Matěj Blecha: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m oprava chybné informace o společné hrobce s bratry
3 další domy
Řádek 27: Řádek 27:


{{Pahýl část}}
{{Pahýl část}}
* 1890 Vila "Luisa", Dobřichovice, čp. 118 (novorenesance),
* 1890 Vila "Luisa", Dobřichovice, pro Jana a Luisu Reimanovy, čp. 118 (novorenesance),
* 1890–1891 Soutěžní návrh na [[Most Legií|most Františka Josefa I.]] v Praze, spolu s [[Albert Vojtěch Velflík|Albertem Vojtěchem Velflíkem]],
* 1890–1891 Soutěžní návrh na [[Most Legií|most Františka Josefa I.]] v Praze, spolu s [[Albert Vojtěch Velflík|Albertem Vojtěchem Velflíkem]],
* 1893 Nakladatelský a tiskařský dům nakladatelství ''Politika'', Praha 1 - Nové město, čp. 200, Pštrossova 21,
* 1893 Nakladatelský a tiskařský dům nakladatelství ''Politika'', Praha 1 - Nové město, čp. 200/II, Pštrossova 21,
* 1895 Evangelický kostel, [[Kladno]], Gen. Klapálka 1394,
* 1895 Evangelický kostel, [[Kladno]], ulice Generála Klapálka 1394,
* 1898 Evangelický kostel, [[Nymburk]], architekt: [[Friedrich Gottlob Karl Alber]] (novorenesance),
* 1898 Evangelický kostel, [[Nymburk]], architekt: [[Friedrich Gottlob Karl Alber]] (novorenesance),
* 1900–1902 Pražská úvěrní banka, Praha 1 - Staré Město, čp. 377, 28. října 13, výzdoba [[Celda Klouček]],
* 1900–1902 Pražská úvěrní banka, Praha 1 - Staré Město, čp. 377/I, ul. 28. října 13, výzdoba [[Celda Klouček]],
* 1902 Zemská banka, Praha 1 - Nové Město, Na Příkopě 28, architekt: [[Osvald Polívka]], výzdoba Celda Klouček (novorenesance)<ref>{{Citace monografie
* 1902 Zemská banka, Praha 1 - Nové Město, Na Příkopě 28, architekt: [[Osvald Polívka]], výzdoba Celda Klouček (novorenesance)<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Toman
| příjmení = Toman
Řádek 48: Řádek 48:
| strany = 71
| strany = 71
}}</ref>
}}</ref>
* 1903 Nájemní dům čp. 1984, Praha 1 - Nové Město, Senovážné náměstí 10,
* 1903 Nájemní dům čp. 1984/II, Praha 1 - Nové Město, Senovážné náměstí 10,
* 1904–1905 Nájemní dům ''"U Dörflerů"''čp. 391/I, Praha 1 - Staré Město, Na Příkopě 7, architekt [[Jiří Justich]]<ref>VLČEK Pavel a kol.:''Umělecké památky Prahy I., Staré Město a Josefov'', Academia Praha 1996, s. 280-281</ref>
* 1904 [[Kostel svatého Vojtěcha (Libeň)|Kostel svatého Vojtěcha]], Praha 8 - Libeň (secese),
* 1904 [[Kostel svatého Vojtěcha (Libeň)|Kostel svatého Vojtěcha]], Praha 8 - Libeň (secese),
* 1904–1906 [[Činžovní dům Matěje Blechy|Vlastní nájemní dům]], čp. 235, Praha 1 - Nové město, Masarykovo nábřeží 28,
* 1904–1906 [[Činžovní dům Matěje Blechy|Vlastní nájemní dům]], čp. 235, Praha 1 - Nové město, Masarykovo nábřeží 28,
Řádek 54: Řádek 55:
* 1906 [[Hernychova vila]], [[Ústí nad Orlicí]],
* 1906 [[Hernychova vila]], [[Ústí nad Orlicí]],
* 1906 [[Kostel svatého Josefa (Předlice)|Kostel svatého Josefa]] v [[Předlice|Předlicích]] v [[Ústí nad Labem]]<ref>[http://usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/292-kostel-sv-josefa Kostel sv. Josefa (karta stavby)] in: Páral, M.; Krsek, M.; Vaca, J.: ÚSTÍ///AUSSIG architektura na severu Čech (databáze)</ref>
* 1906 [[Kostel svatého Josefa (Předlice)|Kostel svatého Josefa]] v [[Předlice|Předlicích]] v [[Ústí nad Labem]]<ref>[http://usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/292-kostel-sv-josefa Kostel sv. Josefa (karta stavby)] in: Páral, M.; Krsek, M.; Vaca, J.: ÚSTÍ///AUSSIG architektura na severu Čech (databáze)</ref>
* 1906–1907 Poliklinika, Praha 1 - Nové Město, čp. 208, Myslíkova 7,
* 1906–1907 Poliklinika, Praha 1 - Nové Město, čp. 208/II, Myslíkova 7,
* 1906–1907 Palác Pražské železářské společnosti, Praha 1 - Nové Město, č.p. 1015, Opletalova 55, architekt: [[Josef Zasche]],
* 1906–1907 Palác Pražské železářské společnosti, Praha 1 - Nové Město, čp. 1015/II, Opletalova 55, architekt: [[Josef Zasche]],
* 1907–1908 Penzion (dnes kolej [[Akademie múzických umění v Praze|AMU]]), Praha 1 - Staré Město, čp. 940, Hradební 7, architekt: [[Emil Králíček]],
* 1907–1908 Penzion (dnes kolej [[Akademie múzických umění v Praze|AMU]]), Praha 1 - Staré Město, čp. 940/I, Hradební 7, architekt: [[Emil Králíček]],
* 1907-1910 [[Libeňská sokolovna]] a lázně, Praha 8 - Libeň, čp. 2, Zenklova 3,
* 1907-1910 [[Libeňská sokolovna]] a lázně, Praha 8 - Libeň, čp. 2, Zenklova 3,
* 1908 Rekonstrukce židovské radnice v Praze – Josefově,
* 1908 Rekonstrukce a rozšíření Židovské radnice v Praze 1 – Josefově, čp. 250/V, Maiselova 18,<ref>VLČEK Pavel a kol.:''Umělecké památky Prahy I., Staré Město a Josefov'', Academia Praha 1996, s. 566-567</ref>
* asi 1910 Rodinný dům, Praha 6 - Bubeneč, čp. 289, Na Zátorce 3, architekt: Emil Králíček,
* asi 1910 Rodinný dům, Praha 6 - Bubeneč, čp. 289/VII, Na Zátorce 3, architekt: Emil Králíček,
* asi 1910 Nájemní dům, Praha 8 Karlín, čp. 519, Hybešova 5,
* asi 1910 Nájemní dům, Praha 8 Karlín, čp. 519, Hybešova 5,
* asi 1910 budova ''Výchovny České zemské komise pro péči o mládež'', Jilemnice, č. p. 332, stavba: [[Jan Vejrych]]
* asi 1910 budova ''Výchovny České zemské komise pro péči o mládež'', Jilemnice, č. p. 332, stavba: [[Jan Vejrych]]
* 1910–1911 Rekonstrukce [[Mníšek pod Brdy (zámek)|zámku Mníšek pod Brdy]],
* 1910–1911 Rekonstrukce [[Mníšek pod Brdy (zámek)|zámku Mníšek pod Brdy]],
* 1911 ''České mořské lázně'' hotel Velebit, [[Baška]] na ostrově [[Krk (ostrov)|Krk]], [[Chorvatsko]]
* 1911 ''České mořské lázně'' hotel Velebit, [[Baška]] na ostrově [[Krk (ostrov)|Krk]], [[Chorvatsko]]
* 1911–1912 [[Dům Maribor]], Praha 7 - Holešovice, čp. 861, architekt: [[Emil Králíček]],
* 1911–1912 [[Dům Maribor]], Praha 7 - Holešovice, čp. 861/VII, architekt: [[Emil Králíček]],
* 1911–1912 Skladový dům [[Jindřich Vaněk|Jindřicha Vaňka]], Praha 7 - Holešovice, U Topíren 4, architekt: snad [[Emil Králíček]],
* 1911–1912 Skladový dům [[Jindřich Vaněk|Jindřicha Vaňka]], Praha 7 - Holešovice, U Topíren 4, architekt: snad [[Emil Králíček]],
* 1911–1913 [[Hotel Zlatá Husa]], Praha 1 - Nové Město, čp. 839, Václavské nám. 7, (geometrická secese), upraveno v roce 1933 [[Ladislav Machoň|Ladislavem Machoněm]],
* 1911–1913 [[Hotel Zlatá Husa]], Praha 1 - Nové Město, čp. 839/II, Václavské nám. 7, (geometrická secese), upraveno v roce 1933 [[Ladislav Machoň|Ladislavem Machoněm]],
* 1911–1913 [[Adamova lékárna]], Praha 1 - Nové Město, čp. 775, Václavské nám. 8, architekt: [[Emil Králíček]], (geom. secese a kubismus),
* 1911–1913 [[Adamova lékárna]], Praha 1 - Nové Město, čp. 775/II, Václavské nám. 8, architekt: [[Emil Králíček]], (geom. secese a kubismus),
* 1912–1913 Nájemní dům se spořitelnou, Praha 8 - Karlín, čp. 539, Prvního Pluku 18,
* 1912–1913 Nájemní dům se spořitelnou, Praha 8 - Karlín, čp. 539, Prvního pluku 18,
* 1912–1913 [[Dům Diamant|Dům ''Diamant'']], Praha 1 - Nové Město, čp. 82, Spálená 4, architekt: Emil Králíček, (kubismus),
* 1912–1913 Nájemní dům čp. 122/V, Praha 1 - Josefov, čp. 122/V, Bílkova 6, architekt Josef Kovařovič, <ref>VLČEK Pavel a kol.:''Umělecké památky Prahy I., Staré Město a Josefov'', Academia Praha 1996, s. 564</ref>
* 1912–1913 [[Dům Diamant|Dům ''Diamant'']], Praha 1 - Nové Město, čp. 82/II, Spálená 4, architekt: Emil Králíček, (kubismus),
* 1912–1913 Přístavba [[Jedličkův ústav|Jedličkova ústavu]], Praha 2 - Vyšehrad, čp. 13, V Pevnosti 4,
* 1912–1913 Přístavba [[Jedličkův ústav|Jedličkova ústavu]], Praha 2 - Vyšehrad, čp. 13, V Pevnosti 4,
* 1913 Kubistická lucerna, Praha 1 - Nové Město, Jungmannovo nám., architekt: Emil Králíček, (součást projektu Adamovy lékárny),
* 1913 Kubistická lucerna, Praha 1 - Nové Město, Jungmannovo nám., architekt: Emil Králíček, (součást projektu Adamovy lékárny),
* 1913–1916 [[Palác Rokoko|Palác Rokoko (Šupichovy domy)]], Praha 1 - Nové Město, čp. 794, 626, Václavské nám. 38, 40, architekt: Emil Králíček,
* 1913–1916 [[Palác Rokoko|Palác Rokoko (Šupichovy domy)]], Praha 1 - Nové Město, čp. 794/II, 626/II, Václavské nám. 38, 40, architekt: Emil Králíček,
* 1914–1915 Činžovní dům, Praha 1 - Staré Město, čp. 42, Kaprova 14,
* 1914–1915 Činžovní dům, Praha 1 - Staré Město, čp. 42/I, Kaprova 14,<ref>VLČEK Pavel a kol.:''Umělecké památky Prahy I., Staré Město a Josefov'', Academia Praha 1996, s. 163</ref>
* 1915–1920 Pavilon nemocnice, Praha 2 - Nové Město, čp. 500, Karlovo náměstí 37,
* 1915–1920 Pavilon nemocnice, Praha 2 - Nové Město, čp. 500/II, Karlovo náměstí 37,


=== Průmyslové objekty ===
=== Průmyslové objekty ===

Verze z 22. 10. 2021, 08:03

Matěj Blecha
Matěj Blecha
Matěj Blecha
Narození16. července 1861
Štítary
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. prosince 1919 (ve věku 58 let)
Praha-Karlín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníarchitekt a stavitel
Nábož. vyznáníEvangelická církev v Rakousku (1781–1918) (1861–1918)
Českobratrská církev evangelická (1918–1919)
ChoťMilada Blechová (roz. Choděrová)
DětiJosef Blecha
Milada Blechová
PříbuzníJosef Blecha[1] a Alois Blecha (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matěj Blecha (16. července 1861 Štítary[2] u Kolína – 18. prosince 1919 Praha-Karlín[3][4]) byl český architekt a stavitel, nejmladší bratr a společník stavitelů a architektů Josefa a Aloise Blechy, po jejichž smrti rodinnou firmu převzal.

Život

Blecha se narodil ve Štítarech u Kolína jako nejmladší ze tří bratrů do rolnické rodiny. Byl pokřtěn druhý den po narození jako evangelík. Na základní školu chodil ve Štítarech, poté studoval v Kolíně. Rodiče mu zemřeli v mladém věku a vychovával jej starší bratr Josef. Po absolutoriu reálného gymnázia vystudoval pozemní stavitelství na pražské technice a pokračoval na vídeňské technice. Studia zakončil kursem architektury na Akademii výtvarných umění ve Vídni u Karla von Hasenauer. Od roku 1885 byl členem Spolku inženýrů a architektů (SAI).

V roce 1890 se stal společníkem ve firmě svého bratra Josefa (1841–1900). Ten v roce 1900 zemřel a o dva roky později zemřel i jeho druhý bratr Alois (1856–1902). Spolupracoval i s Emilem Králíčkem.

Po smrti Matěje Blechy v roce 1919 fungovala firma Matěj Blecha pod vedením jeho syna Josefa. Kromě stavebnictví se zabýval také architekturou a divadlem.

Rodina

S manželkou Miladou (roz. Choděrovou, 1864–1921) měl dceru Miladu (* 1891) a syna Josefa (* 1896).[5]. S rodinou je pohřben v monumentální trojosé hrobce na Olšanech.

Dílo

Nájemní dům M. Blechy, Masarykovo nábřeží 28, Praha 1 – detail fasády

Jsou mu připisovány stavby evangelických kostelů v Černilově a Chvaleticích z roku 1882. Je jedním z českých architektů, jehož projekty byly realizovány na území dnešní Ukrajiny a Srbska.

Některé stavby navrhoval sám, spolupracoval také s řadou dalších architektů (Osvald Polívka, Antonín Wiehl a další). Významná je jeho spolupráce s Emilem Králíčkem.

Hrobka rodiny Matěje Blechy na Olšanských hřbitovech
Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
  • 1890 Vila "Luisa", Dobřichovice, pro Jana a Luisu Reimanovy, čp. 118 (novorenesance),
  • 1890–1891 Soutěžní návrh na most Františka Josefa I. v Praze, spolu s Albertem Vojtěchem Velflíkem,
  • 1893 Nakladatelský a tiskařský dům nakladatelství Politika, Praha 1 - Nové město, čp. 200/II, Pštrossova 21,
  • 1895 Evangelický kostel, Kladno, ulice Generála Klapálka 1394,
  • 1898 Evangelický kostel, Nymburk, architekt: Friedrich Gottlob Karl Alber (novorenesance),
  • 1900–1902 Pražská úvěrní banka, Praha 1 - Staré Město, čp. 377/I, ul. 28. října 13, výzdoba Celda Klouček,
  • 1902 Zemská banka, Praha 1 - Nové Město, Na Příkopě 28, architekt: Osvald Polívka, výzdoba Celda Klouček (novorenesance)[6]
  • 1903 Nájemní dům čp. 1984/II, Praha 1 - Nové Město, Senovážné náměstí 10,
  • 1904–1905 Nájemní dům "U Dörflerů"čp. 391/I, Praha 1 - Staré Město, Na Příkopě 7, architekt Jiří Justich[7]
  • 1904 Kostel svatého Vojtěcha, Praha 8 - Libeň (secese),
  • 1904–1906 Vlastní nájemní dům, čp. 235, Praha 1 - Nové město, Masarykovo nábřeží 28,
  • 1905 Kostel svaté Anny, Habartov, zbořen 19. 12. 1951[8]
  • 1906 Hernychova vila, Ústí nad Orlicí,
  • 1906 Kostel svatého Josefa v Předlicích v Ústí nad Labem[9]
  • 1906–1907 Poliklinika, Praha 1 - Nové Město, čp. 208/II, Myslíkova 7,
  • 1906–1907 Palác Pražské železářské společnosti, Praha 1 - Nové Město, čp. 1015/II, Opletalova 55, architekt: Josef Zasche,
  • 1907–1908 Penzion (dnes kolej AMU), Praha 1 - Staré Město, čp. 940/I, Hradební 7, architekt: Emil Králíček,
  • 1907-1910 Libeňská sokolovna a lázně, Praha 8 - Libeň, čp. 2, Zenklova 3,
  • 1908 Rekonstrukce a rozšíření Židovské radnice v Praze 1 – Josefově, čp. 250/V, Maiselova 18,[10]
  • asi 1910 Rodinný dům, Praha 6 - Bubeneč, čp. 289/VII, Na Zátorce 3, architekt: Emil Králíček,
  • asi 1910 Nájemní dům, Praha 8 Karlín, čp. 519, Hybešova 5,
  • asi 1910 budova Výchovny České zemské komise pro péči o mládež, Jilemnice, č. p. 332, stavba: Jan Vejrych
  • 1910–1911 Rekonstrukce zámku Mníšek pod Brdy,
  • 1911 České mořské lázně hotel Velebit, Baška na ostrově Krk, Chorvatsko
  • 1911–1912 Dům Maribor, Praha 7 - Holešovice, čp. 861/VII, architekt: Emil Králíček,
  • 1911–1912 Skladový dům Jindřicha Vaňka, Praha 7 - Holešovice, U Topíren 4, architekt: snad Emil Králíček,
  • 1911–1913 Hotel Zlatá Husa, Praha 1 - Nové Město, čp. 839/II, Václavské nám. 7, (geometrická secese), upraveno v roce 1933 Ladislavem Machoněm,
  • 1911–1913 Adamova lékárna, Praha 1 - Nové Město, čp. 775/II, Václavské nám. 8, architekt: Emil Králíček, (geom. secese a kubismus),
  • 1912–1913 Nájemní dům se spořitelnou, Praha 8 - Karlín, čp. 539, Prvního pluku 18,
  • 1912–1913 Nájemní dům čp. 122/V, Praha 1 - Josefov, čp. 122/V, Bílkova 6, architekt Josef Kovařovič, [11]
  • 1912–1913 Dům Diamant, Praha 1 - Nové Město, čp. 82/II, Spálená 4, architekt: Emil Králíček, (kubismus),
  • 1912–1913 Přístavba Jedličkova ústavu, Praha 2 - Vyšehrad, čp. 13, V Pevnosti 4,
  • 1913 Kubistická lucerna, Praha 1 - Nové Město, Jungmannovo nám., architekt: Emil Králíček, (součást projektu Adamovy lékárny),
  • 1913–1916 Palác Rokoko (Šupichovy domy), Praha 1 - Nové Město, čp. 794/II, 626/II, Václavské nám. 38, 40, architekt: Emil Králíček,
  • 1914–1915 Činžovní dům, Praha 1 - Staré Město, čp. 42/I, Kaprova 14,[12]
  • 1915–1920 Pavilon nemocnice, Praha 2 - Nové Město, čp. 500/II, Karlovo náměstí 37,

Průmyslové objekty

  • Cukrovar v Trnavě, v Seredi, Eresi, Orojska, Teplá a další v Itálii, Srbsku a Bulharsku,
  • Lihovary,
  • Spojené strojírny v Hradci Králové,

Stavby realizované firmou Matěje Blechy po jeho smrti

  • 1920–1922 Nájemní domy, Praha 2 - Nové Město, čp. 329, 330, Dittrichova 15, 17
  • 1922 Kancelářský dům, Praha 5 - Smíchov, čp. 200, Kartouzská 4
  • 1924–1926 Obchodní a nájemní dům, Praha 1 - Nové Město, čp. 60, Národní 28
  • 1925 Palác Pražské úvěrové banky, Bělehrad[13]
  • 1925–1926 Modlitebna, Praha 2 - Nové Město, čp. 546, Malá Štěpánská 12
  • 1925–1928 Budova československého velvyslanectví v Jugoslávii, Bělehrad.[14]
  • 1926–1928 Kancelářský dům, Praha 1 - Nové Město, čp. 1048, Na Poříčí 30

Ocenění

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zdeněk Nešpor, Zdeněk Vojtíšek, Táňa Klementová, Andrea Beláňová: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. Kalich. 2019.
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu evangelické církve v Libenici
  3. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Českobratrské evangelické církve u sv. Klimenta v Praze
  4. ↑ Národní listy, 20.12.1919, s.3, Architekt Matěj Blecha zemřel (nekrolog)
  5. ↑ Policejní přihláška Praha, rodina Matěje Blechy
  6. ↑ TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Blecha, Matěj, s. 71. 
  7. ↑ VLČEK Pavel a kol.:Umělecké památky Prahy I., Staré Město a Josefov, Academia Praha 1996, s. 280-281
  8. ↑ Kostel sv. Anny v Habartově na stránkách Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  9. ↑ Kostel sv. Josefa (karta stavby) in: Páral, M.; Krsek, M.; Vaca, J.: ÚSTÍ///AUSSIG architektura na severu Čech (databáze)
  10. ↑ VLČEK Pavel a kol.:Umělecké památky Prahy I., Staré Město a Josefov, Academia Praha 1996, s. 566-567
  11. ↑ VLČEK Pavel a kol.:Umělecké památky Prahy I., Staré Město a Josefov, Academia Praha 1996, s. 564
  12. ↑ VLČEK Pavel a kol.:Umělecké památky Prahy I., Staré Město a Josefov, Academia Praha 1996, s. 163
  13. ↑ Archiv ČNB, Architekt Matěj Blecha, sign. PUB – 688
  14. ↑ Pestrý týden, 25.8.1928, s.11

Literatura

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Matěj Blecha

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Matěj_Blecha&oldid=20565390“