Svatá Anna (přírodní památka)
 Svatá Anna | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Ostružno a vrch Svatá Anna | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 26. září 1990 |
| Vyhlásil | Okresní národní výbor Jičín |
| Nadm. výška | 324 – 358 m n. m. |
| Rozloha | 3,81 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Jičín |
| Umístění | Dolní Lochov, Ostružno |
| Další informace | |
| Kód | 1537 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní památka Svatá Anna je čedičová kupa (358 m n. m.) porostlá smíšenou teplomilnou habrovou doubravou. Vrch se nalézá v Českém ráji se asi 5 km severozápadně od Jičína mezi obcemi Ostružno a Dolní Lochov. Náleží do katastrálních území těchto dvou obcí. Na vrcholku suku stojí raně barokní kaple stejného jména.[3]
Důvod vyhlášení[editovat | editovat zdroj]
Předmětem ochrany je dubohabřina na čedičovém vrchu. Roste zde vzácná teplomilná květena.[4]
| Svatá Anna (hora) | |
|---|---|
| Vrchol | 358 m n. m. |
| Prominence | 41 m ↓ |
| Izolace | 730 m → Houser |
| Poloha | |
| Stát | Česko |
| Pohoří | Jičínská pahorkatina / Turnovská pahorkatina / Vyskeřská vrchovina / Troskovická vrchovina / Samšinská část[5] |
| Souřadnice | 50°26′55″ s. š., 15°17′ v. d. |
  Svatá Anna | |
| Hornina | neovulkanit, jílovec, pískovec |
| Povodí | Porák |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaple Svaté Anny[editovat | editovat zdroj]
Kaple rotundového půdorysu byla vystavěna na vrcholu kolem roku 1670 na popud Františka Josefa Šlika. Autorem návrhu byl pravděpodobně architekt Jean Baptiste Mathey. Stavba dodnes slouží jako poutní místo.[6]
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Je to kuželovitý neovulkanický suk zvedající se nad Jičínskou kotlinou.[7] Vrch je utvořen z bazaltoidních neogenních vulkanitů, ve kterých dominuje vulkanická brekcie. Vystupuje ze svrchnokřídových sedimentů (vápnitých jílovců a pískovců teplického souvrství). Půdní pokryv je složen z nasycené eutrofní kambizemě s rankery (typickým, litickým) obklopené hnědozeměmi (pseudoglejovou i typickou) a pararendzinami (kambizemní).[4]
V oblasti terciérních vulkanitů mezi Mladou Boleslaví a Jičínem převládají izolované výskyty vulkánů strombolského typu vyskytující se podél zlomů směru východ–západ. Pouze vulkány Dubolka, Houser a Svatá Anna jsou spojeny v celek tvořící jednu soustavu přívodních kanálů.[8]
Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]
Vrch náleží do celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Vyskeřská vrchovina a podokrsku Troskovická vrchovina, konkrétně do její Samšinské části.[5]
Květena[editovat | editovat zdroj]
V oblasti roste teplomilná flóra dubohabřin a lesních lemů. Díky specifickému geologickému podkladu s vysokým obsahem živin a přirozenému složení stromového patra se zde daří řepíku lékařskému (Agrimonia eupatoria), bukvici lékařské (Betonica officinalis), srpku obecnému (Falcaria vulgaris), svízeli lesní (Galium sylvaticum), hrachoru jarnímu (Lathyrus vernus), hruštičce menší (Pyrola minor), lilii zlatohlavé (Lilium martagon), hrachoru černému (Lathyrus niger) a černohlávku velkokvětému (Prunella grandiflora).[4]
Zvířena[editovat | editovat zdroj]
Místo je důležitým hnízdištěm několika druhů ptáků. Mezi ně patří hrdlička divoká (Streptopelia turtur), strakapoud velký (Dendrocopos major), drozd zpěvný (Turdus philomelos), brhlík lesní (Sitta europaea). Na kraji lesního porostu se vyskytuje slepýš křehký (Anguis fragilis).[4]
Lesnictví[editovat | editovat zdroj]
Les je z větší míry tvořen habrovou doubravou. Roste zde i smrková a borová monokultura. Záměrem lesního hospodaření v dubohabřině je odstraňování vtroušeného smrku a borovice. Smrčina má být postupně nahrazena dubem s příměsí buku.[4]
Povodí[editovat | editovat zdroj]
Na severní straně protéká rybniční potok Malý Porák, na jižní straně zase rybniční potok Velký Porák protékající podél jižní strany celé skupiny Dubolka, Houser, Svatá Anna.
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Pěšky se dá přijít odbočením z červené turistické značky vedoucí z Dolního Lochova, ze žluté začínající v Ostružně nebo ze silnice obě obce spojující. Automobilem se dá přijet do obou obcí odbočením ze silnice Mladá Boleslav – Jičín.[9]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ Vrch Svatá Anna [online]. Jicin.org [cit. 2013-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
- ↑ a b c d e Svatá Anna, přírodní památka [online]. Cesky-raj.cz [cit. 2013-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-05.
- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ Svatá Anna [online]. Jicinsko.cz [cit. 2013-03-03]. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Terciérní vulkanismus v Českém masivu v okolí Jičína [online]. Informační systém Masarykovy univerzity [cit. 2014-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2014-01-30]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatá Anna na Wikimedia Commons
