Lišnice: Porovnání verzí
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
Název, odkazy, kosmetické úpravy |
||
Řádek 30: | Řádek 30: | ||
| nadmořská výška = 223 |
| nadmořská výška = 223 |
||
}} |
}} |
||
'''Lišnice''' ({{Vjazyce2|de|''Lischnitz''}}) je obec, která se nachází v [[Okres Most|okrese Most]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Leží zhruba 5,5 |
'''Lišnice''' ({{Vjazyce2|de|''Lischnitz''}}) je obec, která se nachází v [[Okres Most|okrese Most]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Leží zhruba 5,5 kilometrů jižně vzdušnou čarou od centra města [[Most (město)|Mostu]]. Obcí prochází [[silnice II/255]] do [[Postoloprty|Postoloprt]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Z jihu obec obtéká říčka [[Srpina]]. Obec je členem [[Sdružení obcí regionu Most-Jih|Mikroregionu Most – Jih]]. |
||
== |
== Název == |
||
Vesnice s původně jmenovala Lišice, ale název byl časem v německojazyčném prostřední [[vrchnost]]enských úřadů změněn na Lišnice. V [[Historický pramen|historických pramenech]] se jméno vesnice objevuje ve tvarech: v Lišicích (1480, 1487, 1603), na Lissiczych (1593, 1619), Lischitz (1697), Lischnitz (1787, 1846), Lissnice (1846) a Lišnice nebo Lischnic (1854).<ref name="profous"/> |
|||
⚫ | [[První písemná zmínka]] o |
||
⚫ | |||
== Historie == |
|||
⚫ | |||
⚫ | [[První písemná zmínka]] o vesnici pochází z roku [[1480]], kdy pražský měšťan Ondřej Maistytl odkázal majetek svým dcerám. Dcera Machna, která byla manželkou Václava Švába, obdržela Lišnici a tak se ves dostala do majetku této rodiny. Švábové z Chvatliny ji vlastnili až do počátku 18. století. Pouze v roce 1610 byla ves prodána Kašparovi Šternsdorfovi ze Šternsdorfu, ale roku 1619 ji vykoupil zpět Reinhard Gottfried Šváb z Chvatliny. V roce 1704 Lišnici a dvůr zdědila Alžběta Údrčská z Údrče, rozená Švábová z Chvatliny. [[Údrčtí z Údrče|Údrčtí]] nechali vystavět malý [[Lišnice (zámek)|zámek]], pravděpodobně přestavbou z původního panského domu v hospodářském dvoře. V majetku rodu Údrčtích zůstal statek a ves do roku 1798, kdy je Marie Františka Údrčská z Údrče prodala. Poté se majitelé střídali. V letech 1818–1844 zde byli majiteli Beníškové z Dobroslavi. Od něj se statek dostal do majetku [[advokát]]ovi Františku Meroltovi, který jej prodal v roce 1868 průmyslníkovi Františku Preidelovi. Po jeho smrti v roce 1889 statek získal jeho švagr Alois Straka. V roce 1907 jej koupila firma Hielle & Dittrich. Po roce 1945 se zemědělský areál se zámkem stal majetkem státního statku. Dnes je v soukromých rukou. |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | List tvoří dva vodorovné pruhy, červeno–modře polcený a zubatý bílý, v poměru 5:2. Zubatý pruh má tři obdélníkové zuby a dvě mezery. V horní části listu tři žluté hrušky. V mezerách stojí bílá ovce se žlutou rolničkou a žlutý pes s červeným jazykem a černým obojkem se žlutým kroužkem, vzpřímené a přivrácené. Poměr šířky k délce listu je 2:3. |
||
⚫ | |||
== Obyvatelstvo == |
== Obyvatelstvo == |
||
{| class="wikitable" style="text-align:right;" |
{| class="wikitable" style="text-align:right;" |
||
|+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů místní části Lišnice<ref name="sldb2001"/><ref name="sldb2011"/> |
|||
|+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů místní části Lišnice<ref name="sldb2001">{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 760 | strany = 406, 407 | isbn = 80-250-1310-3 }}</ref><ref name="sldb2011">{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 900 | strany = 309 | isbn = 978-80-250-2394-5 }}</ref> |
|||
|- |
|- |
||
! |
! |
||
Řádek 154: | Řádek 147: | ||
| ... |
| ... |
||
|} |
|} |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | List tvoří dva vodorovné pruhy, červeno–modře polcený a zubatý bílý, v poměru 5:2. Zubatý pruh má tři obdélníkové zuby a dvě mezery. V horní části listu tři žluté hrušky. V mezerách stojí bílá ovce se žlutou rolničkou a žlutý pes s červeným jazykem a černým obojkem se žlutým kroužkem, vzpřímené a přivrácené. Poměr šířky k délce listu je 2:3. |
||
⚫ | |||
== Pamětihodnosti == |
== Pamětihodnosti == |
||
Řádek 160: | Řádek 164: | ||
* Sousoší [[Golgota|Kalvárie]] z roku 1741 (v zámeckém areálu) |
* Sousoší [[Golgota|Kalvárie]] z roku 1741 (v zámeckém areálu) |
||
* [[Baroko|Barokní]] kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1717 |
* [[Baroko|Barokní]] kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1717 |
||
* [[Špýchar]] z roku 1691, upravený roku 1732 |
* [[Sýpka|Špýchar]] z roku 1691, upravený roku 1732 |
||
* [[Pivovar]] postaven namísto staršího roku 1875, v roce 1905 zrušen a přeměněn na sýpky |
* [[Pivovar]] postaven namísto staršího roku 1875, v roce 1905 zrušen a přeměněn na sýpky |
||
* |
* Asi jeden kilometr severně od vesnice leží ložisko [[porcelanit]]ů na ploše zhruba 0,7 km², které patří k nejrozsáhlejším na Mostecku. Spolu s ním je zde i neporušená uhelná sloj, která byla dobývána jižním lomem zaniklého dolu Mariana. V současnosti je větší část ložiska zasypána [[Velebudická výsypka|Velebudickou výsypkou]]. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references |
<references> |
||
<ref name="profous">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Profous |
|||
| jméno = Antonín |
|||
| odkaz na autora = Antonín Profous |
|||
| titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny |
|||
| vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1949 |
|||
| počet stran = 706 |
|||
| svazek = II. CH–L |
|||
| typ kapitoly = heslo |
|||
| url kapitoly = https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=II&heslo=0633 |
|||
| kapitola = Líšnice, Lischnitz |
|||
| strany = 633 |
|||
}}</ref> |
|||
<ref name="sldb2001">{{Citace monografie |
|||
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 |
|||
| svazek = 1 |
|||
| typ svazku = díl |
|||
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 |
|||
| vydavatel = Český statistický úřad |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2006 |
|||
| počet stran = 760 |
|||
| strany = 406, 407 |
|||
| isbn = 80-250-1310-3 |
|||
}}</ref> |
|||
<ref name="sldb2011">{{Citace monografie |
|||
| titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 |
|||
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 |
|||
| vydavatel = Český statistický úřad |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2013 |
|||
| počet stran = 900 |
|||
| strany = 309 |
|||
| isbn = 978-80-250-2394-5 |
|||
}}</ref> |
|||
</references> |
|||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
Verze z 13. 10. 2021, 20:40
Lišnice | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Most |
Obec s rozšířenou působností | Most (správní obvod) |
Okres | Most |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°27′16″ s. š., 13°37′59″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 205 (2023)[1] |
Rozloha | 8,53 km² |
Katastrální území | Lišnice |
Nadmořská výška | 223 m n. m. |
PSČ | 434 01 |
Počet domů | 91 (2021)[2] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Lišnice 42 43401 Most 1 starosta@oulisnice.cz |
Starosta | Petr Pillár |
Oficiální web: www | |
Lišnice | |
Další údaje | |
Kód obce | 567248 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lišnice (německy Lischnitz) je obec, která se nachází v okrese Most v Ústeckém kraji. Leží zhruba 5,5 kilometrů jižně vzdušnou čarou od centra města Mostu. Obcí prochází silnice II/255 do Postoloprt. Žije zde 205[1] obyvatel. Z jihu obec obtéká říčka Srpina. Obec je členem Mikroregionu Most – Jih.
Název
Vesnice s původně jmenovala Lišice, ale název byl časem v německojazyčném prostřední vrchnostenských úřadů změněn na Lišnice. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: v Lišicích (1480, 1487, 1603), na Lissiczych (1593, 1619), Lischitz (1697), Lischnitz (1787, 1846), Lissnice (1846) a Lišnice nebo Lischnic (1854).[3]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1480, kdy pražský měšťan Ondřej Maistytl odkázal majetek svým dcerám. Dcera Machna, která byla manželkou Václava Švába, obdržela Lišnici a tak se ves dostala do majetku této rodiny. Švábové z Chvatliny ji vlastnili až do počátku 18. století. Pouze v roce 1610 byla ves prodána Kašparovi Šternsdorfovi ze Šternsdorfu, ale roku 1619 ji vykoupil zpět Reinhard Gottfried Šváb z Chvatliny. V roce 1704 Lišnici a dvůr zdědila Alžběta Údrčská z Údrče, rozená Švábová z Chvatliny. Údrčtí nechali vystavět malý zámek, pravděpodobně přestavbou z původního panského domu v hospodářském dvoře. V majetku rodu Údrčtích zůstal statek a ves do roku 1798, kdy je Marie Františka Údrčská z Údrče prodala. Poté se majitelé střídali. V letech 1818–1844 zde byli majiteli Beníškové z Dobroslavi. Od něj se statek dostal do majetku advokátovi Františku Meroltovi, který jej prodal v roce 1868 průmyslníkovi Františku Preidelovi. Po jeho smrti v roce 1889 statek získal jeho švagr Alois Straka. V roce 1907 jej koupila firma Hielle & Dittrich. Po roce 1945 se zemědělský areál se zámkem stal majetkem státního statku. Dnes je v soukromých rukou.
Samotná ves se po roce 1850 stala osadou obce Havraň. V roce 1905 se osamostatnila a nedaleké vsi Nemilkov a Koporeč se staly jejími osadami.
Od roku 1750 v obci žila výrazná židovská komunita, která měla svou modlitebnu v domě čp. 6.
Obyvatelstvo
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 359 | 380 | 352 | 363 | 359 | 371 | 355 | 200 | 185 | 120 | 120 | 89 | 90 | 112 |
Domy | 41 | 38 | 47 | 41 | 47 | 46 | 53 | 50 | 89 | 33 | 35 | 33 | 40 | 43 |
Data z roku 1961 zahrnují i domy místních částí Koporeč a Nemilkov. |
Rok | 1971 | 1972 | 1973 | 1974 | 1975 | 1976 | 1977 | 1978 | 1979 | 1980 | 1981 | 1982 | 1983 | 1984 | 1985 | 1986 | 1987 | 1988 | 1989 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 322 | 312 | 286 | 294 | 292 | 301 | 295 | 286 | 283 | 283 | 226 | 211 | 201 | 185 | 170 | 151 | 136 | 124 | 105 |
Rok | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |
Počet obyvatel | 100 | 159 | 152 | 143 | 133 | 155 | 148 | 153 | 159 | 168 | 170 | 183 | 177 | 182 | 188 | 177 | 181 | 183 | ... |
Obecní symboly
Lišnice získaly právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 22 ze dne 13. května 2003.[7]
Znak
V červeno-modře polceném štítě v patě stříbrné cimbuří se třemi stínkami, na krajních stojí stříbrná ovce se zlatým obojkem s rolničkou, černou zbrojí a zlatý pes s červeným jazykem a černým obojkem se zlatým kroužkem, vzpřímené a přivrácené, mezi nimi tři (1,2) zlaté hrušky.
Vlajka
List tvoří dva vodorovné pruhy, červeno–modře polcený a zubatý bílý, v poměru 5:2. Zubatý pruh má tři obdélníkové zuby a dvě mezery. V horní části listu tři žluté hrušky. V mezerách stojí bílá ovce se žlutou rolničkou a žlutý pes s červeným jazykem a černým obojkem se žlutým kroužkem, vzpřímené a přivrácené. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Zvířata ve znaku jsou převzata z rodového erbu Švábů z Chvatliny, tři stínky na cimbuří symbolizují tři sídla - obec a její dvě osady. Stejně tak tři hrušky, které navíc upomínají na vyšlechtěnou odrůdu hrušně z Koporče.
Pamětihodnosti
- Lišnický zámek vznikl v 18. století, několikrát přestavován (1820, 1870, 1892)
- Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1760 (v zámeckém areálu)
- Sousoší Kalvárie z roku 1741 (v zámeckém areálu)
- Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1717
- Špýchar z roku 1691, upravený roku 1732
- Pivovar postaven namísto staršího roku 1875, v roce 1905 zrušen a přeměněn na sýpky
- Asi jeden kilometr severně od vesnice leží ložisko porcelanitů na ploše zhruba 0,7 km², které patří k nejrozsáhlejším na Mostecku. Spolu s ním je zde i neporušená uhelná sloj, která byla dobývána jižním lomem zaniklého dolu Mariana. V současnosti je větší část ložiska zasypána Velebudickou výsypkou.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Líšnice, Lischnitz, s. 633.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309.
- ↑ Český statistický úřad ve formátu .xls
- ↑ Obecní znak a vlajka
Literatura
- J. Sýkorová, Lišnice – Koporeč – Nemilkov, vydal OÚ Lišnice 2005
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lišnice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Lišnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Lišnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Informace o porcelanitech na stránkách České geologické služby