Přeskočit na obsah

Josef Lippmann von Lissingen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Lippmann von Lissingen
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1867 – 1871
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1865 – 1872
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana

Narození19. března 1827
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí20. listopadu 1900 (ve věku 73 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičePhilipp Lippmann
DětiEugenie von Wurzbach-Tannenberg
PříbuzníFriedrich Lippmann (sourozenec)
Wolfgang von Wurzbach (vnuk)
CommonsJosef Lippmann von Lissingen
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
oznámení o úmrtí Josefa rytíře Lippmanna von Lissingen v dobovém tisku

Josef Filip Lippmann von Lissingen, civilním jménem též jen Josef Lippmann (19. března 1827 Praha[1][2]20. listopadu 1900 Vídeň[2][3]), byl rakouský podnikatel, bankéř a politik německé národnosti z Čech, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Narodil se jako nejstarší ze tří synů pražského bavlnářského továrníka Filipa Lippmanna a jeho ženy Anny rozené Rosenbergové[4]. Od mládí se věnoval kupeckému povolání. Zabýval se podnikáním ve vlnařském průmyslu (v roce 1865 se uvádí jako velkoobchodník a majitel továrny na potiskování bavlny.[2]). Stal se členem vedení České živnostenské jednoty. Zapojil se do debat o zřizování živnostenských škol a sociální péči o dělnictvo. V roce 1857 založil v Praze banku Lippmann Söhne. Získal si značný věhlas a díky tomu ho živnostenský spolek po Leopoldu von Lämmelovi jmenoval svým zástupcem v pražské obchodní komoře. Členem obchodní komory byl od roku 1859.[1]

Angažoval se i politicky. V roce 1861 byl zvolen do obecního zastupitelstva Prahy za Staré Město.[1] V letech 1861–1863 zasedal ve sboru obecních starších.[2] Podílel se na debatách o výstavbě třetího pražského mostu a zřízení obecní plynárny. Byl též jedním z iniciátorů vzniku České eskomptní banky a usedl do její správní rady. Podobně se podílel na založení České zemědělské kreditní banky a České hypoteční banky. Podnikal též ve výstavbě železnic a zřídil si pobočku své firmy ve Vídni. Koncem 60. let zastával též funkci cenzora národní banky. Byl čestným předsedou měšťanského ostrostřeleckého sboru v Praze.[1]

Roku 1865 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Praha.[1] V zemských volbách v lednu 1867 zvolen nebyl, ale uspěl již v krátce poté vypsaných zemských volbách v březnu 1867, opět za kurii obchodních a živnostenských komor v Praze.[5] Volba byl ovšem zpochybněna a předána k posouzení.[6] Následně byla potvrzena.[7] Mandát obhájil v zemských volbách roku 1870.[8]

Zemský sněm ho 13. dubna 1867[1] zvolil i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo), za kurii obchodních a živnostenských komor. Opětovně ho zemský sněm do Říšské rady delegoval roku 1870. 10. listopadu 1870 složil slib.[9][10] Profiloval se jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[3]

S manželkou Sofií Wittelshoferovou vychoval dvě dcery[11]. Po odchodu z parlamentu se stáhl do soukromí. Zaměřil se na sbírání uměleckých děl. Vilu čp. 1050 v Praze Bubenči (Pelléova 21) v sousedství Lannovy vily pro něj roku 1869 projektoval architekt Ignác Ullmann, vila byla zbourána roku 1970.

Lippmann zemřel ve Vídni v listopadu 1900.[3] Je pohřben na vídeňském Ústředním hřbitově.

  1. a b c d e f Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Lippmann (Joseph), s. 123. (německy) 
  2. a b c d LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 180. 
  3. a b c Sterbefälle. Bohemia. Listopad 1900, roč. 73, čís. 322, s. 3. Dostupné online. 
  4. Pobytová přihláška pražského magistrátu
  5. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/004schuz/s004003.htm
  6. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/004schuz/s004004.htm
  7. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/005schuz/s005003.htm
  8. http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/003schuz/s003001.htm
  9. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  10. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0004&page=8065&size=45
  11. Pobytová přihláška pražského magistrátu

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]