Doktor přírodních věd: Porovnání verzí
m typo |
m Detaily. |
||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
Vznik titulu souvisí s oddělením přírodovědeckých fakult od fakult filozofických, k čemuž v Československu došlo v roce [[1920]].<ref>Nařízení vlády republiky Československé ze dne 24. června 1920, č. 392/1920 Sb., o rozdělení filosofických fakult obou pražských universit</ref> Do té doby byl absolventům přírodovědných studií na filozofických fakultách přiznáván po úspěšném složení přísných zkoušek titul [[doktor filozofie|doktora filosofie]]. Kdo chtěl poté získat doktorát věd přírodních (používal se neoficiální titul '''RNC.''' – ''rerum naturalium candidatus''), musel obhájit vědeckou rozpravu ([[disertace|disertaci]]) z přírodovědného oboru a vykonat dvě přísné zkoušky ([[rigorózum|rigorosa]]), jedno z oboru disertace a druhé z filosofie biologických nebo exaktních věd či z jiného přírodovědného oboru. Tím mělo být ověřeno, že je kandidát doktorství způsobilý vědecky bádat. Hodnocení bylo „obstál s vyznamenáním“, „obstál“ nebo „neobstál“, přičemž zkoušky mohly být opakovány nejvýše dvakrát. Úspěšný kandidát pak byl [[promoce|promován]] doktorem přírodních věd.<ref>Nařízení vlády republiky Československé ze dne 9. června 1921, č. 214/1921 Sb., o zatímním rigorosním řádu fakult přírodovědeckých.</ref> |
Vznik titulu souvisí s oddělením přírodovědeckých fakult od fakult filozofických, k čemuž v Československu došlo v roce [[1920]].<ref>Nařízení vlády republiky Československé ze dne 24. června 1920, č. 392/1920 Sb., o rozdělení filosofických fakult obou pražských universit</ref> Do té doby byl absolventům přírodovědných studií na filozofických fakultách přiznáván po úspěšném složení přísných zkoušek titul [[doktor filozofie|doktora filosofie]]. Kdo chtěl poté získat doktorát věd přírodních (používal se neoficiální titul '''RNC.''' – ''rerum naturalium candidatus''), musel obhájit vědeckou rozpravu ([[disertace|disertaci]]) z přírodovědného oboru a vykonat dvě přísné zkoušky ([[rigorózum|rigorosa]]), jedno z oboru disertace a druhé z filosofie biologických nebo exaktních věd či z jiného přírodovědného oboru. Tím mělo být ověřeno, že je kandidát doktorství způsobilý vědecky bádat. Hodnocení bylo „obstál s vyznamenáním“, „obstál“ nebo „neobstál“, přičemž zkoušky mohly být opakovány nejvýše dvakrát. Úspěšný kandidát pak byl [[promoce|promován]] doktorem přírodních věd.<ref>Nařízení vlády republiky Československé ze dne 9. června 1921, č. 214/1921 Sb., o zatímním rigorosním řádu fakult přírodovědeckých.</ref> |
||
Po reformě vysokoškolského studia z roku [[1950]] už nebyly od roku [[1953]]<ref>§ 36 zákona ze dne 18. května 1950, č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, a vládní nařízení ze dne 23. června 1953, č. 60/1953 Sb., o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol</ref> akademické tituly udělovány a návrat titulu doktora přírodních věd tak znamenal až další zákon o vysokých školách z roku [[1966]]. Tehdy už ale nešlo o nejvyšší akademicko-vědecké ocenění, protože již byly zavedeny po [[Sovětský svaz|sovětském]] vzoru tzv. vědecké hodnosti ([[Kandidát věd|CSc.]] a [[Doktor věd|DrSc.]]). Titul RNDr. nicméně opět nebyl automaticky udělován po absolvování přírodovědného studia na vysoké škole, ale mohl být udělen pouze pokud absolvent opět obhájil písemnou práci a úspěšně složil [[rigorózní zkouška|rigorózní zkoušku]] ze zvoleného přírodovědného oboru a z jeho širšího vědního základu.<ref>§ 14 odst. 2 zákona ze dne 16. března 1966, č. 19/1966 Sb., o vysokých školách</ref> Nové zrušení titulu doktora přírodních věd znamenal rok [[1990]]<ref>§ 21 a § 22 zákona ze dne 4. května 1990, č. 172/1990 Sb., o vysokých školách</ref> a další návrat až rok [[1998]].<ref name="dnes"/> |
Po reformě vysokoškolského studia z roku [[1950]] už nebyly od roku [[1953]]<ref>§ 36 zákona ze dne 18. května 1950, č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, a vládní nařízení ze dne 23. června 1953, č. 60/1953 Sb., o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol</ref> akademické tituly udělovány a návrat titulu doktora přírodních věd tak znamenal až další zákon o vysokých školách z roku [[1966]]. Tehdy už ale nešlo o nejvyšší akademicko-vědecké ocenění, protože již byly zavedeny po [[Sovětský svaz|sovětském]] vzoru tzv. vědecké hodnosti ([[Kandidát věd|CSc.]] a [[Doktor věd|DrSc.]]). Titul RNDr. (dle zákona ''doktor přírodovědy'') nicméně opět nebyl automaticky udělován po absolvování přírodovědného studia na vysoké škole, ale mohl být udělen pouze pokud absolvent opět obhájil písemnou práci a úspěšně složil [[rigorózní zkouška|rigorózní zkoušku]] ze zvoleného přírodovědného oboru a z jeho širšího vědního základu.<ref>§ 14 odst. 2 zákona ze dne 16. března 1966, č. 19/1966 Sb., o vysokých školách</ref> Nové zrušení titulu doktora přírodních věd znamenal rok [[1990]]<ref>§ 21 a § 22 zákona ze dne 4. května 1990, č. 172/1990 Sb., o vysokých školách</ref> a další návrat až rok [[1998]].<ref name="dnes"/> |
||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 10. 6. 2016, 21:40
Doktor přírodních věd (z lat. rerum naturalium doctor, zkratka RNDr. psaná před jménem) je akademický titul, který je udělován převážně na přírodovědeckých fakultách některé z českých a slovenských vysokých škol. Podmínkou je již získaný titul magistr (Mgr.) a následné složení rigorózní zkoušky ze zvoleného vědního oboru, jejíž součástí je i sepsání a obhájení rigorózní práce.[1] Dnes se jedná o fakultativní zkoušku zpravidla spojenou s poplatky.[2]
Hovorově se tituly získané rigorózním řízením označují jako „malé doktoráty“, následně až titul Ph.D., získaný dalším několikaletým doktorským (postgraduálním) studiem, je tzv. „velkým doktorátem“.[3][4]
Historie
Vznik titulu souvisí s oddělením přírodovědeckých fakult od fakult filozofických, k čemuž v Československu došlo v roce 1920.[5] Do té doby byl absolventům přírodovědných studií na filozofických fakultách přiznáván po úspěšném složení přísných zkoušek titul doktora filosofie. Kdo chtěl poté získat doktorát věd přírodních (používal se neoficiální titul RNC. – rerum naturalium candidatus), musel obhájit vědeckou rozpravu (disertaci) z přírodovědného oboru a vykonat dvě přísné zkoušky (rigorosa), jedno z oboru disertace a druhé z filosofie biologických nebo exaktních věd či z jiného přírodovědného oboru. Tím mělo být ověřeno, že je kandidát doktorství způsobilý vědecky bádat. Hodnocení bylo „obstál s vyznamenáním“, „obstál“ nebo „neobstál“, přičemž zkoušky mohly být opakovány nejvýše dvakrát. Úspěšný kandidát pak byl promován doktorem přírodních věd.[6]
Po reformě vysokoškolského studia z roku 1950 už nebyly od roku 1953[7] akademické tituly udělovány a návrat titulu doktora přírodních věd tak znamenal až další zákon o vysokých školách z roku 1966. Tehdy už ale nešlo o nejvyšší akademicko-vědecké ocenění, protože již byly zavedeny po sovětském vzoru tzv. vědecké hodnosti (CSc. a DrSc.). Titul RNDr. (dle zákona doktor přírodovědy) nicméně opět nebyl automaticky udělován po absolvování přírodovědného studia na vysoké škole, ale mohl být udělen pouze pokud absolvent opět obhájil písemnou práci a úspěšně složil rigorózní zkoušku ze zvoleného přírodovědného oboru a z jeho širšího vědního základu.[8] Nové zrušení titulu doktora přírodních věd znamenal rok 1990[9] a další návrat až rok 1998.[1]
Reference
- ↑ a b § 46 odst. 5 písm. c) zákona ze dne 22. dubna 1998, č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
- ↑ Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, § 46 odst. 5. [cit. 2016-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Marek Skovajsa: Velkovýroba malodoktorů v Česku, Lidové noviny, 24. října 2009
- ↑ Internetová jazyková příručka: Pořadí titulů [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [cit. 2016-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Nařízení vlády republiky Československé ze dne 24. června 1920, č. 392/1920 Sb., o rozdělení filosofických fakult obou pražských universit
- ↑ Nařízení vlády republiky Československé ze dne 9. června 1921, č. 214/1921 Sb., o zatímním rigorosním řádu fakult přírodovědeckých.
- ↑ § 36 zákona ze dne 18. května 1950, č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, a vládní nařízení ze dne 23. června 1953, č. 60/1953 Sb., o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol
- ↑ § 14 odst. 2 zákona ze dne 16. března 1966, č. 19/1966 Sb., o vysokých školách
- ↑ § 21 a § 22 zákona ze dne 4. května 1990, č. 172/1990 Sb., o vysokých školách