Vystěhovalci (tetralogie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vystěhovalci
Rukopis románu Vystěhovalci
Rukopis románu Vystěhovalci
Autor Vilhelm Moberg
Původní název Romanen om Utvandrarna
Překladatel Radko Kejzlar
Země Švédsko Švédsko
Jazyk švédština
Žánry románová tetralogie
Datum vydání 1949- 1959
Česky vydáno 1976
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vystěhovalci je český souborný název pro románovou tetralogii Romanen om Utvandrarna (Romány o vystěhovalcích) švédského spisovatele Vilhelma Moberga, která vypráví o osudech švédských sedláků, kteří se v polovině 19. století vystěhovali do Minnesoty. Tetralogie vznikala v letech 1949- 1959 a souborně byla vydána roku 1962. Její jednotlivé díly se jmenují:

  • Utvandrarna (1949, Vystěhovalci),
  • Invandrarna (1952, Přistěhovalci).
  • Nybyggarna (1956, Usedlíci),
  • Sista brevet till Sverige (1959, Poslední dopis do Švédska).[1]

Jedná se o nejznámější Mobergovo dílo. Autor je napsal na základě důkladného studia historických dokumentů a rozvíji v něm paralelu k biblickému exodu židovského národa a k jeho cestě do země zaslíbené. Pro větší autentičnost používá ve vyprávění smålandský dialekt[1]

Obsah jednotlivých dílů[editovat | editovat zdroj]

Vystěhovalci[editovat | editovat zdroj]

Sousoší Vystěhovalci v Karlshamnu od Axela Olssona

V prvním dílu se autor zaměřil na popis důvodů, které vedly švédské sedláky v polovině 19. století k emigraci do USA. Byla to bída, katastrofální neúroda a hrozící hladomor, útisk, náboženská nesnášenlivost a beznaděj ze zoufalého boje o přežití. Hlavními hrdiny románu je sedlák Karl Oskar Nilsson a jeho žena Kristina. Mají čtyři děti a dřou na své farmě ve Smålandu. Zatímco Karl Oskar a jeho bratr Robert chtějí emigrovat, Kristina nechce opustit svou rodnou zemi a zbytek své rodiny. Ale po smrti svého nejstaršího dítěte se i ona přidá k těm odvážlivcům, kteří se odhodlají ve snaze uživit své rodiny k cestě přes oceán do Nového světa, o kterém do té doby vlastně nic nevěděli.

Kromě Karla Oskara, Roberta a Kristiny se rozhodnou do Ameriky odcestovat také Danjel Andreasson s rodinou kvůli náboženskému útlaku, Jonas Petter Albrektsson, který se snaží uniknout z nešťastného manželství v době, kdy nebyl možný rozvod, Ulrika z Västergöhlu, která se jako bývalá prostitutka snaží oprostit od své minulosti a se svou dcerou Elin začít nový život, a Robertův přítel Arvid, který společně s Robertem s ní o rychlém zbohatnutí. V Karlshamnu se všichni nalodí na plachetnici. Při plavbě přes Atlantik, která trvá deset týdnů, bojují s mořskou nemocí a s kurdějemi. Nakonec přistanou v červnu roku 1850 v New Yorku.

Přistěhovalci[editovat | editovat zdroj]

V druhém díle tetralogie autor líčí, jak se po přistání v New Yorku musí vyčerpaní, hladoví í nemocní přistěhovalci vydat opět na dlouhou cestu prakticky přes celé Spojené státy, než se konečně dostanou ke svému cíli v Minnesotě. Usadí se u jezera Ki-Chi-Saga (Chisago) a začnou si stavět svůj nový domov. Robert s Arvidem však chtějí rychle zbohatnout a vydají se do Kalifornie hledat zlato.

Usedlíci[editovat | editovat zdroj]

Třetí díl tetralogie popisuje snahu přistěhovalců o zajištění své nové existence. Jde o vytrvalou a těžkou práci, a ne všichni uspějí. Vzniká však osada se školou a církví. Roberta s Arvidem na jejich cestě za zlatem pronásledují samá neštěstí. Ztratí se v poušti, kde Arvid zemře žízní. Robert, který se sice zachrání, se nakonec vrátí do Minnesoty, ale zde zemře na horečku, kterou se nakazil na své cestě.

Poslední dopis do Švédska[editovat | editovat zdroj]

V závěrečním dílu tetralogie se uzavírají osudy hlavních hrdinů. Vypuká americká občanská válka a dochází k bojům s původním indiánským obyvatelstvem. Roku 1862 umírá Kristina a Karl Oskar se stahuje do ústraní. Jeho děti vyrostly a založily si své vlastní rodiny, Jeho farmu převzal jeho nejstarší syn. Objevují se noví přistěhovalci.

Když Karl Oskart zemře, musí dopis do Švédska jeho příbuzným o této události napsat jeho starý soused, protože nová generace již švédsky neumí a jejich rodnou řečí je angličtina. Dopis je tedy opravdu poslední, protože švédsky se kromě pisatele tohoto dopisu již nikdo nedomluví.

Adaptace[editovat | editovat zdroj]

Film[editovat | editovat zdroj]

  • Utvandrarna (1971), švédský film podle románů Vystěhovalci a Přistěhovalci, režie Jan Troell, v hlavních rolích Max von Sydow a Liv Ullmannová.
  • Nybyggarna (1972), švédský film podle románů Usedlíci a Poslední dopis do Švédska, režie Jan Troell, v hlavních rolích Max von Sydow a Liv Ullmannová, česky uvedeno jako Nová země.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

  • Vystěhovalci I., Svoboda, Praha 1976, přeložil Radko Kejzlar, obsahuje romány Vystěhovalci a Přistěhovalci.
  • Vystěhovalci II., Svoboda, Praha 1976, přeložil Radko Kejzlar, obsahuje romány Usedlíci a Poslední dopis do Švédska.
  • Vystěhovalci, Knižní klub, Praha 1994, přeložil Radko Kejzlar, první díl tetralogie.
  • Přistěhovalci, Knižní klub, Praha 1994, přeložil Radko Kejzlar, druhý díl tetralogie.
  • Usedlíci, Knižní klub, Praha 1994, přeložil Radko Kejzlar, třetí díl tetralogie.
  • Poslední dopis do Švédska, Knižní klub, Praha 1994, přeložil Radko Kejzlar, čtvrtý díl tetralogie.

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Slovník severských spisovatelů, Praha: Libri 1998, S. 325
  2. Kristina från Duvemåla

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]