Vilhelm Moberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vilhelm Moberg
Vilhelm Moberg 1967.jpg
Narození 20. srpna 1898
Algutsboda
Úmrtí 8. srpna 1973 (ve věku 74 let)
Grisslehamn
Příčina úmrtí tonutí
Místo pohřbení Norra Begravningsplatsen (Stockholm)
Povolání prozaik, dramatik,
Národnost švédská
Stát ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Významná díla Vystěhovalci (tetralogie
Ocenění Velká cena Devíti (1939)
Plaketa BMF (1953)
Manžel(ka) Margareta Törnqvistová
Děti Margareta Ahlbergová,
Marianne Forssellová,
Alfhild Birgitta Rådová,
Eva Mobergová,
Björn Moberg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Artur Vilhelm Moberg (20. srpna 1898, Algutsboda – 8. srpna 1973, Grisslehamn) byl švédský prozaik a dramatik, známý především svou tetralogií Vystěhovalci o švédských sedlácích, kteří se v polovině 19. století vystěhovali do Minnesoty.[1][2]

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Narodil se na malé farmě ve farnosti Algutsboda poblíž města Emmaboda v jižním Švédsku v historické provincii Småland. Jeho otec byl voják a drobný sedlák. Roku 1907 se rodina přestěhovala na zemědělskou usedlost v blízké obci Moshultamåla. Pracoval jako zemědělec a lesní dělník a později i jako sklář. Byl vášnivým čtenářem a vzdělával se četbou. V letech 19161918 studoval na několika středních školách v obcích Grimslöv a Katrineholm. Studium ale musel přerušit, protože se nakazil španělskou chřipkou a byl nemocen půl roku. Po uzdravení pracoval do roku 1929 jako novinář v provinčních novinách v Östergötlandu. Roku 1923 se oženil s Margaretou Törnqvistovou. Jedna z jeho dcer, Eva Mobergová, se stala rovněž spisovatelkou.

Vilhelm Moberg roku 1937

Debutoval roku 1921 sbírkou humoresek z vojenského života I vapenrock och linnebyxor (Ve vojenském kabátě a lněných kalhotách). Roku 1926 se prosadil jako dramatik komedií Kassabrist (Manko), ale skutečné uznání čtenářů a kritiky si získal až roku 1927 románem Raskens: En soldatsfamiljs historia (Raskenovi: Příběh rodiny vojáka). Tento a následující román Långt från landsvägen (Daleko od silnice) z roku 1929 mu umožnily věnovat se pouze literatuře.

Mobergovo rozsáhlé prozaické i dramatické dílo má silně realistický a demokratický charakter. Propagoval rousseauovský návrat k přírodě, jako republikán vystupoval proti švédské monarchii a proti ústupkům švédské vlády vůči nacistickému Německu. Jeho nejznámějším dílem se stala tetralogie Romanen om Utvandrarna (Vystěhovalci, jednotlivé díly 1949, 1952, 1956 a 1959, souborně 1962) o švédských sedlácích, kteří se v polovině 19. století vystěhovali do Minnesoty. Odpor proti despotickým monarchům vyjádřil také ve svém dvoudílném historiografickém díle Min svenska historia (1970-1971, Moje švédské dějiny).[3]

Poslední léta svého života trávil na ostrově Väddö v městečku Grisslehamn. Trpěl depresemi a nakonec spáchal roku 1973 sebevraždu (utopil se v jezeře poblíž svého domu).

Výběrová bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Vilhelm Moberg roku 1950
Vilhelm Moberg roku 1952
Mobergova dcera Eva
Mobergův hrob ve Stockholmu
Mobergův památník v Moshultamåle

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • I vapenrock och linnebyxor (1921, Ve vojenském kabátě a lněných kalhotách), sbírka humoresek z vojenského života.
  • Raskens: En soldatsfamiljs historia (1927, Raskenovi: Příběh rodiny vojáka), román.
  • Långt från landsvägen (1929, Daleko od silnice), román stavějící do protikladu selský svět a novou industriální společnost.
  • De knutna händerna (1930), Zaťaté ruce), pokračování románu Daleko od silnice.
  • A. P. Rosell, bankdirektör (1932, A. P. Rosell, ředitel), česky též jako Vše pro blaho města. Satirický román vypráví o řediteli banky a majiteli železárny a cihelny v malém městečku, který je navenek zbožný a příkladný člověk, ale veskutečnsoti jde o spekulanta hájícího pouze svůj prospěch.
  • Mans kvinna (1933), Mužova žena), román odehrávající se roku 1790 a řešící klasický milostný trojúhelník.
  • Sänkt sedebetyg (1935, Snížená známka z mravů), Sömnlös (1937), Nespavost) a Giv oss jorden! (1939, Dejte nám půdu), románová trilogie týkající se výchovy a školství a propagující návrta k přírodě.
  • Rid i natt! (1941, Vyjeď v noci!), historický román o selském povstání ve Värendu roku 1650.
  • Soldat med brutet gevär (1944, Voják se zlomenou puškou), román.
  • Brudarnas källa (1946, Pramen nevěst), román.
  • Romanen om Utvandrarna (1949-1959, Vystěhovalci), tetralogie vzniklá v letech 1949-1958 (souborně 1962) o švédských sedlácích, kteří se v polovině 19. století vystěhovali do Minnesoty. Jednotlivé díly mají následující názvy:
    • Utvandrarna (1949, Vystěhovalci),
    • Invandrarna (1952, Přistěhovalci).
    • Nybyggarna (1956, Usedlíci),
    • Sista brevet till Sverige (1959, Poslední dopis do Švédska).
  • Det gamla riket (1953, Stará říše), satirický román o státní byrokracii odehrávající se ve fiktivní evropské zemi Idyllien
  • Din stund på jorden (1963), Tvá chvíle na zemi), román o švédském emigrantovi, který žije na sklonku svého života v hotelu v Laguna Beach v Kalifornii na pobřeží Tichého oceánu a vzpomíná na svůj předešlý život.
  • Förrädarland (1967. Země zrádců), román odehrávající se v pohraničních oblastech mezi Smålandem a Blekingem v době, kdy byla provincie Blekinge součástí Dánska.
  • Berättelser ur min levnad (1968, Vyprávění z mého života), autobiografie, ve které Moberg vypráví o svém dětství, o době kdy byl novinářem a o tom, jak se stal spisovatelem.

Polemické spisy a literatura faktu[editovat | editovat zdroj]

  • Sanningen kryper fram (1943, Pravda vyjde najevo), polemický spis.
  • Den okända släkten (1950, Neznámí příbuzní), literatura faktu, kniha obsahuje autorovy výzkumy o přistěhovalectví do Severní Ameriky.
  • Att övervaka överheten (1953, Dohlížet na vrchnost), polemický spis namířený proti státní byrokracii.
  • Därför är jag republikan (1955, Proto jsem republikán), polemický spis.
  • Komplottern (1956, Spiknutí), polemický spis.
  • Min svenska historia (1970-1971, Moje švédské dějiny). nedokončená historiografická práce dovedená do poloviny 16. století (autor napsal pouze dva díly).

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • Kassabrist (1926, Manko), komedie
  • Hustrun (1928, Manželka).
  • Marknadsafton (1929, Podečer na trhu), rozhlasová hra.
  • Änkeman Jarl (1940), Vdovec Jarl). komedie.
  • En löskekarl (1941, Tulák).
  • Rid i natt! (1942, Vyjeď v noci!), dramatizace vlastního románu.
  • Vår ofödde son (1945, Náš nenarozený syn).
  • Domaren (1957, Soudce).
  • Din stund på jorden (1967), Tvá chvíle na zemi), dramatizace vlastního románu.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Za své dílo získal Moberg dvě švédské literární ceny. Roku 1939 obdržel Velkou cenu Devíti (De Nios Stora Pris)[4] a roku 1953 za román Přistěhovaci Plaketu BMF (BMF-plaketten).[5] Roku 2005 byl švédskou Republikánskou asociací (Republikanska Föreningen) posmrtně zvolen republikánem roku.[6]

Dadaptace[editovat | editovat zdroj]

Film a televize[editovat | editovat zdroj]

  • Kärlek och kassabrist (1932), švédský film podle divadelní hry Úpadek, spolupráce na scénáři, režie Gustaf Molander.
  • Gläd dig i din ungdom (1939), švédský film podle románu Snížená známka z mravů, spolupráce na scénáři, režie Per Lindberg.
  • Rid i natt! (1942), švédský film podle románu Vyjeď noci!, spolupráce na scénáři, režie Gustaf Molander.
  • Mans kvinna (1945), švédský film podle románu Mužova žena, režie Gunnar Skoglund.
  • Änkeman Jarl (1945), švédský film podle divadelní hry Vdovec Jar, spolupráce na scénáři, režie Sigurd Wallén.
  • Marknadsafton (1948), švédský film podle rozhlasové hry Podvečer na trhu, režie Ivar Johansson.
  • Vår ofödde son (1959), švédský televizní film podle divadelní hry Náš nenarozený syn, spolupráce na scénáři, režie Hans Abramson.
  • Domaren (1960), švédský film podle divadelní hry Soudce, spolupráce na scénáři, režie Alf Sjöberg.
  • En löskekarl (1960), švédský televizní film podle divadelní hry Tulák, režie Rolf Husberg.
  • Våld (1960, Násilí), švédský televizní film, režie Hans Abramson.
  • Mans kvinna (1966), švédský televizní film podle románu Mužova žena, spolupráce na scénáři, režie Per-Axel Branner.
  • Marknadsafton (1967), švédský televizní film podle rozhlasové hry Podvečer na trhu, spolupráce na scénáři, režie Per Sjöstrand.
  • Leskimies Jarl (1968), finský televizní film podle podle divadelní hry Vdovec Jar, režie Ritva Nuutinen.
  • Utvandrarna (1971), švédský film podle románů Vystěhovalci a Přistěhovalci, režie Jan Troell, v hlavních rolích Max von Sydow a Liv Ullmannová.
  • Änkeman Jarl (1971), švédský televizní film podle divadelní hry Vdovec Jar, režie Per Sjöstrand.
  • Nybyggarna (1972), švédský film podle románů Usedlíci a Poslední dopis do Švédska, režie Jan Troell, v hlavních rolích Max von Sydow a Liv Ullmannová, česky uvedeno jako Nová země.
  • Din stund på jorden (1973), švédský televizní seriál podle románu Tvá chvíle na zemi, režie Per Sjöstrand.
  • Domaren (1974), švédský televizní film podle divadelní hry Soudce, režie Pi Lind.
  • Raskens (1976), švédský televizní seriál podle románu Raskenovi, režie Per Sjöstrand.[7]
  • A. P. Rosell, bankdirektör (1976), švédský televizní film podle románu A. P. Rosell, ředitel, režie Hans Abramson.
  • Soldat med brutet gevär (1977), švédský televizní seriál podle románu Voják se zlomenou puškou, režie Pi Lind.
  • Marknadsafton (1982), švédský televizní film podle rozhlasové hry Podvečer na trhu, režie Bengt Lagerkvist.
  • Rid i natt! (1985), švédský televizní seriál podle románu Vyjeď noci!, režie Per Sjöstrand.
  • En främling lånar hus (1985, Cizinec půjčuje dům), švédský televizní film, režie Rune Formare.
  • En löskekarl (1985), švédský televizní film podle divadelní hry Tulák, režie Rune Formale.
  • Änkeman Jarl (1994), švédský televizní film podle divadelní hry Vdovec Jar, režie Rune Formale.

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

  • Vše pro blaho města, Evropský literární klub, Praha 1936, přeložila Jiřina Vrtišová, znovu Plzákovo nakladatelství, Praha 1941.
  • Zaťaté ruce, Alois Neubert, Praha 1937, přeložila Jiřina Vrtišová.
  • Vystěhovalci I., Svoboda, Praha 1976, přeložil Radko Kejzlar, obsahuje romány Vystěhovalci a Přistěhovalci.
  • Vystěhovalci II., Svoboda, Praha 1976, přeložil Radko Kejzlar, obsahuje romány Usedlíci a Poslední dopis do Švédska.
  • Vyjeď v noci, Práce, Praha 1980, přeložila Jana Fürstová.
  • A. P. Rosell, ředitel, Svoboda, Praha 1988, přeložila Dagmar Hartlová.
  • Vystěhovalci, Knižní klub, Praha 1994, přeložil Radko Kejzlar, první díl tetralogie.
  • Přistěhovalci, Knižní klub, Praha 1994, přeložil Radko Kejzlar, druhý díl tetralogie.
  • Usedlíci, Knižní klub, Praha 1994, přeložil Radko Kejzlar, třetí díl tetralogie.
  • Poslední dopis do Švédska, Knižní klub, Praha 1994, přeložil Radko Kejzlar, čtvrtý díl tetralogie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Vilhelm Moberg na anglické Wikipedii a Vilhelm Moberg na švédské Wikipedii.

  1. Slovník spisovatelů. Dánsko-Finsko-Norsko-Švédsko-Island-Nizozemí-Belgie, Praha: Odeon 1967, S. 235-236
  2. Slovník severských spisovatelů, Praha: Libri 1998, S. 324-325
  3. Martin Humpál, Helena Kadečková, Viola Parente-Čapková: Moderní skandinávské literatury 1870-2000, Praha: Karolinum 2013, S. 189-190
  4. De Nios Stora Pris
  5. Svenska Bokhandelsmedhjälpareföreningen
  6. Vilhelm Moberg årets republikan
  7. Raskenové v Česko-Slovenské filmové databázi
  8. Kristina från Duvemåla

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]