Kněževes (okres Žďár nad Sázavou): Porovnání verzí
značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 90: | Řádek 90: | ||
Mimo téměř intakně dochovaný pozdně gotický palác tvrze jsou v budově zachovány i cenné konstrukce z doby barokní přestavby. Jde zejména o rozměrnou černou kuchyni a velký sál s trámovým stropem, který byl po desetiletí ukrytý pod omítaným podhledem (původní trámový strop byl zakryt pravděpodobně již v průběhu první poloviny 19. století). |
Mimo téměř intakně dochovaný pozdně gotický palác tvrze jsou v budově zachovány i cenné konstrukce z doby barokní přestavby. Jde zejména o rozměrnou černou kuchyni a velký sál s trámovým stropem, který byl po desetiletí ukrytý pod omítaným podhledem (původní trámový strop byl zakryt pravděpodobně již v průběhu první poloviny 19. století). |
||
K budově |
K hlavní budově přiléhají klasicistní stáje a stodola. V areálu jsou dochovány fragmenty starší zástavby někdejšího dvora. |
||
* Barokní kaple sv. Floriána na návsi (kulturní památka) |
* Barokní kaple sv. Floriána na návsi (kulturní památka) |
||
* Zámek (čp. 3) s gotickým jádrem, renesančními, pozdně barokními a klasicistními přístavbami (kulturní památka) |
* Zámek (čp. 3) s gotickým jádrem, renesančními, pozdně barokními a klasicistními přístavbami (kulturní památka) |
Verze z 6. 3. 2015, 16:46
Kněževes | |
---|---|
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Žďár nad Sázavou |
Obec s rozšířenou působností | Žďár nad Sázavou (správní obvod) |
Okres | Žďár nad Sázavou |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°27′23″ s. š., 15°58′51″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 160 (2023)[1] |
Rozloha | 7,71 km²[2] |
Nadmořská výška | 549 m n. m. |
Počet domů | 71 (2021)[3] |
Počet k. ú. | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Kněževes 27 59444 Radostín nad Oslavou knezeveszr |
Starosta | Pavel Petr |
Oficiální web: www | |
Kněževes | |
Další údaje | |
Kód obce | 595853 |
Kód části obce | 66907 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kněževes (německy Knieschewes) je obec v okrese Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 164 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1370.
V obci bude možné již brzy navštívit muzeum zaměřené na dějiny regionu, které našlo své sídlo v areálu zdejší tvrze. Součástí muzea bude odborná pracovna, veřejně přístupná knihovna se studovnou, studijní depozitář či přednáškový sál.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 270 | 282 | 269 | 238 | 261 | 270 | 257 | 250 | 234 | 222 | 190 | 171 | 169 |
Pamětihodnosti
V obci Kněževes (nad Oslavou) se nachází řada kulturních památek. Mezi nejstarší pamětihodnosti obce patří areál zdejšího zámku, který ve svých zdech dodnes uchovává dobře dochované gotické jádro původní kněževeské tvrze. Gotická tvrz prošla renesanční úpravou a snad již v průběhu druhé poloviny 17. století byla využívána jako letohrádek, který byl středem rozsáhlého kněževeského polesí. Tuto situaci dokládají ještě mapy z druhé poloviny 18. století. Stavba byla z části výrazně barokně upravena pro potřeby vrchnosti okolo poloviny 18. století. V průběhu druhé poloviny 18. století však v rámci reorganizace lesní správy na panství ztrácí na významu a stavba zámku je připojena k areálu dvora čp. 3. Budova je příležitostně (v době honů) užívána vrchností po celé devatenácté století.
Mimo téměř intakně dochovaný pozdně gotický palác tvrze jsou v budově zachovány i cenné konstrukce z doby barokní přestavby. Jde zejména o rozměrnou černou kuchyni a velký sál s trámovým stropem, který byl po desetiletí ukrytý pod omítaným podhledem (původní trámový strop byl zakryt pravděpodobně již v průběhu první poloviny 19. století).
K hlavní budově přiléhají klasicistní stáje a stodola. V areálu jsou dochovány fragmenty starší zástavby někdejšího dvora.
- Barokní kaple sv. Floriána na návsi (kulturní památka)
- Zámek (čp. 3) s gotickým jádrem, renesančními, pozdně barokními a klasicistními přístavbami (kulturní památka)
- V areálu zámku (čp. 3) je nově umístěna půlkruhová renesanční kašna, původně pocházející ze zámku Stránecká Zhoř (kulturní památka)
- Trojice barokních kamenných křížů z roku 1780 (kulturní památky)
- Kamenný kříž z roku 1920 umístěný v JV části návsi
- Dřevěný misijní kříž z roku 2014 umístěný u kaple sv. Floriána
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 598–599.
Literatura
J. Sadílek, Kněževes čp. 3. Stavebně historický průzkum. Bystřice nad Pernštejnem 2013.