Jan Antonín Baťa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Literatura: +2 monografie
m →‎Literatura: překlep
Řádek 42: Řádek 42:
* {{Citace monografie | titul = Osobnosti - Česko : Ottův slovník | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 823 | isbn = 978-80-7360-796-8 | strany = 35}}
* {{Citace monografie | titul = Osobnosti - Česko : Ottův slovník | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 823 | isbn = 978-80-7360-796-8 | strany = 35}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kolumber | jméno = David | titul = Spory o Baťův odkaz | vydavatel = Key Publishing s.r.o. | místo = Ostrava | rok = 2016 | počet stran = 170 | isbn = 978-80-7418-252-5}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kolumber | jméno = David | titul = Spory o Baťův odkaz | vydavatel = Key Publishing s.r.o. | místo = Ostrava | rok = 2016 | počet stran = 170 | isbn = 978-80-7418-252-5}}
* {{Citace monografie | příjmení = Ivanov| jméno = Miroslav | odkaz na autora = Miroslav Ivanov | titul = Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše | vydavatel = [[Libri]] | místo = Vizovice | rok = 1998 | isbn = 80-86093-14-X | strany = 382}}
* {{Citace monografie | příjmení = Ivanov| jméno = Miroslav | odkaz na autora = Miroslav Ivanov | titul = Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše | vydavatel = Lípa | místo = Vizovice | rok = 1998 | isbn = 80-86093-14-X | strany = 382}}
* {{Citace monografie | příjmení = Tomeš | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Tomeš | spoluautoři = a kol. | titul = Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J | vydavatel = [[Nakladatelství Paseka|Paseka]] ; Petr Meissner | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 634 | isbn = 80-7185-245-7 | strany = 56}}
* {{Citace monografie | příjmení = Tomeš | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Tomeš | spoluautoři = a kol. | titul = Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J | vydavatel = [[Nakladatelství Paseka|Paseka]] ; Petr Meissner | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 634 | isbn = 80-7185-245-7 | strany = 56}}
* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla | odkaz na autora = Pavla Vošahlíková | spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend | vydavatel = [[Libri]] | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 264–375 | isbn = 80-7277-287-2 | strany = 272}}
* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla | odkaz na autora = Pavla Vošahlíková | spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend | vydavatel = [[Libri]] | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 264–375 | isbn = 80-7277-287-2 | strany = 272}}

Verze z 28. 10. 2019, 21:50

Jan Antonín Baťa
Narození11. března 1898
Uherské Hradiště
Úmrtí23. srpna 1965 (ve věku 67 let)
Batatuba
Povolánípodnikatel, publicista, básník a spisovatel
OceněníŘád Bílého lva (2019)
Čestné občanství města Zlína
RodičeAntonín Baťa starší
PříbuzníTomáš Baťa (sourozenec)
Webwww.janantoninbata.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník Jana Antonína Bati ve Zlině
Dům čp. 2 v Uherském Hradišti-Rybárnách

Jan Antonín Baťa (7. března 1898 Uherské Hradiště[1] – 23. srpna 1965, Batatuba, Brazílie) byl československý a brazilský podnikatel. Po smrti polovlastního bratra Tomáše v roce 1932 se stal v souladu s jeho závětí jediným majitelem akciové společnosti Baťa ve Zlíně, kterou poté, za úzké spolupráce blízkých spolupracovníků, ředitelů firmy Dominika Čipery a Hugo Vavrečky, v letech 1932–1939 řídil. V roce 1937 absolvoval se svými spolupracovníky letadlem a lodí cestu kolem světa. V roce 1938 vydal knihu Budujme stát pro 40 000 000 lidí, v níž představil veřejnosti rozsáhlé hospodářské záměry. V roce 1939 odešel do exilu a usadil se pak v Brazílii. V románu Botostroj spisovatele píšícího pod uměleckým jménem T. Svatopluk je postava odpovídající Janu Baťovi hlavním hrdinou.

Život

Narodil se v Uherském Hradišti z druhého manželství obuvníka Antonína Bati. Jeho původní křestní jméno znělo Jan Karel. Později si je změnil na památku svého otce na Jan Antonín. Vyrůstal v Uherském Hradišti, po otcově smrti pouze s matkou Ludmilou a čtyřmi vlastními sourozenci. Později byl bratrem z otcova prvního manželství Tomášem „vyžádán“ spolu s bratry Bohuslavem a Leopoldem do Zlína. Ve Zlíně navštěvoval základní školu. Z učitelů si nejvíce vážil učitele Aloise Hradila, který především kladl důraz na deklamaci[2] a jemuž později přičítal svoji schopnost se vyjadřovat i literárně. Po skončení základní školy nastoupil v roce 1912 jako příručí – učeň v bratrově továrně. O dva roky později odjel na „vandr“. Pracoval u firmy August Wessels, Schuhfabrik, v Oberhausenu v Německu, kde jej zaujal tzv. „autocall“, tovární rozhlas, v té době horká novinka. Na druhou stranu jej rozesmála „kniha zpráv“, která se již ve Zlíně nepoužívala. Poté odjel do Stuttgartu, kde se ucházel (neúspěšně) o práci u bratří Sieglů v jejich obuvnickém podniku Salamander. Poté cestoval po Rýně, kde studoval systém plavebních komor a logistiku pohybu zboží po této řece, také podle svých slov si zpíval často v duchu píseň:

„ Hranice vzplála, tam na břehu Rýna, na ní umírá dálné vlasti syn…[3] “

Jeho studijní pobyt v Porýní přerušila první světová válka.

Po smrti Tomáše Bati v roce 1932 se stal jediným akcionářem firmy Baťa, a. s., Zlín. Převod akcií se úředně projednával od července 1932 do ledna 1933, na držení akcií se podíleli Jan Antonín Baťa a Marie Baťová, vdova po Tomáši Baťovi. Řízení podniku bylo v letech 1932–1939 v rukou Jana A. Bati a jeho blízkých spolupracovníků, ředitelů firmy Dominika Čipery a Hugo Vavrečky. V letech 1934–1938 vybudoval tzv. Baťův kanál neboli Průplav Otrokovice-Rohatec, což je historická vodní cesta v délce 52 km, která spojovala Otrokovice s Rohatcem. V rámci rozvoje společnosti uskutečnil cestu kolem světa, na které kontroloval stávající pobočky, hledal nové dodavatele i uzavíral nové kontrakty. Cestu uskutečnili na palubě tehdy ultramoderního letounu Lockheed Electra. Z baťovského letiště v Otrokovicích odlétli 6. ledna 1937. Cesta vedla přes Rakousko, Itálii, Tunisko, Libyi, Egypt, Britské mandátní území, Libanon, Irák, Persii, Indii, Barmu, Thajsko, Nizozemskou východní Indii, Singapur, Malajsii, Francouzskou Indočínu, Hongkong, Čínu, Japonsko, Havajské ostrovy, USA, Francii a Německo zpět do Československa. Přes oceány se výprava plavila lodí. Z celkových 54 000 km bylo letadlem vykonáno 24 656 km (havarovaný letoun byl z Chicaga poslán na opravu v USA a do Zlína pak dopraven v listopadu 1937). Celá výprava přistála tak, aby návrat mohl být oslavován při prvomájové slavnosti roku 1937. Z této cesty vznikl (kromě řady nových obchodů) filmový dokument, bohatá fotodokumentace a cestopisná kniha Za obchodem kolem světa.

Koncem června 1939 opustil území Protektorátu, odcestoval do Británie a odtud se přepravil do USA. Zde se snažil ovlivnit prezidentskou volební kampaň, načež mu byl znemožněn pobyt ve Spojených státech – roku 1941 je opustil a usadil se v Brazílii. Objevily se pověsti o jeho přípravách na přesun českého obyvatelstva do Patagonie, což se prokázalo jako zcela scestné a nepravdivé. Po válce se marně pokoušel očistit své jméno a např. čestný doktorát, který mu 26. března 1938 udělilo Vysoké učení technické, mu byl po květnu 1947 neprávem odebrán.[4] Navíc předsedou soudního senátu byl komunista, který měl zájem na diskreditaci J. A. Bati.[zdroj⁠?] (Tato skutečnost byla i mezi obyvateli Zlína dlouho známa, avšak zájem soudu se podařilo prokázat až při rehabilitačním procesu.[zdroj⁠?]) V této snaze byli úspěšní až brazilští potomci Jana A. Bati, včetně jeho amerického vnuka Johna Nashe (i za podpory synovce Tomáše J. Bati) až v roce 2007, kdy soud definitivně uznal Jana Antonína Baťu nevinným a rehabilitoval ho (firma Baťa patřila k největším přispěvatelům odboje Čechů a Slováků během druhé světové války). Za svého života vedl rovněž soudní spor s ostatními členy rodiny o vlastnictví společnosti Baťa (tedy jejích zahraničních poboček, protože Baťovy závody v Československu byly v roce 1945 znárodněny). V tomto sporu nebyl úspěšný; majetek připadl v rozporu s tehdejšími československými zákony, Tomáši Janu Baťovi (synovi Tomáše Bati).

Poté co se uchýlil do Jižní Ameriky, založil Jan Antonín Baťa řadu nových obuvních a jiných společností. Zakládal a rozvíjel nová města podle vzoru Zlína (Batatuba, Indiana SP, Mariapolis, Bataguassu nebo Batayporã). V roce 1957 byl dokonce navržen na Nobelovu cenu za mír, nominaci však pokorně odmítl ve prospěch kandidáta z Brazílie. Jedním z největších děl Jana Antonína Bati je most přes řeku Paraná, který spojuje brazilské státy Mato Grosso a São Paulo. Právě na popud Jana Antonína Bati most vyprojektovali jeho inženýři a výstavbu realizovala brazilská vláda. Pozvání ke slavnostnímu otevření přišlo Janu Antonínu Baťovi v době, kdy byl již těžce nemocný. Zemřel 23. srpna 1965 v Brazílii právě v den, kdy se nový most slavnostně otevíral. V rodinném archívu po něm zůstává na čtyřicet svazků hospodářských studií, úvah, cestopisů, románů a poezie.

Citát

  • „Odsoudili jste mne za podivnou vinu. Podle zpráv mých obhájců rozsudek říká toto: J. A. Baťa se odsuzuje, že se veřejně neprohlásil stoupencem zahraniční vlády za války. Kdo z vás, vážení soudcové z povolání i z lidu, se za války veřejně prohlásil za stoupence zahraniční vlády?
    Ti z Vás, kdož jste žili ve vlasti, v protektorátě, máte za to, že to po Vás nikdo ani chtít nemohl. Můžete namítnout, že já jsem v protektorátě nežil… Avšak právě jako vy, měl jsem ve vlasti desítky příbuzných, tucty osobních přátel a na padesát tisíc spolubojovníků…“
    –Jan Antonín Baťa v dopise z Brazílie
  • „Věřte sobě a věřte práci. Jděte za prací bezohledně.“
  • „Pravda vyjde na povrch jako olej na vodu…“ (J. A. Baťa na smrtelné posteli v roce 1965, citát, ve kterém se vrací k soudnímu sporu se svým synovcem Tomášem J. Baťou)

Bibliografie

  • Baťa, Jan Antonín: Spolupráce (články z let 1920–1936). Tisk Zlín, 1936
  • Baťa, Jan Antonín: Za obchodem kolem světa. Tisk Zlín, 1937. Marek Belza, 2006. ISBN 80-903360-6-X
  • Baťa, Jan Antonín: Budujme stát pro 40 000 000 lidí. Tisk Zlín, 1937. Marek Belza, 2013.
  • Baťa, Jan Antonín: Úkol čsl. podnikatele: promoční řeč na Vysoké škole technické Dr. Edvarda Beneše v Brně. J. A. Baťa, Zlín, 1938.
  • Baťa, Jan Antonín: Průmyslové město. Zlín, 1939. Nadace Tomáše Bati, Zlín 2012.
  • Baťa, Jan Antonín: Satiry a aforismy. Kruh přátel satiry, Londýn, 1953
  • Baťa, Jan Antonín: Těžké časy. Marek Belza, 2008. ISBN 978-80-87116-04-3
  • Baťa, Jan Antonín: Román života. Marek Belza, 2009. ISBN 978-80-87116-06-7
  • Baťa, Jan Antonín: Uloupené dílo: román z průmyslového života. Marek Belza, 2012. ISBN 978-80-87116-21-0
  • Baťa, Jan Antonín: Nové knížectví: román z průkopnického života. Marek Belza, 2014. ISBN 978-80-87116-31-9

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ J. A. Baťa: Román života, Marek Belza, Krásná Lípa, s. 76.
  3. ↑ J.A.Baťa: Román života, Marek Belza, Krásná Lípa, s.142
  4. ↑ KUSLOVÁ, Hana. Představení osobnosti J. A. Bati. In: Jan Antonín Baťa - život a dílo, pokračovatel práce Tomáše Bati : mezinárodní konference : sborník : Zlín 2.-3. května 2007. Zlín: Statutární město Zlín, 2007. ISBN 978-80-239-9247-2. S. 5.

Literatura

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Antonín_Baťa&oldid=17777132“