Tramvajová doprava v Île-de-France

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tramvajová doprava v Île-de-France
Citadis 402 na lince T3a u univerzitního kampusu
Citadis 402 na lince T3a u univerzitního kampusu
StátFrancieFrancie Francie
MěstoPaříž a Île-de-France
ProvozovatelRATP, SNCF, Keolis, Transkeo
Součást IDSÎle-de-France Mobilités
Dřívější provoz1855–1938
Zahájení provozu6. července 1992
Trakceelektrická
Infrastruktura
Provozní délka tratí183,4 km (2023)
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Napětí750 V ss
Počet zastávek271 (2023)
Provoz
Počet linek14
Počet cestujících340 mil./rok (2019)
Mapa sítě
Schéma tramvajových tratí v Île-de-France
Schéma tramvajových tratí v Île-de-France
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Správce veřejné dopravy Île-de-France Mobilités organizuje, koordinuje a financuje ve francouzském regionu Île-de-France tramvajovou dopravu na 14 linkách. Částečně tak navazuje na předchozí provozování tramvajové dopravy v Paříži v letech 1855–1957. Na konci roku 2023 je v provozu 14 linek a délka sítě činí 183,4 km s 271 stanicemi. Provozovatelem linek jsou společnosti RATP, SNCF, Keolis a Transkeo.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní tramvajová síť[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1855 a 1938 existovala v Paříži rozsáhlá tramvajová síť, která zajišťovala dopravu v centru i na periferiích města. První tramvajové vozy ve městě byly tažené koňmi, později se objevily parní tramvaje, plynové a pneumatické. Ač už bylo zřejmé, že nejvýhodnější pohon je elektrický, město se dlouho bránilo vrchnímu vedení, zejména v centru. Od roku 1892 začaly jezdit akumulátorové tramvaje a roku 1898 konečně elektrická tramvaj s napájením vrchní trolejí, ovšem jen mimo centrum. Přes centrum města musely přejíždět na akumulátorový pohon. Roku 1900 provozovalo 13 různých společností 108 tramvajových linek o celkové délce 814 km. Roku 1921 vznikla společnost STCRP, která všechny společnosti vykoupila a podřídila centrálnímu vedení. Síť i vozový park byl modernizován a částečně sjednocen a v roce 1925 zahrnovala síť 122 linek v celkové délce 1111 km. Provoz zajišťovalo 2 298 motorových a 928 vlečných vozů, umístěných a udržovaných ve 41 depech a dílnách, které za rok přepravily 720 milionů cestujících.

V letech 1891–1924 byla v provozu jedna linka kabelové tramvaje. Od roku 1900 musela tramvajová doprava čelit konkurenci metra a od roku 1906 i autobusů. Roku 1929 městská rada rozhodla, že se nákladný a nepružný tramvajový provoz nahradí autobusy. Svou roli sehrál rostoucí automobilový provoz, kterému tramvaje překážely, i zájmy automobilového průmyslu. V letech 1930-1936 byla skutečně tramvajová doprava zrušena, s jedinou výjimkou předměstské trati do Versailles, zrušené až roku 1957.

Návrat tramvají[editovat | editovat zdroj]

K obnovení provozu došlo až roku 1992, ačkoliv na území samotné Paříže se tramvaje vrátily jen okrajově, neboť naprostá většina současné sítě se nachází v regionu Île-de-France. První linka, označovaná jako T1, byla zprovozněna na severním předměstí Saint-Denis. O dalších pět let později se objevila další linka, T2. V roce 2006 přibyly linky T3a, T3b a T4, v roce 2013 linky T5 a T7 a o rok později také linky T6 a T8. Linka T9 zahájila provoz v dubnu roku 2021 a linka T10 v červnu roku 2023. S návratem tramvají do centra Paříže se nepočítá.

V roce 2017 byl zahájen provoz na první ze tří plánovaných tras systému Tram Express. Linka s označením T11 spojuje Épinay-sur-Seine a Le Bourget. Druhá expresní linka s označením T13 začala vozit cestující v červenci 2022 mezi městy Saint-Germain-en-Laye a Saint-Cyr. Třetí expresní linka s označením T12 zahájila provoz mezi Massy-Palaiseau a Évry-Courcouronnes na konci roku 2023.

Linky[editovat | editovat zdroj]

Linka Trasa Obrázek Rok
otevření
Poslední
prodloužení
Délka Počet
zastávek
Dopravce Poznámka
Asnières-Quatre Routes — Gare de Noisy-le-Sec
1992 2019 17,9 km 37 RATP
Pont de Bezons — Porte de Versailles
1997 2012 17,9 km 24 RATP
Pont du GariglianoPorte de Vincennes
2006 2012 12,4 km 25 RATP Maršálská tramvaj jih
Porte de Vincennes — Porte d'Asnières
2012 2018 14,3 km 26 RATP Maršálská tramvaj sever
Aulnay-sous-Bois / Hôpital de Montfermeil — Bondy
2006 2020 13,3 km 20 SNCF Vlakotramvaj
Marché de Saint-Denis — Garges-Sarcelles
2013 2013 6,6 km 16 RATP Tramvaj na pneumatikách
Châtillon - Montrouge — Viroflay-Rive-Droite
2014 2016 14 km 21 RATP Tramvaj na pneumatikách
Villejuif - Louis AragonAthis-Mons - Porte de l'Essonne
2013 2013 11,2 km 18 RATP
Saint-Denis - Porte de Paris — Villetaneuse-Université / Épinay-Orgemont
2014 2014 8,46 km 17 RATP
Porte de Choisy — Orly-Gaston Viens
2021 2021 10,3 km 19 Keolis
Antony - La Croix de Berny — Clamart - Jardin Parisien
2023 2023 6,8 km 13 RATP
Épinay-sur-SeineLe Bourget
2017 2017 11 km 7 Transkeo Tram Express
Vlakotramvaj
Massy-Palaiseau — Évry-Courcouronnes
2023 2023 20 km 16 Transkeo Tram Express
Vlakotramvaj
Saint-Germain-en-LayeSaint-Cyr
2022 2022 18,8 km 12 Transkeo Tram Express
Vlakotramvaj

Vozidla[editovat | editovat zdroj]

Na všech tratích jsou nasazena kloubová, nízkopodlažní vozidla. První generací moderních pařížských tramvají jsou tříčlánkové vozy Alstom TFS (Tramway français standard) z roku 1992, které vozí cestující na lince T1. Na linkách T2, T7 a T8 jezdí pětičlánkové tramvaje Alstom Citadis 302 dvou generací. Sedmičlánkové vozy Alstom Citadis 402 obsluhují linky T3a a T3b, novější verze Citadis 405 linku T9 i T10. Na linkách T5 a T6 jezdí tramvaje na pneumatikách značky Translohr s jednou středovou vodicí kolejí. Linka T4 je obsluhována vlakotramvajemi Siemens Avanto a Alstom Citadis Dualis, které jezdí i na expresních linkách T11, T12 a T13.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tramway d'Île-de-France na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]