Přeskočit na obsah

Černohlávek velkokvětý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxČernohlávek velkokvětý
alternativní popis obrázku chybí
Černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďhluchavkovité (Lamiaceae)
Rodčernohlávek (Prunella)
Binomické jméno
Prunella grandiflora
(L.) Scholler, 1776
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) je nevysoká, převážně planě rostoucí vytrvalá bylinapyskatými květy obvykle nafialovělé barvy. Je to jeden ze tří původních druhů rodu černohlávek, které vyrůstají v české přírodě.[1][2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rostliny tohoto druhu jsou evropského původu a výhradně v Evropě také rostou, nejvíce ve střední a východní. Vyskytují se na západě od severního Španělska a střední Francie až po střední Ural na východě, izolované arely jsou na Krymu a v oblastech před Kavkazem. Jižní evropská hranice vede severem Itálie a Balkánu, severní hranice severem Německa, Polska a jihem Švédska.

České republice se roztroušeně nachází v teplých nížinách ve středních a severozápadních Čechách a na střední a jižní Moravě. Do středních a vyšších poloh proniká jen ojediněle. Počty rostoucích rostlin černohlávku velkokvětého dlouhodobě klesají, a proto byl „Červeným seznamem cévnatých rostlin z roku 2012“ zařazen mezi ohrožené druhy (C3) rostlin české flóry.[1][3]

Tato sluncemilná rostlina osídluje místa s výhradně vápencovitým nebo bazickým podložím. Roste na osluněných travnatých stráních a loukách a také po okrajích a na mýtinách světlých listnatých lesů, kde je půda mírně vlhká. Na vyloženě suchých místech se černohlávku velkokvětému nedaří, vyrůstá velmi nízký a z vytrvalé rostliny se stává jednoletkou nebo dvouletkou.[1][4]

Rostlina je vytrvalá, 15 až 50 cm vysoká a její nafialovělá lodyha roste z krátkého oddenku. Přímá nebo vystoupavá lodyha je čtyřhranná se dvěma sblíženými žebry a je pouze ojediněle větvená a někdy chlupatá. Je porostlá vstřícnými listy, dlouhými 3 až 8 cm a širokými 2 až 4 cm, které jsou u spodu lodyhy řapíkaté a nahoře až přisedlé. Listové čepele jsou vejčité až kopinaté, na bázi klínovité, po obvodě někdy vroubkované, na konci mají krátkou špičku a jsou oboustranně řídce chlupaté.

Pyskaté květy s vejčitými, brvitými listeny vyrůstají po šesti až deseti v jednom až třech k sobě sblížených lichopřeslenech. Vytvářejí tak hustý, vejčitý lichoklas 3 až 5 cm dlouhý, který začíná až okolo 5 cm nad nejvyšším párem listů.

Kalich, asi 1,5 cm dlouhý, má tři horní a dva spodní kopinaté cípy hnědočerně zbarvené. Vyčnívající koruna, až 3 cm dlouhá, má bělavou trubku a fialové pysky, horní pysk je celistvý a vyklenutý, dolní třílaločný je kratší a má střední lalok třásnitý. Ojediněle je celá koruna bílá nebo načervenalá. Většina květů bývá oboupohlavných a jen některé jsou menší a mají zakrslé tyčinkyprašníky. Vykvétají v červnu až srpnu, opylovány jsou včelami a motýly. Plodem jsou čtyři tvrdky. Ploidie druhu je 2n = 28.[1][3][4]

Tato nízká, na podzim opadávající trvalka bývá občas pěstována v okrasných zahradách, kde poutá pozornost svými květy. Může růst po mnoho let na stejném místě a nevyžaduje náročnou péči. Je také vhodnou rostlinou do kvetoucích trávníků, po posečení dobře a rychle obrůstá. Obsahuje látky podporující srážení krve, a proto se v minulosti používala sušená nať a květy ke stavění krvácení při vnějším poranění.[1][5]


  1. a b c d e LEUGNEROVÁ, Gabriela. BOTANY.cz: Černohlávek velkokvětý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 05.07.2007 [cit. 2016-01-23]. Dostupné online. 
  2. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 23.01.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  3. a b POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Černohlávek velkokvětý [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2016-01-23]. S. 156. Dostupné online. 
  4. a b BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Čiernohlávok velkokvetý [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2016-01-23]. S. 311–313. Dostupné online. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  5. PETŘÍČKOVÁ, Renata. Černohlávek obecný: Jemně mletý hojí rány [online]. Alida, s. r. o., Prima receptář, rev. 2014 [cit. 2016-01-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]