Sabbioneta
Sabbioneta | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 44°59′57″ s. š., 10°29′23″ v. d. |
Nadmořská výška | 18 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Sabbioneta | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 37,3 km² |
Počet obyvatel | 4 096 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 109,9 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 0375 |
PSČ | 46018 |
Označení vozidel | MN |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sabbioneta je malé město v severní Itálii v Lombardii, asi 30 km severně od Parmy. Ke konci 16. století je založil císařský generál Vespasiano Gonzaga (1531–1591) asi 2 km severně od řeky Pád. Městečko si zachovalo svůj renesanční charakter a spolu s Mantovou bylo v roce 2008 zařazeno mezi kulturní památky světového dědictví UNESCO. Dekretem prezidenta Italské republiky ze dne 28. ledna 2019 obdržela Sabbioneta oficiální statut města. Žije zde přibližně 4 100[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Termín "Sabbioneta" historicky označoval území spravované v 10. až 12. století rodem hrabat Sabbioneta, který se pak rozdělil na několik větví. Již v době římské jím vedla důležitá obchodní stezka Via Vitelliana.

Současné město postavil Vespasiano Gonzaga Colonna (1531–1591) v letech 1554 až 1591, na místě, kde kdysi stávala pevnost jeho dědečka Ludovica z Gonzagy a k ní přiléhající osada. Nachází se na aluviální půdě mezi řekami Pád a Oglio a také podél cesty starověké Via Vitelliana a zaujímalo strategickou pozici v srdci Pádské nížiny. Pro Vespasiana Gonzagu musela být Sabbioneta především pevností a síla jejího obvodového zdiva z ní v té době jistě učinila jednu z nejlépe vybavených bašt v Lombardii pod španělskou nadvládou.
Sabbioneta byla především sídlem městského státu, situovaného mezi velkými regionálními státy: Milánským vévodstvím na západě, v té době spravovaným španělským guvernérem, Mantovským vévodstvím na východě za řekou Oglio, spravovaným primogeniturou rodu Gonzaga, (tj. Vespasianovými bratranci) a vévodstvím Parma a Piacenza, na jihu pány rodu Farnese. Území zahrnovalo především východní odnož diecéze Cremona a tvořilo důležitou křižovatku pro obchodní dopravu na středním toku řeky Pád, i pro komunikaci mezi dolní oblastí Brescie a Regio Emilia.
Nejúspěšnějším obdobím v historii města byla výstavba za vlády prince Vespasiana Gonzagy Colonny, jehož rezidencí se Sabbioneta stala.
V roce 2012 postihlo oblast silné zemětřesení stupně 5, při kterém byla historická architektura poškozena. Věže kostelů poté musely být zajištěny nebo dostavěny.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Radnice, původně vévodský palác (Palazzo ducale), renesanční stavba na náměstí Piazza ducale
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Chiesa di Santa Maria Assunta), trojlodní bazilika s barokní freskovou výzdobou, vedle radnice
- Galerie v antickém stylu a zahradní palác (Galleria degli Antichi e Pallazzo dell giardino), renesanční stavby, původně navazovaly na Gonzagovu pevnost a zámek, které byly zbořeny roku 1797, zůstala z nich jen obvodová hradební zeď.
- Divadlo Olympie v antickém stylu (Teatro Olimpico all'Antica), renesanční stavbu projektoval Vincenzo Scamozzi (1588–1590).
- Kostel Korunované Panny Marie (Chiesa della Beata Vergine Incoronata), renesanční, uvnitř mauzoleum Vespasiana z Gonzagy (1592) s Gonzagovou sochou od Leona Leoniho (1588)
- Kostel sv. Antonína opata pozdně barokní stavba při klášteře kapucínů, v místní části Villa Pasquali, architekt Ferdinando Galli-Bibiena, postavena do roku 17546; věž je dominantou této části města.
- Kostel Panny Marie Karmelské (Chiesa di Santa Maria dell Carmine).
- Synagoga
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Hradba se siluetou zahradního paláce
-
Porta Vittoria
-
Kostel Korunované Panny Marie
-
Mausoleum Vespasiana Gonzagy
-
Santa Maria Assunta
-
Galleria degli Antichi
-
Galleria degli Antichi, patro
-
Divadlo all'Antica, galerie
-
Synagoga
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sabbioneta na italské Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- K. Baedeker, Northern Italy. Leipzig: Baedeker, str. 321
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Sabbioneta na Wikimedia Commons
- Stránky pro turisty (it, fr, en) Archivováno 27. 11. 2021 na Wayback Machine.