Výměnek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Vejminek)
Skočit na: Navigace, Hledání

Výměnek latinsky reservatum rusticum[1] je smlouva jež náleží k typickým občanskoprávním typům smluv. Jedná se o smlouvu darování svého nemovitého majetku současně se zřízením služebností a reálných břemen.  

Původ slova[editovat | editovat zdroj]

Substantivum výměnek, vejminek (a další tvary) – pochází od slovesa vymínit si[2] (právo dožití na určitém místě s rentou a službami).

Výměnkář (vejminkář)[editovat | editovat zdroj]

Od slova výměnek (vejminek) jsou pak odvozeny výrazy výměnkář(ka), (vejminkář(ka)), – označení pro někdejšího hospodáře statku (a jeho ženu).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poněkud zast. ob. výminek, vejměnek, vejminek,[3] vejmínek, vejminěk, nářečně také vejmenek, výměna, výměnka, výminka či výměnice,[4] byl venkovský zvykový právní útvar, prostřednictvím něhož se na statek nově nastupující hospodář zavazoval k tomu, že někdejšímu hospodáři, který mu statek předával do užívání a odcházel na odpočinek (tzv. na vejminek, tj. do obydlí většinou v rámci statku nebo v jeho těsném sousedství za tím účelem postaveného), bude doživotně zaručovat ubytování a určité množství nejčastěji naturálních dávek (výjimečně dávek finančních nebo služeb). Odstupujícím hospodářem býval zpravidla otec, který statek předával do užívání svému synu a sám odcházel na vejminek.

V českých zemích byl výměnek jako institut zrušen roku 1948 uzákoněním národního pojištění, jímž byl (vynuceně) nahrazen.[5] Výměnek je též označení pro obydlí výměnkáře (výměnkářů).

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Znovu jej zavedl s účinností od 1. ledna 2014 nový občanský zákoník, který úpravu výměnku obsahuje v § 2707 až 2715.[6]

Smlouvou o výměnku si vlastník nemovité věci vymiňuje v souvislosti s jejím převodem pro sebe nebo třetí osobu požitky, úkony nebo práva sloužící k opatření na dobu života nebo na dobu určitou a nabyvatel nemovité věci se zavazuje zaopatření poskytnout.[7]

Výměnek obvykle zahrnuje různá dílčí plnění, typicky zajištění bydlení (služebnost bytu), naturální dávky (reálná břemena) a případné různé služby, úkony např. pomoc s úklidem, nákupy, dřevem, dělení o výpěstky na zahradě, zajištění teplé stravy, ale i stálá asistence, ošetřovatelská péče, pravidelné odvozy apod. anebo ve formě nějaké peněžní dávky (důchod). Co vše přesně obsahuje je předmětem smlouvy. Výměnek pamatuje i na pomoci, při nemoci, úrazu nebo podobné nouzi, a to i tehdy, když to nebylo ve smlouvě zakotveno.[8] Jednotlivá práva výměnkáře mohou být s ohledem na právní jistotu zapsána jako věcná práva do katastru nemovitostí.

Změní-li se poměry, soud může naturální výměnek zčásti, nebo zcela přeměnit na peněžitý důchod, ale nesmí dojít k ohrožení zaopatření výměnkáře. Závazek nemůže zaniknout pro nemožnost plnění, protože tím by byl jeho účel zmařen.[9] V případě zkázy stavby, v níž bylo obydlí vyhrazeno, opatří osoba zavázaná z výměnku výměnkáři na vlastní náklad vhodné náhradní bydlení.[10]

Výměnek, který je vyhrazen manželům, se nezkracuje smrtí jednoho z nich. Právo výměnku nelze postoupit – představuje osobní právo výměnkáře, popř. výměnkářů (postoupit je možné jen právo na splatné dávky). Právo výměnku se považuje za právo nezcizitelné a neděditelné, tj. nemůže přecházet na výměnkářovy dědice.[11]

Při jakékoliv změně smlouvy je uplatňována zásada jednat ve shodě s dobrými mravy a místními zvyklostmi.[12]

V kultuře[editovat | editovat zdroj]

  • Výminkáři – cyklus vesnických sociálních povídek K. V. Raise vykreslující bezcitnost a chamtivost dětí vůči výminkářům, kteří se snaží svým dětem navzdory ústrkům pořád pomáhat (1891)
  • Na vejminku – vesnická sociální povídka Vítězslava Hálka o vykořisťování výměnkářů
  • Doktor z vejminku – televizní seriál režiséra Zdeňka Podskalského z roku 1982

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. heslo reservatum rusticum v Ottově encyklopedii přístupné online přes Seznam Encyklopedii
  2. Rejzek, Jiří: Český etymologický slovník, Leda, Voznice 2004
  3. Příruční slovník jazyka českého
  4. Slovník spisovného jazyka českého
  5. Encyklopedie Diderot (přes databázi DEBDict 1.7.10)
  6. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „občanský zákoník“), dostupný např. na zákony pro lidi.cz.
  7. § 2707 odst. 1 občanského zákoníku.
  8. § 2709 občanského zákoníku.
  9. § 2710 občanského zákoníku.
  10. § 2711 občanského zákoníku.
  11. § 2712-2715 občanského zákoníku.
  12. Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku, str. 533-535, dostupné na http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf