Východočeský kraj
Východočeský kraj | |
---|---|
Kunětická hora | |
Území | |
Sídlo kraje | Hradec Králové |
Historická země | Čechy Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°3′ s. š., 15°47′ v. d. |
Vznik | 11. dubna 1960[1] |
Zánik | 1. ledna 2021[2] |
Základní informace | |
Rozloha | 11 243 km² |
Počet obyvatel | 1 239 951 (2019)[3] |
Hustota zalidnění | 110,3 obyv./km² |
Počet okresů | 11 |
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Východočeský kraj byl vytvořen 11. dubna 1960 zákonem o územním členění státu jako jeden z 10 nových „velkých“ krajů Československa. Sídlem kraje byl Hradec Králové. Vedle východu a severovýchodu Čech k němu náležel také severozápadní okraj Moravy, přesto se často celému území kraje zjednodušeně a nepřesně říkalo východní Čechy. Kraj zanikl 1. ledna 2021 nabytím účinnosti nového zákona o územně správním členění státu.[2] Východočeský kraj sousedil se Severočeským krajem na severozápadě, Středočeským krajem na západě, Jihočeským krajem na jihozápadě, Jihomoravským krajem na jihu a Severomoravským krajem na východě. Na severu a severovýchodě sousedil s Polskem, konkrétně s Dolnoslezským vojvodstvím, resp. v letech 1975–98 s vojvodstvími Jelenohorským a Valbřišským.
Vymezení
[editovat | editovat zdroj]Kraj byl vymezen územím jedenácti nově zavedených „velkých“ okresů: Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Svitavy, Trutnov a Ústí nad Orlicí. Okresy Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov od roku 2000 tvoří území samosprávného Královéhradeckého kraje, okresy Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí tvoří území samosprávného Pardubického kraje. Semily spolu s třemi okresy někdejšího Severočeského kraje tvoří území samosprávného Libereckého kraje a Havlíčkův Brod spolu se třemi okresy bývalého Jihomoravského kraje a jedním okresem bývalého Jihočeského kraje tvoří území samosprávného kraje Vysočina.
Zpočátku ke kraji náležely i obce Ježov, Snět a Šetějovice a katastrální území Žibřidovice, Martinice u Dolních Kralovic a Blažejovice.[zdroj?]
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]Původně byl Východočeský kraj i správní jednotkou, která měla také vlastní volený orgán – krajský národní výbor. V roce 1990 byly krajské národní výbory zrušeny a jejich kompetence byly rozděleny mezi stát a okresní úřady. Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků, a zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, vznikly samosprávné kraje, na které přešly kompetence z rušených okresních úřadů a ze státní úrovně. Na území Východočeského kraje vznikl Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, část Libereckého kraje a část kraje Vysočina. Východočeský kraj zůstal pouze jednotkou územního členění, než byl s koncem roku 2020 zrušen zcela.
Poštovní směrovací čísla míst v někdejším Východočeském kraji (s přesahem do okresů Žďár nad Sázavou a Jihlava) začínají číslicí 5. Také čísla dopravních závodů ČSAD ve Východočeském kraji začínala číslicí 5.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, § 3. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu), § 11. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha: Český statistický úřad. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Částka 15/1960 Sbírky zákonů s původním zněním zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu
- Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu v aktuálně účinném znění