Přeskočit na obsah

Vojtěch Ignác Ullmann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vojtěch Ignác Ullmann
Narození23. dubna 1822
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. září 1897 (ve věku 75 let)
Příbram
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníměstský hřbitov v Příbrami
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni (1842–1847)
České vysoké učení technické v Praze
Povoláníarchitekt a stavitel
Významná dílaKostel svatého Cyrila a Metoděje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch Ignác Ullmann nejčastěji jen Ignác Ullmann (23. dubna 1822 Praha[1][2]17. září 1897 Příbram)[3][4] byl český architekt období historismu.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Ullmann byl synem pražského jehláře Jakuba Ullmanna a jeho manželky Magdalény.[5][6] Absolvoval pražskou polytechniku a studoval architekturu na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesorů Augusta von Siccardsburga a Eduarda van der Nülla. Po ukončení studií cestoval po Itálii a Německu. Od roku 1854 pracoval jako samostatný architekt v Praze.

Spolupracoval s architekty Antonínem Baumem, svým synovcem[6] Bedřichem Münzbergerem a Antonínem Viktorem Barvitiem. Se sestrou posledně jmenovaného, Terezií Barvitiovou (* 1826) se roku 1856 oženil. Do roku 1874 realizoval v Praze řadu staveb. Když ale neuspěl v architektonických soutěžích na výstavbu Národního divadla a Rudolfina,[7] odešel do ústraní na venkov, nejprve do Dubence, kde mu v letech 1879–1889 patřil tamní zámek,[8] a poté do Příbrami, kde v roce 1897 zemřel a je pohřben na zdejším hřbitově.[6]

Lannova vila v Bubenči
Polytechnika (ČVUT) na Karlově náměstí v Praze

Byl typickým představitelem historismu. Jeho rané dílo bylo eklektické, mísí se v něm užívání středověkých slohových prvků novorománských a novogotických, například v úpravě plánů kostela Cyrila a Metoděje v Praze 8Karlíně) nebo v úpravě fasád Lannova domu v Praze. V další fázi své tvorby po roce 1860 byl významně ovlivněn novorenesancí Gottfrieda Sempera a z něj vycházející vídeňskou novorenesanční školou, jejíž koncepci rozšířil o inspiraci benátskými, francouzskými a domácími renesančními formami. Společně s Josefem Zítkem patřil k prvním českým vyznavačům italské novorenesance, nazývané palladianismus podle inspirace vzorníky Andrey Palladia. K cenným příkladům této etapy Ullmannovy tvorby patří projekt Lannovy vily v Praze - Bubenči z roku 1868. Pro Vojtěcha Lannu mladšího pracoval opakovaně v Praze a v Kladně.

  1. dle zápisu v matrice narozených se narodil 21. a 24. dubna byl pokřtěn
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Havla na Starém Městě pražském
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Příbram
  4. Medailon Vojtěcha Ignáce Ullmanna ve slovníku architektů působících v Českých zemích. www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2009-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-27. 
  5. Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Ullmann, Jakob *1764 s rodinou, otec Ignáce Ullmanna
  6. a b c ROČŇÁKOVÁ, Hana. Ignác Vojtěch Ullmann (1822-1897). Osobnosti Příbrami [online]. 2014-06-11 [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. 
  7. a b Ullmann, Vojtěch Ignác, 1822-1897 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. 
  8. ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Dubenec, s. 156–162. 
  9. WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 12–13. Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 
  10. Letenské domy – Letenský zámeček. www.tenzor.cz [online]. [cit. 2009-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-24. 
  11. Vojtěch Ignác Ullmann na arch-pavouk.cz Archivováno 20. 12. 2016 na Wayback Machine.
  12. Encyklopedie Českých Budějovic : Dům kultury Slavie [online]. [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. 
  13. NPÚ - Památkový katalog
  14. Vápenné pece Vojtěšské hutě. E15.cz [online]. 2012-01-04 [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. 
  15. Budova radnice [online]. Město Příbram [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. 
  16. VELFL, Josef. Budova konviktu [online]. Město Příbram, rev. 2014-07-19 [cit. 2017-03-09]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VYBÍRAL, Jindřich. Ignác Vojtěch Ullmann (1822-1897). 1. vyd. Praha: Národní galerie v Praze, 1994. 23 s. ISBN 80-7035-069-5. 
  • Vybíral, Jindřich - Sekyrková, Milada: Dokumenty k dílu Ignáce Ullmanna. In: Umění, roč. 51, č. 4, 2003, s. 325-334.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]