Miloš Nesvadba: Porovnání verzí
m datum úmrtí a věk na jednom řádku |
doplnění, typografie a napřímení odkazů |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - umělec |
{{Infobox - umělec |
||
| místo narození = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Československo}} |
| místo narození = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Československo}} |
||
| datum úmrtí = {{nowrap|{{Datum úmrtí a věk|2020|7|22|1925|4|17}}}} |
| datum úmrtí = {{nowrap|{{Datum úmrtí a věk|2020|7|22|1925|4|17}}}} |
||
| místo úmrtí = {{Vlajka a název|Česko}} |
| místo úmrtí = {{Vlajka a název|Česko}} |
||
| choť = [[Jaroslava Nesvadbová]] |
| choť = [[Jaroslava Nesvadbová]] |
||
| citát = Rád se směju<ref name="bro" /> |
|||
| citát = Rád se směju<ref>[https://www.idnes.cz/kultura/divadlo/milos-nesvadba-umrti.A200722_170201_divadlo_bro Zemřel herec a výtvarník Miloš Nesvadba. Bylo mu 95 let]</ref> |
|||
}} |
}} |
||
'''Miloš Nesvadba''' ([[17. duben|17. |
'''Miloš Nesvadba''' ([[17. duben|17. dubna]] [[1925]] [[Praha]] – [[22. červenec|22. července]] [[2020]]<ref name="rea" />) byl [[Česko|český]] [[herec]], [[spisovatel]], [[Ilustrace|ilustrátor]], [[Výtvarné umění|výtvarník]], dlouholetý člen činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]] v Praze známý svými kresbičkami a malůvkami pro děti, působil také jako [[komiks]]ový kreslíř, [[Karikatura|karikaturista]], divadelní a televizní scénograf. Jeho syn [[Michal Nesvadba]] je známý herec, bavič a mim. |
||
== Život == |
== Život == |
||
Vyrůstal se starším bratrem Jiřím, který se stal [[scénograf]]em a divadelním režisérem. Odmaturoval na reálném gymnáziu ([[1944]]) a přihlásil se na [[Pražská konzervatoř|Státní konzervatoř]] v |
Vyrůstal se starším bratrem Jiřím, který se stal [[Scénografie|scénograf]]em a divadelním režisérem. Odmaturoval na reálném gymnáziu ([[1944]]) a přihlásil se na [[Pražská konzervatoř|Státní konzervatoř]] v Praze. Jeho studia však přerušila [[druhá světová válka]] a po válce se na konzervatoř již nevrátil. Hereckou průpravu získal v ''Souboru mladých'' [[Jindřich Honzl|Jindřicha Honzla]] (později [[Studio ND|Studia Národního divadla]]). V roce [[1948]] byl angažován do činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]], kde ztvárnil desítky rolí. Poslední představení, derniéru ''[[Revizor (Gogol)|Revizora]]'' zde odehrál spolu s [[Luba Skořepová|Lubou Skořepovou]] dne [[18. červen|18. června]] [[2014]].<ref name="čt140619" /> |
||
| autor = ČT24 |
|||
| titul = Skořepová se loučí s Národním: "Všechno jsem ještě neřekla" |
|||
| periodikum = Česká televize |
|||
| datum_vydání = 2014-06-19 |
|||
| datum_přístupu = 2014-06-19 |
|||
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/277352-skorepova-se-louci-s-narodnim-vsechno-jsem-jeste-nerekla/ |
|||
}}</ref> |
|||
Na filmovém platně se objevil ve více než 30 filmech, většinou v |
Na filmovém platně se objevil ve více než 30 filmech, většinou v drobných rolích. Debutoval v historické komedii [[Miroslav Cikán|Miroslava Cikána]] ''[[Alena (film)|Alena]]'' v roce [[1947]]. Nejvíce filmových rolí ztvárnil v průběhu [[1950–1959|50. let]], později se objevoval na filmovém plátně celkem zřídka. Nezapomenutelnou roli prince ze Země zacházejícího slunce si zahrál v pohádce [[Bořivoj Zeman|Bořivoje Zemana]] ''[[Pyšná princezna]]'' ([[1952]]). Příležitostně se objevoval i v televizních seriálech a inscenacích. Velkou oblibu si také získal svými hereckými a kreslířskými výstupy v pořadech pro děti. V roce [[1977]] podepsal tzv. [[anticharta|antichartu]] a jeho jméno díky podpisu bylo na druhé stránce [[Rudé právo|Rudého práva]]. |
||
Vedle herectví od mládí projevoval neobyčejné výtvarné nadání, díky kterému proslul také jako kreslíř karikatur a vtipů, ilustrátor knih, z |
Vedle herectví od mládí projevoval neobyčejné výtvarné nadání, díky kterému proslul také jako kreslíř karikatur a vtipů, ilustrátor knih, z nichž některé sám napsal. Kreslil do novin a časopisů, jako výtvarník stál i u zrodu časopisu ''[[Dikobraz (časopis)|Dikobraz]]''. Svou práci převážně zasvětil dětem a jeho jméno je také úzce spjato s dvěma dětskými časopisy ''Mateřídouška'' a ''Sluníčko'', ve kterých hojně publikoval svoje kresby i literární díla. |
||
V roce 1964 se stal zakládajícím členem ''Odboru přátel a příznivců Slavie'', který měl za cíl zachránit a pozdvihnout [[SK Slavia Praha|fotbalovou Slavii]], toho času živořící ve druhé fotbalové lize.<ref name="slavia">{{Citace monografie |
V roce 1964 se stal zakládajícím členem ''Odboru přátel a příznivců Slavie'', který měl za cíl zachránit a pozdvihnout [[SK Slavia Praha|fotbalovou Slavii]], toho času živořící ve druhé fotbalové lize.<ref name="slavia">{{Citace monografie | příjmení = Houška | jméno = Vítězslav | příjmení2 = Procházka | jméno2 = Pavel | titul = Věčná Slavia | vydavatel = Olympia, a. s. | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 246 | strany = 127 | vydání = 3 | isbn = 978-80-7376-200-1}}</ref> |
||
| příjmení = Houška |
|||
| jméno = Vítězslav |
|||
| příjmení2 = Procházka |
|||
| jméno2 = Pavel |
|||
| titul = Věčná Slavia |
|||
| vydavatel = Olympia, a. s. |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2010 |
|||
| počet stran = 246 |
|||
| strany = 127 |
|||
| vydání = 3 |
|||
| isbn = 978-80-7376-200-1 |
|||
}}</ref> |
|||
Se svou ženou, kostýmní výtvarnicí Jaroslavou měl dva syny. Prvorozený syn Michal je herec a mim, stejně jako jeho otec se věnuje převážně dětem. Mladší syn Martin je vydavatelem časopisu a provozuje malou cestovní kancelář. Miloš Nesvadba byl i |
Se svou ženou, kostýmní výtvarnicí Jaroslavou měl dva syny. Prvorozený syn Michal je herec a mim, stejně jako jeho otec se věnuje převážně dětem. Mladší syn Martin je vydavatelem časopisu a provozuje malou cestovní kancelář. Miloš Nesvadba byl i dědem (měl čtyři vnoučata) a pradědem. |
||
Věnoval se také ilustrátorské činnosti, zejména knížek pro děti. V |
Věnoval se také ilustrátorské činnosti, zejména knížek pro děti. V roce [[1989]] byl jmenován [[Zasloužilý umělec|zasloužilým umělcem]]. |
||
Zemřel dne 22. července 2020 ve věku 95 let.<ref name="rea" /> Poslední rozloučení, kterého se zúčastnila jeho rodina, kolegové i příznivci jeho díla, se konalo 6. srpna 2020 ve [[Vinohrady (Praha)|vinohradském]] [[Kostel Nejsvětějšího srdce Páně (Vinohrady)|chrámu Nejsvětějšího srdce Páně]]. Pietní akt se v kostele odehrával po tom, co se rodina nedohodla s vedením pražského Národního divadla na obřadu v budově divadla; podle ředitele [[Jan Burian (režisér)|Jana Buriana]] bylo rozloučení v Národním divadle neuskutečnitelné z důvodu jeho rekonstrukce.<ref name="jaš" /> |
|||
Zemřel dne 22. července 2020 ve věku 95 let.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Zemřel Miloš Nesvadba |
|||
| periodikum = Novinky.cz |
|||
| datum_vydání = 2020-07-22 |
|||
| datum_přístupu = 2020-07-22 |
|||
| url = https://www.novinky.cz/kultura/clanek/zemrel-milos-nesvadba-40331298#seq_no=1&source=hp&dop_ab_variant=395601&dop_req_id=TBx5wnByzbA-202007221529&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box |
|||
}}</ref> |
|||
== Divadelní role, výběr == |
== Divadelní role, výběr == |
||
* [[1945]] [[Aristofanés]]: ''Bohatství'', Kairon, [[Studio ND]] (hráno v býv. Velké operetě), režie Stanislav Vyskočil |
* [[1945]] [[Aristofanés]]: ''Bohatství'', Kairon, [[Studio ND]] (hráno v býv. Velké operetě), režie Stanislav Vyskočil<ref name="hájkovo" /> |
||
* [[1946]] [[Josef Čapek]], [[Karel Čapek]]: ''Ze života hmyzu'', Chrobák, Slepý maravenec, Novinář, [[Národní divadlo]], režie [[Jindřich Honzl]] |
* [[1946]] [[Josef Čapek]], [[Karel Čapek]]: ''Ze života hmyzu'', Chrobák, Slepý maravenec, Novinář, [[Národní divadlo]], režie [[Jindřich Honzl]] |
||
* [[1949]] [[Edmond Rostand]]: ''Cyrano z |
* [[1949]] [[Edmond Rostand]]: ''Cyrano z Bergeracu'', Nespokojenec, První básník, Divadlo J. K. Tyla ([[Stavovské divadlo]]), režie [[František Salzer]] |
||
* 1949 [[Alois Jirásek]]: ''Lucerna'', Michal, Národní divadlo, režie [[Josef Pehr]] |
* 1949 [[Alois Jirásek]]: ''Lucerna'', Michal, Národní divadlo, režie [[Josef Pehr]] |
||
* [[1961]] William Shakespeare: ''Král Lear'', Herold, Smetanovo divadlo, režie František Salzer |
* [[1961]] William Shakespeare: ''Král Lear'', Herold, Smetanovo divadlo, režie František Salzer |
||
* [[1974]] Edmond Rostand: ''Cyrano z |
* [[1974]] Edmond Rostand: ''Cyrano z Bergeracu'', Brissaille, [[Stavovské divadlo|Tylovo divadlo]], režie [[Miroslav Macháček]] |
||
* [[1982]] [[Jan Drda]]: ''Hrátky s |
* [[1982]] [[Jan Drda]]: ''Hrátky s čertem'', Karborund, Tylovo divadlo, režie [[Václav Hudeček (divadelní režisér)|Václav Hudeček]] |
||
* [[1997]] William Shakespeare: ''Sen noci svatojánské'', Filostrates, Národní divadlo, režie [[Jan Kačer]] |
* [[1997]] William Shakespeare: ''Sen noci svatojánské'', Filostrates, Národní divadlo, režie [[Jan Kačer]] |
||
* [[2002]] [[Edmond Rostand]]: ''Cyrano z |
* [[2002]] [[Edmond Rostand]]: ''Cyrano z Bergeracu'', Pan divák, [[Národní divadlo]], režie Michal Dočekal |
||
* [[2006]] N. V. |
* [[2006]] N. V. Gogol: ''Revizor'', Kupec, [[Stavovské divadlo]], režie Michal Dočekal |
||
== Knihy pro děti (výběr) == |
== Knihy pro děti (výběr) == |
||
* ''Ondra a 3 Marťánkové'' – 1963 |
* ''Ondra a 3 Marťánkové'' – 1963 |
||
* ''Evička a Monoklíček'' |
* ''Evička a Monoklíček'' |
||
Knihy pro děti s |
Knihy pro děti s ilustracemi Miloše Nesvadby z posledních let: |
||
* ''Michal maluje s |
* ''Michal maluje s tátou'' – září 2007 |
||
* ''Michal doma s |
* ''Michal doma s mámou'' – září 2008 |
||
* ''Krok za krokem celým rokem'' – září 2008 |
* ''Krok za krokem celým rokem'' – září 2008 |
||
* ''Knížka pro malé čarodějky'' – září 2008 |
* ''Knížka pro malé čarodějky'' – září 2008 |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references |
<references> |
||
<ref name="bro">{{Citace periodika | příjmení = Spáčilová | jméno = Mirka | odkaz na autora = Mirka Spáčilová | titul = ''Zemřel herec a výtvarník Miloš Nesvadba. Bylo mu 95 let'' | další = Kultura | Divadlo | periodikum = [[iDNES.cz]] | vydavatel = MAFRA, a. s. | rok vydání = 2020 | měsíc vydání = červenec | den vydání = 22 | datum aktualizace = 2020-07-22 | url = http://www.idnes.cz/kultura/divadlo/milos-nesvadba-umrti.A200722_170201_divadlo_bro | datum přístupu = 2020-08-07}}</ref> |
|||
<ref name="rea">{{Citace periodika | autor = '''rea''' | autor2 = [[Česká tisková kancelář|ČTK]] | fotografové = Milan Malíček | titul = ''Zemřel Miloš Nesvadba'' | další = Kultura | periodikum = [[Právo (deník)|Právo]] | vydavatel = Borgis, a.s. | rok = 2020 | měsíc = červenec | den = 23 | strany = 25 | číslo = 170 | ročník = 30 | datum přístupu = 2020-08-04 | url = http://www.novinky.cz/kultura/clanek/zemrel-milos-nesvadba-40331298 | issn = 1211-2119}}</ref> |
|||
<ref name="čt140619">{{Citace elektronického periodika | titul = ''Skořepová se loučí s Národním: „Všechno jsem ještě neřekla“'' | fotografové = Veronika Šimková, Viktor Lomoz | další = Kultura | periodikum = [[ČT24]] | místo = Praha | vydavatel = [[Česká televize]] | rok vydání = 2014 | měsíc vydání = červen | den vydání = 19 | datum přístupu = 2020-08-07 | url = http://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/1029026-skorepova-se-louci-s-narodnim-vsechno-jsem-jeste-nerekla}}</ref> |
|||
<ref name="jaš">{{Citace periodika | autor = ČTK | autor2 = '''jaš''' | fotografové = Petr Horník | titul = ''S Milošem Nesvadbou se lidé loučili v kostele'' | další = Zpravodajství | periodikum = Právo | vydavatel = Borgis, a.s. | rok = 2020 | měsíc = srpen | den = 7 | strany = 3 | číslo = 183 | ročník = 30 | datum přístupu = 2020-08-07 | issn = 1211-2119}}</ref> |
|||
<ref name="hájkovo">[[Jiří Hájek (kritik)|HÁJEK, Jiří]] et al. ''Divadlo nové doby (1945–1948)''. Vyd. 1. Praha: [[Panorama (nakladatelství)|Panorama]], 1990. 505 s. (Dramatická umění). ISBN 80-7038-140-X. S. 383–4.</ref> |
|||
</references> |
|||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* [[Bohumil Bezouška|B. Bezouška]], V. |
* [[Bohumil Bezouška|B. Bezouška]], V. Pivcová, J. Švehla: ''Thespidova kára [[Jan Pivec|Jana Pivce]]''. Vyd. 1. Praha: [[Odeon (nakladatelství)|Odeon]], [[1985]]. 383 s. (Klub čtenářů). S. 172, 263. |
||
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]] |
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]. ''Pozdravy za divadelní rampu''. 1. vyd. Praha: [[Institut umění – Divadelní ústav|Divadelní ústav]], [[1971]], 216 s. S. 56. |
||
* [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce |
* [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce: divadlo a společnost [[1945]]-[[1955]]''. Vyd. 1. Praha: [[Academia]], 2007. 526 s. {{ISBN|978-80-200-1502-0}}. S. 81, 164, 272, 458. |
||
* ''Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů |
* ''Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů''. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, [[2000]]. 615 s. {{ISBN|80-7008-107-4}}. S. 178, 475, 476. |
||
* [[Vlasta Fabianová]] |
* [[Vlasta Fabianová]] a [[Ladislav Daneš]]. ''Jsem to já?''. Vyd. 1. Praha: Odeon, [[1993]]. 470 s. (Klub čtenářů; sv. 670). {{ISBN|80-207-0419-1}}. S. 262. |
||
* [[Miloš Fikejz]]. ''Český film : herci a herečky. II. díl : |
* [[Miloš Fikejz]]. ''Český film : herci a herečky. II. díl : L-Ř''. 2. vyd. Praha : [[Libri]], [[2010]]. 654 s. {{ISBN|978-80-7277-471-5}}. S. 294–295. |
||
* Petr Hořec |
* Petr Hořec. ''Úsměvy paní Thálie: herci o sobě, o divadle a filmu''. Vyd. 1. Praha: Daniel, [[1992]]. 279 s. {{ISBN|80-900128-2-5}}. S. 62–6. |
||
* Petr Hořec, Olga Nytrová |
* Petr Hořec, Olga Nytrová. ''Jak slavívali a slaví slavní''. Vyd. 1. V Praze: [[Euromedia Group]] - [[Knižní klub]], [[1999]]. 206 s. {{ISBN|80-242-0120-8}}. S. 94–107. |
||
* Eva Högerová, [[Ljuba Klosová]], [[Vladimír Justl]] |
* Eva Högerová, [[Ljuba Klosová]], [[Vladimír Justl]]. ''Faustovské srdce [[Karel Höger|Karla Högera]]''. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, [[1994]]. 468 s. {{ISBN|80-204-0493-7}}. S. 183. |
||
* {{Citace monografie | titul = Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti |
* {{Citace monografie | autor = [[Michael Třeštík]], ed. | titul = Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti: 5000 životopisů | vydání = 5 | vydavatel = Agentura Kdo je kdo | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 775 | isbn = 80-902586-9-7 | strany = 449}} |
||
* Kolektiv autorů |
* Kolektiv autorů. ''Kniha o [[Národní divadlo|Národním divadle]] [[1883]]-[[1963]]: [Sborník]''. 1. vyd. Praha: Orbis, [[1964]]. 168 s. S. 136. |
||
* Kolektiv autorů |
* Kolektiv autorů. ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdcii: slovník umělců divadel [[Bouda (divadlo)|Vlastenského]], Stavovského, [[Prozatímní divadlo|Prozatímního]] a Národního''. 1. vyd. Praha: Academia, [[1988]]. 623 s. S. 335. |
||
* Hana Konečná a kol. |
* Hana Konečná a kol. ''Čtení o [[Národní divadlo|Národním divadle]]''. 1. vyd. Praha: Odeon, [[1983]]. 412 s. Klub čtenářů; Sv. 513. S. 386. |
||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
Řádek 101: | Řádek 83: | ||
* {{Imdb osoba|0626594}} |
* {{Imdb osoba|0626594}} |
||
* [http://www.narodni-divadlo.cz/cs/umelec/milos-nesvadba Miloš Nesvadba na stránkách Národního divadla] |
* [http://www.narodni-divadlo.cz/cs/umelec/milos-nesvadba Miloš Nesvadba na stránkách Národního divadla] |
||
* [http:// |
* [http://comicsdb.cz/autor/780/milos-nesvadba Miloš Nesvadba] na comicsDB |
||
* [http://www.abscr.cz/cs/vyhledavani-evidencni-zaznamy?language=cs&page=evidencni-zaznamy] |
* [http://www.abscr.cz/cs/vyhledavani-evidencni-zaznamy?language=cs&page=evidencni-zaznamy Evidenční záznamy] [[Archiv bezpečnostních složek|archivu bezpečnostních složek]] |
||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
Verze z 7. 8. 2020, 23:47
Miloš Nesvadba | |
---|---|
Miloš Nesvadba v roli Paola ve hře Miloslava Stehlíka Loď dobré naděje, uvedené v Národním divadle v roce 1948 v režii Františka Salzera | |
Narození | 17. dubna 1925 Praha Československo |
Úmrtí | 22. července 2020 (ve věku 95 let) Česko |
Povolání | herec, spisovatel, malíř, scénograf, karikaturista a ilustrátor |
Manžel(ka) | Jaroslava Nesvadbová |
Děti | Michal Nesvadba |
Ocenění | zasloužilý umělec |
Citát Rád se směju[1] | |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Miloš Nesvadba (17. dubna 1925 Praha – 22. července 2020[2]) byl český herec, spisovatel, ilustrátor, výtvarník, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze známý svými kresbičkami a malůvkami pro děti, působil také jako komiksový kreslíř, karikaturista, divadelní a televizní scénograf. Jeho syn Michal Nesvadba je známý herec, bavič a mim.
Život
Vyrůstal se starším bratrem Jiřím, který se stal scénografem a divadelním režisérem. Odmaturoval na reálném gymnáziu (1944) a přihlásil se na Státní konzervatoř v Praze. Jeho studia však přerušila druhá světová válka a po válce se na konzervatoř již nevrátil. Hereckou průpravu získal v Souboru mladých Jindřicha Honzla (později Studia Národního divadla). V roce 1948 byl angažován do činohry Národního divadla, kde ztvárnil desítky rolí. Poslední představení, derniéru Revizora zde odehrál spolu s Lubou Skořepovou dne 18. června 2014.[3]
Na filmovém platně se objevil ve více než 30 filmech, většinou v drobných rolích. Debutoval v historické komedii Miroslava Cikána Alena v roce 1947. Nejvíce filmových rolí ztvárnil v průběhu 50. let, později se objevoval na filmovém plátně celkem zřídka. Nezapomenutelnou roli prince ze Země zacházejícího slunce si zahrál v pohádce Bořivoje Zemana Pyšná princezna (1952). Příležitostně se objevoval i v televizních seriálech a inscenacích. Velkou oblibu si také získal svými hereckými a kreslířskými výstupy v pořadech pro děti. V roce 1977 podepsal tzv. antichartu a jeho jméno díky podpisu bylo na druhé stránce Rudého práva.
Vedle herectví od mládí projevoval neobyčejné výtvarné nadání, díky kterému proslul také jako kreslíř karikatur a vtipů, ilustrátor knih, z nichž některé sám napsal. Kreslil do novin a časopisů, jako výtvarník stál i u zrodu časopisu Dikobraz. Svou práci převážně zasvětil dětem a jeho jméno je také úzce spjato s dvěma dětskými časopisy Mateřídouška a Sluníčko, ve kterých hojně publikoval svoje kresby i literární díla.
V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize.[4]
Se svou ženou, kostýmní výtvarnicí Jaroslavou měl dva syny. Prvorozený syn Michal je herec a mim, stejně jako jeho otec se věnuje převážně dětem. Mladší syn Martin je vydavatelem časopisu a provozuje malou cestovní kancelář. Miloš Nesvadba byl i dědem (měl čtyři vnoučata) a pradědem.
Věnoval se také ilustrátorské činnosti, zejména knížek pro děti. V roce 1989 byl jmenován zasloužilým umělcem.
Zemřel dne 22. července 2020 ve věku 95 let.[2] Poslední rozloučení, kterého se zúčastnila jeho rodina, kolegové i příznivci jeho díla, se konalo 6. srpna 2020 ve vinohradském chrámu Nejsvětějšího srdce Páně. Pietní akt se v kostele odehrával po tom, co se rodina nedohodla s vedením pražského Národního divadla na obřadu v budově divadla; podle ředitele Jana Buriana bylo rozloučení v Národním divadle neuskutečnitelné z důvodu jeho rekonstrukce.[5]
Divadelní role, výběr
- 1945 Aristofanés: Bohatství, Kairon, Studio ND (hráno v býv. Velké operetě), režie Stanislav Vyskočil[6]
- 1946 Josef Čapek, Karel Čapek: Ze života hmyzu, Chrobák, Slepý maravenec, Novinář, Národní divadlo, režie Jindřich Honzl
- 1949 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, Nespokojenec, První básník, Divadlo J. K. Tyla (Stavovské divadlo), režie František Salzer
- 1949 Alois Jirásek: Lucerna, Michal, Národní divadlo, režie Josef Pehr
- 1961 William Shakespeare: Král Lear, Herold, Smetanovo divadlo, režie František Salzer
- 1974 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, Brissaille, Tylovo divadlo, režie Miroslav Macháček
- 1982 Jan Drda: Hrátky s čertem, Karborund, Tylovo divadlo, režie Václav Hudeček
- 1997 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Filostrates, Národní divadlo, režie Jan Kačer
- 2002 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, Pan divák, Národní divadlo, režie Michal Dočekal
- 2006 N. V. Gogol: Revizor, Kupec, Stavovské divadlo, režie Michal Dočekal
Knihy pro děti (výběr)
- Ondra a 3 Marťánkové – 1963
- Evička a Monoklíček
Knihy pro děti s ilustracemi Miloše Nesvadby z posledních let:
- Michal maluje s tátou – září 2007
- Michal doma s mámou – září 2008
- Krok za krokem celým rokem – září 2008
- Knížka pro malé čarodějky – září 2008
Odkazy
Reference
- ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Zemřel herec a výtvarník Miloš Nesvadba. Bylo mu 95 let. Kultura | Divadlo. iDNES.cz. MAFRA, a. s., 22. červenec 2020. Dostupné online [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b rea; ČTK. Zemřel Miloš Nesvadba. Fotografie Milan Malíček; Kultura. Právo. Borgis, a.s., 23. červenec 2020, roč. 30, čís. 170, s. 25. Dostupné online [cit. 2020-08-04]. ISSN 1211-2119.
- ↑ Skořepová se loučí s Národním: „Všechno jsem ještě neřekla“. Fotografie Veronika Šimková, Viktor Lomoz; Kultura. ČT24 [online]. Praha: Česká televize, 19. červen 2014 [cit. 2020-08-07]. Dostupné online.
- ↑ HOUŠKA, Vítězslav; PROCHÁZKA, Pavel. Věčná Slavia. 3. vyd. Praha: Olympia, a. s., 2010. 246 s. ISBN 978-80-7376-200-1. S. 127.
- ↑ ČTK; jaš. S Milošem Nesvadbou se lidé loučili v kostele. Fotografie Petr Horník; Zpravodajství. Právo. Borgis, a.s., 7. srpen 2020, roč. 30, čís. 183, s. 3. ISSN 1211-2119.
- ↑ HÁJEK, Jiří et al. Divadlo nové doby (1945–1948). Vyd. 1. Praha: Panorama, 1990. 505 s. (Dramatická umění). ISBN 80-7038-140-X. S. 383–4.
Literatura
- B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1985. 383 s. (Klub čtenářů). S. 172, 263.
- František Černý. Pozdravy za divadelní rampu. 1. vyd. Praha: Divadelní ústav, 1971, 216 s. S. 56.
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce: divadlo a společnost 1945-1955. Vyd. 1. Praha: Academia, 2007. 526 s. ISBN 978-80-200-1502-0. S. 81, 164, 272, 458.
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 178, 475, 476.
- Vlasta Fabianová a Ladislav Daneš. Jsem to já?. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1993. 470 s. (Klub čtenářů; sv. 670). ISBN 80-207-0419-1. S. 262.
- Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. II. díl : L-Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 654 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 294–295.
- Petr Hořec. Úsměvy paní Thálie: herci o sobě, o divadle a filmu. Vyd. 1. Praha: Daniel, 1992. 279 s. ISBN 80-900128-2-5. S. 62–6.
- Petr Hořec, Olga Nytrová. Jak slavívali a slaví slavní. Vyd. 1. V Praze: Euromedia Group - Knižní klub, 1999. 206 s. ISBN 80-242-0120-8. S. 94–107.
- Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl. Faustovské srdce Karla Högera. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1994. 468 s. ISBN 80-204-0493-7. S. 183.
- Michael Třeštík, ed. Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti: 5000 životopisů. 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 449.
- Kolektiv autorů. Kniha o Národním divadle 1883-1963: [Sborník]. 1. vyd. Praha: Orbis, 1964. 168 s. S. 136.
- Kolektiv autorů. Národní divadlo a jeho předchůdcii: slovník umělců divadel Vlastenského, Stavovského, Prozatímního a Národního. 1. vyd. Praha: Academia, 1988. 623 s. S. 335.
- Hana Konečná a kol. Čtení o Národním divadle. 1. vyd. Praha: Odeon, 1983. 412 s. Klub čtenářů; Sv. 513. S. 386.
Externí odkazy
- Osoba Miloš Nesvadba ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloš Nesvadba
- Šablona:Obálky knih
- Miloš Nesvadba v souborném katalogu Akademie věd ČR
- Miloš Nesvadba v databázi Archivu Národního divadla
- Miloš Nesvadba v archivu Národního divadla Brno
- Miloš Nesvadba v Česko-Slovenské filmové databázi
- Miloš Nesvadba ve Filmové databázi
- Miloš Nesvadba na Kinoboxu
- Miloš Nesvadba v Internet Movie Database (anglicky)
- Miloš Nesvadba na stránkách Národního divadla
- Miloš Nesvadba na comicsDB
- Evidenční záznamy archivu bezpečnostních složek
- Čeští výtvarníci
- Čeští ilustrátoři
- Čeští karikaturisté
- Čeští kreslíři
- Čeští komiksoví kreslíři
- Čeští scénografové
- Scénografové Národního divadla
- Kostýmní výtvarníci
- Čeští herci
- Čeští divadelní herci
- Čeští filmoví herci
- Čeští televizní herci
- Herci Národního divadla
- Čeští spisovatelé
- Čeští spisovatelé knížek pro děti
- Spisovatelé píšící česky
- Českoslovenští zasloužilí umělci
- Narození 1925
- Narození 17. dubna
- Narození v Praze
- Úmrtí 2020
- Úmrtí 22. července