Wikipedista:Colaagri/Pískoviště2

Parní lokomotiva řady R IIIc 351 – 369 C.k. polních drah
	Lokomotiva pův. R IIIc 368 (Smoschewer & Co., 625/1918) v Hronci v 80.letech, ještě před přestavbou na rozchod 760 mm a řadu U 33.901 (foto S.Jelen)
Jiná označení	JDŽ 99.3
Přezdívka	Rollbahnlok (K.u.k. voj.)
Základní údaje
Výrobce	Smoschewer & Co. Vratislav, v.č. 602 – 618/1917, 623, 625, 627/1918
Výroba v letech	1918
Počet vyrobených kusů	19
Provozovatel	K.u.k. Heeresbahn (C.k. vojenské polní dráhy, 1917-20), SHS/JDŽ (1920-1939), různé stavební, důlní a lesní dráhy (1918-50.léta)
Období provozu	1918 – 70.léta 20.stol.
Typ spřáhla	střední spřáhlo, resp. středový nárazník
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě	10 000 kg
Adhezní hmotnost	10,0 t kg
Minimální poloměr; projížděných oblouků	20 m m
Rozchod	600 mm
Celkový rozvor	1 400 mm
celkový	1 400 mm
Vzdálenost otočných čepů	kluzná ložiska mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu	C m2t(u) (0-6-0T)
Trvalý výkon	ca. 50 ks, ~ 37 kW kW
Trvalá tažná síla	2480 kg kN
Maximální povolená rychlost	20 km/h
Přetlak páry	12 bar bar
Počet válců	2
Průměry válců	215 mm
Zdvih pístů	300 mm
Průměr hnacích a spřažených dvojkolí	580 mm
Výhřevná plocha topeniště	2,22 m²
Výhřevná plocha přehřívače	ne m²
Výhřevná plocha celková	18,9 m²
Plocha roštu	0,36 m²
Lokomotivní brzda	ruční
Vlaková brzda	ne
Zásoba uhlí	0,6 t m³
Zásoba vody	1 m³ m³
	Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Parní lokomotiva řady R IIIc č. 381 – 387 C.k. polních drah
Jiná označení	PKP Ty 1
Přezdívka	Rollbahnlok (K.u.k. voj.)
Základní údaje
Výrobce	Lokomotivfabrik Krauss & Comp. (Mnichov), v.č. 7164 – 7170/16
Výroba v letech	1916
Počet vyrobených kusů	nejméně 7 ks
Provozovatel	K.u.k. Heeresbahn (C.k. vojenské polní dráhy, 1917-20), PKP (1920-1939), německá armáda (OKH, 1939-45), různé stavební, důlní a lesní dráhy (1918-50.léta)
Období provozu	1918 – 70.léta 20.stol.
Typ spřáhla	střední spřáhlo, resp. středový nárazník
Hmotnost a rozměry
Prázdná hmotnost	7 900 kg
Hmotnost ve službě	10 200 kg
Adhezní hmotnost	10,2 t kg
Délka přes spřáhla	5 710 mm
Výška skříně od TK	3200 mm
Šířka	2020 mm
Minimální poloměr; projížděných oblouků	20 m m
Rozchod	600 mm
Celkový rozvor	1 300 mm
celkový	1 300 mm
Vzdálenost otočných čepů	kluzná ložiska mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu	C m2t(u) (0-6-0T)
Trvalý výkon	ca. 60 ks, ~ 44 kW kW
Trvalá tažná síla	2100 kg kN
Maximální povolená rychlost	20 km/h
Přetlak páry	12 bar bar
Počet válců	2
Průměry válců	240 mm
Zdvih pístů	300 mm
Typ rozvodu	Allan-Trick?
Průměr hnacích a spřažených dvojkolí	600 mm
Výhřevná plocha topeniště	2,22 m²
Výhřevná plocha přehřívače	ne m²
Výhřevná plocha celková	22,0 m²
Plocha roštu	0,40 m²
Lokomotivní brzda	ruční
Vlaková brzda	ne
Zásoba uhlí	0,6 m³ m³
Zásoba vody	0,8 m³ m³
	Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Parní lokomotiva řady R IIIc č. 231 – 325 C.k. polních drah
	Tovární fotografie lokomotivy R IIIc č. 251 (První českomoravská továrna na stroje v Libni, výr. číslo 747/18), patrně z jara 1918. Stroj byl dodán na italskou frontu (do Revine Lago v Benátsku). Její další osud není znám.
Jiná označení	34.1, 33.1 (železniční vojsko), C600/50 (dodatečná evidence ČKD), č.3 (fa Lanna), PKP Ty 1, JDŽ 99.3, CFF 603.1, DR 99¹⁵
Přezdívka	Rollbahnlok (C.k. voj.), márinka
Základní údaje
Výrobce	Krauss (Linec), Floridsdorf, St.E.G., Siegl (V.N.M.), 1.ČM, BrGDa, MAWAG (Budapešť), Smoschewer, Jung, Maffei, Henschel
Výroba v letech	1916 – 20.léta (1.ČM: 1918)
Počet vyrobených kusů	nejméně 348 ks
Provozovatel	K.u.k. Heeresbahn (C.k. vojenské polní dráhy, 1917-20), MNO - 1.žel.pluk Pardubice (1920-1939), německá armáda (OKH, 1939-45), různé stavební, důlní a lesní dráhy (1918-50.léta)
Období provozu	území Československa 1918 – 70.léta 20.stol.
Typ spřáhla	střední spřáhlo, resp. středový nárazník
Hmotnost a rozměry
Prázdná hmotnost	8 300* (jiná provedení 7 900) kg
Hmotnost ve službě	10 500* (jiná provedení 10 200) kg
Adhezní hmotnost	10 t kg
Délka přes spřáhla	5 400* (5240* s voj. střed.nárazníkem, jiná provedení 5170 – 5711) mm
Výška skříně od TK	2 832* (jiná provedení 2 800 – 3200) mm
Šířka	(jiná provedení 1900, 2020) mm
Minimální poloměr; projížděných oblouků	20 m m
Rozchod	600 mm
Celkový rozvor	1 500 (jiná provedení 1300) mm
— pevný	1 500 (jiná provedení 1300) mm
Vzdálenost otočných čepů	třecí ložiska mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu	C m2t(u) (0-6-0T)
Trvalý výkon	48 – 52 ks, ~ 35-43 kW kW
Trvalá tažná síla	1590 kg (jiná provedení 1450 – 2100 kg) kN
Maximální povolená rychlost	20 km/h
Přetlak páry	12 bar (zkoušen na 18 atm) bar
Počet válců	2
Průměry válců	220 (jiná provedení 240 mm) mm
Zdvih pístů	300 mm
Typ rozvodu	Heusinger
Průměr hnacích a spřažených dvojkolí	600 mm
Výhřevná plocha topeniště	2,22 m²
Výhřevná plocha trubek kotle	17,10 m²
Výhřevná plocha přehřívače	ne m²
Výhřevná plocha celková	19,32 m²
Plocha roštu	0,48 (jiná provedení 0,40) m²
Lokomotivní brzda	ruční
Vlaková brzda	ne
Zásoba uhlí	0,4 m³ (jiná provedení 0,6 m³) m³
Zásoba vody	1 m³ (jiná provedení 0,8 m³) m³
	Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

druhá pracovna

Lokomotivy řady R IIIc (U 34.6 žel.vojska)

Malé trojspřežní úzkorozchodné parní lokomotivy řady R IIIc rakouských C.k. vojenských polních drah, vyráběné v letech 1915-19 řadou lokomotivek v monarchii i v Německu, byly původně určeny pro vojenský provoz na na rozchodu 600 mm za liniemi východních bojišť 1. světové války. Vzhledem k pozdnímu zadání a výrobě už do válečného dění zasáhly jen z části, našly ale v poválečné době uplatnění na nesčetných průmyslových, důlních a hospodářských malodrahách po celé střední a jihovýchodní Evropě.

Vznik a vývoj^[1],^[2] (Paľuv, 2002)[1], (Bauer, 2002)[2][editovat | editovat zdroj]

C.k. železniční vojsko si pro své nově vznikající polní dráhy (od r. 1886) původně vybralo rozchod 700 mm, po anexi Bosny a Hercegoviny po r. 1908 přibyl i rozchod bosenský – 760 mm. Když byla po r. 1915 rakousko-uherská armáda po střídavě úspěšném válčení přinucena úžeji koordinovat své aktivity na východních bojištích světové války s německými silami, vznikla tu i potřeba přizpůsobit se standardnímu rozchodu německých polních drah (Heeresbahn) – 600 mm^[3] (Stanfel, 2003)[1]. Pro výkonější systémy se širšími rozchody ve správě C.k. vojenských drah (K. und k. Heeresbahn) zůstalo označení „polní dráhy“ (Feldbahnen), zatím co lehčí, operativnější a levnější polní drážky se 60ti centimetrovým rozchodem byly označovány jako Rollbahnen, a jejich lokomotivy byly odlišovány přídatným písmenem „R“.

Pro nový rozchod byly potřeba vhodné lokomotivy. v r. 1915 tak C.k. ministerstvo železnic podle rámcového zadání ministerstva války zkušebně objednalo u Krausse v Mnichově sérii 7 ks stroje typu XVIII z jeho sortimentu k posouzení užitelnosti. Následujícího roku nechalo u Junga v Jungenthalu a u Maffeie v Mnichově vyrobit po jednom prototypu podle zpřesněných požadavků, a poté r. 1917 rozdělilo mezi rakouské a německé lokomotivky objednávky na výrobu dalších 353 ks malých tříspřežek, označovaných řadou R IIIc (R – Rollbahnlokomotive, tj. lokomotiva pro polní drážky rozchodu 600 mm, III – tři spřažené nápravy, c – nápravový tlak 3 až 3,5 t). Nakonec jich bylo dodáno až 346 kusů.

Konstrukce a výroba[editovat | editovat zdroj]

Lokomotivy byly dle rámcového zadání vojenské správy malé tendrovky na mokrou páru, při délce okolo 5 m vážily okolo 10,5 t. Kotel měl provozní tlak 12 atmosfér, dvojčitý parní stroj poskytoval užitečný výkon asi 50-60 koní. Dodávky od různých výrobců se svým technickým provedením lišily, podle zvyklostí jednotlivých továren a v rámci toho, co místně a časově umožnila válečná omezení.

Stroje ř. R IIIc dodávaly v l. 1916-18 lokomotivky [4]:

číslo lok.	ks	lokomotivka	interval výr.č./rok výr.
101 – 130	30	Krauss Linec	7470 – 7499/1918
131 – 155	25	WLF Floridsdorf	2559 – 2583/1918
156 – 180	25	St.E.G. Vídeň	4329 – 4353/1918
181 – 230	50	Sigl Vídeňské N.Město	5560 – 5609/1918
231 – 305	75	PČM Libeň	727 – 801/1918
306 – 325	20	Breitfeld & Daněk Slaný / Blansko	150 – 164/1918, 165 – 169/1919
326 – 350	25	MÁVAG Budapešť	4699 – 4723/1917
351 – 369	19	Smoschewer & Co. Vratislav	602 – 618/1917, 623, 625, 627/1918
370 – 376	—	nedodány (Smoschewer)	—
377	1	A. Jung Jungenthal	2252/1916 (prototyp)
378	1	Maffei Mnichov	3979/1916 (prototyp)
381 – 387	7	Krauss Mnichov	7164 – 7170/1916 (typ XVIII)
411 – 480	70	Henschel Kassel	15847 – 15886/1917, 15103 – 15132/1917

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Od výrobců lokomotivy za erár přebíral a spravoval C.k. železniční a telegrafní pluk (ŽTP) základnou v Korneuburgu u Vídně. Disponovány byly do distribučních depotů jako Czudin (PL), Feltre?, Alessio, Wegscheid u Lince, Pravisdomini (Benátsko), Vrútky (SK), Feldbach, San Vito al Tagliamento, Revine Lago, Pramaggiore, aj. Lokomotivy měly být provozovány na polních zásobovacích drážkách za bojovými liniemi východní (haličské, ruské) a jižní (italské, balkánské) fronty, kde některé z nich zůstaly i po válce. Vzhledem k době dodání už ale velká část z nich do válečného dění nezasáhla. Přeživší a přebytečné lokomotivy byly, často obratem přímo z výroby, pronajímány těžařským, stavebním a hospodářským firmám v bývalé monarchii.

Lokomotivy z První českomoravské[editovat | editovat zdroj]

Technické provedení[editovat | editovat zdroj]

První českomoravská lokomotivka v Libni (1.ČM) vyrobila do poloviny r. 1918 pro vojenskou správu až 75 lokomotiv R IIIc. Provedeny byly s vnitřním rámem, snýtovaným z plechů. Topeniště bylo ocelové, přinejmenším u vojenských strojů ale bylo při generálních opravách mezi lety 1925-31 vyměněno za měděné. Kotel byť na provozní tlak 12 atm byl zkoušen na 18 atm. Na kotli byl umístěn písečník a parní dóm s pojistnými ventily systému Pop-Coale, před dómem byl šoupátkový regulátor. Napaječe byly ssací, pro čerpání z vodních toků byla lokomotiva vybavena i pulzometrem. Dva postranní vodojemy (když v levém byl umístěn i uhlák) a jeden vpředu v rámu pojmuly 1000 litrů vody. Nápravová ložiska byla kluzná, uložená v rámu napevno. Budka byla celoplechová nýtovaná, charakteristického zaobleného tvaru. Brzda byla pouze ruční pro lokomotivu.

Obr.: Typový náčrt lokomotivy R IIIc, čísla 231-325

Stejného provedení byla i dvacítka lokomotiv od fy Breitfeld & Daněk ze Slaného, když posledních pět z nich bylo dodáno až po válce ze závodu v Blansku.

Obr.: Provozní snímek lokomotivy R IIIc 319 (Breitfeld & Daněk, výr.č. 163/1918). Stroj se už na frontu nedostal, společně s bratříčkem R IIIc 320 byly dodány do armádního skladu ve Wegscheidu u Lince a později prodány do hnědouhelných dolů fy Wolfsegg - Traunthaler Kohlenwerks und Eisenbahn Gesellschaft (WTK) v Horním Rakousku. Oba byly zrušeny v roce 1958.

Provoz v Československu[editovat | editovat zdroj]

Většina strojů byla už přímo z výroby zapůjčována, pronajímána a později odprodávána různým civilním zájemcům v již bývalém Předlitavsku – stroje se tak dostaly na úzkokolejky v Polsku, Rakousku, Jugoslávii či Itálii. Některé z nich zůstaly i v novém Československu, jejich správu převzalo ministerstvo národní obrany, resp. 1. železniční pluk dislokovaný v Pardubicích.

Tab.: Provoz lokomotiv R IIIc z 1.ČM v Československu [5],[6],[7]

Inv./výrob.č.	doba	majitel / uživvatel	označení	nasazení
264 / PČM 760/18	1918	kukHB^[a]	R IIIc 264	ŽTP Korneuburg
	1918-20	fa. Köhler a Hervart		stavby a haldy, Příbram a Zdice
	1921-24			uhelná drážka Zipf - Aschegg
	1924-39	žel. pluk^[b]	105, 34.102, U34.604	gen.oprava, poté uložena do NZ^[c], Pardubice
	1939 - ?	OKH[4]^[d] (wehrmacht)		(za války ztracena?)
268 / PČM 764/18	1918-	K.u.k. Heeresbahn	R IIIc 268	Pravisdomini (Benátsko), Onokovce (UA)
	1932-	ŘSLS^[e] Užhorod	LU 50	lesní dráha Bohdan, Rachov (UA)
	1939 - 44	Maďar.lesy (MKE)^[f]		lesní dráha Bohdan, Rachov (UA)
	1944	fa A.Lanna		Užhorod - Onokovce (UA)
	1945 - ?	SŽD^[g]		Ukrajina
283 / PČM 779/18	1918-20	kukHB / Weinmannovy doly	R IIIc 283	odval jámy Schwarz, Chotějovice
	1920-22	fa. R.Tlaček		odval jam F.Xaver a sv.Kateřina, Loučky u Lokte
	1922-39	žel. pluk	102, 34.101, U34.603	gen.oprava, poté uložena do NZ, Pardubice
	1939 - ?	OKH (wehrmacht)		(za války ztracena)
284 / PČM 780/18	1918-20	kukHB / Weinmannovy doly	R IIIc 284		odval jámy Schwarz, Teplice
	1920-33	fa. V. Urban / TUZ^[h]	č.2		lesní drážka TUZ Iľava-Zliechov (komín opatřen jiskrojemem)
	1934	fa. F.J.Werner^[i]			k prodeji
	1938-48	fa. J. Domanský			stavby
	1948-50	ČSSZ^[j]			stavby, zdymadlo Štěchovice (zrušena 1950)
285 / PČM 781/18	1918-26	kukHB, VSŽM^[k] / KG Christinen	R IIIc 285		odval jámy Erbprinz, Košťany u Teplic
	1932	?			Čechy ?
	50.léta	?			stavby, Slovensko
286 / PČM 782/18	1918-19	kukHB / Wildstein-Neudorfer Tonwerke AG	R IIIc 286		kaolínové hliníky Skalná – Vonšov
	1919-20	VSŽM /fa. Hrůza a Rosenberg			vápencový lom Grygov
	1920-23	fa. V. Faigl			odval jámy Prokop, Záhořany u Kadaně
	1923-39	žel. pluk	č..1, č.113, 34.106, U34.608		výcvik, gen.oprava, poté uložena do NZ, Pardubice
	1939 - ?	OKH (wehrmacht)			(za války ztracena)
287 / PČM 783/18	1918-19	kukHB / Widstein-Neudorfer Tonwerke AG	R IIIc 287		kaolínové hliníky Skalná – Vonšov
289 / PČM 785/18	1918	K.u.k. Heeresbahn	R IIIc 289		Polpet, Wegscheid
	1921-23	Ferrovia^[l]	C 600/50, v.č. 946		Radotín; gen.oprava vč. výměny kotle v PČM Libeň
	1923-?	cukrovar Dymokury	„Mariechen / Mařenka“		cukrovarské drážky, Dymokury
291 / PČM 787/18	1918	K.u.k. Heeresbahn	R IIIc 289		Polpet, Wegscheid
	1921-25	Ferrovia			oprava, Ferrovia Radotín; k prodeji
	1925-57?	Weinmannovy doly			pískovna Štrbice u Chotějovic
296 / PČM 792/18	1918	kukHB / fa Kress	R IIIc 296		stavba, Předměřice n.L.
	1919-39	fa Nejedlý a Řehák (Lanna Užhorod)	„Martinka“		stavby na Podkarpatské Rusi
	1939-48	fa Lanna Bratislava	č.3, „Marianka“		Onkovice a lesní dráha Bohdan, Rachov (UA)
	1949-50	ČSSZ			stavby Slovensko
	1951-? (po 1954)	Hydrostav n.p.			stavby Slovensko
299 / PČM 795/18	1918-20	kukHB, VSŽM / fa Kress			stavby, regulace Labe Předměřice n.L.
	1920-33	fa. V.Urban / TUZ			lesní drážka Iľava-Zliechov (komín opatřen jiskrojemem)^[4]
	1936	fa. F.J.Werner			k prodeji
	1938-48	Litická stavební	„Marie“, „Márinka“		liniové stavby na českomoravském pomezí a v českotřebovském uzlu
	1948-57	Čs. staveb. závody	„Márinka“		žel. stavby v českotřebovském uzlu
	1957-59	Dopravní stavby n.p.			depot, zrušena

Vysvětlivky

↑ kukHB – Kaiserliche und Köngliche Heeresbahn, rakouské c.k. vojenské polní dráhy (do r. 1918/19)
↑ 1ŽP – 1. Čsl. železniční pluk Pardubice, voj. polní dráhy (VPD – 1919-39, 1945-52). Součástí byla i Vojenská správa železničního materiálu (VSŽM).
↑ NZ – nedotknutelné zásoby, uložený, zakonzervovaný strategický materiál.
↑ OKH: Oberkomando des Heeres – vrchní velení něm. ozbrojených sil (Wehrmachtu, 1939-45).
↑ ŘSLS – Ředitelství státních lesů a statků, správa na Podkarpatské Rusi.
↑ MKE – Magyar királyi Erdögazdaság (Maďarské královské lesy – v l. 1939-44 spravovaly lesní hospodářství na obsazené Podkarpatské Rusi).
↑ SŽD – Sovětské železniční dráhy.
↑ TUZ dřevařské podniky s.r.o. Ilava, fa zřízená Legiobankou (bankou Čsl. Legií) (od r. 1920).
↑ Werner – fa Fr. Jar. Werner, továrna průmyslových drah, Štěrboholy.
↑ ČSSZ – Československé stavební závody n.p.
↑ VSŽM – Vojenská správa železničního materiálu Pardubice, služba MNO – ministerstva národní obrany Čsl. republiky.
↑ Ferrovia – Česká společnost pro potřeby polních úzkorozchodných drah, Radotín (založena 1908, po r. 1944 převzata fou Tatra Smíchov, pak Stavostroj n.p.).

[1] pozn. kukHB: kukHB – Kaiserliche und Köngliche Heeresbahn, rakouské c.k. vojenské polní dráhy (do r. 1918/19)

[2]1ŽP – 1. Čsl. železniční pluk Pardubice, voj. polní dráhy (VPD – 1919-39, 1945-52). Součástí byla i Vojenská správa železničního materiálu (VSŽM).[2]ᵃ

[2]ᵃ Podivín L.: Vojenské polní dráhy: http://www.trolejbus.cz/vpd/vpdpark.htm.

[3] pozn. NZ – nedotknutelné zásoby, uložený, zakonzervovaný strategický materiál.

[4] pozn. OKH: Oberkomando des Heeres – vrchní velení něm. ozbrojených sil (Wehrmachtu, 1939-45).

[5] pozn. ŘSLS – Ředitelství státních lesů na Podkarpatské Rusi.

[6] pozn. MKE – Magyar királyi Erdögazdaság (Maďarské královské lesy – v l.1939-44 spravovaly lesní hospodářství na obsazené Podkarpatské Rusi).

[7] pozn. SŽD – Sovětské železniční dráhy.

[8] pozn.TUZ dřevařské podniky s.r.o. Ilava, fa zřízená Legiobankou (bankou Čsl. Legií) (od r. 1920).[8]ᵃ

[8]ᵃ Žilinčík I.: Lesná železnica Ilava – Zliechov – Gápel, vlaky.net. (Drážka byly v provozu v l. 1922-29) (on-line: https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/3731-Lesna-zeleznica-Ilava-Zliechov-Gapel/)

[9] pozn. Werner – fa Fr. Jar. Werner, továrna průmyslových drah, Štěrboholy.

[10] pozn. ČSSZ – Československé stavební závody n.p.

[11] pozn. VSŽM – Vojenská správa železničního materiálu Pardubice, služba MNO – ministerstva národní obrany Čsl. republiky.

[12] pozn. OKH: vrchní velení něm. ozbrojených sil (Wehrmachtu)

[13] pozn. Ferrovia – Česká společnost pro potřeby polních úzkorozchodných drah, Radotín (založena 1908, po r. 1944 převzata fou Tatra Smíchov, pak Stavostroj n.p.).

[14] https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/3731-Lesna-zeleznica-Ilava-Zliechov-Gapel/

[1] pozn. kukHB: kukHB – Kaiserliche und Köngliche Heeresbahn, rakouské c.k. vojenské polní dráhy (do r. 1918/19)

[2]1ŽP – 1. Čsl. železniční pluk Pardubice, voj. polní dráhy (VPD – 1919-39, 1945-52). Součástí byla i Vojenská správa železničního materiálu (VSŽM).[2]ᵃ

[2]ᵃ Podivín L.: Vojenské polní dráhy: http://www.trolejbus.cz/vpd/vpdpark.htm.

[3] pozn. NZ – nedotknutelné zásoby, uložený, zakonzervovaný strategický materiál.

[4] pozn. OKH: Oberkomando des Heeres – vrchní velení něm. ozbrojených sil (Wehrmachtu, 1939-45).

[5] pozn. ŘSLS – Ředitelství státních lesů na Podkarpatské Rusi.

[6] pozn. MKE – Magyar királyi Erdögazdaság (Maďarské královské lesy – v l.1939-44 spravovaly lesní hospodářství na obsazené Podkarpatské Rusi).

[7] pozn. SŽD – Sovětské železniční dráhy.

[8] pozn.TUZ dřevařské podniky s.r.o. Ilava, fa zřízená Legiobankou (bankou Čsl. Legií) (od r. 1920).[8]ᵃ

[8]ᵃ Žilinčík I.: Lesná železnica Ilava – Zliechov – Gápel, vlaky.net. (Drážka byly v provozu v l. 1922-29) (on-line: https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/3731-Lesna-zeleznica-Ilava-Zliechov-Gapel/)

[9] pozn. Werner – fa Fr. Jar. Werner, továrna průmyslových drah, Štěrboholy.

[10] pozn. ČSSZ – Československé stavební závody n.p.

[11] pozn. VSŽM – Vojenská správa železničního materiálu Pardubice, služba MNO – ministerstva národní obrany Čsl. republiky.

[12] pozn. OKH: vrchní velení něm. ozbrojených sil (Wehrmachtu)

[13] pozn. Ferrovia – Česká společnost pro potřeby polních úzkorozchodných drah, Radotín (založena 1908, po r. 1944 převzata fou Tatra Smíchov, pak Stavostroj n.p.).

[14] https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/3731-Lesna-zeleznica-Ilava-Zliechov-Gapel/

Inv./výrob.č.	doba	majitel / uživvatel	označení	nasazení
264 / PČM 760/18	1918	K.u.k. Heeresbahn	R IIIc 264	ŽTP Korneuburg
	1918-20	fa. Köhler a Hervart		stavby a haldy, Příbram a Zdice
	1921-24			uhelná drážka Zipf - Aschegg
	1924-39	žel. pluk	105, 34.102, U34.604	gen.oprava, poté uložena do NZ, Pardubice
	1939 - ?	OKH (wehrmacht)		(za války ztracena?)
268 / PČM 764/18	1918-	K.u.k. Heeresbahn	R IIIc 268	Pravisdomini (Benátsko), Onokovce (UA)
	1932-	ŘSLS Užhorod	LU 50	lesní dráha Bohdan, Rachov (UA)
	1939 - 44	Maďar. lesy (MKE)		lesní dráha Bohdan, Rachov (UA)
	1944	fa A.Lanna		Užhorod - Onokovce (UA)
	1945 - ?	SŽD		Ukrajina
283 / PČM 779/18	1918-20	kukHB / Weinmannovy doly	R IIIc 283	odval jámy Schwarz, Chotějovice
	1920-22	fa. R.Tlaček		odval jam F.Xaver a sv.Kateřina, Loučky u Lokte
	1922-39	žel. pluk	102, 34.101, U34.603	gen.oprava, poté uložena do NZ, Pardubice
	1939 - ?	OKH (wehrmacht)		(za války ztracena)
284 / PČM 780/18	1918-20	kukHB / Weinmannovy doly	R IIIc 284	odval jámy Schwarz, Teplice
	1920-33	fa. V. Urban / TUZ dřevař.podniky	č.2	lesní drážka TUZ Iľava-Zliechov (komín opatřen jiskrojemem)
	1934	fa. F.J.Werner		k prodeji
	1938-48	fa. J. Domanský		stavby
	1948-50	ČSSZ		stavby, zdymadlo Štěchovice (zrušena 1950)
285 / PČM 781/18	1918-26	kukHB, VSŽM / KG Christinen	R IIIc 285	odval jámy Erbprinz, Košťany u Teplic
	1932	?		Čechy ?
	50.léta	?		stavby, Slovensko
286 / PČM 782/18	1918-19	kukHB / Widstein-Neudorfer Tonwerke AG	R IIIc 286	kaolínové hliníky Skalná – Vonšov
	1919-20	VSŽM /fa. Hrůza a Rosenberg		vápencový lom Grygov
	1920-23	fa. V. Faigl		odval jámy Prokop, Záhořany u Kadaně
	1923-39	žel. pluk	č..1, č.113, 34.106, U34.608	výcvik, gen.oprava, poté uložena do NZ, Pardubice
	1939 - ?	OKH (wehrmacht)		(za války ztracena)
287 / PČM 783/18	1918-19	kukHB / Widstein-Neudorfer Tonwerke AG	R IIIc 287	kaolínové hliníky Skalná – Vonšov
289 / PČM 785/18	1918	K.u.k. Heeresbahn	R IIIc 289	Polpet, Wegscheid
	1921-23	Ferrovia	C 600/50, v.č. 946	Radotín; gen.oprava vč. výměny kotle v 1.ČM Libeň
	1923-?	cukrovar Dymokury	„Mariechen / Mařenka“	cukrovarské drážky, Dymokury
291 / PČM 787/18	1918	K.u.k. Heeresbahn	R IIIc 289	Polpet, Wegscheid
	1921-25	Ferrovia		oprava, Ferrovia Radotín; k prodeji
	1925-57?	Weinmannovy doly		pískovna Štrbice u Chotějovic
296 / PČM 792/18	1918	kukHB / fa Kress	R IIIc 296	stavba, Předměřice n.L.
	1919-39	fa Nejedlý a Řehák (Lanna Užhorod)	„Martinka“	stavby na Podkarpatské Rusi
	1939-48	fa Lanna Bratislava	č.3, „Marianka“	Onkovice; lesní dráha Bohdan, Rachov (UA)
	1949-50	Čs. staveb. závody		stavby Slovensko
	1951-? (po 1954)	Hydrostav n.p.		stavby Slovensko
299 / PČM 795/18	1918-20	kukHB, VSŽM / fa Kress		stavba, Předměřice n.L.
	1920-33	fa. V.Urban / TUZ dřevař.podniky		lesní drážka Iľava-Zliechov (komín opatřen jiskrojemem)
	1936	fa. F.J.Werner		k prodeji
	1938-48	Litická stavební	„Marie“, „Márinka“	žel. stavby v českotřebovském uzlu
	1948-57	Čs. staveb. závody	„Márinka“	žel. stavby v českotřebovském uzlu
	1957-59	Dopravní stavby n.p.		depot, zrušena

Tab.: Provoz dalších lokomotiv R IIIc v Československu[1],[2]

Inv.č.	výroba	doba	provozovatel	označení	nasazení
102	KrLi 7471/18	1918-?	VSŽM, KFNB	RIIIc 102	Ostrava
116	KrLi 7485/18	1918-19	kukHB	RIIIc 116	Feltre, Wegscheid
		1920	Krauss Linec		přestavba na C1‘st
		1920-	MŠLZ, MPŽ	č.1	Mladějov (provozní)
121	KrLi 7490/18	1918-19	kukHB / VSŽM / Widstein-Neudorfer Tonwerke AG	RIIIc 121	kaolínové hliníky Skalná – Vonšov
		1918-20	fa. Köhler a Hervart		stavby a haldy, Příbram a Zdice
		1923-39	VSŽM	č.109, 33.001, U 33.601	1ŽP Pardubice
		1939 - ?	OKH (wehrmacht)
122	KrLi 7491/18	1918-19	kukHB / Egerländer Tonwerke	RIIIc 122	Nový Kostel (Chebsko)
		1920-39	VSŽM	č.2, č.109 ´32> 33.002, ´38> U 33.602	1ŽP Pardubice; výcvik, poté uložena do NZ
		1939 - ?	OKH (wehrmacht)
124	KrLi 7493/1918	1918-19	kukHB	RIIIc 124	Wegscheid, Mladějov
		1920-87	VSŽM, MŠLZ	č.2	Mladějov (1971 zrušena, na ND)
		1987-	Nitrianska poľná železnica (NPŽ)	U35.901 "Križko"	Agrokomplex Nitra (kompletní přestavba, přerozchodování na 760 mm) (provozní)
143	Flor 2571/1918	1918-19	kukHB	RIIIc 143	depot Pravisdomini
		1920	SHS	č.7	Senovo (SLO)
		1953-		č.6	Celje –železárny Štore (SLO)
		?-2019			muzeum Lublaň (pomník)
		2019-	MSS Žamberk		muzeum Žamberk
199	Sigl WrN 5578/18	1918	kukHB / SHS	RIIIc 199 č.1	Wegscheid, důl Laško (SHS)
		1922-33	TUZ dřevař.podniky		LD Iľava - Zliechov
		1936	F.J.Werner		k prodeji
		1940-63	stav.fy, ČSSZ		regulace Labe, stavby – Kolínsko, Nymbursko
		1963-70	SONP Kladno	č.24	Kladno (zrušena 1970)
216	Sigl WrN 5595/18	1918-20	kukHB	RIIIc 216	Wegscheid, fa M. Rosenauer, Vídeň
		1923-33	TUZ		LD Ilava - Zliechov
		1936	F.J.Werner		k prodeji
		1942-49	Litická stavební, pak ČSSZ	„Helena“	žel. stavby v českotřebovském uzlu (zrušena poč.50.let)
229	WrN 5608/18	1918-	Tafelglaswerke, Brüx	RIIIc 229	sklárna Most
		1923-39	VSŽM	č.111, 33.002, U 33.604	1ŽP Pardubice
		1939 - ?	OKH (wehrmacht)
230	WrN 5609/18	1918-	Tafelglaswerke, Brüx	RIIIc 230	sklárna Most
		1921-39	VSŽM	č.110, 33.001, U 33.603	1ŽP Pardubice
		1939 - ?	OKH (wehrmacht)
321	BrDa Blansko 165/1919	1919	kukHB / VSŽM	R IIIc 321	Mladějov
		1919-1983	MŠLZ	č.3	Mladějov
		2005-	NTM		depozitář Čelákovice, 2005 Zbýšov, 2019 depozitář Chomutov (neprovozní)
322	BrDa 166/19	1919-	kukHB	RIIIc 322
		1919-	Pálfyovské lesy	„REPUBLIKA“, Marianka	LD Horné Orešany - Smolenice
		?-	ČHŽ	č.5?	Hronec (pomník?)
368	Smo 625/18	1918	kukHB / VSŽM	RIIIc 368	nádraží Trzebinia
		1919	VSŽM		1ŽP Pardubice
		1926	fa Franz Schön & Söhne, Prag
		1930-	fa Letkovský		Židlochovice
		1986-	ČHŽ		Hronec, reko 1990-93 (přerozchodování na 760 mm), Č.Balog (provozní do 2013)
336	Bp 4709/18	1918-19	kukHB	RIIIc 336	Pramaggiore, Vrútky, fa. F. Mathe, Trnava
		1919-20	VSŽM / fa Khalm a Novák, Hradec Kr.		staveb. práce
		1920-22	VSŽM/ Faigl, Zlonice		staveb. práce
		1922-39	VSŽM	č.100, 34.001, U 34.601	1ŽP Pardubice
		1939 - ?	OKH (wehrmacht)		(za války ztracena?)
343	Bp 4716/18	1918-21	kukHB / VSŽM		Feldbach, fa Ledecz & Kalb
		1923-39	VSŽM	č.101, 34.002, U 34.602	1ŽP Pardubice
		1939 - ?	OKH (wehrmacht)		(za války ztracena?)
345	Bp 4718/18	1918-21	kukHB / VSŽM		Feldbach, fa Ledecz & Kalb

Použité zkratky:

KFNB, resp. SDF – Severní dráha Ferdinandova, 1905-39 již jen důlní společnost na Ostravsku.

kukHB – Kaiserliche und Köngliche Heeresbahn, rakouské c.k. vojenské polní dráhy (do r. 1918/19).

LD – lesní dráha.

MKE – Magyar királyi Erdögazdaság (Maďarské královské lesy – v l.1939-44 spravovaly lesní hospodářství na obsazené Podkarpatské Rusi).

MPŽ – Muzeum průmyslových železnic Mladějov.

MŠLZ – Moravské šamotové a lupkové závody, závod Mladějov (od r. 1913 Fürst Liechtenstein‘sche Kohlen- und Tonwerke Blosdorf, po r. 1945 krátce i jako Moravské závody kaolínové a hlinné Blansko, funkční do r. 1991).

ČHŽ – Čiernohronská lesná železnička Č.Balog.

ČSSZ – Československé stavební závody n.p.

Ferrovia – Česká společnost pro potřeby polních úzkorozchodných drah, Radotín (založena 1908, po r. 1944 převzata fou Tatra Smíchov, pak Stavostroj n.p.).

TUZ – TUZ dřevařské podniky s.r.o. Ilava, fa zřízená Legiobankou (bankou Čsl. Legií) (od r. 1920).[3]

VSŽM – Vojenská správa železničního materiálu Pardubice, služba MNO – ministerstva národní obrany Čsl. republiky.

MSS – Muzeum starých strojů Žamberk.

NZ – nedotknutelné zásoby, uložený, zakonzervovaný strategický materiál

OKH – Oberkomando des Heeres – vrchní velení německého wehrmachtu (1939-45).

SHS – Království Srbů, Charvátů a Slovinců (Kraljevina Srba, Hrvata i Slovenaca), pozdější Jugoslávie v l. 1918 – 1929.

SONP – Spojené ocelárny, n.p. Kladno, dříve Poldina Huť.

SŽD – Sovětské železniční dráhy.

Werner – fa Fr. Jar. Werner, továrna průmyslových drah, Štěrboholy.

1ŽP – 1. Čsl. železniční pluk Pardubice, voj. polní dráhy (VPD – 1919-39, 1945-52). Součástí byla i Vojenská správa železničního materiálu (VSŽM).[4]

První českomoravská využívala ve výrobě osvědčenou koncepci lokomotiv R IIIc i nadále. Odvodila z ní a r.1921 pro stavební a průmyslové drážky jako tovární typ B600/50 vyrobila 7 obdobných dvojspřežek. Od předchozích se odlišovaly mj. i kratší délkou a o něco kratším kotlem. Stejný kotel použila i v r.1923 při přestavbě pův. lokomotivy R IIIc 289 pro Ferrovii, vznikl tak typ C600/50. V tomto provedení měly být čs. železničnímu vojsku v l. 1924 a 1928 dodány ještě čtyři další lokomotivy. V téměř stejném provedení jako z r. 1918 pak už jako ČKD, resp. ČMS, libeňská lokomotivka vyrobila ještě v letech 1939-41 dalších jedenáct lokomotiv pro protektorátní a německé stavební firmy.

Lokomotivy R IIIc, které zůstaly přímo čs. železničnímu vojsku, byly po roce 1932 a ještě v roce 1938 administrativně přečíslovány podle schématu ČSD, nejdříve bez „U“. Lehčí lokomotivy od Krausse a Sigla dostaly řadu U 33.6, inv.č. 01-04 (původně jen 33.1), těžší z PČM spolu se stroji dodanými už z ČKD po válce (1921-28) na řadu U 34.6 (inv.č. 01-09).

Obr.: Krausska číslo 114 z r. 1918 (33.002 resp. U 33.602), za ní tříspřežka ČKD číslo 117 z roku 1928 (34.107 později U 34.609). Snímek byl pořízen v areálu 1. ŽP Pardubice v nových skladech (za plotem je dnešní ulice S.K.Neumanna) v letech 1937 – 38, tedy v době, kdy zde kolejím rozchodu 600 mm zbývaly poslední dny života (viz: Podivín L.: Vojenské polní dráhy Pardubice - fotogalerie 2, po roce 1930, www.trolejbus.cz).

Lokomotivy železničního vojska byly v březnu 1939 převzaty vrchním velitelstvím říšských ozbrojených sil (OKH) a ve víru následných válečných událostí ztraceny. Stroje používané ve stavebních a průmyslových podnicích se obvykle udržely v provozu až do 50.let, kdy byly drážky buď motorizovány, nebo masivně nahrazovány automobilovou dopravou.

== Literatura ==

Bauer, Z. (květen 2002). Márinky řady R IIIc (2). Svět (velké i malé) železnice, I/2(9), 9-12.

Paľuv, Z. (únor 2002). Lokomotivy R IIIc z První českomoravské u nás. Svět (velké i malé) železnice, I/1(1), 17-21. Citované původní prameny: VHA – spisy Železničního pluku a TO; SÚA – fondy ÚTD, MD, MŽel, MStav; Tovární seznamy lokomotivek; Seznam lokomotiv u K.u.k. Heeresbahn.

Stanfel, D. (květen 2003). C. a k. lokomotivní polní dráha v Korneuburgu. Svět (velké i malé) železnice, II/2(6), 29-39.

Dieter Zoubek: Erhaltene Dampflokomotiven in und aus Österreich, Eigenverlag, 2004, s.321-331. ISBN 3-200-00174-7. (webová verze: www.dampflok.at)

Kolomý R.: Úzkorozchodné parní lokomotivy stavebních a průmyslových podniků používané v České Třebové. Svět (velké i malé) železnice, 2007/1(21), 80-86, 2007/2(22), 74-87.

Paľuv, Z. (únor 2002). Lokomotivy R IIIc z První českomoravské u nás. Svět (velké i malé) železnice, I/1(1), 17-21. Citované původní prameny: VHA – spisy Železničního pluku a TO; SÚA – fondy ÚTD, MD, MŽel, MStav; Tovární seznamy lokomotivek; Seznam lokomotiv u K.u.k. Heeresbahn.

Stanfel, D. (květen 2003). C. a k. lokomotivní polní dráha v Korneuburgu. Svět (velké i malé) železnice, II/2(6), 29-39

Paľuv, Z. (únor 2002) - Citované původní prameny:

VHA – spisy Železničního pluku a TO.

SÚA – fondy ÚTD, MD, MŽel, MStav.

Tovární seznamy lokomotivek

Seznam lokomotiv u K.u.k. Heeresbahn

[1] Pospichalovy seznamy: https://www.pospichal.net/lokstatistik/54591-czs2003.htm; https://www.pospichal.net/lokstatistik/54592-sks2003.htm; https://www.pospichal.net/lokstatistik/15905-kukhb600.htm.

[2] Lužný R.: Mladějovská průmyslová dráha. Logout.cz (www.logout.cz/... ). [2] www.mpz.cz. [3] http://www.mladejov.cz.

[3] Žilinčík I.: Lesná železnica Ilava – Zliechov – Gápel, vlaky.net (https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/3731-Lesna-zeleznica-Ilava-Zliechov-Gapel/) . Drážka byly v provozu v l. 1922-29.

[4] Podivín L.: Vojenské polní dráhy: http://www.trolejbus.cz/vpd/vpdpark.htm .

[1] Paľuv, Zdeněk: Lokomotivy R IIIc z První českomoravské u nás. Svět (velké i malé) železnice I/1(1), str.17-21, Corona Praha 2002, ISSN 1213-7219.

[2] Bauer, Zdeněk: Márinky řady R IIIc (2). Svět (velké i malé) železnice I/2(9), str.9-12, Corona Praha 2002, ISSN 1213-7219.

[3] Stanfel, Dieter: C. a k. lokomotivní polní dráha v Korneuburgu. Svět (velké i malé) železnice II/2(6), str.29-39, Corona Praha 2003, ISSN 1213-7219.

[4] Paľuv, Zdeněk: Lokomotivy R IIIc z První českomoravské u nás. Svět (velké i malé) železnice I/1(1), str.18, Corona Praha 2002, ISSN 1213-7219.

[5] Paľuv, Zdeněk: Lokomotivy R IIIc z První českomoravské u nás. Svět (velké i malé) železnice I/1(1), str.18-21, Corona Praha 2002, ISSN 1213-7219.

[6] https://www.pospichal.net/lokstatistik/15905-kukhb600.htm.

[7] Dieter Stanfel, K.u.k. Militärfeldbahnen im Ersten Weltkrieg Gebundene Ausgabe, DGEG Medien; 2., erg. Edition (7. November 2008), 264 Seiten, ISBN-10 ‏ : ‎ 3937189416, ISBN-13 ‏ : ‎ 978-3937189413

Odkazy[editovat | editovat zdroj][editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj][editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Preußische_T_9 na německé Wikipedii a TKi3 na polské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj][editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj][editovat | editovat zdroj]

Parní lokomotivy provozované v Československu

řada 200	200.0 • 200.1 • 200.2 • 210.0 (210.0 • 210.01) • 210.9 • 213.9 • 214.0 • 220.0 • 220.1 • 221.0 • 222.0 • 232.0 • 232.1 • 232.2 • 232.3 • 233.0 • 233.1 • 244.0 • 252.0 • 253.0 • 253.1 • 253.2 • 253.3 • 254.0 • 254.1 • 254.2 • 254.3 • 254.4 • 264.0 • 264.1 • 264.2 • 264.3 • 264.5 • 264.6 • 265.0 • 274.0 • 275.0

řada 300	300.0 • 300.1 • 300.2 • 300.3 • 300.4 • 300.5 • 300.6 • 302.0 • 302.1 • 304.0 • 304.1 • 310.0 • 310.1 • 310.2 • 310.3 • 310.4 • 310.5 • 310.6 • 310.7 • 310.8 • 310.9 • 311.0 • 311.1 • 311.2 • 311.3 • 311.4 • 311.5 (311.5^I • 311.5^II) • 311.6 • 312.0 • 312.1 • 312.2 • 312.3 • 312.4 • 312.5 • 312.6 • 312.7 • 312.8 (312.8^I • 312.8^II) • 312.9 • 313.0 • 313.1 • 313.2 • 313.3 • 313.4 • 313.5 • 313.6 • 313.7 • 313.9 • 314.0 • 314.1 • 314.2 • 314.3 • 317.0 • 317.9 • 320.0 • 320.1 • 320.2 • 321.0 • 321.1 • 322.0 • 322.1 • 322.2 • 322.3 • 322.4 • 323.0 • 323.1 • 323.2 • 323.3 • 324.0 • 324.1 • 324.2 • 324.3 • 324.4 • 327.2 • 328.0 • 331.0 • 333.0 • 333.1 • 334.0 • 334.1 • 334.2 • 334.3 • 334.4 • 334.5 • 334.6 • 335.0 • 335.1 • 335.2 • 342.0 • 344.0 • 344.1 • 344.2 • 344.3 • 344.4 • 344.5 • 344.6 • 344.7 • 35.18 (327.0) • 353.0 • 353.1 • 354.0 • 354.1 • 354.2 (354.2^I • 354.2^II) • 354.3 • 354.4 • 354.5 • 354.6 • 354.7 • 354.8 • 354.9 • 355.0 • 355.15 • 358.0 • 363.0 • 364.0 • 364.1 • 364.2 • 365.0 • 365.1 • 365.2 • 365.3 • 365.4 • 365.5 (365.5^I • 365.5^II) • 374.0 • 375.0 • 375.1 • 377.0 • 386.0 • 387.0 • 399.0

řada 400	400.0 • 400.1 • 400.2 • 400.9 • 401.0 • 401.1 • 402.0 • 402.1 • 402.2 • 403.0 • 403.1 • 403.2 • 403.3 • 403.4 • 403.5 • 404.0 • 410.0 • 410.1 • 411.0 • 411.1 • 411.2 (411.2^I • 411.2^II) • 412.0 • 412.1 • 413.0 • 413.1 • 413.2 • 413.3 • 414.0 • 414.1 • 414.2 • 414.3 • 414.4 • 414.5 • 415.0 • 415.1 • 421.0 • 422.0 • 422.1 • 422.9 • 423.0 (423.0^I • 423.0^II) • 423.1 • 424.0 • 424.1 • 424.9 • 425.0 • 427.0 • 431.0 • 433.0 • 434.0 • 434.1 • 434.2 • 436.0 • 437.0 • 437.1 • 437.2 • 445.1 • 446.0 • 455.0 • 455.1 • 455.2 • 456.0 • 456.1 • 459.0 • 464.0 • 464.1 • 464.2 • 465.0 • 475.0 • 475.1 • 476.0 • 476.1 • 477.0 • 486.0 • 486.1 • 488.0 • 498.0 • 498.1

řada 500	514.0 • 514.9 • 523.0 • 523.1 • 524.0 • 524.1 • 524.2 • 524.3 • 525.0 • 526.0 • 534.0 • 534.03 • 534.1 • 535.0 • 535.1 • 536.0 • 537.0 • 537.1 • 555.0 • 555.1 • 555.3 • 556.0 • 556.1• 559.0

řada 600	622.0 • 623.0 • 636.0

Úzkorozchodné	U 25.0 • U 29.0 • U 33.9 • U 34.0 • U 34.9 • U 35.0 • U 35.1 • U 35.2 • U 35.3 • U 36.0 • U 36.9 • U 37.0 • U 37.9 • U 38.0 • U 44.0 • U 44.1 • U 44.9 • U 45.0 • U 45.9 • U 46.9 • U 47.0 • U 48.0 • U 58.0 • U 99.5 • Smoschewer

Parní vozy	M 112.0 • M 113.0 • M 124.0 • M 212.0 • M 220.0 • M 223.0 • M 273.1

Úzkorozchodné parní vozy	M 13.0 • M 25.0

Portály: Železnice

↑ Paľuv, Zdeněk: Lokomotivy R IIIc z První českomoravské u nás. Svět (velké i malé) železnice I/1(1), str.17-21, Corona Praha 2002, ISSN 1213-7219. Citované původní prameny: VHA – spisy Železničního pluku a TO; SÚA – fondy ÚTD, MD, MŽel, MStav; Tovární seznamy lokomotivek; Seznam lokomotiv u K.u.k. Heeresbahn.
↑ Bauer, Z. (květen 2002). Márinky řady R IIIc (2). Svět (velké i malé) železnice, I/2(9), 9-12.
↑ Stanfel, Dieter: C. a k. lokomotivní polní dráha v Korneuburgu. Svět (velké i malé) železnice II/2(6), str.29-39, Corona Praha 2003, ISSN 1213-7219.
↑ ŽILINČÍK, Ivan. Lesná železnica Ilava – Zliechov – Gápel, (drážka byla v provozu v l. 1922-29.). www.vlaky.net [online]. 2010-10-20 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.

[4] ukHB – Kaiserliche und Köngliche Heeresbahn, rakouské c.k. vojenské polní dráhy (do r. 1918/19)

[5] 1ŽP – 1. Čsl. železniční pluk Pardubice, voj. polní dráhy (VPD – 1919-39, 1945-52). Součástí byla i Vojenská správa železničního materiálu (VSŽM).

[6] NZ – nedotknutelné zásoby, uložený, zakonzervovaný strategický materiál.

[7] OKH: Oberkomando des Heeres – vrchní velení něm. ozbrojených sil (Wehrmachtu, 1939-45).

[8] ŘSLS – Ředitelství státních lesů a statků, správa na Podkarpatské Rusi.

[9] MKE – Magyar királyi Erdögazdaság (Maďarské královské lesy – v l. 1939-44 spravovaly lesní hospodářství na obsazené Podkarpatské Rusi).

[10] SŽD – Sovětské železniční dráhy.

[11] TUZ dřevařské podniky s.r.o. Ilava, fa zřízená Legiobankou (bankou Čsl. Legií) (od r. 1920).

[12] Werner – fa Fr. Jar. Werner, továrna průmyslových drah, Štěrboholy.

[13] ČSSZ – Československé stavební závody n.p.

[14] VSŽM – Vojenská správa železničního materiálu Pardubice, služba MNO – ministerstva národní obrany Čsl. republiky.

[15] Ferrovia – Česká společnost pro potřeby polních úzkorozchodných drah, Radotín (založena 1908, po r. 1944 převzata fou Tatra Smíchov, pak Stavostroj n.p.).

[1] Paľuv, Zdeněk: Lokomotivy R IIIc z První českomoravské u nás. Svět (velké i malé) železnice I/1(1), str.17-21, Corona Praha 2002, ISSN 1213-7219. Citované původní prameny: VHA – spisy Železničního pluku a TO; SÚA – fondy ÚTD, MD, MŽel, MStav; Tovární seznamy lokomotivek; Seznam lokomotiv u K.u.k. Heeresbahn.

[2] Bauer, Z. (květen 2002). Márinky řady R IIIc (2). Svět (velké i malé) železnice, I/2(9), 9-12.

[3] Stanfel, Dieter: C. a k. lokomotivní polní dráha v Korneuburgu. Svět (velké i malé) železnice II/2(6), str.29-39, Corona Praha 2003, ISSN 1213-7219.

[16] ŽILINČÍK, Ivan. Lesná železnica Ilava – Zliechov – Gápel, (drážka byla v provozu v l. 1922-29.). www.vlaky.net [online]. 2010-10-20 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[a]

[b]

[c]

[d]

[e]

[f]

[g]

[h]

[i]

[j]

[k]

[l]

[4]

Vznik a vývoj[1],[2] (Paľuv, 2002)[1], (Bauer, 2002)[2][editovat | editovat zdroj]