Ravenna: Porovnání verzí
Obr. do textu, -dupl., typo obr. |
reference |
||
Řádek 40: | Řádek 40: | ||
[[Soubor: San Vitale Ravenna.jpg|thumb|upright=1.0| San Vitale]] |
[[Soubor: San Vitale Ravenna.jpg|thumb|upright=1.0| San Vitale]] |
||
[[Soubor: Privil classe.jpg|thumb|upright=1.0| Constantin IV. uiděluje privilegia městu (6. stol.)]] |
[[Soubor: Privil classe.jpg|thumb|upright=1.0| Constantin IV. uiděluje privilegia městu (6. stol.)]] |
||
Hlavními pamětihodnostmi jsou raněkřesťanské kostely a [[Baptisterium|baptisteria]] s bohatou [[mozaika|mozaikovou]] výzdobou. Středem historického centra města je ''Piazza del Popolo'' s budovou radnice (''Palazzo Comunale'') ze 17. st. a s palácem ''Palazzo Veneziano'' rovněž ze 17. st. Na dvou žulových sloupech z roku 1483 jsou umístěni patroni města. Pár set metrů jihozápadním směrem, na ''Piazza Duomo'', je ''katedrála (Duomo)'', dóm vystavěný na v roce 1740 na základech nejstaršího ravennského kostela ze 4. až 5. st. Z původní stavby se dochovaly věž z 10. st. a [[krypta]]. Vedle dómu stojí ''Neonovo baptisterium'' z 5. st. Jižně od Piazza del Popolo v ulici ''Via C. Ricci'', respektive na nám. ''Piazza Francesco'', se nachází [[Klášter|klášterní]] kostel ''San Francesco'' s [[Románská architektura|románskou]] zvonicí založený v 5. st. Severovýchodně od hlavního náměstí Piazza del Poppolo leží areál s kostelem ''San Vitale'' z počátku 6. st. a pozůstatky zaniklého palácového komplexu (''mauzoleum Gally Placidie'') z poč. 5. st. Východně od náměstí, na jedné z hlavních ulic ''Via Roma'', je kostel ''Sant'Apolinare Nuovo'' z 5. st. a zbytky paláce z 7. až 8. st. Na téže ulici je [[Barokní architektura|barokní]] kostel ''S. Maria in Porto'' vystavěný v letech 1553 až 1784. |
Hlavními pamětihodnostmi jsou raněkřesťanské kostely a [[Baptisterium|baptisteria]] s bohatou [[mozaika|mozaikovou]] výzdobou. Středem historického centra města je ''Piazza del Popolo'' s budovou radnice (''Palazzo Comunale'') ze 17. st. a s palácem ''Palazzo Veneziano'' rovněž ze 17. st. Na dvou žulových sloupech z roku 1483 jsou umístěni patroni města. Pár set metrů jihozápadním směrem, na ''Piazza Duomo'', je ''katedrála (Duomo)'', dóm vystavěný na v roce 1740 na základech nejstaršího ravennského kostela ze 4. až 5. st. Z původní stavby se dochovaly věž z 10. st. a [[krypta]]. Vedle dómu stojí ''Neonovo baptisterium'' z 5. st. Jižně od Piazza del Popolo v ulici ''Via C. Ricci'', respektive na nám. ''Piazza Francesco'', se nachází [[Klášter|klášterní]] kostel ''San Francesco'' s [[Románská architektura|románskou]] zvonicí založený v 5. st. Severovýchodně od hlavního náměstí Piazza del Poppolo leží areál s kostelem ''San Vitale'' z počátku 6. st. a pozůstatky zaniklého palácového komplexu (''mauzoleum Gally Placidie'') z poč. 5. st. Východně od náměstí, na jedné z hlavních ulic ''Via Roma'', je kostel ''Sant'Apolinare Nuovo'' z 5. st. a zbytky paláce z 7. až 8. st. Na téže ulici je [[Barokní architektura|barokní]] kostel ''S. Maria in Porto'' vystavěný v letech 1553 až 1784.<ref>ABEND,B. a SCHLIEBITZ, A. a kol.: ''Itálie''. 1. české vyd. Marco Polo 2009. 838 s. ISBN 978-3-8297-6646-3. S. 565 - 572.</ref> |
||
*'''Piazza del Popolo''', hlavní náměstí s radnicí |
*'''Piazza del Popolo''', hlavní náměstí s radnicí |
||
* '''Chrám San Vitale''' je osmiboká centrální cihlová stavba s mohutnou [[kopule|kopulí]], dokončená roku [[548]]. V době [[byzantská říše|byzantské]] vlády vyzdobena mozaikami, které jsou pokládány za nejlepší mozaikový soubor mimo území Byzance - dnes dochovány v [[presbyterium|presbyteriu]]. Chrám se stal vzorem pro stavbu kaple [[Karel Veliký|Karla Velikého]] v císařské falci v [[Cáchy|Cáchách]]. |
* '''Chrám San Vitale''' je osmiboká centrální cihlová stavba s mohutnou [[kopule|kopulí]], dokončená roku [[548]]. V době [[byzantská říše|byzantské]] vlády vyzdobena mozaikami, které jsou pokládány za nejlepší mozaikový soubor mimo území Byzance - dnes dochovány v [[presbyterium|presbyteriu]]. Chrám se stal vzorem pro stavbu kaple [[Karel Veliký|Karla Velikého]] v císařské falci v [[Cáchy|Cáchách]]. |
||
Řádek 167: | Řádek 167: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
|||
<references /> |
|||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Ravenna. Sv. 21, str. 331 |
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Ravenna. Sv. 21, str. 331 |
||
* Itálie. Baedeker 2009, str. 565 - 572. |
|||
=== Související články === |
=== Související články === |
Verze z 12. 6. 2016, 14:34
Ravenna | |
---|---|
Piazza del Popolo | |
Ravenna – znak
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 44°25′ s. š., 12°12′ v. d. |
Nadmořská výška | 4 m n. m. |
Stát | Itálie |
oblast | Emilia-Romagna |
provincie | Ravenna |
Ravenna | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 652 km² |
Počet obyvatel | 153 338 |
Hustota zalidnění | 235 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | + 544 |
Označení vozidel | RA |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii. Leží asi 120 km jižně od Benátek a asi 55 km SZ od Rimini. Dnes je živým turistickým i průmyslovým městem s přístavem (přestože se nachází ve vnitrozemí), s Jaderským mořem je spojeno 10 km dlouhým kanálem Candiano vedoucím do Porto Corsini. V letech 402–476 bylo sídlem posledních římských císařů a řada památek z 5. a 6. století se slavnými mozaikami je na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Historie
Město vzniklo na ostrůvcích v bažinaté deltě řeky Pád, snad v 6. století př. n. l. za gallských vpádů. Roku 88 př. n. l. dostali obyvatelé Ravenny římské občanství a roku 49 př. n. l. se odsud vypravil Caesar přes řeku Rubicon. V období raného a vrcholného císařství bylo město obklopeno lagunou a mělo až 50 tisíc obyvatel. Počátkem 2. století zde císař Hadrián vybudoval 70 km dlouhý akvadukt a přístav Classis byl druhou nejvýznamnější základnou válečného námořnictva Římské říše (po Misenu). Císař Honorius si je v roce 402 zvolil za své sídlo, protože se zde cítil bezpečněji než v Miláně. Po smrti císaře Constantia III. roku 421 zde vládla jeho nevlastní sestra Galla Placidia, která se o město velmi zasloužila.
Po sesazení posledního západního císaře Romula Augusta roku 476 vládl v Ravenně germánský král Odoaker a východořímský císař Zeno pověřil ostrogótského krále Theodoricha, aby Itálii znovu dobyl. Po dlouhém obléhání Theodorich Ravennu dobyl a velmi zvelebil. Jeho nástupci tam vládli do roku 540, kdy město dobyl východořímský vojevůdce Belisar. Ravenna se později stala centrem byzantského exarchátu. Roku 751 dobyl Ravennu lombardský král Aistulf a od roku 784 patřila Ravenna papežům. V letech 1275–1440 bylo město samostatné a po krátké vládě Benátčanů připadlo roku 1509 opět papežům. V následujících staletích město odvodnilo okolní močály, kde vznikla orná půda. V letech 1796–1814 připadla Ravenna napoleonské „Předalpské republice“ a roku 1861 se stala součástí Itálie.
Město a pamětihodnosti
Hlavními pamětihodnostmi jsou raněkřesťanské kostely a baptisteria s bohatou mozaikovou výzdobou. Středem historického centra města je Piazza del Popolo s budovou radnice (Palazzo Comunale) ze 17. st. a s palácem Palazzo Veneziano rovněž ze 17. st. Na dvou žulových sloupech z roku 1483 jsou umístěni patroni města. Pár set metrů jihozápadním směrem, na Piazza Duomo, je katedrála (Duomo), dóm vystavěný na v roce 1740 na základech nejstaršího ravennského kostela ze 4. až 5. st. Z původní stavby se dochovaly věž z 10. st. a krypta. Vedle dómu stojí Neonovo baptisterium z 5. st. Jižně od Piazza del Popolo v ulici Via C. Ricci, respektive na nám. Piazza Francesco, se nachází klášterní kostel San Francesco s románskou zvonicí založený v 5. st. Severovýchodně od hlavního náměstí Piazza del Poppolo leží areál s kostelem San Vitale z počátku 6. st. a pozůstatky zaniklého palácového komplexu (mauzoleum Gally Placidie) z poč. 5. st. Východně od náměstí, na jedné z hlavních ulic Via Roma, je kostel Sant'Apolinare Nuovo z 5. st. a zbytky paláce z 7. až 8. st. Na téže ulici je barokní kostel S. Maria in Porto vystavěný v letech 1553 až 1784.[1]
- Piazza del Popolo, hlavní náměstí s radnicí
- Chrám San Vitale je osmiboká centrální cihlová stavba s mohutnou kopulí, dokončená roku 548. V době byzantské vlády vyzdobena mozaikami, které jsou pokládány za nejlepší mozaikový soubor mimo území Byzance - dnes dochovány v presbyteriu. Chrám se stal vzorem pro stavbu kaple Karla Velikého v císařské falci v Cáchách.
- Mauzoleum Gally Placidie, kolem 430, s bohatou mozaikovou výzdobou.
- Dóm z 18. st. s kostelní věží z 10. st.
- Neonovo baptisterium ortodoxních, menší osmiboká stavba z počátku 5. století s mozaikovým stropem (po 450).
- Baptisterium ariánů, menší osmiboká kaple z konce 5.století.
- Arcibiskupská kaple San Andreas v prvním patře biskupského paláce - ve tvaru kříže s mozaikovým stropem (kolem roku 500).
- San Apollinare Nuovo, raně křesťanská trojlodní bazilika bez transeptu, postavená Theodorichem Velikým kolem roku 520 pro ariány. Po obou stranách hlavní lodi nad sloupořadím jsou tři pásy mozaik, zobrazujících výjevy z evangelií, procesní průvode světců a světic, směřujícím k Panně Marii a Ježíši Kristovi na trůnu, přístav a město v Classe i Theodorichův palác.
- Theodorichův palác - zříceniny u nádraží, známé pod tímto jménem, zřejmě nebyly sídlem ostrogótského krále, ale spíše úřadu byzantského exarchy, strážnicí nebo kostelem.
- Santa Maria in Porto, barokní kostel z 16. až 18. st.
- Theodorichovo mausoleum z roku 520 je centrální desetiboká stavba s ochozem a monolitickou střechou z jediného kusu istrijského vápence o průměru 10 m, který váží přes 300 tun.
- San Apollinare in Classe za městem směrem k přístavu - typická raně křesťanská trojlodní bazilika bez transeptu. Vysvěcena 549, zvonice z konce 10. století. Interiér apsidy je bohatě vyzdoben mozaikami, mozaiková výzdoba na stěnách lodi byla zničena patrně roku 1440.
Doprava
Ravenna leží asi 10 km od přístavu a asi 30 km od dálnice A14 (E45) Rimini – Modena. Má železniční spojení do celé Itálie, přímé spoje do Boloňi, Ferrary, Benátek, Verony a Rimini. Nejbližší letiště jsou Forli a Boloňa.
Průmysl
Mezi četnými průmyslovými odvětvími vyniká zejména výroba cementu, zpracování ropy a zemního plynu.
Fotogalerie
-
Neonovo baptisterium
-
San Vitale, vnitřek
-
Mauzoleum Gally Placidie, mozaiky
-
San Francesco
-
Sant´Apollinare nuovo
-
Sant´Apollinare nuovo, vnitřek
-
Kristus jako král (6. stol)
-
Santa Maria in Porto
-
ulice v centru města
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel
Osobnosti města
- Marobud (* 35 př. n. l./30 př. n. l. - 37), markomanský král a první historicky doložený panovník vládnoucí na českém území
- Petr Chrysolog (kolem 380 – 451), arcibiskup, světec a učitel církve
- Valentinianus III. (* 419 - † 455), západořímský císař
- Theodorich Veliký (453–526), král Ostrogótů a vladař Itálie
- Svatý Romuald (* okolo 951 - † 1027), světec
- Petr Damián (* asi 1006 - † 1072), myslitel, mnich a světec
- Dante Alighieri (1265 – 1321), básník, prožil zde poslední léta exilu a byl zde pochován
- Francesco Ingoli (1578 - 1649), kněz, církevní právník a astronom
Partnerská města
- Dubrovnik, Chorvatsko
- Chartres, Francie
- Chichester, Spojené království
- Posadas, Argentina
- Speyer, Německo
- Szekszárd, Maďarsko
- Tønsberg, Norsko
Odkazy
Reference
- ↑ ABEND,B. a SCHLIEBITZ, A. a kol.: Itálie. 1. české vyd. Marco Polo 2009. 838 s. ISBN 978-3-8297-6646-3. S. 565 - 572.
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Ravenna. Sv. 21, str. 331
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ravenna na Wikimedia Commons
- Turismus a kultura (italsky) (anglicky)
- Dějiny a popis Ravenny na Catholic Encyclopedia:
- Fotografie A. Fletchera na Paradoxplace