Zemský okres Zhořelec
| Zemský okres Zhořelec Landkreis Görlitz | |
|---|---|
 Luž, nejvyšší vrchol okresu | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 Zemský okres Zhořelec v rámci Saska | |
| Hlavní město | Zhořelec |
| Souřadnice | 51°16′48″ s. š., 14°49′12″ v. d. |
| Rozloha | 2 106,1 km² |
| Nejvyšší bod | Luž (793 m n. m.) |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 248 479 (2023) |
| Hustota zalidnění | 118 obyv./km² |
| Jazyk | němčina, hornolužická srbština |
| Národnostní složení | Němci, Lužičtí Srbové |
| Správa regionu | |
| Stát |  Německo |
| Nadřazený celek | Sasko (Německo) |
| Druh celku | zemský okres |
| Podřízené celky | 53 obcí |
| Vznik | 1. srpna 2008 |
| Zemský rada | Stephan Meyer (CDU)[1] |
| Sídlo | Bahnhofstraße 24 02826 Görlitz |
| Mezinárodní identifikace | |
| Označení vozidel | GR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zemský okres Zhořelec (německy Landkreis Görlitz, hornolužickosrbsky Wokrjes Zhorjelc) je nejvýchodnějším okresem Svobodného státu Sasko a Německa vůbec. Má přibližně 248 tisíc[2] obyvatel. Je členem Euroregionu Nisa.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Okres vznikl v srpnu roku 2008 sloučením města Zhořelec s okresem Löbau-Žitava a okresem Dolnoslezsko-hornolužickým v rámci reformy státní správy. Zahrnuje část Horní Lužice a nepatrnou část původního Slezska (v hranicích před rokem 1815).
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Zhořelecký okres na západě sousedí s okresem Budyšín, na severu s okresem Spréva-Nisa v spolkové zemi Braniborsko. Na východě sousedí s polskými vojvodstvími Dolnoslezským a Lubušským. Na jihu sousedí s Českou republikou – s Libereckým krajem, v jihozápadním cípu i s krajem Ústeckým.
Je pojmenován podle svého největšího města Zhořelce, dalšími velkými okresními městy jsou Žitava, Löbau, Weißwasser/O.L., Niesky.
Krajina plynule přechází od horského charakteru, který mají hraniční Lužické hory na jihu okresu, do severní nížiny. Nejvyšším vrcholem je s výškou 793 metrů Luž ležící přímo na hranicích s Českou republikou. Významné vodní toky jsou jednak Spréva protékající západní částí okresu, jednak Lužická Nisa, která tvoří hranici s Polskem, a její přítok, Mandava. Mezi nejvýznamnější vodní plochy patří dvě jezera vzniklá zatopením bývalých hnědouhelných dolů, Berzdorfer See a Bärwalder See.
Infrastruktura
[editovat | editovat zdroj]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Nejvýznamnější silniční stavbou je dálnice A4, která okres protíná směrem západovýchodním. Směrem na západ vede dále do Budyšína, Drážďan, Kolína nad Rýnem, Cách a Ostende, směrem na východ poblíž Zhořelce přechází do Polska a pokračuje přes Vratislav, Katovice, Krakov a Lvov do Kyjeva.
Důležité železniční tratě jsou: Chotěbuz–Zhořelec, Zhořelec–Žitava, Drážďany–Žitava, Hojeřice–Horka–Zhořelec a Drážďany–Zhořelec, Žitava–Liberec.
Technickou zajímavostí je úzkokolejná železniční trať Žitavská úzkorozchodná dráha (Zittauer Schmalspurbahn), která má dodnes parní provoz.
Vysoké školství
[editovat | editovat zdroj]Města a obce
[editovat | editovat zdroj]Okres se skládá z celkem 53 obcí, z toho je 14 měst (5 z nich má status velké okresní město). Městem s největším počtem obyvatel je Görlitz (56 694[3] obyvatel), nejlidnatější obcí bez statusu města je Kottmar (7 126[4] obyvatel), obcí s nejmenším počtem obyvatel je Trebendorf (709[3] obyvatel). Plochou největší obcí je Boxberg (217,7 km²), nejmenší pak Beiersdorf (6,5 km²).
| Název | Název (hornolužickosrbsky) |
Status | Počet obyvatel | Rozloha | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Bad Muskau | Mužakow | město | 3 685[3] | 15,4 km² |
| 2. | Beiersdorf | Bejerecy | obec | 1 083[3] | 6,5 km² |
| 3. | Bernstadt auf dem Eigen | Bjernadźicy | město | 3 173[3] | 52,0 km² |
| 4. | Bertsdorf-Hörnitz | obec | 2 016[4] | 18,0 km² | |
| 5. | Boxberg | Hamor | obec | 4 386[3] | 217,7 km² |
| 6. | Dürrhennersdorf | Suche Hendrichecy | obec | 912[3] | 10,7 km² |
| 7. | Ebersbach-Neugersdorf | Habrachćicy-Nowe Jěžercy | město | 11 421[3] | 20,4 km² |
| 8. | Gablenz | Jabłońc | obec | 1 572[4] | 14,7 km² |
| 9. | Görlitz | Zhorjelc | velké okresní město | 56 694[3] | 67,5 km² |
| 10. | Groß Düben | Dźěwin | obec | 1 067[3] | 15,1 km² |
| 11. | Großschönau | Wulki Šunow | obec | 5 276[4] | 23,8 km² |
| 12. | Großschweidnitz | Swóńca | obec | 1 245[3] | 7,5 km² |
| 13. | Hähnichen | Wosečk | obec | 1 208[3] | 49,8 km² |
| 14. | Hainewalde | obec | 1 526[4] | 13,0 km² | |
| 15. | Herrnhut | Ochranow | město | 5 814[3] | 74,1 km² |
| 16. | Hohendubrau | Wysoka Dubrawa | obec | 1 840[3] | 45,5 km² |
| 17. | Horka | Hórka | obec | 1 644[3] | 41,0 km² |
| 18. | Jonsdorf | obec | 1 482[4] | 9,0 km² | |
| 19. | Kodersdorf | Kodrecy | obec | 2 342[4] | 42,5 km² |
| 20. | Königshain | Kralowski haj | obec | 1 194[3] | 19,6 km² |
| 21. | Kottmar | Kotmar | obec | 7 126[4] | 47,3 km² |
| 22. | Krauschwitz | Krušwica | obec | 3 336[4] | 106,8 km² |
| 23. | Kreba-Neudorf | Chrjebja-Nowa Wjes | obec | 854[3] | 31,6 km² |
| 24. | Lawalde | Lěwałd | obec | 1 781[4] | 14,6 km² |
| 25. | Leutersdorf | Lutarjecy | obec | 3 450[4] | 17,1 km² |
| 26. | Löbau | Lubij | velké okresní město | 14 389[3] | 78,9 km² |
| 27. | Markersdorf | Markoćicy | obec | 3 819[3] | 62,5 km² |
| 28. | Mittelherwigsdorf | Herbikecy | obec | 3 610[4] | 36,5 km² |
| 29. | Mücka | Mikow | obec | 959[4] | 24,4 km² |
| 30. | Neißeaue | Nysowa łućina | obec | 1 682[4] | 47,4 km² |
| 31. | Neusalza-Spremberg | Nowosólc-Horni Hródk | město | 3 169[3] | 22,9 km² |
| 32. | Niesky | Niska | velké okresní město | 9 144[3] | 53,8 km² |
| 33. | Oderwitz | Wódrjeńca | obec | 4 855[4] | 35,9 km² |
| 34. | Olbersdorf | obec | 4 509[4] | 15,2 km² | |
| 35. | Oppach | Wopaka | obec | 2 303[4] | 8,0 km² |
| 36. | Ostritz | Wostrowc | město | 2 228[3] | 23,5 km² |
| 37. | Oybin | Ojbin | obec | 1 273[3] | 18,3 km² |
| 38. | Quitzdorf am See | Kwětanecy při jězoru | obec | 1 235[4] | 36,3 km² |
| 39. | Reichenbach | Rychbach | město | 4 789[3] | 62,6 km² |
| 40. | Rietschen | Rěčicy | obec | 2 507[4] | 73,2 km² |
| 41. | Rosenbach | obec | 1 534[3] | 23,6 km² | |
| 42. | Rothenburg | Rózbork | město | 4 292[3] | 72,4 km² |
| 43. | Schleife | Slepo | obec | 2 443[4] | 42,0 km² |
| 44. | Schönau-Berzdorf auf dem Eigen | Sunow-Bartono | obec | 1 485[4] | 27,8 km² |
| 45. | Schönbach (Sasko) | Šumbach | obec | 1 049[3] | 9,1 km² |
| 46. | Schöpstal | Šepcowy Doł | obec | 2 369[3] | 29,7 km² |
| 47. | Seifhennersdorf | Wodowe Hendrichecy | město | 3 610[3] | 19,1 km² |
| 48. | Trebendorf | Trjebin | obec | 709[3] | 32,0 km² |
| 49. | Vierkirchen | obec | 1 639[3] | 35,4 km² | |
| 50. | Waldhufen | obec | 2 365[3] | 58,8 km² | |
| 51. | Weißkeißel | Wuskidź | obec | 1 220[3] | 50,7 km² |
| 52. | Weißwasser | Běła Woda | velké okresní město | 14 992[3] | 63,4 km² |
| 53. | Žitava (Zittau) |
Žitawa | velké okresní město | 24 710[3] | 66,8 km² |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Landkreis Görlitz na německé Wikipedii.
- ↑ Gemeindeverzeichnis. Landkreis Görlitz [online]. Landesdirektion Sachsen [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Bevölkerung des Freistaates Sachsen jeweils am Monatsende ausgewählter Berichtsmonate nach Gemeinden. Statistický zemský úřad Svobodného státu Sasko. 6. září 2024. Dostupné online. [cit. 2024-09-15].
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zemský okres Zhořelec na Wikimedia Commons
