Kožešinová zvířata: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m WPCleaner v1.38 - Opraveno pomocí WP:WCW (Chybějící tag <references /> - Odkaz shodný se svým popisem - Opravy pravopisu, typografie nebo kódu)
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:FURS STORED AT FORT ST. JAMES N.H.S., BRITISH COLUMBIA.jpg|náhled|Kožešiny]]
[[Soubor:FURS STORED AT FORT ST. JAMES N.H.S., BRITISH COLUMBIA.jpg|náhled|Kožešiny]]
'''Kožešinová zvířata''' jsou některé druhy [[savci|savců]], kteří se [[chov]]ají nebo [[lov]]í pro svou kvalitní [[kožešina|kožešinu]]. Kožky těchto zvířat jsou používány k výrobě [[kožešnické zboží|kožešnického zboží]]. Více než 80 % kožešin se v současnosti získává chovem zvířat na farmách nebo ze zvířat (králíci, ovce) poražených pro maso, lovem volně žijících zvířat se oficiálně získává jen cca 17 % kožešin, avšak skutečné množství je zřejmě vyšší, protože mnoho ulovených kožešin, a to i z [[Ohrožený druh|ohrožených]] a [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin|mezinárodně chráněných druhů]], končí na [[Černý trh|černém trhu]]. Lov se provádí odstřelem, chytáním do různých, mnohdy málo šetrných pastí, v případě lachtanů, tuleňů a jejich mláďat však také vysoce nehumánním ubíjením kyji a háky.
'''Kožešinová zvířata''' jsou některé druhy [[savci|savců]], kteří se [[chov]]ají nebo [[lov]]í pro svou kvalitní [[kožešina|kožešinu]]. Kožky těchto zvířat jsou používány k výrobě [[kožešnické zboží|kožešnického zboží]]. Více než 80 % kožešin se v současnosti získává chovem zvířat na farmách nebo ze zvířat (králíci, ovce) poražených pro maso, lovem volně žijících zvířat se oficiálně získává jen cca 17 % kožešin, avšak skutečné množství je zřejmě vyšší, protože mnoho ulovených kožešin, a to i z [[Ohrožený druh|ohrožených]] a [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin|mezinárodně chráněných druhů]], končí na [[Černý trh|černém trhu]]. Lov se provádí odstřelem, chytáním do různých, mnohdy málo šetrných pastí, v případě lachtanů, tuleňů a jejich mláďat však také vysoce nehumánním ubíjením kyji a háky.
Od 19. století bylo vyšlechtěno mnoho barevných, často velmi zajímavých mutací kožešinových zvířat, zejména norků, nutrií, lišek obecných i polárních. Podmínky chovu kožešinových zvířat (lišky, norci, nutrie, čincily) však často nejsou z hlediska [[Welfare|welfare zvířat]] příliš uspokojivé. Zvířata jsou držena v přeplněných klecích, nebo naopak po jednom ve velmi malých klecích bez podestýlky a jejich zabíjení se provádí mnohdy velmi nehumánně. Nejvíce chovaným druhem kožešinových zvířat jsou [[Liška polární|lišky polární]]. Proto jsou kožšinové farmy oprávněně kritizovány [[Ochrana zvířat|ochránci zvířat]]. V 11 zemích Evropy byl chov kožešinových zvířat zakázán.
Od 19. století bylo vyšlechtěno mnoho barevných, často velmi zajímavých mutací kožešinových zvířat, zejména norků, nutrií, lišek obecných i polárních. Podmínky chovu kožešinových zvířat (lišky, norci, nutrie, čincily) však často nejsou z hlediska [[Welfare|welfare zvířat]] příliš uspokojivé. Zvířata jsou držena v přeplněných klecích, nebo naopak po jednom ve velmi malých klecích bez podestýlky a jejich zabíjení se provádí mnohdy velmi nehumánně. Nejvíce chovaným druhem kožešinových zvířat jsou [[Liška polární|lišky polární]]. Proto jsou kožšinové farmy oprávněně kritizovány [[Ochrana zvířat|ochránci zvířat]]. V 11 zemích Evropy byl chov kožešinových zvířat zakázán, v Česku je zatím ilegální prodej pouze výrobků z tuleně.
Dalším problémem je, že např. v [[Rusko|Rusku]] vede chov lišek a norků k problémům s krmením, ten je často řešen ilegálním lovem mořských savců (tuleni, mroži, velryby)<ref>http://www.differentlife.cz/kozichy02.htm</ref>
Dalším problémem je, že např. v [[Rusko|Rusku]] vede chov lišek a norků k problémům s krmením, ten je často řešen ilegálním lovem mořských savců (tuleni, mroži, velryby)<ref>http://www.differentlife.cz/kozichy02.htm</ref>
Z etických i ekonomických důvodů je nejvhodnější pouźívat kožešiny umělé, jejichž kvalita se díky moderním technologiím od přírodních kožešin příliš neliší.
Z etických i ekonomických důvodů je nejvhodnější pouźívat kožešiny umělé, jejichž kvalita se díky moderním technologiím od přírodních kožešin příliš neliší.

Verze z 11. 4. 2016, 18:54

Kožešiny

Kožešinová zvířata jsou některé druhy savců, kteří se chovají nebo loví pro svou kvalitní kožešinu. Kožky těchto zvířat jsou používány k výrobě kožešnického zboží. Více než 80 % kožešin se v současnosti získává chovem zvířat na farmách nebo ze zvířat (králíci, ovce) poražených pro maso, lovem volně žijících zvířat se oficiálně získává jen cca 17 % kožešin, avšak skutečné množství je zřejmě vyšší, protože mnoho ulovených kožešin, a to i z ohrožených a mezinárodně chráněných druhů, končí na černém trhu. Lov se provádí odstřelem, chytáním do různých, mnohdy málo šetrných pastí, v případě lachtanů, tuleňů a jejich mláďat však také vysoce nehumánním ubíjením kyji a háky. Od 19. století bylo vyšlechtěno mnoho barevných, často velmi zajímavých mutací kožešinových zvířat, zejména norků, nutrií, lišek obecných i polárních. Podmínky chovu kožešinových zvířat (lišky, norci, nutrie, čincily) však často nejsou z hlediska welfare zvířat příliš uspokojivé. Zvířata jsou držena v přeplněných klecích, nebo naopak po jednom ve velmi malých klecích bez podestýlky a jejich zabíjení se provádí mnohdy velmi nehumánně. Nejvíce chovaným druhem kožešinových zvířat jsou lišky polární. Proto jsou kožšinové farmy oprávněně kritizovány ochránci zvířat. V 11 zemích Evropy byl chov kožešinových zvířat zakázán, v Česku je zatím ilegální prodej pouze výrobků z tuleně. Dalším problémem je, že např. v Rusku vede chov lišek a norků k problémům s krmením, ten je často řešen ilegálním lovem mořských savců (tuleni, mroži, velryby)[1] Z etických i ekonomických důvodů je nejvhodnější pouźívat kožešiny umělé, jejichž kvalita se díky moderním technologiím od přírodních kožešin příliš neliší.

Druhy kožešinových zvířat

Reference