Hadriánova vila

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hadriánova vila
Villa adriana.jpg
Poloha
Adresa Tivoli, ItálieItálie Itálie
Souřadnice
Hadriánova vila
Hadriánova vila
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kanopos
Pohled na Serapeium přes Kanopos

Hadrianova vila je velkolepá císařská rezidence rozkládající se na areálu o rozloze asi 120 hektarů přibližně 5 km západně od města Tivoli, 25 km východně od Říma, v regionu Lazio. Hadrianova vila je na Seznamu světového dědictví UNESCO od roku 1999.

Vila byla postavena za vlády císaře Publia Aelia Hadriana v letech 118133 n. l. přibližně 30 km jihovýchodně od Říma, nedaleko řeky Anio. Tivoli (starověký Tibur) bylo v té době oblíbené letovisko bohatých Římanů (Catullus, Horatius, Augustus, Maecenas).

Stavba byla inspirována slavnými stavbami starého Řecka a Egypta.

Výzdoba[editovat | editovat zdroj]

Výzdobu tvoří většinou repliky slavných řeckých či egyptských děl. Celkem se se zde nachází asi 500 soch, fontány, vodotrysky, jemné mozaiky, fresky: geometrické motivy, lovecké aj. výjevy. Stropy mají většinou klenby podepírané ozdobnými sloupy různých stylů.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Venušin chrám[editovat | editovat zdroj]

Je vystavěn na kruhovém půdorysu, obklopeném polokruhovým sloupovím. Je kopií Knidského chrámu v Delfách. Uprostřed je socha bohyně Afrodity (kopie Afrodíté Knidské od Práxitele).

Síň s dórskými sloupy[editovat | editovat zdroj]

Chodba 32×23 m s dórskými sloupy a obdélníkovým vchodem, střední část chodby měla i druhé patro se širokými okny.

Císařský palác[editovat | editovat zdroj]

Obsahuje malou knihovnu (s výklenky pro papyry) a letní jídelnu (triclinium). Jádrem stavby je obdélníkový dvůr obklopený sloupovím, lemovaný sérií pokojů.

Triclinium[editovat | editovat zdroj]

Letní jídelna spojená s hospitalií dvěma schodišti, na jeho jižní straně je Cryptoporticus (podzemní chodba), kde jsou fresky.

Hospitalia[editovat | editovat zdroj]

Dvě skupiny pěti místností s výklenky pro postele (jako kabiny), byly používány jako ložnice pro praetoriánské stráže (hlídaly vchod do vily). Zachovaly se mozaikové podlahy s geometrickými a rostlinnými motivy a latríny.

Praetorium[editovat | editovat zdroj]

Rozsáhlé místnosti pro personál, sklad (tabernae) a kasárna.

Kasárna vigiles[editovat | editovat zdroj]

Čtvercová stavba vydlážděná cihlami, dobře se zachoval vnitřní dvůr a galerie s dřevěnými schody, latríny, klenby, budova má dvě patra. Žili tu sluhové, otroci, hasiči.

Zlaté náměstí[editovat | editovat zdroj]

Náměstí lemované velkým peristylem (sloupořadí), zdobeno květinovými záhony a fontánami. Bylo používáno pro slavnostní příležitosti. Na severní straně je vestibul osmiúhelníkového půdorysu (střecha-členitá kopule), na jižní straně je půlkruhová jídelna. Chodníky mají opus sectile (geometrické tvary – čtverce, trojúhelníky, kosočtverce; mramor, slonovina). Stěny byly až do stropu obložené mramorem (někde jsou viditelné lovecké scény).

Řecké divadlo[editovat | editovat zdroj]

Klasické řecké divadlo s kruhovým hledištěm (cavea) a obdélníkovým jevištěm.

Poikilé a Sto komor[editovat | editovat zdroj]

Tvoří je velká obdélníková kolonáda (232x97m) s bazénem uprostřed, lemovaná sloupovím. Jde o kopii slavné athénské kolonády „Stoa Poikile“. Vedla k němu umělá promenáda zastíněná slaměnou střechou (procházky v jakémkoli období), ta spočívala na obrovské konstrukci Sto komor (100 camerelle). Sto komor nemělo žádné přímé spojení s Poikilé, byli tam ubytováni otroci, vojáci a sluhové.

Vodní divadlo[editovat | editovat zdroj]

Kruhová zeď (odděluje stavbu od ostatních částí vily) se sloupořadím uvnitř. Kanál ohraničující malý ostrůvek, na který vedly 2 mosty. Na ostrůvku byla malá vilka s atriem uprostřed (fontána, malé lázně,latrína). Jde o místo, kam se Hadrianus rád uchyloval ke studiu a relaxaci.

Dvůr knihovny[editovat | editovat zdroj]

Na severní straně jsou knihovny spojené Vestibulem, nejstarší část komplexu.

Řecká knihovna[editovat | editovat zdroj]

Dvě čtvercové místnosti s obdélníkovými výklenky, klenby. Měla horní podlaží s vyhřívacím systémem.

Latinská knihovna[editovat | editovat zdroj]

Dvě místnosti: čtvercová s výklenky na 3 zdech, klenba; vestibul.

Velké lázně[editovat | editovat zdroj]

Pánské lázně: laconicum (potní lázeň), caldarium ( nádrž s horkou vodou), tepidarium (vlažná voda), frigidarium (studená voda).

Malé lázně[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobně pro ženy, obsahují osmiúhelníkovou místnost s otvorem v kopuli a jsou bohatě zdobené mramorem a opus sectile.

Rybník[editovat | editovat zdroj]

Nádrž s výklenky pro sochy, obklopená peristylem.

Kanópos[editovat | editovat zdroj]

Jeden z nejproslulejších architektonických komplexů celého starověkého světa. Zabírá dlouhé úzké údolí a sestává z průplavu obklopeného kolonádou s kopiemi slavných řeckých soch. Nacházejí se zde nejkrásnější sochy mladíka Antinoose.

Serapidův chrám[editovat | editovat zdroj]

Kopie slavného Serapidova chrámu v Alexandrii. Má dva vodovody na zásobování fontán u Kanópu.

Budova se třemi exedrami[editovat | editovat zdroj]

(exedra = půlkruhový výklenek). Jde o tři půlkruhové dvory se sloupovím a vodotrysky vyzdobené mramorovými reliéfy.

Nympheum[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobně velké letní triclinium se zahradou. Vyzdobeno vodotrysky a nádobami s květinami.

Vestibul[editovat | editovat zdroj]

Stavba mezi malými a velkými lázněmi, byla zde tělocvična, lararium, dvory se sloupovými, obklopené ložnicemi. Odtud byl přístup k dalším stavbám.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Anna Maria Liberati, Fabio Bourbon: Starověký Řím; Rebo productions, Praha 1996,
  • VAVŘÍN, Pavel. Hadriánova villa v Tivoli. Historický obzor, 2007, 18 (7/8), s. 146-151. ISSN 1210-6097.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]