Zikmund I. z Pernštejna

Zikmund z Pernštejna
Zikmund z Pernštejna
	Znak Pernštejnů
Narození	1437
Úmrtí	1473 (ve věku 35–36 let)
Choť	Eliška z Boskovic
Děti	Markéta z Pernštejna
Rodiče	Jan II. z Pernštejna a Barbora z Valdštejna
Příbuzní	Vilém II. z Pernštejna (sourozenec); Vilém ze Žerotína a Kateřina ze Žerotína (vnoučata)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zikmund I. z Pernštejna (německy Sigmund von Pernstein, mezi 1430 a 1435 – patrně 1473) byl moravský šlechtic, válečník a politik, příslušník moravského rodu pánů z Pernštejna. Byl příznivcem českého krále Jiřího z Poděbrad, závěr života pak strávil v zajetí vzdorokrále Matyáše Korvína.

Život

Mládí

Byl patrně nejstarším synem Jana II. z Pernštejna a jeho první manželky Barbory z Valdštejna. Ta před rokem 1435 zemřela a Jan se následně oženil s Bohunkou z Lomnice, se kterou počali další potomky. Stejně jako jeho otec a nevlastní mladší bratr Vilém podporoval Zikmund českého krále Jiřího z Poděbrad.

Česko-uherské války

Od mládí se s Vilémem II. účastnil bojů česko-uherských válek na straně krále Jiřího proti uherskému králi Matyáši Korvínovi, který se snažil získat českou korunu. Kolem poloviny 60. let 14. století na něj jeho otec převedl hrad Zubštejn a přilehlé panství. V roce 1467 se dostal do zajetí krále Matyáše. Spolu s dalším zajatým, Janem z Košumberka, byli odvedeni do Brna a zde byli drženi. Kdy byl propuštěn, není známo. Jeho dcera Dorota se však narodila až v roce 1470, což naznačuje, že byl propuštěn nejpozději v roce 1469.

Počátkem roku 1470 byl znovu zajat, tentokrát Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka, vůdcem Zelenohorské jednoty, když pobýval ve svém sídle na hradě v Polné. Otec Jan a bratr Vilém se snažili dosáhnout Zikmundova propuštění, neuspěli však ani po smrti Jiřího z Poděbrad v roce 1471. Politicky následně podporovali nově zvoleného českého a posléze i uherského krále Vladislava Jagellonského, který v letech 1471 a 1472 udělil určitá práva pro ženský klášter v Oslavanech a konvent Porta coeli v Tišnově, ležící na pernštejnských panstvích. Následně poskytli peníze na Zikmundovo propuštění. Matyáš Korvín však požadoval, aby Zikmund v konfliktu přestoupil na jeho stranu a pravděpodobně také, aby konvertoval ke katolicismu. Korvínův rádce, pozdější moravský biskup Jan Filipec, se zavázal vyjednat Zikmundovo propuštění. Dne 14. listopadu 1472 podepsal Vilém II. z Pernštejna v Šoproni smlouvu, ve které stvdil Korvínovu podporu a podle níž měl být Zikmund propuštěn nejpozději 2. února 1473.

Úmrtí

Zikmundovo zdraví bylo však pravděpodobně podlomeno zajetím a ze znovu nabyté svobody se dlouho netěšil. Zemřel nejspíše ještě v roce 1473, ve věku asi 35 let.

Vdova Eliška z Boskovic získala jako vdovské sídlo hrad Zubštejn a nadále zde žila se svými malými dcerami. Již v roce 1473 se znovu provdala za Linharta z Guttenštejna a Zubštejn připadl jejímu prvnímu tchánovi Janu II. z Pernštejna.

Rodina

Zikmund z Pernštejna byl dvakrát ženatý. Jeho první manželka se jmenovala Eliška; o jejím pozadí není nic známo. S ní měl dceru Bohunku (zemřela po roce 1478). V roce 1437 oženil se svou druhou manželkou, Eliškou z Boskovic. S ní měl další tři dcery:

Kunka (okolo 1464 – po 1481), v lednu 1480 provdána za Jana Bočka Suchého Čerta z Kunštátu a Jevišovic, syna Jana III. Suchého Čerta z Kunštátu a Jevišovic
Dorota (asi 1470 – před 1488), provdána před rokem 1488 za Ctibora z Landštejna
Machna (Markéta, okolo 1472 – mezi 1515 a 1520), provdána roku 1488 za Petra staršího ze Žerotína a Šumperka († 1530)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zikmund of Pernštejn na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

Literatura

KUTHAN, Jiří, Univerzita Karlova a Univerzita Karlova. Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců, Díl první: Král a šlechta. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou UK ve vydavatelství Togga, 2010, s. 609. ISBN 978-80-7308-313-7. Dostupné online
PORÁK, Jaroslav a Jaroslav KAŠPAR. Ze starých letopisů českých. Praha: Svoboda, 1980, s. 194. Dostupné online
VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X.

Související články

Pernštejnové

Externí odkazy

Genealogie na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)

[56296c22fda8ff0509f71ed7cc067bcbe11856ac-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

[1]

Pernštejnové

páni z Pernštejna (potomci pánů z Medlova), 1631 vymřeli po meči, 1646 po přeslici		Rodový erb

1. generace	neznámý z Medlova

2. generace	Gothard z Medlova († před 1208) • Etleus (Atluš) z Medlova († před 1220)

3. generace	Štěpán I. z Medlova († před 1235) • Jimram z Medlova († po 1225)

4. generace	Vojtěch z Medlova († po 1258) • Štěpán II. z Kamene a Zubří († po 1256) • Jimram I. z Medlova († po 1253)

5. generace	Filip I. z Pernštejna († po 1269) • Štěpán III. z Pernštejna († po 1285) • Havel z Pernštejna († po 1285) • Zdeslava z Pernštejna († po 1284) • neznámá z Medlova, provd. z Bechyně • Bedřich I. z Medlova († po 1348) • Atluš (Archleb) z Medlova († po 1294)

6. generace	Jimram II. z Aueršperka († před 1325) • Bohuslav z Pernštejna († po 1295) • Filip II. z Pernštejna († po 1308) • Štěpán IV. z Pernštejna († po 1294) • Vojtěch II. z Medlova († po 1318)

7. generace	Jeruše z Aueršperka († po 1335) • Jimram IV. z Kamene († po 1350) • Filip III. z Pernštejna († po 1326) • Adam z Pernštejna († po 1325) • Jimram III. z Pernštejna († po 1350) • Filip I. z Jakubova († před 1345) • Štěpán V. z Pernštejna († před 1345) • Eufemie (Ofka) z Medlova († po 1344)

8. generace	Filip IV. († po 1348) • Atluš II. († 1355) • Vojtěch III. († po 1348) • Oneš († po 1353) • Jindřich († po 1365) • Vojtěch († po 1374) • Jimram VI. († po 1390) • Vaněk († po 1385) • Štěpán IV. († po 1368) • Jimram V. († po 1383) • Bolka († po 1386) • Ofka († po 1356) • Filip II. z Jakubova a Pernštejna (zmíněn 1345–1374) • Žibřid († po 1369) • Klára († po 1378) • Kačna († po 1360) • Anežka († po 1378)

9. generace	Štěpán VIII. († po 1385) • Filip II. († po 1392) • Jimram mladší († po 1391) • Vznata († asi 1378) • Žibřid II. († asi 1406) • Klára († po 1384) • Machna († po 1406) • Štěpán VII. († po 1371) • Bohuslav II. (zmíněn 1360–1386) • Blanka († po 1371) • Heralt • Markéta (zmíněna 1371–1392) • Smil († po 1390) • Vilém I. (asi 1360–1422/1426)

10. generace	Atlus († asi 1398) • Jan Žibřid II. (zmíněn 1415–1452) • Štěpán (asi 1380–1412/1415) • Bavor (asi 1395–1427/1434) • Magdalena († po 1406) • Kateřina • Jan II. (asi 1406–1475) • Anna (asi 1408 – po 1447)

11. generace	Jan († po 1447) • Kateřina (asi 1437–1449) • Zikmund (asi 1437–1473) • Vilém II. (1438–1521) • Jan III. (asi 1460–1478/1480) • Vratislav I. (asi 1463–1496) • Jimram (asi 1465–1481/1482)

12. generace	Bohunka (před 1463 – po 1478) • Kunka (asi 1464 – po 1481) • Dorota (asi 1470 – před 1488) • Markéta "Machna" (asi 1472–1515/1520) • Bohunka (1485–1549) • Jan IV. "Bohatý" (1487–1548) • Vojtěch (1490–1534)

13. generace	Ludvík (po 1508–1526) • Markéta (1514 – před 1529) • Johana (1516 – po 1532) • Kateřina (1518–1552) • Bohunka (asi 1519 – po 1534) • Anna (asi 1521 – po 1540) • Marie (1524–1566) • Veronika (po 1525–1529) • Jaroslav (1528–1560) • Vratislav II. "Nádherný" (1530–1582) • Vojtěch II. (1532–1561) • Kateřina (1534–1571)

14. generace	Johana (1556–1631) • Hedvika (1557 – po 1564) • Alžběta "Eliška" Isabela (1557–1610) • Hedvika (1559 † mláda) • Hyppolita (1560–1564) • Jan V. (1561–1597) • Anna Marie (1562 – před 1564) • Anna (1563 – před 1564) • Františka (asi 1565–1630/1635) • Polyxena (1566–1642) • Vilém (asi 1567 – před 1572) • Václav (asi 1569 – mlád po 1572) • Elvíra (asi 1571 – po 1628) • Beatrix (asi 1572 † mlád) • Vratislav (asi 1573 † mlád) • Vojtěch (asi 1574 † mlád) • Luisa (před 1575 † mlád) • Maxmilián (1575–1593) • Eleonora (asi 1576 † mláda) • Bibiana (asi 1578/1584–1616) • František (po 1579 † mlád)

15. generace	Anna (asi 1590 – před 1646) • Vratislav Eusebius (1594–1631) • Frebonie Eusebie (1596–1646) • Eva (asi 1597 † mláda)

Sídla	Častolovice • Helfštýn • Kunětická hora • Lanškroun • Lanšperk • Litice • Mitrov • Pardubice • Pernštejn • Pernštejnský palác na Pražském hradě • Plumlov • Potštejn • Prostějov • Rychnov nad Kněžnou • Tovačov • Víckov • Židlochovice • Zubštejn

Pohřebiště	Pernštejnská hrobka v kostele Povýšení sv. Kříže v Doubravníku • Pernštejnská hrobka v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích • Pernštejnská hrobka v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

v prvních generacích jsou příbuzenské vztahy nejisté, tučně jsou vyznačeny hlavy (senioři) rodu (od 15. století)