Miloš Nesvadba: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m datum úmrtí a věk na jednom řádku
doplnění, typografie a napřímení odkazů
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - umělec
{{Infobox - umělec
| místo narození = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
| místo narození = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
| datum úmrtí = {{nowrap|{{Datum úmrtí a věk|2020|7|22|1925|4|17}}}}
| datum úmrtí = {{nowrap|{{Datum úmrtí a věk|2020|7|22|1925|4|17}}}}
| místo úmrtí = {{Vlajka a název|Česko}}
| místo úmrtí = {{Vlajka a název|Česko}}
| choť = [[Jaroslava Nesvadbová]]
| choť = [[Jaroslava Nesvadbová]]
| citát = Rád se směju<ref name="bro" />
| citát = Rád se směju<ref>[https://www.idnes.cz/kultura/divadlo/milos-nesvadba-umrti.A200722_170201_divadlo_bro Zemřel herec a výtvarník Miloš Nesvadba. Bylo mu 95 let]</ref>
}}
}}

'''Miloš Nesvadba''' ([[17. duben|17. dubna]] [[1925]] [[Praha]] – [[22. červenec|22. července]] [[2020]]) byl [[Česko|český]] [[herec]], [[spisovatel]], [[ilustrátor]], [[výtvarník]], dlouholetý člen činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]] v Praze známý svými kresbičkami a malůvkami pro děti, působil také jako [[komiks]]ový kreslíř, [[karikaturista]], divadelní a televizní scénograf. Jeho syn [[Michal Nesvadba]] je známý herec, bavič a mim.
'''Miloš Nesvadba''' ([[17. duben|17.&nbsp;dubna]] [[1925]] [[Praha]] – [[22. červenec|22.&nbsp;července]] [[2020]]<ref name="rea" />) byl [[Česko|český]] [[herec]], [[spisovatel]], [[Ilustrace|ilustrátor]], [[Výtvarné umění|výtvarník]], dlouholetý člen činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]] v Praze známý svými kresbičkami a malůvkami pro děti, působil také jako [[komiks]]ový kreslíř, [[Karikatura|karikaturista]], divadelní a televizní scénograf. Jeho syn [[Michal Nesvadba]] je známý herec, bavič a mim.


== Život ==
== Život ==
Vyrůstal se starším bratrem Jiřím, který se stal [[scénograf]]em a divadelním režisérem. Odmaturoval na reálném gymnáziu ([[1944]]) a přihlásil se na [[Pražská konzervatoř|Státní konzervatoř]] v Praze. Jeho studia však přerušila [[druhá světová válka]] a po válce se na konzervatoř již nevrátil. Hereckou průpravu získal v ''Souboru mladých'' [[Jindřich Honzl|Jindřicha Honzla]] (později [[Studio ND|Studia Národního divadla]]). V roce [[1948]] byl angažován do činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]], kde ztvárnil desítky rolí. Poslední představení, derniéru ''[[Revizor (Gogol)|Revizora]]'' zde odehrál spolu s [[Luba Skořepová|Lubou Skořepovou]] dne [[18. červen|18.&nbsp;června]] [[2014]].<ref name="čt140619">{{Citace elektronického periodika
Vyrůstal se starším bratrem Jiřím, který se stal [[Scénografie|scénograf]]em a divadelním režisérem. Odmaturoval na reálném gymnáziu ([[1944]]) a přihlásil se na [[Pražská konzervatoř|Státní konzervatoř]] v&nbsp;Praze. Jeho studia však přerušila [[druhá světová válka]] a po válce se na konzervatoř již nevrátil. Hereckou průpravu získal v&nbsp;''Souboru mladých'' [[Jindřich Honzl|Jindřicha Honzla]] (později [[Studio ND|Studia Národního divadla]]). V&nbsp;roce [[1948]] byl angažován do činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]], kde ztvárnil desítky rolí. Poslední představení, derniéru ''[[Revizor (Gogol)|Revizora]]'' zde odehrál spolu s&nbsp;[[Luba Skořepová|Lubou Skořepovou]] dne [[18. červen|18.&nbsp;června]] [[2014]].<ref name="čt140619" />
| autor = ČT24
| titul = Skořepová se loučí s Národním: "Všechno jsem ještě neřekla"
| periodikum = Česká televize
| datum_vydání = 2014-06-19
| datum_přístupu = 2014-06-19
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/277352-skorepova-se-louci-s-narodnim-vsechno-jsem-jeste-nerekla/
}}</ref>


Na filmovém platně se objevil ve více než 30 filmech, většinou v drobných rolích. Debutoval v historické komedii [[Miroslav Cikán|Miroslava Cikána]] ''[[Alena (film)|Alena]]'' v roce [[1947]]. Nejvíce filmových rolí ztvárnil v průběhu [[1950–1959|50.&nbsp;let]], později se objevoval na filmovém plátně celkem zřídka. Nezapomenutelnou roli prince ze Země zacházejícího slunce si zahrál v pohádce [[Bořivoj Zeman|Bořivoje Zemana]] ''[[Pyšná princezna]]'' ([[1952]]). Příležitostně se objevoval i v televizních seriálech a inscenacích. Velkou oblibu si také získal svými hereckými a kreslířskými výstupy v pořadech pro děti. V roce [[1977]] podepsal tzv. [[anticharta|antichartu]] a jeho jméno díky podpisu bylo na druhé stránce [[Rudé právo|Rudého práva]].
Na filmovém platně se objevil ve více než 30 filmech, většinou v&nbsp;drobných rolích. Debutoval v&nbsp;historické komedii [[Miroslav Cikán|Miroslava Cikána]] ''[[Alena (film)|Alena]]'' v&nbsp;roce [[1947]]. Nejvíce filmových rolí ztvárnil v&nbsp;průběhu [[1950–1959|50.&nbsp;let]], později se objevoval na filmovém plátně celkem zřídka. Nezapomenutelnou roli prince ze Země zacházejícího slunce si zahrál v&nbsp;pohádce [[Bořivoj Zeman|Bořivoje Zemana]] ''[[Pyšná princezna]]'' ([[1952]]). Příležitostně se objevoval i&nbsp;v&nbsp;televizních seriálech a inscenacích. Velkou oblibu si také získal svými hereckými a kreslířskými výstupy v&nbsp;pořadech pro děti. V&nbsp;roce [[1977]] podepsal tzv. [[anticharta|antichartu]] a jeho jméno díky podpisu bylo na druhé stránce [[Rudé právo|Rudého práva]].


Vedle herectví od mládí projevoval neobyčejné výtvarné nadání, díky kterému proslul také jako kreslíř karikatur a vtipů, ilustrátor knih, z nichž některé sám napsal. Kreslil do novin a časopisů, jako výtvarník stál i u zrodu časopisu ''[[Dikobraz (časopis)|Dikobraz]]''. Svou práci převážně zasvětil dětem a jeho jméno je také úzce spjato s dvěma dětskými časopisy ''Mateřídouška'' a ''Sluníčko'', ve kterých hojně publikoval svoje kresby i literární díla.
Vedle herectví od mládí projevoval neobyčejné výtvarné nadání, díky kterému proslul také jako kreslíř karikatur a vtipů, ilustrátor knih, z&nbsp;nichž některé sám napsal. Kreslil do novin a časopisů, jako výtvarník stál i&nbsp;u&nbsp;zrodu časopisu ''[[Dikobraz (časopis)|Dikobraz]]''. Svou práci převážně zasvětil dětem a jeho jméno je také úzce spjato s&nbsp;dvěma dětskými časopisy ''Mateřídouška'' a ''Sluníčko'', ve kterých hojně publikoval svoje kresby i literární díla.


V roce 1964 se stal zakládajícím členem ''Odboru přátel a příznivců Slavie'', který měl za cíl zachránit a pozdvihnout [[SK Slavia Praha|fotbalovou Slavii]], toho času živořící ve druhé fotbalové lize.<ref name="slavia">{{Citace monografie
V roce 1964 se stal zakládajícím členem ''Odboru přátel a příznivců Slavie'', který měl za cíl zachránit a pozdvihnout [[SK Slavia Praha|fotbalovou Slavii]], toho času živořící ve druhé fotbalové lize.<ref name="slavia">{{Citace monografie | příjmení = Houška | jméno = Vítězslav | příjmení2 = Procházka | jméno2 = Pavel | titul = Věčná Slavia | vydavatel = Olympia, a. s. | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 246 | strany = 127 | vydání = 3 | isbn = 978-80-7376-200-1}}</ref>
| příjmení = Houška
| jméno = Vítězslav
| příjmení2 = Procházka
| jméno2 = Pavel
| titul = Věčná Slavia
| vydavatel = Olympia, a. s.
| místo = Praha
| rok = 2010
| počet stran = 246
| strany = 127
| vydání = 3
| isbn = 978-80-7376-200-1
}}</ref>


Se svou ženou, kostýmní výtvarnicí Jaroslavou měl dva syny. Prvorozený syn Michal je herec a mim, stejně jako jeho otec se věnuje převážně dětem. Mladší syn Martin je vydavatelem časopisu a provozuje malou cestovní kancelář. Miloš Nesvadba byl i dědečkem (měl čtyři vnoučata) a pradědečkem.
Se svou ženou, kostýmní výtvarnicí Jaroslavou měl dva syny. Prvorozený syn Michal je herec a mim, stejně jako jeho otec se věnuje převážně dětem. Mladší syn Martin je vydavatelem časopisu a provozuje malou cestovní kancelář. Miloš Nesvadba byl i dědem (měl čtyři vnoučata) a pradědem.


Věnoval se také ilustrátorské činnosti, zejména knížek pro děti. V roce [[1989]] byl jmenován [[Zasloužilý umělec|zasloužilým umělcem]].
Věnoval se také ilustrátorské činnosti, zejména knížek pro děti. V&nbsp;roce [[1989]] byl jmenován [[Zasloužilý umělec|zasloužilým umělcem]].


Zemřel dne 22.&nbsp;července 2020 ve věku 95&nbsp;let.<ref name="rea" /> Poslední rozloučení, kterého se zúčastnila jeho rodina, kolegové i příznivci jeho díla, se konalo 6.&nbsp;srpna 2020 ve [[Vinohrady (Praha)|vinohradském]] [[Kostel Nejsvětějšího srdce Páně (Vinohrady)|chrámu Nejsvětějšího srdce Páně]]. Pietní akt se v&nbsp;kostele odehrával po tom, co se rodina nedohodla s&nbsp;vedením pražského Národního divadla na obřadu v&nbsp;budově divadla; podle ředitele [[Jan Burian (režisér)|Jana Buriana]] bylo rozloučení v&nbsp;Národním divadle neuskutečnitelné z&nbsp;důvodu jeho rekonstrukce.<ref name="jaš" />
Zemřel dne 22. července 2020 ve věku 95 let.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zemřel Miloš Nesvadba
| periodikum = Novinky.cz
| datum_vydání = 2020-07-22
| datum_přístupu = 2020-07-22
| url = https://www.novinky.cz/kultura/clanek/zemrel-milos-nesvadba-40331298#seq_no=1&source=hp&dop_ab_variant=395601&dop_req_id=TBx5wnByzbA-202007221529&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box
}}</ref>


== Divadelní role, výběr ==
== Divadelní role, výběr ==
* [[1945]] [[Aristofanés]]: ''Bohatství'', Kairon, [[Studio ND]] (hráno v býv. Velké operetě), režie Stanislav Vyskočil <ref> Kolektiv autorů: ''Divadlo nové doby (1945–1948)'', Panorama, Praha, [[1990]], str.&nbsp;383–4, ISBN 80-7038-140-X </ref>
* [[1945]] [[Aristofanés]]: ''Bohatství'', Kairon, [[Studio ND]] (hráno v býv. Velké operetě), režie Stanislav Vyskočil<ref name="hájkovo" />
* [[1946]] [[Josef Čapek]], [[Karel Čapek]]: ''Ze života hmyzu'', Chrobák, Slepý maravenec, Novinář, [[Národní divadlo]], režie [[Jindřich Honzl]]
* [[1946]] [[Josef Čapek]], [[Karel Čapek]]: ''Ze života hmyzu'', Chrobák, Slepý maravenec, Novinář, [[Národní divadlo]], režie [[Jindřich Honzl]]
* [[1949]] [[Edmond Rostand]]: ''Cyrano z Bergeracu'', Nespokojenec, První básník, Divadlo J.&nbsp;K.&nbsp;Tyla ([[Stavovské divadlo]]), režie [[František Salzer]]
* [[1949]] [[Edmond Rostand]]: ''Cyrano z&nbsp;Bergeracu'', Nespokojenec, První básník, Divadlo J.&nbsp;K. Tyla ([[Stavovské divadlo]]), režie [[František Salzer]]
* 1949 [[Alois Jirásek]]: ''Lucerna'', Michal, Národní divadlo, režie [[Josef Pehr]]
* 1949 [[Alois Jirásek]]: ''Lucerna'', Michal, Národní divadlo, režie [[Josef Pehr]]
* [[1961]] William Shakespeare: ''Král Lear'', Herold, Smetanovo divadlo, režie František Salzer
* [[1961]] William Shakespeare: ''Král Lear'', Herold, Smetanovo divadlo, režie František Salzer
* [[1974]] Edmond Rostand: ''Cyrano z Bergeracu'', Brissaille, [[Stavovské divadlo|Tylovo divadlo]], režie [[Miroslav Macháček]]
* [[1974]] Edmond Rostand: ''Cyrano z&nbsp;Bergeracu'', Brissaille, [[Stavovské divadlo|Tylovo divadlo]], režie [[Miroslav Macháček]]
* [[1982]] [[Jan Drda]]: ''Hrátky s čertem'', Karborund, Tylovo divadlo, režie [[Václav Hudeček (divadelní režisér)|Václav Hudeček]]
* [[1982]] [[Jan Drda]]: ''Hrátky s&nbsp;čertem'', Karborund, Tylovo divadlo, režie [[Václav Hudeček (divadelní režisér)|Václav Hudeček]]
* [[1997]] William Shakespeare: ''Sen noci svatojánské'', Filostrates, Národní divadlo, režie [[Jan Kačer]]
* [[1997]] William Shakespeare: ''Sen noci svatojánské'', Filostrates, Národní divadlo, režie [[Jan Kačer]]
* [[2002]] [[Edmond Rostand]]: ''Cyrano z Bergeracu'', Pan divák, [[Národní divadlo]], režie Michal Dočekal
* [[2002]] [[Edmond Rostand]]: ''Cyrano z&nbsp;Bergeracu'', Pan divák, [[Národní divadlo]], režie Michal Dočekal
* [[2006]] N.&nbsp;V.&nbsp;Gogol: ''Revizor'', Kupec, [[Stavovské divadlo]], režie Michal Dočekal
* [[2006]] N.&nbsp;V. Gogol: ''Revizor'', Kupec, [[Stavovské divadlo]], režie Michal Dočekal


== Knihy pro děti (výběr) ==
== Knihy pro děti (výběr) ==
* ''Ondra a 3 Marťánkové'' – 1963
* ''Ondra a 3 Marťánkové'' – 1963
* ''Evička a Monoklíček''
* ''Evička a Monoklíček''
Knihy pro děti s ilustracemi Miloše Nesvadby z posledních let:
Knihy pro děti s&nbsp;ilustracemi Miloše Nesvadby z&nbsp;posledních let:
* ''Michal maluje s tátou'' – září 2007
* ''Michal maluje s&nbsp;tátou'' – září 2007
* ''Michal doma s mámou'' – září 2008
* ''Michal doma s&nbsp;mámou'' – září 2008
* ''Krok za krokem celým rokem'' – září 2008
* ''Krok za krokem celým rokem'' – září 2008
* ''Knížka pro malé čarodějky'' – září 2008
* ''Knížka pro malé čarodějky'' – září 2008


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references>
<ref name="bro">{{Citace periodika | příjmení = Spáčilová | jméno = Mirka | odkaz na autora = Mirka Spáčilová | titul = ''Zemřel herec a výtvarník Miloš Nesvadba. Bylo mu 95 let'' | další = Kultura &#124; Divadlo | periodikum = [[iDNES.cz]] | vydavatel = MAFRA, a. s. | rok vydání = 2020 | měsíc vydání = červenec | den vydání = 22 | datum aktualizace = 2020-07-22 | url = http://www.idnes.cz/kultura/divadlo/milos-nesvadba-umrti.A200722_170201_divadlo_bro | datum přístupu = 2020-08-07}}</ref>
<ref name="rea">{{Citace periodika | autor = '''rea''' | autor2 = [[Česká tisková kancelář|ČTK]] | fotografové = Milan Malíček | titul = ''Zemřel Miloš Nesvadba'' | další = Kultura | periodikum = [[Právo (deník)|Právo]] | vydavatel = Borgis, a.s. | rok = 2020 | měsíc = červenec | den = 23 | strany = 25 | číslo = 170 | ročník = 30 | datum přístupu = 2020-08-04 | url = http://www.novinky.cz/kultura/clanek/zemrel-milos-nesvadba-40331298 | issn = 1211-2119}}</ref>
<ref name="čt140619">{{Citace elektronického periodika | titul = ''Skořepová se loučí s Národním: „Všechno jsem ještě neřekla“'' | fotografové = Veronika Šimková, Viktor Lomoz | další = Kultura | periodikum = [[ČT24]] | místo = Praha | vydavatel = [[Česká televize]] | rok vydání = 2014 | měsíc vydání = červen | den vydání = 19 | datum přístupu = 2020-08-07 | url = http://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/1029026-skorepova-se-louci-s-narodnim-vsechno-jsem-jeste-nerekla}}</ref>
<ref name="jaš">{{Citace periodika | autor = ČTK | autor2 = '''jaš''' | fotografové = Petr Horník | titul = ''S Milošem Nesvadbou se lidé loučili v kostele'' | další = Zpravodajství | periodikum = Právo | vydavatel = Borgis, a.s. | rok = 2020 | měsíc = srpen | den = 7 | strany = 3 | číslo = 183 | ročník = 30 | datum přístupu = 2020-08-07 | issn = 1211-2119}}</ref>
<ref name="hájkovo">[[Jiří Hájek (kritik)|HÁJEK, Jiří]] et al. ''Divadlo nové doby (1945–1948)''. Vyd. 1. Praha: [[Panorama (nakladatelství)|Panorama]], 1990. 505 s. (Dramatická umění). ISBN 80-7038-140-X. S. 383–4.</ref>
</references>


=== Literatura ===
=== Literatura ===
* [[Bohumil Bezouška|B.&nbsp;Bezouška]], V.&nbsp;Pivcová, J.&nbsp;Švehla: ''Thespidova kára [[Jan Pivec|Jana Pivce]]'', Odeon, Praha, [[1985]], str.&nbsp;172, 263
* [[Bohumil Bezouška|B.&nbsp;Bezouška]], V. Pivcová, J. Švehla: ''Thespidova kára [[Jan Pivec|Jana Pivce]]''. Vyd. 1. Praha: [[Odeon (nakladatelství)|Odeon]], [[1985]]. 383 s. (Klub čtenářů). S.&nbsp;172, 263.
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Pozdravy za divadelní rampu'', Divadelní ústav, Praha, [[1970]], str.&nbsp;56
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]. ''Pozdravy za divadelní rampu''. 1. vyd. Praha: [[Institut umění – Divadelní ústav|Divadelní ústav]], [[1971]], 216 s. S.&nbsp;56.
* [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]]–[[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str.&nbsp;81, 164, 272, 458, {{ISBN|978-80-200-1502-0}}
* [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce: divadlo a společnost [[1945]]-[[1955]]''. Vyd. 1. Praha: [[Academia]], 2007. 526 s. {{ISBN|978-80-200-1502-0}}. S.&nbsp;81, 164, 272, 458.
* ''Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů.'' Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. {{ISBN|80-7008-107-4}}. S.&nbsp;178, 475, 476.
* ''Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů''. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, [[2000]]. 615 s. {{ISBN|80-7008-107-4}}. S.&nbsp;178, 475, 476.
* [[Vlasta Fabianová]]: ''Jsem to já?'', Odeon, Praha, [[1993]], str.&nbsp;262, {{ISBN|80-207-0419-1}}
* [[Vlasta Fabianová]] a [[Ladislav Daneš]]. ''Jsem to já?''. Vyd. 1. Praha: Odeon, [[1993]]. 470 s. (Klub čtenářů; sv. 670). {{ISBN|80-207-0419-1}}. S.&nbsp;262.
* [[Miloš Fikejz]]. ''Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř''. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. {{ISBN|978-80-7277-471-5}}. S.&nbsp;294–295.
* [[Miloš Fikejz]]. ''Český film : herci a herečky. II. díl : L-Ř''. 2. vyd. Praha : [[Libri]], [[2010]]. 654 s. {{ISBN|978-80-7277-471-5}}. S.&nbsp;294–295.
* Petr Hořec: ''Úsměvy paní Thálie'', nakl.&nbsp;Daniel, Praha, [[1992]], str.&nbsp;62–6
* Petr Hořec. ''Úsměvy paní Thálie: herci o sobě, o divadle a filmu''. Vyd. 1. Praha: Daniel, [[1992]]. 279 s. {{ISBN|80-900128-2-5}}. S.&nbsp;62–6.
* Petr Hořec, Olga Nytrová: ''Jak slavívali a slaví slavní'', Euromedia Group a Knižní klub, Praha, [[1999]], str.&nbsp;94–107, {{ISBN|80-242-0120-8}}
* Petr Hořec, Olga Nytrová. ''Jak slavívali a slaví slavní''. Vyd. 1. V Praze: [[Euromedia Group]] - [[Knižní klub]], [[1999]]. 206 s. {{ISBN|80-242-0120-8}}. S.&nbsp;94–107.
* Eva Högerová, [[Ljuba Klosová]], [[Vladimír Justl]]: ''Faustovské srdce [[Karel Höger|Karla Högera]]'', Mladá fronta, Praha, [[1994]], str.&nbsp;183, {{ISBN|80-204-0493-7}}
* Eva Högerová, [[Ljuba Klosová]], [[Vladimír Justl]]. ''Faustovské srdce [[Karel Höger|Karla Högera]]''. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, [[1994]]. 468 s. {{ISBN|80-204-0493-7}}. S.&nbsp;183.
* {{Citace monografie | titul = Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / ([[Michael Třeštík]] editor) | vydání = 5 | vydavatel = Agentura Kdo je kdo | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 775 | isbn = 80-902586-9-7 | strany = 449}}
* {{Citace monografie | autor = [[Michael Třeštík]], ed. | titul = Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti: 5000 životopisů | vydání = 5 | vydavatel = Agentura Kdo je kdo | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 775 | isbn = 80-902586-9-7 | strany = 449}}
* Kolektiv autorů: ''Kniha o [[Národní divadlo|Národním divadle]] [[1883]]–[[1963]]'', Orbis, Praha, [[1964]], str.&nbsp;136
* Kolektiv autorů. ''Kniha o [[Národní divadlo|Národním divadle]] [[1883]]-[[1963]]: [Sborník]''. 1. vyd. Praha: Orbis, [[1964]]. 168 s. S.&nbsp;136.
* Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;335
* Kolektiv autorů. ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdcii: slovník umělců divadel [[Bouda (divadlo)|Vlastenského]], Stavovského, [[Prozatímní divadlo|Prozatímního]] a Národního''. 1. vyd. Praha: Academia, [[1988]]. 623 s. S.&nbsp;335.
* Hana Konečná a kol.: ''Čtení o [[Národní divadlo|Národním divadle]]'', Odeon, Praha, [[1983]], str.&nbsp;386
* Hana Konečná a kol. ''Čtení o [[Národní divadlo|Národním divadle]]''. 1. vyd. Praha: Odeon, [[1983]]. 412 s. Klub čtenářů; Sv. 513. S.&nbsp;386.


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
Řádek 101: Řádek 83:
* {{Imdb osoba|0626594}}
* {{Imdb osoba|0626594}}
* [http://www.narodni-divadlo.cz/cs/umelec/milos-nesvadba Miloš Nesvadba na stránkách Národního divadla]
* [http://www.narodni-divadlo.cz/cs/umelec/milos-nesvadba Miloš Nesvadba na stránkách Národního divadla]
* [http://www.comicsdb.cz/autor.php?id=780 Miloš Nesvadba] na comicsDB
* [http://comicsdb.cz/autor/780/milos-nesvadba Miloš Nesvadba] na comicsDB
* [http://www.abscr.cz/cs/vyhledavani-evidencni-zaznamy?language=cs&page=evidencni-zaznamy]
* [http://www.abscr.cz/cs/vyhledavani-evidencni-zaznamy?language=cs&page=evidencni-zaznamy Evidenční záznamy] [[Archiv bezpečnostních složek|archivu bezpečnostních složek]]
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}


Verze z 7. 8. 2020, 23:47

Miloš Nesvadba
Miloš Nesvadba v roli Paola ve hře Miloslava Stehlíka Loď dobré naděje, uvedené v Národním divadle v roce 1948 v režii Františka Salzera
Miloš Nesvadba v roli Paola ve hře Miloslava Stehlíka Loď dobré naděje, uvedené v Národním divadle v roce 1948 v režii Františka Salzera
Narození17. dubna 1925
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí22. července 2020 (ve věku 95 let)
ČeskoČesko Česko
Povoláníherec, spisovatel, malíř, scénograf, karikaturista a ilustrátor
Manžel(ka)Jaroslava Nesvadbová
DětiMichal Nesvadba
Oceněnízasloužilý umělec
Citát
Rád se směju[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloš Nesvadba (17. dubna 1925 Praha – 22. července 2020[2]) byl český herec, spisovatel, ilustrátor, výtvarník, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze známý svými kresbičkami a malůvkami pro děti, působil také jako komiksový kreslíř, karikaturista, divadelní a televizní scénograf. Jeho syn Michal Nesvadba je známý herec, bavič a mim.

Život

Vyrůstal se starším bratrem Jiřím, který se stal scénografem a divadelním režisérem. Odmaturoval na reálném gymnáziu (1944) a přihlásil se na Státní konzervatoř v Praze. Jeho studia však přerušila druhá světová válka a po válce se na konzervatoř již nevrátil. Hereckou průpravu získal v Souboru mladých Jindřicha Honzla (později Studia Národního divadla). V roce 1948 byl angažován do činohry Národního divadla, kde ztvárnil desítky rolí. Poslední představení, derniéru Revizora zde odehrál spolu s Lubou Skořepovou dne 18. června 2014.[3]

Na filmovém platně se objevil ve více než 30 filmech, většinou v drobných rolích. Debutoval v historické komedii Miroslava Cikána Alena v roce 1947. Nejvíce filmových rolí ztvárnil v průběhu 50. let, později se objevoval na filmovém plátně celkem zřídka. Nezapomenutelnou roli prince ze Země zacházejícího slunce si zahrál v pohádce Bořivoje Zemana Pyšná princezna (1952). Příležitostně se objevoval i v televizních seriálech a inscenacích. Velkou oblibu si také získal svými hereckými a kreslířskými výstupy v pořadech pro děti. V roce 1977 podepsal tzv. antichartu a jeho jméno díky podpisu bylo na druhé stránce Rudého práva.

Vedle herectví od mládí projevoval neobyčejné výtvarné nadání, díky kterému proslul také jako kreslíř karikatur a vtipů, ilustrátor knih, z nichž některé sám napsal. Kreslil do novin a časopisů, jako výtvarník stál i u zrodu časopisu Dikobraz. Svou práci převážně zasvětil dětem a jeho jméno je také úzce spjato s dvěma dětskými časopisy Mateřídouška a Sluníčko, ve kterých hojně publikoval svoje kresby i literární díla.

V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize.[4]

Se svou ženou, kostýmní výtvarnicí Jaroslavou měl dva syny. Prvorozený syn Michal je herec a mim, stejně jako jeho otec se věnuje převážně dětem. Mladší syn Martin je vydavatelem časopisu a provozuje malou cestovní kancelář. Miloš Nesvadba byl i dědem (měl čtyři vnoučata) a pradědem.

Věnoval se také ilustrátorské činnosti, zejména knížek pro děti. V roce 1989 byl jmenován zasloužilým umělcem.

Zemřel dne 22. července 2020 ve věku 95 let.[2] Poslední rozloučení, kterého se zúčastnila jeho rodina, kolegové i příznivci jeho díla, se konalo 6. srpna 2020 ve vinohradském chrámu Nejsvětějšího srdce Páně. Pietní akt se v kostele odehrával po tom, co se rodina nedohodla s vedením pražského Národního divadla na obřadu v budově divadla; podle ředitele Jana Buriana bylo rozloučení v Národním divadle neuskutečnitelné z důvodu jeho rekonstrukce.[5]

Divadelní role, výběr

Knihy pro děti (výběr)

  • Ondra a 3 Marťánkové – 1963
  • Evička a Monoklíček

Knihy pro děti s ilustracemi Miloše Nesvadby z posledních let:

  • Michal maluje s tátou – září 2007
  • Michal doma s mámou – září 2008
  • Krok za krokem celým rokem – září 2008
  • Knížka pro malé čarodějky – září 2008

Odkazy

Reference

  1. ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Zemřel herec a výtvarník Miloš Nesvadba. Bylo mu 95 let. Kultura | Divadlo. iDNES.cz. MAFRA, a. s., 22. červenec 2020. Dostupné online [cit. 2020-08-07]. 
  2. ↑ a b rea; ČTK. Zemřel Miloš Nesvadba. Fotografie Milan Malíček; Kultura. Právo. Borgis, a.s., 23. červenec 2020, roč. 30, čís. 170, s. 25. Dostupné online [cit. 2020-08-04]. ISSN 1211-2119. 
  3. ↑ Skořepová se loučí s Národním: „Všechno jsem ještě neřekla“. Fotografie Veronika Šimková, Viktor Lomoz; Kultura. ČT24 [online]. Praha: Česká televize, 19. červen 2014 [cit. 2020-08-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ HOUŠKA, Vítězslav; PROCHÁZKA, Pavel. Věčná Slavia. 3. vyd. Praha: Olympia, a. s., 2010. 246 s. ISBN 978-80-7376-200-1. S. 127. 
  5. ↑ ČTK; jaš. S Milošem Nesvadbou se lidé loučili v kostele. Fotografie Petr Horník; Zpravodajství. Právo. Borgis, a.s., 7. srpen 2020, roč. 30, čís. 183, s. 3. ISSN 1211-2119. 
  6. ↑ HÁJEK, Jiří et al. Divadlo nové doby (1945–1948). Vyd. 1. Praha: Panorama, 1990. 505 s. (Dramatická umění). ISBN 80-7038-140-X. S. 383–4.

Literatura

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miloš_Nesvadba&oldid=18907607“