Přeskočit na obsah

Zdětín (okres Mladá Boleslav)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdětín
Místní zástavba u kostela
Místní zástavba u kostela
Znak obce ZdětínVlajka obce Zdětín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBenátky nad Jizerou
Obec s rozšířenou působnostíMladá Boleslav
(správní obvod)
OkresMladá Boleslav
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel636 (2024)[1]
Rozloha7,92 km²[2]
Katastrální územíZdětín u Benátek nad Jizerou
Nadmořská výška252 m n. m.
PSČ294 71
Počet domů205 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduZdětín 158
294 71
Benátky nad Jizerou 1
nemecek.zdetin@seznam.cz
StarostaMiroslav Matuna
Oficiální web: www.zdetin.net
Zdětín
Zdětín
Další údaje
Kód obce571814
Kód části obce192376
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Zdětín (německy Zdietin) se nachází v okrese Mladá Boleslav, kraj Středočeský. Žije zde 636[1] obyvatel.

Nadmořská výška 252 m, katastrální obec v okrese Mladá Boleslav. Na mírném návrší, se rozprostírá v počátku středočeské roviny, která se na pravém břehu řeky Jizery směrem od Mladé Boleslavi, za vesnicemi Hrušov a Chotětov začíná šířit k Polabské nížině. Jizera je vzdálena směrem východním zhruba 2 km. Zdětín je vzdálen směrem severozápadním 2 km od města Benátky nad Jizerou a směrem jihozápadním 16 km od okresního města Mladé Boleslavi. Mírné návrší, na kterém je ves rozložena, se svažuje směrem jižním a jihozápadním do údolí, takže z této strany se zdá, že Zdětín je položen na kopci. Směrem severním je úplná rovina a na východě se mírně svažuje.

Jméno vsi pochází snad od staročeského slova bzděti, bzdíti, tj. slabě kouřiti nebo dýmati a znamenalo by ves, kde strážní měli dýmem ohně dávat znamení. Zdá se však, že i tato ves má jméno po zakladateli, neboť jsou známa staročeská osobní jména Zdata, Zdech, Zdeš, Zděn apod. Jména vsí s koncovkou -ín jsou odvozena z osobních jmen, původně adjektiv: Teta – Tetin hrad, později Tetín. Zdech nebo Zdět – Zdětín, tj. Zdětův dvůr.

Z archeologických nálezů vyplývá, že území, kde se nachází nynější obec Zdětín, bylo osídleno již na rozhraní 3. a 2. tisíciletí př. n. l., tedy v mladší době kamenné.

První písemná zmínka o Zdětíně je z roku 1189, kdy byla ves Zdětín darována Hroznatou Kadeřavým z Peruce křížovníkům svatomařským. V 9. století byl tu farní chrám téhož řádu, který se již roku 1260 připomíná jako farní v dějinách panství benáteckého. Stalo se tak roku 1335 a vykoupil je biskup Jan, který pocházel z rodu pánů z Dražic. Ve válkách husitských ho získal od johanitů Václav Myška z hrádku nad Zámostím (Myškův zámek ve Starém Stránově) jako ves zápisnou kláštera u Matky boží z Malé Strany – Václav Myška z Hrádku byl věrným stoupencem mistra Jana Husa a provázel ho do Kostnice. Roku 1436 měl ves Zdětín i s podáním kostelním v držení řád Maltézských rytířů.

V roce 1437 Václav Myška z Hrádku dobrou vůlí postupuje Zdětín Janovi z Kunvaldu na základě nařízení císaře Zikmunda. Jan z Kunvaldu byl podkomoří českého království, který penězi vypomohl císaři z tísně a získal tím jeho přízeň. Zdětín mu byl dán jako zástava. V erbu měli jeho potomci zlatého korunovaného draka v modrém poli a vládli dlouho Dražicemi. Tak patřil Zdětín k Dražicím, později k panství benáteckému a jen malá část vsi patřila v letech 15051533 k Brodcům.

Roku 1512 koupil Dražice Bedřich purkrabí z Donína. (Pánům z Donína patřily na Nymbursku Velelibské dvory, z nichž největší má jméno Zdonín.) Donínští páni vystavěli roku 1526 v Nových Benátkách zámek a trvale se v něm usídlili. Roku 1548 se synové Bedřichovi o panství rozdělili a zboží benátecké dostal Jindřich z Donína. Roku 1560 Ferdinand I. osvobodil Jindřicha z Donína od zástavy na vsi Zdětíně.

V letech 1869–1921 k obci patřila Dražice.[4]

V roce 2015 byla provedena velká revitalizace návsi, byla vytvořena parkovací místa, odpočinkové zóny a vysázena zeleň.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
357 481 517 585 648 690 738 563 598 524 436 392 420 492

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

V obci Zdětín (přísl. Chrástecký Dvůr, 856 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] autodoprava, výroba cementového zboží, cihelna, 2 holiči, 3 hostince, 2 koláři, konsum Svépomoc, 2 kováři, 2 krejčí, Dodávkové družstvo mistrů krejčovských, obuvník, 2 paliva, pekař, pokrývač, porodní asistentka, povozník, 10 rolníků, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 švadleny, 2 tesařští mistři, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Kostel Všech svatých
  • Kostel Všech svatých je gotický, ze 14. století. Kolem byl hřbitov, který byl zrušen v letech 19031904 a zřízen nový za vsí při levé straně silnice vedoucí do Benátek nad Jizerou. Původně to byla gotická kaple – dnes kněžiště. Později byla přistavěná obdélná loď, která je však již z části přestavěna v barokním stylu a naposled byla postavena věž podoby komolého jehlanu, která je již v čistém slohu barokním. Věž měla být původně ukončena bání. To jsou nesporné důkazy o několika obdobích stavby. Věž má dvě patra (v druhém jsou hodiny). U kostela na straně východní stála zděná, osmistěnná barokní kostnice, která byla rozbořena v roce 1926. Kostel se hřbitovem byl obehnán zdí. Hlavní oltář je z roku 1682. Po stranách oltáře jsou jednoduché brány s dveřmi. Oltářní obraz na plátně představuje svaté v nebi a pochází z 18. století. Po stranách jsou obrazy sv. Václava a sv. Zikmunda. Druhý je oltář Jana Nepomuckého z poloviny 18. století, s obrazem sv. Jana almužníka. Dále jsou zde obrazy sv. Antonína a uzdravení Lazara na plátně z počátku 18. století. Obraz z roku 1763, představuje sv. Mikuláše s měšcem. Na zadní straně je poznamenáno: „Tento obraz na svug naklad dal postaviti pan Frantissek Swaczina soused Zdietinske na wiecznau Pamatku. Leta 1763 den 2. wiecznau Pamatku. Leta 1763 den 2. Deozemb“. Do roku 1916 byly na hlavní věži 3 velké zvony a na věžičce malý zvonek sanktusový. 30. října 1916, když byly prováděny rekvisice zvonů pro válečné účely, dostavili se do Zdětína maďarští vojíni a sebrali tři zvony: 1. Zvon o průměru 80 cm z roku 1687 - „poledník.“ 2. Zvon o průměru 47 cm pocházející z 15. – 16. století, který byl bez srdce a neužívalo se jej. 3. Zvonek o průměru 23 cm z roku 1702 v sanktusníku - „umíráček.“

Silniční doprava

[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází silnice II/272 Lysá nad Labem - Benátky nad Jizerou - Zdětín - Bezno - Bělá pod Bezdězem.

Železniční doprava

[editovat | editovat zdroj]

Severně od zastavěného území obce prochází železniční trať 070 Praha - Mladá Boleslav - Turnov. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla na trati zahájena roku 1865. Po trati 070 vede linka S3 a R3 (Praha-Vršovice - Mladá Boleslav) v rámci pražského systému Esko. Po trati 070 jezdí osobní vlaky i rychlíky, v pracovních dnech roku 2011 je to mezi Všetaty a Mladou Boleslaví obousměrně 5 rychlíků, 1 spěšný a 12 osobních vlaků.[14]

Na území obce leží železniční zastávka (dřívější železniční stanice) Zdětín u Chotětova (původním názvem Chrastecký Dvůr), rychlíky jí projíždějí, spěšné vlaky staví na znamení. Do stanice byla v minulosti zapojena vlečka cukrovaru Benátky nad Jizerou a tamní továrny Karborundum (výrobny brusiv - karborunda), vedená údolím západně od zastavěné části obce; po zrušení vlečky je po jejím tělese od 15.4.2009 vedena stezka pro cyklisty 3 m široká a 4,2 km dlouhá.

Autobusová doprava

[editovat | editovat zdroj]

V obci zastavovaly v pracovních dnech června 2011 autobusové linky Bělá pod Bezdězem-Bezno-Praha (5 spojů tam i zpět), Mladá Boleslav-Benátky nad Jizerou-Kropáčova Vrutice,Kojovice (7 spojů tam, 6 spojů zpět), Mladá Boleslav-Mečeříž-Benátky nad Jizerou (2 spoje tam) (dopravce TRANSCENTRUM bus, s.r.o.)[15]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 108.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-12]. Dostupné online. 
  6. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  7. Vyhláška ministra vnitra č. 187/1937 Sb.
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1915. (česky a německy)
  14. Knižní jízdní řády. www.szdc.cz [online]. [cit. 2011-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. 
  15. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]