41559-017-0366-5]</ref> Větší savci se objevili už dříve než po miliónu let od události, která vyhubila dinosaury.<ref>http://www.osel.cz/10900-kdyz-savci-prevzali-vladu-nad-zemi.html - Když savci převzali vládu nad Zemí</ref> Mezi první velké savce o hmotnosti v řádu stovek kilogramů patřili v paleocénu zástupci kladu [[Pantodonta]], jako byl například rod ''[[Barylambda]]''.<ref>https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-savec-vymreni.A191213_152111_veda_vse</ref>
}} {{Cs}}</ref><ref>Roi Maor, Tamar Dayan, Henry Ferguson-Gow, Kate E. Jones (2017). Temporal niche expansion in mammals from a nocturnal ancestor after dinosaur extinction. ''Nature Ecology & Evolution''; doi: [https://www.nature.com/articles/s41559-017-0366-5 10.1038/s41559-017-0366-5]</ref> Větší savci se objevili už dříve než po miliónu let od události, která vyhubila dinosaury.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Socha
| jméno1 = Vladimír
| odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha
| titul = Když savci převzali vládu nad Zemí
| periodikum = osel.cz
| datum_vydání = 2019-11-25
| url = https://www.osel.cz/10900-kdyz-savci-prevzali-vladu-nad-zemi.html
| datum_přístupu = 2023-01-08
}}</ref> Mezi první velké savce o&nbsp;hmotnosti v&nbsp;řádu stovek kilogramů patřili v paleocénu zástupci kladu [[Pantodonta]], jako byl například rod ''[[Barylambda]]''.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Socha
| jméno1 = Vladimír
| odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha
| titul = Dopad planetky umožnil velkým savcům zabrat Zemi dříve, než se vědělo
| periodikum = [[iDNES.cz]]
| datum_vydání = 2019-12-14
| url = https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-savec-vymreni.A191213_152111_veda_vse
| datum_přístupu = 2023-01-08
}}</ref>


Vědecká studie z roku 2018 dokazuje, že k vývoji unikátně stavěné spodní čelisti savců bylo nezbytné, aby nejdříve došlo k miniaturizaci elementů jejich středního ucha.<ref>Stephan Lautenschlager, Pamela G. Gill, Zhe-Xi Luo, Michael J. Fagan & Emily J. Rayfield (2018). [https://www.nature.com/articles/s41586-018-0521-4 The role of miniaturization in the evolution of the mammalian jaw and middle ear]. ''Nature'' (2018). doi: https://doi.org/10.1038/s41586-018-0521-4</ref><ref>Anne Le Maître, Nicole D. S. Grunstra, Cathrin Pfaff & Philipp Mitteroecker (2020). [https://link.springer.com/article/10.1007/s11692-020-09502-0 Evolution of the Mammalian Ear: An Evolvability Hypothesis.] ''Evolutionary Biology.'' doi: https://doi.org/10.1007/s11692-020-09502-0</ref>
Vědecká studie z roku 2018 dokazuje, že k vývoji unikátně stavěné spodní čelisti savců bylo nezbytné, aby nejdříve došlo k&nbsp;miniaturizaci elementů jejich středního ucha.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Lautenschlager
| jméno1 = Stephan
| příjmení2 = Gill
| jméno2 = Pamela G.
| příjmení3 = Luo
| jméno3 = Zhe-Xi
| příjmení4 = Fagan
| jméno4 = Michael J.
| příjmení5 = Rayfield
| jméno5 = Emily J.
| titul = The role of miniaturization in the evolution of the mammalian jaw and middle ear
| periodikum = [[Nature]]
| ročník = 561
| číslo = 7724
| datum_vydání = 2018-09
| strany = 533–537
| url = https://www.nature.com/articles/s41586-018-0521-4
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1038/s41586-018-0521-4
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Le Maître
| jméno1 = Anne
| příjmení2 = Grunstra
| jméno2 = Nicole D. S.
| příjmení3 = Pfaff
| jméno3 = Cathrin
| příjmení4 = Mitteroecker
| jméno4 = Philipp
| titul = Evolution of the Mammalian Ear: An Evolvability Hypothesis
| periodikum = Evolutionary Biology
| ročník = 47
| číslo = 3
| datum_vydání = 2020-09
| strany = 187–192
| url = https://link.springer.com/article/10.1007/s11692-020-09502-0
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1007/s11692-020-09502-0
}}</ref>


== Rozmnožování ==
== Rozmnožování ==
Řádek 115: Řádek 417:


== Anatomie a vzhled ==
== Anatomie a vzhled ==
Až na výjimky mají prakticky všichni savci tělo členěné na [[Hlava|hlavu]], [[krk]], dva páry [[Končetina|končetin]] a [[ocas]]. Přesné proporce se však mezi jednotlivými taxonomickými jednotkami mohou výrazně odlišovat v závislosti na typu prostředí, způsobu pohybu a obživy, kterou konkrétní druhy (rody, čeledě) vedou.<ref name=":0" /> Částečně funkcionálně segmentovaná páteř savců se vyvíjela komplexně a v závislosti na vývoji jednotlivých linií, vedoucím k různým způsobům života.<ref>K. E. Jones; ''et al.'' (2018). [http://science.sciencemag.org/content/361/6408/1249 Fossils reveal the complex evolutionary history of the mammalian regionalized spine]. ''Science'' '''361'''(6408): 1249-1252. doi: 10.1126/science.aar3126</ref> Tvar páteře je do značné míry korelován s ekologií daného druhu savce.<ref>Katrina E. Jones, Lorena Benitez, Kenneth D. Angielczyk and Stephanie E. Pierce (2018). [https://bmcevolbiol.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12862-018-1282-2 Adaptation and constraint in the evolution of the mammalian backbone]. ''BMC Evolutionary Biology'' '''18''': 172. doi: https://doi.org/10.1186/s12862-018-1282-2</ref>
Až na výjimky mají prakticky všichni savci tělo členěné na [[Hlava|hlavu]], [[krk]], dva páry [[Končetina|končetin]] a [[ocas]]. Přesné proporce se však mezi jednotlivými taxonomickými jednotkami mohou výrazně odlišovat v závislosti na typu prostředí, způsobu pohybu a obživy, kterou konkrétní druhy (rody, čeledě) vedou.<ref name=":0" /> Částečně funkcionálně segmentovaná páteř savců se vyvíjela komplexně a&nbsp;v&nbsp;závislosti na vývoji jednotlivých linií, vedoucím k&nbsp;různým způsobům života.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Jones
| jméno1 = Katrina E.
| příjmení2 = Angielczyk
| jméno2 = K. D.
| příjmení3 = Polly
| jméno3 = P. David
| příjmení4 = Head
| jméno4 = Jason J.
| příjmení5 = Fernandez
| jméno5 = V.
| příjmení6 = Lungmus
| jméno6 = Jacqueline K.
| příjmení7 = Tulga
| jméno7 = S.
| příjmení8 = Pierce
| jméno8 = Stephanie Elaine
| titul = Fossils reveal the complex evolutionary history of the mammalian regionalized spine
| periodikum = [[Science]]
| ročník = 361
| číslo = 6408
| datum_vydání = 2018-09-21
| strany = 1249–1252
| url = https://www.science.org/doi/10.1126/science.aar3126
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1126/science.aar3126
}}</ref> Tvar páteře je do značné míry korelován s ekologií daného druhu savce.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Jones
| jméno1 = Katrina E.
| příjmení2 = Benitez
| jméno2 = Lorena
| příjmení3 = Angielczyk
| jméno3 = Kenneth D.
| příjmení4 = Pierce
| jméno4 = Stephanie E.
| titul = Adaptation and constraint in the evolution of the mammalian backbone
| periodikum = BMC Evolutionary Biology
| ročník = 18
| číslo = 1
| datum_vydání = 2018-12
| strany = 172
| url = https://bmcecolevol.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12862-018-1282-2
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1186/s12862-018-1282-2
}}</ref>


Některé druhy vyvinuly schopnost letu (netopýři) nebo plachtění (vakoveverka ad.).<ref>David M. GROSSNICKLE, Meng CHEN, James G. A. WAUER, Spencer K. PEVSNER, Lucas N. WEAVER, Qing‐Jin MENG, Di LIU, Yu‐Guang ZHANG & Zhe‐Xi LUO (2020). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/evo.14094 Incomplete convergence of gliding‐mammal skeletons.] ''Evolution.'' doi: https://doi.org/10.1111/evo.14094</ref>
Některé druhy vyvinuly schopnost letu (netopýři) nebo plachtění (vakoveverka ad.).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Grossnickle
| jméno1 = David M.
| příjmení2 = Chen
| jméno2 = Meng
| příjmení3 = Wauer
| jméno3 = James G. A.
| příjmení4 = Pevsner
| jméno4 = Spencer K.
| příjmení5 = Weaver
| jméno5 = Lucas N.
| příjmení6 = Meng
| jméno6 = Qing-Jin
| příjmení7 = Liu
| jméno7 = Di
| příjmení8 = Zhang
| jméno8 = Yu-Guang
| příjmení9 = Luo
| jméno9 = Zhe-Xi
| titul = Incomplete convergence of gliding mammal skeletons
| periodikum = Evolution
| ročník = 74
| číslo = 12
| datum_vydání = 2020-12
| strany = 2746–2747
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/evo.14094
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1111/evo.14115
}}</ref>


=== Kůže a srst ===
=== Kůže a srst ===
[[Kůže]] savců je dvouvrstevná a výrazně silnější než u většiny dalších obratlovců. Dělí se na škáru a pokožku. Pod škárou se usazuje vrstva [[Tuky|tuku]], která slouží k izolaci a jako zásobárna živin a vody. Jedinečným savčím výtvorem vyrůstajícím z kůže je [[srst]]. Skládá se ze tří typů chlupů. Podsadu tvoří jemnější, kratší a početnější vlníky a osiníky, třetím typem jsou delší a silnější pesíky. Hustota srsti se liší v závislosti na prostředí, v němž konkrétní savci žijí. K nejhustším patří srst [[Vydra říční|vydry říční]], která má až 50 tisíc chlupů na cm². Aby savci reagovali na sezónní změny teplot a vyvarovali se přehřátí či prochladnutí, vyměňují obvykle dvakrát do roka alespoň zčásti svou srst línáním. Srst se rovněž mění u mláďat během dospívání.<ref>Anděra 1997, s. 8-9.</ref>
[[Kůže]] savců je dvouvrstevná a výrazně silnější než u většiny dalších obratlovců. Dělí se na škáru a pokožku. Pod škárou se usazuje vrstva [[Tuky|tuku]], která slouží k izolaci a jako zásobárna živin a vody. Jedinečným savčím výtvorem vyrůstajícím z kůže je [[srst]]. Skládá se ze tří typů chlupů. Podsadu tvoří jemnější, kratší a početnější vlníky a osiníky, třetím typem jsou delší a silnější pesíky. Hustota srsti se liší v závislosti na prostředí, v němž konkrétní savci žijí. K nejhustším patří srst [[Vydra říční|vydry říční]], která má až 50 tisíc chlupů na cm². Aby savci reagovali na sezónní změny teplot a vyvarovali se přehřátí či prochladnutí, vyměňují obvykle dvakrát do roka alespoň zčásti svou srst línáním. Srst se rovněž mění u mláďat během dospívání.<ref>Anděra 1997, s. 8-9.</ref>
[[Soubor:Mammal species pie chart.png|náhled|Řády hlodavci (modrá), letouni (červená) a "Soricomorpha" (žlutá) společně tvoří více než 70 % druhů savců.|alt=]]
[[Soubor:Mammal species pie chart.png|náhled|Řády hlodavci (modrá), letouni (červená) a&nbsp;„Soricomorpha“ (žlutá) společně tvoří více než 70 % druhů savců.|alt=]]


== Taxonomie savců ==
== Taxonomie savců ==
Řádek 204: Řádek 578:


=== Molekulární klasifikace ===
=== Molekulární klasifikace ===
V posledních letech se pomalu prosazuje klasifikace na základě [[DNA]]. Tato metoda dokáže odhalit příbuzenské vztahy, jež nejsou patrné z klasického zkoumání tělesné stavby – její nevýhoda však spočívá v tom, že obvykle nedokáže zohlednit paleontologická data a zařazení vymřelých druhů.
V posledních letech se pomalu prosazuje klasifikace na základě [[DNA]]. Tato metoda dokáže odhalit příbuzenské vztahy, jež nejsou patrné z klasického zkoumání tělesné stavby – její nevýhoda však spočívá v tom, že obvykle nedokáže zohlednit paleontologická data a&nbsp;zařazení vymřelých druhů.


[[Prototheria]] – [[vejcorodí]]
[[Prototheria]] – [[vejcorodí]]
Řádek 247: Řádek 621:


Tato klasifikace je v plném souladu s aktuálními představami o fylogenetickém stromu vyšších taxonomických úrovní (nad úrovní řádu) recentních savců:<ref>{{Citace elektronického periodika
Tato klasifikace je v plném souladu s aktuálními představami o fylogenetickém stromu vyšších taxonomických úrovní (nad úrovní řádu) recentních savců:<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = Sen Song
| příjmení1 = Song
| odkaz na autora =
| jméno1 = Sen
| autor2 = Liang Liu
| příjmení2 = Liu
| odkaz na autora2 =
| jméno2 = Liang
| příjmení3 =
| příjmení3 = Edwards
| jméno3 = Scott V. Edwards; Shaoyuan Wu
| jméno3 = Scott V.
| příjmení4 = Wu
| jméno4 = Shaoyuan
| titul = Resolving conflict in eutherian mammal phylogeny using phylogenomics and the multispecies coalescent model
| titul = Resolving conflict in eutherian mammal phylogeny using phylogenomics and the multispecies coalescent model
| periodikum = PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America )
| periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences
| rok vydání = 2012
| měsíc vydání = srpen
| den vydání = 28
| ročník = 109
| ročník = 109
| typ ročníku = svazek
| číslo = 37
| číslo = 37
| datum_vydání = 2012-09-11
| strany = 14 942 – 14 947
| strany = 14942–14947
| url = http://www.pnas.org/content/109/37/14942.full
| url = https://www.pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.1211733109
| dostupnost2 = PDF
| url2 = http://www.pnas.org/content/109/37/14942.full.pdf
| issn = 1091-6490
| issn = 1091-6490
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1073/pnas.1211733109
| doi = 10.1073/pnas.1211733109
}}</ref>
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2012-09-12
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120915081504/http://www.pnas.org/content/109/37/14942.full
| datum archivace = 2012-09-15
| nedostupné = ano
}}</ref>


{{klad
{{klad
Řádek 311: Řádek 678:
|2={{klad
|2={{klad
|popisek1=[[Cetartiodactyla]]
|popisek1=[[Cetartiodactyla]]
|1=[[sudokopytníci]] ([[kytovci]] jsou podle nejnovějších výzkumů podskupinou sudokopytníků<ref>[http://www.osel.cz/1944-jak-kytovci-prisli-o-nohy.html '' Jak kytovci přišli o nohy? ''], Osel.cz</ref>)
|1=[[sudokopytníci]] ([[kytovci]] jsou podle nejnovějších výzkumů podskupinou sudokopytníků<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Mihulka
| jméno1 = Stanislav
| titul = Jak kytovci přišli o&nbsp;nohy?
| periodikum = osel.cz
| datum_vydání = 2006-06-06
| url = https://www.osel.cz/1944-jak-kytovci-prisli-o-nohy.html
| datum_přístupu = 2023-01-08
}}</ref>)
|popisek2=[[Pegasoferae]]
|popisek2=[[Pegasoferae]]
|2={{klad
|2={{klad

Verze z 8. 1. 2023, 20:41

Jak číst taxoboxSavci
Stratigrafický výskyt: střední jura (před 167 miliony lety) – současnost
alternativní popis obrázku chybí
Obrázek diverzity savců
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Linné, 1758
Podtřídy, nadřády a řády
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Savci (Mammalia), dříve ssavci, jsou třída obratlovců, která se v současné době vyskytuje téměř po celém světě. Jejich hlavním spojovacím znakem je výživa mláďat produktem modifikovaných kožních žláz, tedy kojení mláďat (mléčné žlázy – latinsky mammae – odtud název Mammalia). Dalším společným znakem celé skupiny je srst vyjma řádů kytovci, luskouni a sirény; mláďata jmenovaných jsou však také osrstěná. Všichni savci jsou teplokrevní. Tato skupina dosáhla mezi ostatními živočichy nejvyšší vývojové úrovně nervové soustavy. Věda, která zkoumá savce, se nazývá mammalogie nebo také teriologie.[1]

Na světě žije kolem 6500 druhů savců[2][3] zařazených do 1250 rodů, 152 čeledí a až 46 řádů. Hlodavci tvoří přibližně 40 % druhů a letouni zhruba 20 % druhů savců. Rozmanitost savců je obrovská. Existují mezi nimi druhy vážící sotva několik gramů (rejsek bělozubka nejmenší) a naopak druhy vážící mnoho desítek tun (na souši byl rekordní rod Paraceratherium,[4] v mořích recentní kytovec plejtvák obrovský).

Společné znaky savců

  • mají stálou tělesnou teplotu, nejčastěji mezi 35 °C až 40 °C
  • tělo pokrývá srst, složená z několika typů chlupů (vlníky a osiníky tvoří podsadu[5], pesíky tvoří zbarvení srsti a hmatové chlupy, což jsou třeba vousy), které se druhotně mohou přeměnit v bodliny, ostny, šupiny a krunýře či zcela vymizet
  • pokožka obsahuje mnoho žláz, zejména potních a mazových, jejichž přeměnou vznikly i žlázy pachové a mléčné
  • naprostá většina savců rodí živá mláďata, která jsou po narození krmena mateřským mlékem; zárodek prodělává vývoj v těle samice, vyživován prostřednictvím placenty; existují také vejcorodí savci (ale i ti kojí mláďata)
  • tělní dutina je rozdělena na břišní a hrudní část, které jsou od sebe odděleny plochým svalem zvaným bránice, který se vydatně podílí i na dýchacích pohybech
  • krevní oběh je zcela uzavřený, cévní soustava má pouze levý oblouk aorty a dokonale čtyřdílné srdce, červené krvinky jsou bezjaderné
  • na vnější zvukovod nasedá různě tvarovaný ušní boltec, jehož velikost je úměrná sluchovým schopnostem jednotlivých druhů (druhotně může chybět)
  • savci jsou odděleného pohlaví s občasnou pohlavní dvojtvárností (velikost, zbarvení, parohy, atd.)
  • z mnoha znaků na kostře jsou nejdůležitější: dva týlní hrboly, sedm krčních obratlů (ale existují i výjimky – kapustňáci a lenochodi)[6], tři sluchové kůstky, spodní čelist tvořená jedinou kostí a připojená k lebce druhotným čelistním kloubem na kosti spánkové
  • s mohutným rozvojem koncového mozku, zejména kůry na povrchu mozkových polokoulí, souvisí rozvoj nervové činnosti a složitého chování savců[7]
  • mají čelisti obsahující třenové zuby, stoličky, řezáky a špičáky

Fylogeneze a evoluce savců

Savci (v užším smyslu slova) se vyvinuli ze savcovitých plazů větve Synapsida (snahy některých vědců míří dokonce k synonymizaci Mammalia a Synapsida, aby bylo jasné, že se savci nevyvinuli z plazů, ale pouze z plazům podobných živočichů). Mezi starobylé formy blízké pravým savcům patří například raně jurský rod Megazostrodon z jižní Afriky a podobně starý rod Morganucodon z Evropy a Asie. První praví savci se objevili nejpozději asi před 180 až 165 miliony let v juře, od roku 2000 bylo učiněno mnoho významných paleontologických objevů pradávných forem.[8] Fyziologie primitivních jurských savců byla ještě do značné míry podobná fyziologii některých plazů.[9] Ukazuje se například, že savci pečovali o svá mláďata již v době střední jury (asi před 170 miliony let), což dokládá série stop malého savce z Argentiny, nesoucího zřejmě na hřbetě svá mláďata.[10] Podobný objev pochází i ze spodní jury Arizony (fosilie mláďat rodu Kayentatherium).[11] Unikátní nálezy také odhalují, že někteří savci se živili masem dinosaurů (lovili jejich mláďata nebo pojídali maso zdechlin).[12][13] Savci představovali v období druhohor poněkud upozaděnou vývojovou skupinu terestrických obratlovců, prošli významnou evoluční radiací až po vyhynutí dinosaurů na konci křídy před 66 miliony let.[14][15] Druhohorní savci podstoupili výraznou evoluční kompetici již v době dinosaurů, kdy drtivá většina z nich nedosahovala hmotnosti vyšší než 100 gramů.[16] V průběhu střední jury se u savců patrně objevila endotermie, která je pro tuto skupinu nyní charakteristická.[17] V průběhu hromadného vymírání na konci křídy před 66 miliony let sice velké množství savčích druhů vyhynulo (v Severní Americe to mohlo být až kolem 93 %), dostatečné množství přežilo a na počátku paleogénu začala významná evoluční radiace v nyní již uprázdněných ekosystémech. Savci začali zabírat niky uvolněné vyhynulými dinosaury a v průběhu stovek tisíc až jednotek milionů let vytvořili větší a specializovanější formy. V prvních tisíciletích až desítkách tisíc let po dopadu planetky do oblasti dnešního Mexického zálivu přežila tzv. post-apokalyptická savčí fauna, zahrnující obvykle nejodolnější formy savců. Z nich se později vyvinuli předkové všech současných savčích vývojových linií, od rejsků přes primáty až po kytovce.[18]

Dnes žijící savci tvoří korunovou skupinu živorodých a zvláštní řád ptakořitných, který je podstatně starší. Mnoho vyhynulých řádů (např. Multituberculata) má blíže k živorodým než k ptakořitným. Živorodí se dělí na dvě větve – vačnatci a placentálové. V průběhu druhohor dochází i k vývoji schopnosti sání mateřského mléka, která je dnes typickým znakem pro celou skupinu.[19] První evoluční radiace vývojově primitivních savců nastala již v období rané jury, před necelými 200 miliony let.[20] V době zhruba před 100 miliony lety se odštěpily dvě hlavní větve placentálních savců – Afrotheria (zahrnující řády sirény, damani, chobotnatci, Afrosoricida, bércouni a hrabáči) a zbytek. Ten tvoří zvláštní větev chudozubých, která se oddělila zhruba před 90 miliony let a ostatní savce (skupinu Boreoeutheria). Současné druhy savců jsou potomky převážně nočních druhů, žijících v období druhohor. Plně denní formy savců se začaly objevovat až po vymírání na konci křídy v období počínajícího paleocénu před asi 66 miliony let.[21][22][23] Větší savci se objevili už dříve než po miliónu let od události, která vyhubila dinosaury.[24] Mezi první velké savce o hmotnosti v řádu stovek kilogramů patřili v paleocénu zástupci kladu Pantodonta, jako byl například rod Barylambda.[25]

Vědecká studie z roku 2018 dokazuje, že k vývoji unikátně stavěné spodní čelisti savců bylo nezbytné, aby nejdříve došlo k miniaturizaci elementů jejich středního ucha.[26][27]

Rozmnožování

Podle způsobu rozmnožování se savci dělí do tří skupin. U všech savců je oplození vnitřní. První skupinou jsou ptakořitní savci (monotremata), jež zahrnují ptakopyska a ježury, a kteří kladou vejce. Ptakořitní mají jeden společný vývod pro močovody, střevo a pohlavní orgány - kloaku.[28] Savci dalších dvou skupin rodí mláďata. První z nich jsou vačnatci (marsupialia), kteří nemají pravou placentu, proto jsou jejich mláďata při porodu nedokonale vyvinutá a „dozrávají“ vně, ve vaku tvořeném na těle samice, dokud nevyspějí.[29] Největší skupinou jsou placentální savci, neboli placentálové (placentalia) – mláďata se vyvíjejí v děloze samice. Mláďata všech savců jsou krmena mlékem, které je vyměšováno mléčnými žlázami samice. Mléko zajišťuje výživu a odolnost vůči nákazám, protože obsahuje cenné protilátky. V jednom vrhu může být od jednoho do dvaceti mláďat.

Potrava

K udržení konstantní teploty slouží bohatá a výživná strava. Ta je získávána různými způsoby. Někteří savci se živí jinými zvířaty – jedná se o masožravce (zahrnuje i hmyzožravce). Ostatní savci jsou tzv. býložravci. Živí se rostlinami, které obsahují sacharidy jako je celulóza. Velikost zvířete je také faktorem při určování typu potravy. Mnoho savců potlačuje svůj metabolismus a šetří energii v procesu známém jako hibernace. Tento stav nastává pokud neexistují dostatečné požadavky na potraviny v prostředí.

Anatomie a vzhled

Až na výjimky mají prakticky všichni savci tělo členěné na hlavu, krk, dva páry končetin a ocas. Přesné proporce se však mezi jednotlivými taxonomickými jednotkami mohou výrazně odlišovat v závislosti na typu prostředí, způsobu pohybu a obživy, kterou konkrétní druhy (rody, čeledě) vedou.[7] Částečně funkcionálně segmentovaná páteř savců se vyvíjela komplexně a v závislosti na vývoji jednotlivých linií, vedoucím k různým způsobům života.[30] Tvar páteře je do značné míry korelován s ekologií daného druhu savce.[31]

Některé druhy vyvinuly schopnost letu (netopýři) nebo plachtění (vakoveverka ad.).[32]

Kůže a srst

Kůže savců je dvouvrstevná a výrazně silnější než u většiny dalších obratlovců. Dělí se na škáru a pokožku. Pod škárou se usazuje vrstva tuku, která slouží k izolaci a jako zásobárna živin a vody. Jedinečným savčím výtvorem vyrůstajícím z kůže je srst. Skládá se ze tří typů chlupů. Podsadu tvoří jemnější, kratší a početnější vlníky a osiníky, třetím typem jsou delší a silnější pesíky. Hustota srsti se liší v závislosti na prostředí, v němž konkrétní savci žijí. K nejhustším patří srst vydry říční, která má až 50 tisíc chlupů na cm². Aby savci reagovali na sezónní změny teplot a vyvarovali se přehřátí či prochladnutí, vyměňují obvykle dvakrát do roka alespoň zčásti svou srst línáním. Srst se rovněž mění u mláďat během dospívání.[33]

Řády hlodavci (modrá), letouni (červená) a „Soricomorpha“ (žlutá) společně tvoří více než 70 % druhů savců.

Taxonomie savců

Standardní učebnicová klasifikace

Srovnáno podle abecedy.

McKenna-Bellová

Začátkem 21. století je nejucelenějším obecně přijímaným systémem dělení zavedené paleontology Malcolmem C. McKennou a Susan K. Bellovou, jež publikovali v roce 1997 ve své knize Classification of Mammals: Above the species level. (České překlady jsou zde především orientační a nemusí vždy odpovídat přesnému vymezení skupiny. Skupiny označené † jsou vyhynulé – většina vyhynulých skupin ovšem není v tomto zjednodušeném přehledu zahrnuta.)

podtřída Prototheria – vejcorodí

podtřída Theriiformes

Molekulární klasifikace

V posledních letech se pomalu prosazuje klasifikace na základě DNA. Tato metoda dokáže odhalit příbuzenské vztahy, jež nejsou patrné z klasického zkoumání tělesné stavby – její nevýhoda však spočívá v tom, že obvykle nedokáže zohlednit paleontologická data a zařazení vymřelých druhů.

Prototheria – vejcorodí

Theria – živorodí

Tato klasifikace je v plném souladu s aktuálními představami o fylogenetickém stromu vyšších taxonomických úrovní (nad úrovní řádu) recentních savců:[34]

savci
 

vejcorodí

 
živorodí
 

vačnatci

 
placentálové
Atlantogenata
Afrotheria
Afroinsectiphilia

bércouni, hrabáči, zlatokrtovití

 
Paenungulata

damani, chobotnatci, sirény

 
 
chudozubí

pásovci, Pilosa (lenochodi a mravenečníkovití)

 
 
Boreoeutheria
Euarchontoglires
Euarchonta

letuchy, primáti, tany

 
Glires

hlodavci, zajícovci

 
 
Laurasiatheria
Eulipotyphla

štětinatcovití, ježkovití, krtkovití a rejskovití

 
Ferungulata
Cetartiodactyla

sudokopytníci (kytovci jsou podle nejnovějších výzkumů podskupinou sudokopytníků[35])

 
Pegasoferae
 

letouni

 
 

lichokopytníci, luskouni, šelmy a ploutvonožci

 
 
 
 
 
 
 
 

Rychlost pohybu některých druhů

Gepard
96–101 km/h (na úseku max. 400 m 112 km/h)
Antilopa
88–95 km/h
Závodní kůň
69 km/h
Hyena
64 km/h
Delfín
50 km/h (max. 64 km/h)
Kočka
48 km/h
Lachtan
40 km/h
Člověk
37,6 km/h (prům. rych. Usain Bolt); (rekord 44,7 km/h)[36]
Lenochod
0,24 km/h

Odkazy

Reference

  1. ↑ GOSWAMI, Anjali; NOIRAULT, Eve; COOMBS, Ellen J.; CLAVEL, Julien; FABRE, Anne-Claire; HALLIDAY, Thomas J. D.; CHURCHILL, Morgan. Attenuated evolution of mammals through the Cenozoic. S. 377–383. Science [online]. 2022-10-28. Roč. 378, čís. 6618, s. 377–383. Dostupné online. DOI 10.1126/science.abm7525. (anglicky) 
  2. ↑ Oxford University Press. There are more mammal species than we thought. phys.org [online]. 2018-02-06 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ BURGIN, Connor J; COLELLA, Jocelyn P; KAHN, Philip L; UPHAM, Nathan S. How many species of mammals are there?. S. 1–14. Journal of Mammalogy [online]. 2018-02-01. Roč. 99, čís. 1, s. 1–14. Dostupné online. DOI 10.1093/jmammal/gyx147. (anglicky) 
  4. ↑ SOCHA, Vladimír. Největší nosorožec všech dob. dinosaurusblog.com [online]. 2017-03-06 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ Srst. www.biolib.cz [online]. [cit. 1999]. Dostupné online. 
  6. ↑ BioMed Central. Sticking their necks out for evolution: Why sloths and manatees have unusually long (or short) necks. phys.org [online]. 2011-05-06 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b ANDĚRA, Miloš. Svět zvířat I. Savci (1). Praha: Albatros, 1997. S. 8. (Dále jen Anděra 1997). 
  8. ↑ WONG, Kate. Meet the Early Mammals. Scientific American [online]. 2016-06-01 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ NEWHAM, Elis; GILL, Pamela G.; BREWER, Philippa; BENTON, Michael J.; FERNANDEZ, Vincent; GOSTLING, Neil J.; HABERTHÜR, David. Reptile-like physiology in Early Jurassic stem-mammals. S. 5121. Nature Communications [online]. 2020-10-12. Roč. 11, čís. 1, s. 5121. Dostupné online. DOI 10.1038/s41467-020-18898-4. (anglicky) 
  10. ↑ KUZNETSOV, Alexander N.; PANYUTINA, Aleksandra A. First Paleoichnological Evidence for Baby–Riding in Early Mammals. S. 668. Ameghiniana [online]. 2018-01-01. Roč. 55, čís. 6, s. 668. Dostupné online. DOI 10.5710/AMGH.03.02.2018.3184. (anglicky) 
  11. ↑ ; BLACK, Riley. Weasel-Like Fossils Reveal Evolutionary Clues of the First Mammals. smithsonianmag.com [online]. 2018-11-16 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ SOCHA, Vladimír. Když savci pojídali dinosaury. dinosaurusblog.com [online]. 2020-08-21 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. 
  13. ↑ SOCHA, Vladimír. Nový objev z Číny dokládá, že drobní savci kdysi pojídali dinosaury. veda.instory.cz [online]. 2020-09-07 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. 
  14. ↑ SOCHA, Vladimír. Po vyhynutí obřích dinosaurů byli drobní savci připraveni převzít vládu nad světem. veda.instory.cz [online]. 2020-11-27. Dostupné online. 
  15. ↑ SOCHA, Vladimír. Mnoho dnešních savců nevidí barevně kvůli dinosaurům. Odsoudili je totiž k nočnímu způsobu života. techfocus.cz [online]. 2020-12-05 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. 
  16. ↑ University of Oxford. Mammals in the time of dinosaurs held each other back. phys.org [online]. 2021-05-17 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ NEWHAM, Elis; GILL, Pamela G.; CORFE, Ian J. New tools suggest a middle Jurassic origin for mammalian endothermy: Advances in state‐of‐the‐art techniques uncover new insights on the evolutionary patterns of mammalian endothermy through time. S. 2100060. BioEssays [online]. 2022-04. Roč. 44, čís. 4, s. 2100060. Dostupné online. DOI 10.1002/bies.202100060. (anglicky) 
  18. ↑ SOCHA, Vladimír. Jak si savci vedli při katastrofě na konci křídy. OSEL.cz [online]. 7. července 2022. Dostupné online.  (česky)
  19. ↑ Alfred Crompton, Catherine Musinsky, Jose Bonaparte, Bhart-Anjan Bhullar & Tomasz Owerkowicz (2018). Speculations on the origin of the mammalian fauces: therians and monotremes compared. 5th International Palaeontological Congress Abstracts Book: 884.
  20. ↑ GROSSNICKLE, David M.; SMITH, Stephanie M.; WILSON, Gregory P. Untangling the Multiple Ecological Radiations of Early Mammals. S. 936–949. Trends in Ecology & Evolution [online]. 2019-10. Roč. 34, čís. 10, s. 936–949. Dostupné online. DOI 10.1016/j.tree.2019.05.008. (anglicky) 
  21. ↑ University College London. Mammals switched to daytime activity after dinosaur extinction. phys.org [online]. 2017-11-06 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ SOCHA, Vladimír. Druhohorní savci ožívali v noci. OSEL.cz [online]. 28. listopadu 2017. Dostupné online.  (česky)
  23. ↑ Roi Maor, Tamar Dayan, Henry Ferguson-Gow, Kate E. Jones (2017). Temporal niche expansion in mammals from a nocturnal ancestor after dinosaur extinction. Nature Ecology & Evolution; doi: 10.1038/s41559-017-0366-5
  24. ↑ SOCHA, Vladimír. Když savci převzali vládu nad Zemí. osel.cz [online]. 2019-11-25 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. 
  25. ↑ SOCHA, Vladimír. Dopad planetky umožnil velkým savcům zabrat Zemi dříve, než se vědělo. iDNES.cz [online]. 2019-12-14 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. 
  26. ↑ LAUTENSCHLAGER, Stephan; GILL, Pamela G.; LUO, Zhe-Xi; FAGAN, Michael J.; RAYFIELD, Emily J. The role of miniaturization in the evolution of the mammalian jaw and middle ear. S. 533–537. Nature [online]. 2018-09. Roč. 561, čís. 7724, s. 533–537. Dostupné online. DOI 10.1038/s41586-018-0521-4. (anglicky) 
  27. ↑ LE MAÎTRE, Anne; GRUNSTRA, Nicole D. S.; PFAFF, Cathrin; MITTEROECKER, Philipp. Evolution of the Mammalian Ear: An Evolvability Hypothesis. S. 187–192. Evolutionary Biology [online]. 2020-09. Roč. 47, čís. 3, s. 187–192. Dostupné online. DOI 10.1007/s11692-020-09502-0. (anglicky) 
  28. ↑ Monotremata - Ptakořitní - Monotremes. www.savci.upol.cz [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné online. 
  29. ↑ Vačnatci a ptakořitní. Zoo Praha [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné online. 
  30. ↑ JONES, Katrina E.; ANGIELCZYK, K. D.; POLLY, P. David; HEAD, Jason J.; FERNANDEZ, V.; LUNGMUS, Jacqueline K.; TULGA, S. Fossils reveal the complex evolutionary history of the mammalian regionalized spine. S. 1249–1252. Science [online]. 2018-09-21. Roč. 361, čís. 6408, s. 1249–1252. Dostupné online. DOI 10.1126/science.aar3126. (anglicky) 
  31. ↑ JONES, Katrina E.; BENITEZ, Lorena; ANGIELCZYK, Kenneth D.; PIERCE, Stephanie E. Adaptation and constraint in the evolution of the mammalian backbone. S. 172. BMC Evolutionary Biology [online]. 2018-12. Roč. 18, čís. 1, s. 172. Dostupné online. DOI 10.1186/s12862-018-1282-2. (anglicky) 
  32. ↑ GROSSNICKLE, David M.; CHEN, Meng; WAUER, James G. A.; PEVSNER, Spencer K.; WEAVER, Lucas N.; MENG, Qing-Jin; LIU, Di. Incomplete convergence of gliding mammal skeletons. S. 2746–2747. Evolution [online]. 2020-12. Roč. 74, čís. 12, s. 2746–2747. Dostupné online. DOI 10.1111/evo.14115. (anglicky) 
  33. ↑ Anděra 1997, s. 8-9.
  34. ↑ SONG, Sen; LIU, Liang; EDWARDS, Scott V.; WU, Shaoyuan. Resolving conflict in eutherian mammal phylogeny using phylogenomics and the multispecies coalescent model. S. 14942–14947. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2012-09-11. Roč. 109, čís. 37, s. 14942–14947. Dostupné online. ISSN 1091-6490. DOI 10.1073/pnas.1211733109. (anglicky) 
  35. ↑ MIHULKA, Stanislav. Jak kytovci přišli o nohy?. osel.cz [online]. 2006-06-06 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. 
  36. ↑ SOCHA, Vladimír. Vývoj rychlosti lidského sprintu. OSEL.cz [online]. 20. července 2018. Dostupné online.  (česky)

Literatura

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Savci&oldid=22317252“